|
|
Separation of toxicologically relevant arsenic species for speciation analysis by RP-HPLC-ICP-MS
Kanásová, Mária ; Matoušek, Tomáš (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Cieľom tejto práce bolo previesť prvotné experimenty separácie toxikologicky významných špécií arzénu v komplexoch s peptidmi pomocou kombinovanej techniky využívajúcej vysokoúčinnú kvapalinovú chromatografiu na obrátených fázach v spojení s hmotnostnou spektrometriou s indukčne viazanou plazmou (RP-HPLC-ICP-MS). Pre separáciu bola použitá C18 chromatografická kolóna a gradientová elúcia mobilnej fázy, ktorá obsahovala 0,1% kyselinu mravčiu a premenné zastúpenie acetonitrilu. Separácia jednoduchých arzénových špécií - arzenitanu (As(III)), arzeničnanu (As(V)), metylarzenitanu (MA(III)), metylarzeničnanu (MA(V)), dimetylarzenitanu (DMA(III)) a dimetylarzeničnanu (DMA(V)) bola za týchto podmienok neúspešná. Lepšie výsledky boli získané separáciou zložitejších arzénových špécií - arzén triglutatiónu (ATG), metylarzén diglutatiónu (MADG) a dimetylarzén glutatiónu (DMAG), kedy sa za použitia vyššieho obsahu acetonitrilu v mobilnej fáze podarilo zaznamenať niekoľko chromatografických píkov zložitejších arzénových špécií. Bola taktiež prevedená analýza dvoch in vitro metylačných zmesí, obsahujúcich arzenitan (As(III)), S-(5'-adenozyl)metionín chlorid (SAM), tris(2-karboxyetyl)fosfán (TCEP) a enzým arzén(3+)metyltransferáza (AS3MT) pravdepodobne sa zúčastňujúci metabolizmu anorganického arzénu v ľudskom...
|
|
|
Studium interferencí při stanovení selenu pomocí UV-fotochemického generování jeho těkavých specií v prostředí kyseliny mravenčí s AAS detekcí
Duben, Ondřej ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Kratzer, Jan (oponent)
Náplní této bakalářské práce bylo experimentálně zmapovat vliv různých potenciálních interferentů na stanovení selenu pomocí UV-fotochemického generování jeho těkavých specií v prostředí kyseliny mravenčí s AAS detekcí. Jako modelové látky ovlivňující odezvu analytu byly vybrány HNO3, As3+ , Co2+ , Cu2+ a Ni2+ . Všechny tyto látky se projevily jako významné interferenty. Důležitým faktorem byla jejich koncentrace ve vzorku. Některé látky (HNO3, As3+ , Cu2+ , Ni2+ ) při nízké koncentraci signál zvyšovaly, při jejich vyšší koncentraci ve vzorku však signál selenu výrazně poklesl. Opačný průběh závislosti velikosti odezvy analytu na koncentraci interferentu byl pozorován u iontů Co2+ . Bylo zjištěno, že činidlo Chelaton II, používané v analytické chemii k maskování interferentů, taktéž způsobovalo samo o sobě pokles signálu selenu. Naproti tomu jiná testovaná maskovací činidla (mravenčan amonný, triethanolamin) žádné interference nezpůsobovala. Klíčová slova: selen, UV-fotochemické generování těkavých sloučenin, kyselina mravenčí, AAS, interference, maskování
|
|
|
Možnosti elektrochemického generování těkavé formy zinku
Kobrlová, Andrea ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Tato práce je zaměřena na možnosti elektrochemického generování těkavé formy zinku. Pro experimenty byla použita tenkovrstvá průtoková cela. Systém byl zapojen v kontinuálním průtokovém režimu. V rámci této práce byla provedena optimalizace podmínek pro stanovení zinku. Optimalizovanými parametry byly velikost generačního proudu, průtoková rychlost elektrolytů a průtoková rychlost nosného plynu. Za zjištěných optimálních podmínek bylo provedeno kalibrační stanovení zinku metodou elektrochemického generování těkavých sloučenin a zjištěné charakteristiky tohoto stanovení byly porovnány s chemickým generováním. Získaná mez detekce pro elektrochemické stanovení činila 2,65 mg dm 3 .
|
|
| |
|
|
Omezení transportních ztrát při stanovení kadmia technikou elektrochemického generování těkavých sloučenin
Kováčová, Darina ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Cílem práce bylo omezit transportní ztráty při stanovení Cd technikou elektrochemického generování těkavých sloučenin ve spojení s AAS. V první části práce byly nalezeny optimální podmínky pro analytické stanovení Cd pomocí elektrochemického generování jeho těkavé formy. Druhá část práce byla zaměřena na omezení kondenzace kadmia na chladných stěnách přívodní trubice k atomizátoru. Byly zkonstruovány 2 úspěšné varianty přímého spojení separátoru fází s nuceným odtahem a křemenného atomizátoru. Tím došlo k významnému zkrácení transportní cesty pro těkavou formu Cd. Lepších výsledků bylo dosaženo s variantou, která obsahovala ve spodní části separátoru fází fritu pro další přívod nosného plynu (Ar). Dalšího snížení transportních ztrát této těkavé formy Cd bylo dosaženo pomocí vyhřívání vedení plynné fáze mezi separátorem fází a atomizátorem na 310řC. Pomocí těchto dvou vylepšení aparatury bylo dosaženo cca trojnásobné zvýšení citlivosti stanovení Cd technikou elektrochemického generování jeho těkavé formy a detekcí AAS. Bylo dosaženo i odpovídajícího snížení meze detekce (0,064 µg·cm-3 ). Klíčová slova: stanovení Cd, atomová absorpční spektrometrie, elektrochemické generování těkavých sloučenin, křemenný atomizátor, omezení transportních ztrát v plynné fázi
|
|
| |
|
|
Elektrochemické generování hydridu telluru pro potřeby AAS
Resslerová, Tina ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Tellur je řídce se vyskytující nebiogenní prvek, který se může kumulovat a působit zdravotní komplikace. V této práci je pozornost věnována stanovení telluru metodou elektrochemického generování hydridu ve spojení s atomovou absorpční spektrometrií s křemenným atomizátorem. V první části práce byly optimalizovány pracovní parametry pro generování hydridu telluru, které významným způsobem ovlivňují hodnotu dosažené citlivosti stanovení. Dále byly proměřeny kalibrační závislosti a zjištěny základní charakteristiky stanovení telluru. Na závěr byla pozornost věnována vlivu kyslíku na stanovení. Optimalizovanými parametry byly průtoková rychlost nosného plynu, generační proud, průtoková rychlost elektrolytů a jejich koncentrace. Optimalizační závislosti byly měřeny pro dva různé katolyty: kyselinu chlorovodíkovou a sírovou. Výsledky byly velmi podobné. Kalibrační závislosti byly měřeny krom uvedených elektrolytů navíc i pro kyselinu trihydrogenfosforečnou. Pro kyselinu sírovou jako katolyt byly dále prováděny experimenty s kyslíkem, konkrétně jeho vlivem na základní linii a na měření signálu, a to jak nárazovým přídavkem tak kontinuálně.
|
|
|
Stanovení Se ve vybraných potravinových doplňcích pomocí elektrochemického generování H2Se a AAS
Králová, Pavlína ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Hraníček, Jakub (oponent)
Cílem předkládané práce bylo prověřit účinnost elektrochemického generování selenovodíku ve spojení s atomovou absorpční spektrometrií při stanovení selenu v reálných vzorcích, konkrétně vybraných doplňcích stravy s deklarovaným obsahem selenu. Nejprve byly optimalizovány pracovní podmínky elektrochemického generování selenovodíku. V optimalizované aparatuře byly proměřeny kalibrační závislosti pro SeIV a SeVI přičemž bylo zjištěno, že pro kvantitativní stanovení selenanů je třeba využít předredukce. Podmínky provedení předredukce SeVI na SeIV byly tedy rovněž optimalizovány a z dalších kalibračních závislostí (po provedené předredukci) byly určeny základní charakteristiky stanovení těchto specií selenu. Na závěr byly stanoveny koncentrace Se v reálných vzorcích potravinových doplňků s deklarovanými obsahy SeIV a SeVI a byly diskutovány nežádoucí vlivy na takovéto stanovení.
|
|
|
Stanovení nízkých koncentrací kationogenních povrchově aktivních látek ve vodách technikou průtokové injekční analýzy se spektrofluorimetrickou detekcí
Havelka, Michal ; Rychlovský, Petr (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vypracováním citlivého stanovení kationaktivních tenzidů ve vodách pomocí průtokové injekční analýzy se spektrofluorimetrickou detekcí. Principem stanovení je interakce kationaktivních tenzidů se sodnou solí 4,5,6,7-tetrachloro- 2',4',5',7'-tetrajodofluoresceinu (Bengálská červeň) za vzniku ve vodě rozpustného asociátu. Sodná sůl tetrachloro-tetrajodofluoresceinu je fluorescenčně aktivní; při stanovení kationaktivních tenzidů se detekuje pokles intenzity fluorescence barviva v důsledku vzniku flurescenčně neaktivního asociátu. Vývoj stanovení probíhal ve dvou fázích. Nejprve byla vypracována dávková metoda stanovení kationaktivních tenzidů. Jako standard kationaktivních povrchově aktivních látek byl vybrán cetyltrimethylammonium bromid (CTAB) a N-(α-karbethoxypentadecyl)trimethyl ammonium bromid (Septonex). Byla nalezena optimální koncentrace barviva (5.10-5 mol/l), bylo určeno vhodné pH (pH = 9) a vhodný pufr (25 mM fosfátový pufr) pro stanovení. Lineární dynamický rozsah stanovení (Septonex) byl zjištěn v intervalu: mez stanovitelnosti - 7.10-5 mol/l. Mez stanovitelnosti byla 3,72.10-6 mol/l. V další fázi byla navržena a sestavena aparatura pro průtokovou injekční analýzu se dvěma kanály. Byly optimalizovány podmínky pro průtokové stanovení (délka reakční cívky 60...
|
|
|
Speciační analýza vybraných sloučenin rtuti kombinovanou technikou HPLC-EcMCVG-QFAAS
Leštinová, Veronika ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Spěváčková, Věra (oponent)
V dnešní době již nestačí informace o celkovém obsahu rtuti ve vzorku, vzhledem k rozdílné toxicitě jednotlivých specií jako jsou např. anorganické ionty Hg+ a Hg+II nebo organicky vázaná rtuť ve formě methylrtuti, ethylrtuti a fenylrtuti. Z toho jednoznačně vyplývá potřeba provádět speciační analýzu. Cílem této diplomové práce bylo vyvinout a zvalidovat analytickou metodu pro speciační stanovení vybraných sloučenin rtuti. Metoda zahrnuje spojení vysokoúčinné kapalinové chromatografie, elektrochemického generování studené páry rtuti jako postkolonové derivatizační techniky a atomového absorpčního spektrometru. Pomocí tohoto on-line spojení uvedených technik bylo dosaženo účinné separace Hg+II a methylrtuti, přičemž získané meze detekce byly 0,3 µgml-1 a 0,5 µgml-1 . Na závěr byla navržená tandemová technika HPLC-EcMCVG-QFAAS použita pro stanovení těchto dvou vybraných sloučenin rtuti v šesti reálných vzorcích vod (Bílý potok, Bílina, Labe, Vltava, Botič, rybník Kovošrot). V Bílém potoku byla identifikována anorganická forma rtuti (Hg+II ) na základě shodnosti retenčních časů. Metodou standardního přídavku, pro metody FIA i HPLC, byla stanovena koncentrace Hg+II (0,4 ± 0,1) µgml-1 . Správnost tohoto výsledku byla ověřena stanovením celkového obsahu Hg na analyzátoru AMA 254. V ostatních reálných...
|
host ::
RSS.