|
| |
|
|
Trojmezí. Motiv města v románu Daniely Hodrové a Michala Ajvaze.
Špádová, Barbora ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá motivem města v trilogii Daniely Hodrové (Trýznivé město) a románu Michala Ajvaze (Druhé město). Zaměřuje se na rozdíly i podobnosti v jeho zpracování. Sleduje topografickou linii konkrétních syžetů, všímá si především role centra, periferie, hranice a stopy v obou prózách. Pracuje s pojmem niterné město - pojednává nejen o "vnitřním místě" v rámci motivu města, ale také o "domu versus domovu". Největší prostor je pak věnován poetice městského mýtu obou autorů.
|
|
|
Modernita jako monstrozita: Sociologická výpověď moderního autorského mýtu
Lošťák, Dalibor ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Storchová, Barbara (oponent)
Tato práce představuje metodologii a teorii potřebnou pro naratologicky a lingvisticky založenou komparaci vybraných textů, náležejících rozdílným deklarovaným žánrům, avšak dle mínění autora sdílejícím značné množství shodných rysů. Tento teoretický a metodologický aparát pak využívá ke stručné pilotní komparaci konkrétních textů se zřetelem na shody a rozdíly v jazyce a vyprávění oněch textů. Klíčovým metodologickým nástrojem, jejž práce představuje, je konstrukce kontinua vymezeného abstraktními póly "instrumentálního" a "literárního" jazyka a jeho vztažení k teorii informace. Jako teoretické východisko zkoumání povahy vyprávění vybraných textů práce prezentuje naratologické koncepce zaměřené na vztah vědy, vyprávění a společnosti. Vyústěním pilotní komparace, využívající tohoto teoretického a metodologického aparátu, by mělo být uchopení jejich jazyka a vyprávění ve vztahu k ideálnímu textu a jeho rysům. Klíčová slova: sociologie, román, jazyk, vyprávění
|
|
| |
|
|
Komparace literárního a filmového vyprávění (Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol)
Kapitolová, Zuzana ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tématem této bakalářské práce byla analýza literárního textu a jeho filmové adaptace a následné porovnání obou děl. Materiálem pro konkrétní komparace byla novela Ladislava Fukse Spalovač mrtvol a její stejnojmenný filmový přepis režírovaný Jurajem Herzem. Roz-bor Fuksovy knihy proběhl na základě monografie Seymoura Chatmana Příběh a diskurs, filmovou adaptaci jsme se pak pokoušeli rozčlenit na podobné roviny, jaké jsme vydělili u literárního textu, a ty jsme dále popisovali. V závěrečné kapitole jsme nastínili některé problémy, které se při adaptování literárního textu mohou vyskytnout, a nakonec jsme provedli srovnání obou děl. Na základě komparace literární a filmové podoby Spalovače mrtvol jsme dospěli k zá-věru, že Herzův snímek je jednou z nejzdařilejších českých adaptací a jedním z našich nejlépe hodnocených filmů vůbec.
|
|
|
Major Zeman: Verbální vyprávění a film
Krausová, Martina ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce Major Zeman: Verbální vyprávění a film se zabývá srovnáním dvou narativních médií, které zpodobňují zemanovský příběh: literárními povídkami Jiřího Procházky a jejich realizacemi ve formě televizního seriálu. Z postupné analýzy jednotlivých verzí vyvstaly faktory ovlivňující výslednou podobu těchto realizací. Jedná se o vnější zásahy způsobené vedením televize a odbornými poradci, stejně jako vzájemnou rivalitou tvůrců seriálu. Svou roli dále sehrálo televizní zaměření na diváka a Procházkovy literární ambice překročit hranice detektivního žánru. Výsledkem jsou dva rozdílně pojaté fikční světy. Ten povídkový, postavený na mýtotvorném principu, se jeví jako koherentní, spojený jednotící ideologickou linií. Oproti tomu obraz světa budovaný filmem je rozptýlený, často založený i na protimluvech.
|
|
|
Fragmenty milostného příběhu (ve fotografiích)
Chybová, Barbora ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Fragmenty milostného příběhu (ve fotografiích) se věnuje fenoménu vizuality milostné řeči; sleduje přitom různé možnosti propojení média fotografie a textu. Oproti dezintegrujícímu milostnému diskurzu, jejž postuluje Roland Barthes ve Fragmentech milostného diskurzu, a v dialogu s ním, akcentuje přítomná práce milostný příběh jako tradiční způsob podání milostné tematiky. Téma je rozvíjeno na základě interpretace textů Vasilije Rozanova (Opavšije lisťja), Jakuba Demla (Listy Jakuba Demla Otokaru Březinovi), Ludvíka Vaculíka (Český snář), Bohumila Hrabala (Vita nuova) aj. Součást práce tvoří obrazová příloha, v níž jsou uveřejněny pojednávané fotografie.
|
|
|
Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina
Iljašenko, Marie ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce Krajiny paměti ve středoevropské literatuře - Halič a Bukovina se zabývá vztahem mezi krajinou, textem, pamětí a kulturní identitou. Vymezuje a zkoumá paměťové konstrukty, které se ve spojení s těmito regiony objevují v německy psané, polské a ukrajinské literatuře pomocí kulturně-sémiotického a literárně-komparatistického přístupů. Těmto dvěma přístupům jsou věnovány první dvě kapitoly, které jsou především teoretické. Jádro práce tvoří beletristické a básnické texty. Řazení textů zčásti kopíruje průběh vzniku paměťových konstruktů, k nimž dochází postupně ve všech třech literaturách. Vznikají po té, kdy Halič a Bukovina přestávají být součástí některého ze státních celků. Práce je členěná tématicky, součásti každé kapitoly je část věnovaná německy psané, polské a ukrajinské literatuře. První kapitola se zabývá haličskou a bukovinskou imaginární topografií, geografií a symbolickými mapami. Tématem druhé je kulturní identita, která se o paměťové konstrukty opírá. Třetí kapitola je věnovaná nejrůznějších mýtům, konstruktům a literárním fenoménům, které se podílely na vzniku obrazu Haliče a Bukoviny jako krajin paměti.
|
|
| |
|
|
Děsy a běsy v české literatuře 20. a 30. let 20. století
Frnochová, Anna ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Bakalářská práce analyzuje zacházení s triviální literaturou ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Součástí je pojednání o triviální literatuře jako o teoretickém východisku společně s vymezením hlavních pojmů. Převažující analyticko-interpretační část věnuje pozornost variování žánrů triviální literatury u Josefa Váchala a Ladislava Klímy. Interpretační část postihuje využívání a proměnu triviálních žánrů krvavého a gotického románu v dílech Krvavý román a Utrpení knížete Sternenhocha. Oba autoři vycházejí ve svých dílech z jednoho ze žánrů paraliteratury, který osobitým způsobem proměňují. Na základě provedené analýzy je možné konstatovat, že hlavní prostředky, které autoři k experimentování s těmito žánry využívají, jsou ironičnost a velká míra stylizace. Klíčová slova triviální literatura, krvavý román, gotický román, metatext, stylizace, ironie
|
host ::
RSS.