|
|
Čl. 351 SFEU v kontextu judikatury Kadi
Karpíšek, Ondřej ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Resumé Předkládaná práce se zabývá analýzou rozhodnutí Tribunálu a Soudního dvora ve věci Kadi. Práce se zaměřuje na tuto problematiku primárně ze strukturálního hlediska, kdy otázce konkrétních procesních standardů, které se mají dle judikatury Kadi Soudního dvora uplatňovat v oblasti protireroristických sankcí se věnuje pouze okrajově. Zatímco Tribunál žalobu pana Kadiho zamítl z toho důvodu, že měl za to, že unijní opatření nediskrečně provádějící rezoluce RB OSN nelze přezkoumávat optikou lidskoprávních standardů EU, Soudní dvůr žalobci vyhověl. Ačkoli obě soudní instance vycházejí ze stejného přístupu a to, že je to unijní právní řád, který určuje postavení a účinky mezinárodního práva v sobě samém, rozcházejí se ohledně toho, jaké postavení unijní právo přiznává Chartě OSN. Tribunál založil své rozhodnutí na kombinaci konceptu funkční sukcese, objevivší se v judikatuře Soudního dvora v 70. letech a článků 347 a 351 SFEU. Sukcese je v této konstrukci nezbytná z toho důvodu, jelikož, aby určité ustanovení mohlo sloužit jako kritérium přezkumu, musí být pro unii z hlediska jejích vnitřních pravidel závazné, čl. 351 SFEU nebo jeho sourozenec je pak nezbytný k tomu, aby povýšil Chartu OSN (a s ní i rezoluce RB OSN) nad unijní principy ochrany lidských práv, tvořící součást primárního práva. Soudní dvůr...
|
|
|
Commitment Decisions in EU Competition Law
Rott, Martin ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Nařízení 1/2003 umožňuje Evropské Komisi vydávat rozhodnutí, kterým může učinit právně závaznými závazky nabídnuté od podniků vyšetřovaných pro protisoutěžní jednání. Přestože měla být rozhodnutí o závazcích alternativou ke standardním rozhodnutím zakazujícím protisoutěžní jednání, stala se dominantním typem rozhodnutí, které Komise využívá k řešení různých druhů potenciálních protisoutěžních jednání, mimo oblast tvrdých kartelů. Tato práce se zaměřuje zejména na efektivitu těchto rozhodnutí, zkoumá přitom různé aspekty, které jeho efektivitu zvyšují. První kapitola nastíní nejdůležitější změny v podobě vymáhání soutěžního práva EU, které přineslo Nařízení 1/2003. Druhá kapitola poskytuje nezbytný základ pro další analýzu tím, že představuje základní pravidla pro přijímání rozhodnutí o závazcích. Následující kapitola se věnuje vysvětlení důležitosti efektivity ve veřejnoprávním vymáhání soutěžního práva. Čtvrtá kapitola analyzuje efektivitu procedury přijímání rozhodnutí o závazcích, zejména s ohledem na rychlost přijetí tohoto rozhodnutí. Ačkoliv je zjištěno, že je řízení obecně rychlejší nežli v případě standardních rozhodnutí, jsou popsány nedostatky, které průběh řízení zpomalují. Pátá kapitola se zabývá efektivitou samotných závazků, a to zejména ve srovnání s nápravnými opatřeními, které může...
|
|
|
Posting of workers in the European Union
Jankovcová, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku vysílání pracovníků v rámci EU v kontextu svobody poskytování služeb. Autorka se komplexně a chronologicky zabývá stávajícím právním rámcem, přičemž zohledňuje i motivy a politické tlaky v pozadí stěžejních změn. Pozornost je věnována především příslušným ustanovením Smluv, judikatuře a jejímu vývoji, stěžejním předpisům sekundárního práva a jejich vztahu k jiným aktům, které s tématem souvisejí. Autorka posuzuje klíčová ustanovení, jejich praktický dopad a nedostatky. Tématem se však zabývá i z pohledu de lege ferenda, a to představením probíhající revize a zvážením jiných případných změn. Práce poukazuje na komplexnost a politickou citlivost problematiky, což je zapříčiněno střetem protichůdných zájmů jednotlivých členských států a jiných zůčastněných aktérů, a sice konfliktem mezi svobodou poskytování služeb a ochranou vysílaných pracovníků. Z tohoto důvodu nelze problematiku vysílání pracovníků zcela oddělit od politického dění a protichůdné zájmy je potřeba neustále vyvažovat. Vysílání pracovníků je jedním z aspektů vnitřního trhu, které poukazují na přetrvávající rozdíly mezi členskými státy a neochotu nalézt všestranně přijatelné řešení. Současně svědčí o tom, že přes snahu odstranit překážky na vnitřním trhu jisté bariéry nadále přetrvávají....
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb a riziko, že by ekonomicky aktivní občané mohli být odrazeni od pohybu do jiného členského státu, pokud by je nemohli následovat jejich rodinní příslušníci. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení v oblasti volného pohybu, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů v evropském právu a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o...
|
|
|
Veřejná podpora a financování dopravní infrastruktury dle práva EU
Albrecht, Patrik ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá veřejnou podporou a financováním dopravní infrastruktury dle práva EU. Cílem práce je zodpovědět otázky, zda je financování dopravní infrastruktury veřejnou podporou a pokud ano, zda bude taková veřejná podpora uznána za slučitelnou s vnitřním trhem. Těmito otázkami se vždy musí zabývat členské státy Evropské unie při rozhodování, zda uvolní finanční prostředky na konkrétní infrastrukturní dopravní projekt. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části se autor diplomové práce zaměřil nejprve na sektor letecké dopravy, který se od 90. let 20. století liberalizoval. Díky otevírání trhu soutěžním mechanismům se právě v tomto odvětví jako vůbec prvním začaly orgány EU zabývat kontrolou financování infrastruktur. Letiště přestala být vnímána jako pouhá infrastrukturní zázemí a jejich správci byli shledáni jako podniky ve smyslu judikatury SDEU. Proto tvoří první kapitolu historický exkurz do práva veřejných podpor v oblasti leteckých infrastruktur, jsou zde popsány zásadní rozhodní Komise a SDEU, velký důraz je kladen na analýzu rozhodnutí ve věci Leipzig-Halle. Dále jsou rozebrány relevantní dokumenty Evropské komise k tématu liberalizovaného trhu letecké dopravy ve vztahu k letecké infrastruktuře. Důležitým přínosem práce jsou přehledné analytické tabulky, které autor...
|
|
|
The selectivity criterion in the field of State aid in the light of the ECJ's case-law
Hlista, Jakub ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Resumé Kritérium selektivity je jedným z definičných znakov štátnej pomoci v zmysle čl. 107 ods. 1 ZFEÚ. V rámci posudzovania opatrení členských štátov je kritérium považované za najvýznamnejšie a zároveň najproblematickejšie pri jeho aplikácii. Cieľom tejto práce je analyzovať vývoj judikatúry SDEÚ a rozhodovacej praxe Komisie týkajúcich sa kritéria selektivity a prostredníctvom ich rozboru poukázať na problematickosť, nejasnosť kritéria selektivity a kriticky zhodnotiť nevypočítateľnosť a spornosť niektorých rozsudkov SDEÚ. Prvá kapitola sa venuje úvodu do problematiky štátnej pomoci, zaraďuje štátnu pomoc do systému hospodárskej súťaže a charakterizuje jednotlivé definičné znaky štátnej pomoci. Druhá kapitola rozoberá jeden z dvoch znakov, na ktoré sa kritérium selektivity rozdeľuje, ktorý sa nazýva výhoda. Popisuje jednak široké poňatie výhody a jednak spôsob ako výhodu identifikovať. Rovnako sa venuje aj výnimkám a zvláštnym režimom, na ktoré sa ustanovenia o štátnej pomoci v zásade nevzťahujú. Tretia kapitola pojednáva o všeobecných otázkach týkajúcich sa druhého znaku kritéria selektivity, ktorým je samotná selektivita (v užšom slova zmysle). Pozornosť je venovaná aj základnej otázke štátnej pomoci - rozlišovaniu medzi selektívnymi opatreniami a všeobecnými opatreniami. Štvrtá kapitola rozoberá jednu...
|
|
|
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
|
|
|
Přechod deliktní odpovědnosti v soutěžním právu
Pelikán, Michal ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Přechod deliktní odpovědnosti v soutěžním právu Otázka deliktní odpovědnosti za protisoutěžní jednání a následné identifikace konkrétního subjektu, který má být za toto jednání sankcionován, je pro účinnou ochranu hospodářské soutěže zcela klíčová. Přechodem deliktní odpovědnosti z jednoho právního subjektu na druhý se však odborná literatura, až na některé čestné výjimky, zabývá dosti okrajově. Tato práce si proto klade za cíl provést podrobný rozbor pravidel, která se v oblasti přechodu deliktní odpovědnosti uplatňují jak na evropské, tak na české úrovni a v tomto smyslu je také rozdělena na dvě relativně samostatné části. První z těchto částí se věnuje detailnímu rozboru judikatury Soudního dvora Evropské unie týkající se možnosti přechodu odpovědnosti z původního porušitele na jiný právní subjekt, a to nejen za účelem identifikace jednotlivých kritérií, které jsou pro přechod odpovědnosti rozhodné, ale také k ilustraci směru, kterým se rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie vyvíjela a kterým se bude s největší pravděpodobností ubírat i v budoucnu. V druhé části se pak tato práce zabývá úpravou přechodu odpovědnosti v právním řádu České republiky, a to od přijetí zákona č. 63/1991 Sb., na ochranu hospodářské soutěže, až do současnosti. S ohledem na skutečnost, že vstup České republiky...
|
|
|
Důvody omezení volného pohybu služeb v EU
Dočekal, David ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Diplomová práce s názvem "Důvody omezení volného pohybu služeb" je zaměřena na jednu ze základních svobod vnitřního trhu, volný pohyb služeb, a to z pohledu teorie a praxe, s důrazem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. V pěti kapitolách diplomové práce je proveden výklad všeobecné charakteristiky volného pohybu služeb, vymezení vůči ostatním svobodám vnitřního trhu, přiblížení právního základu této svobody v primárním a sekundárním právu Evropské unie. První kapitola diplomové práce je zaměřena na historický kontext vnitřního trhu a jeho vývoj, jakož i na principy jeho fungování. Druhá kapitola diplomové práce se věnuje zakotvení volného pohybu služeb v evropském právu, definici pojmu služba vymezení pojmu volného pohybu služeb vůči ostatním svobodám vnitřního trhu. Třetí kapitola diplomové práce je soustředěna na zakázaná omezení volného pohybu služeb s důrazem na koncept přímé a nepřímé diskriminace, nediskriminačním omezení volného pohybu služeb a problému zohledňování standardů. V pořadí čtvrtá kapitola diplomové práce zkoumá legitimní důvody omezení volného pohybu služeb z pohledu primárního a sekundárního práva evropské unie. Cílem poslední kapitoly diplomové práce je analýza činnosti Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k problematice volného pohybu služeb. Velký prostor je věnován...
|
|
|
Komparace postavení neformálních pečovatelů v systému dlouhodobé péče v Česku a na Slovensku
Svobodová, Lucie Magdalena ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá neformální péčí v kontextu dlouhodobé péče v Česku a na Slovensku. Vykonávání neformální péče je náročné a často mívá na pečovatele negativní dopady, které mohou vést až k syndromu vyhoření. Neformálním pečovatelům z obou zemí však často nezbývá jiná možnost z důvodu nedostupnosti formální péče či tlaku mezigenerační solidarity. Autorka popisuje dlouhodobou péči v Československu před rokem 1989 za účelem potvrzení či vyvrácení platnosti teorie path dependence. Využívá zde typologii Sigrid Leitnerové. Dále identifikuje postavení neformálních pečovatelů v Česku a na Slovensku a následně provádí jejich komparaci. Komparativní analýza je provedena na základě stanovených kritérií, zejména je zaměřena na práva a povinnosti neformálních pečovatelů. Na závěr se autorka snaží zjištěné podobnosti a rozdílnosti mezi ČR a SR aplikovat na teorii path dependence a ověřit tak její platnost.
|
host ::
RSS.