|
| |
|
|
Racionalizace evropského regulačního rámce
Šilhánová, Martina ; Tichý, Luboš (oponent) ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce)
74 Závěr Následující kapitola shrnuje hlavní závěry v oblasti racionalizace evropského regulačního rámce, jichž se dosáhlo přijetím Lisabonské smlouvy a realizací iniciativ v rámci souhrnné strategie pro zlepšování právního prostředí. Za hlavní přínos Lisabonské smlouvy v oblasti harmonizace práva lze považovat lepší rozdělení a definování pravomocí mezi orgány EU a členské státy. Článek 3 SFEU uvádí úplný výčet oblastí spadajících pod výlučnou pravomoc evropských zákonodárců. Navazující článek 4 uvádí demonstrativní výčet hlavních oblastí náležejících pod sdílenou pravomoc doplněnou o negativní definici sdílených pravomocí, z níž vyplývá, že oblasti působnosti neupravené v čl. 3 ani v čl. 6 SFEU jsou zařazeny do kategorie sdílených pravomocí. Článek 2 SFEU posiluje roli orgánů EU při výkonu sdílených pravomocí, neboť z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že primární úloha při plnění legislativní činnosti u sdílených pravomocí je delegována na orgány EU a členským státům je přenechána v takovém rozsahu, v jakém ji orgány EU nevykonávají. Členské státy mají možnost zabránit jejímu extenzivnímu pojetí použitím brzdy kontroly při tvorbě legislativního aktu vycházejícího z Protokolu o použití zásady subsidiarity a proporcionality, kdy je členským státům ponechána lhůta 8 týdnů pro předložení námitek ohledně...
|
|
|
Problematika předběžné otázky se zaměřením na řízení iniciovaná soudy České republiky
Zvárová, Daniela ; Král, Richard (oponent) ; Tichý, Luboš (vedoucí práce)
Závěr Řízení o předběžné otázce je velmi významným institutem v rámci evropského soudnictví. Lze ho jednoznačně zařadit mezi rozhodující činnosti Soudního dvora a dovolila bych si ho nazvat jako určitou "anomálii" mezi řízeními. Vyznačuje se zejména spoluprací a komunikací mezi národními soudy a Soudním dvorem. Úspěch a význam tohoto řízení je zcela nesporný. Díky řízení o předběžné otázce bylo v rámci evropského práva přijato nespočet právních principů a institutů, na kterých dnes právo Evropské unie stojí. Úspěch má však často i své stinné stránky. V případě řízení o předběžné otázce se jedná o zvyšující se nápad Soudního dvora právě v důsledku zájmu o toto řízení. Ne příliš povzbudivou skutečností je v tomto ohledu i činnost Evropské unie v podobě integračních procesů a přistupování dalších členských států, kde například dle mého názoru jen otázka počtu jazyků vytváří samostatnou problematickou oblast. Jak se postavila Česká republika k řízení o předběžné otázce? Česká republika od doby svého přistoupení k Evropské unii podala 12 žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, přičemž první předběžnou otázku předložil Okresní soud v Českém Krumlově ke konci roku 2005 ve věci Vorel v. Nemocnice Český Krumlov. Význam této předběžné otázky byl utlumen rozhodnutím ve věci Dellas a další a díky tomu Soudní dvůr...
|
|
|
Vliv Delaware efektu na evropské právo
Milič, Kamil ; Josková, Lucie (oponent) ; Tichý, Luboš (vedoucí práce)
Shrnutí V této práci jsem se zabýval srovnávacím právem obchodních společností. Popisoval jsem vznik legislativní soutěže a Delaware efektu v USA. Vysvětlil jsem důvody, proč stát Delaware získal takřka neotřesitelnou pozici na inkorporačním trhu v USA. Dále jsem porovnával situaci v USA a v EU s ohledem na možnosti inkorporací obchodních společností. Popisoval jsem rozdílné podmínky pro vznik legislativní soutěže a Delaware efektu v USA a Evropské unii. Dále jsem se zabýval popsáním situace, která nastala v rámci EU po sérii rozhodnutí ESD týkajících se inkorporací obchodních společností. Popsal jsem změny, které tato rozhodnutí soudního dvora přenesly ve vztahu k mobilitě společností uvnitř EU a ve vztahu k rozvoji legislativní soutěže. Jako hlavní cíl této práce jsem si stanovil zodpovězení otázky, zda je možné, aby se legislativní soutěž a s ní spojený Delaware efekt vyvinuly v rámci Evropské unie a pokud ano, jaké důsledky mohou tyto jevy přinést. Ve své práci jsem došel k následujícím závěrům: Po sérii rozhodnutí ESD vznikla v rámci Evropské unie možnost rozvinutí legislativní soutěže, čemuž v minulosti bránily právní řády těch členských států, které ve své jurisdikci aplikovaly teorii sídla. V porovnání s USA je však situace v EU natolik odlišná, že možnost rozvoje legislativní soutěže v obdobné...
|
|
|
Kartel v evropském právu
Kolerová, Renata ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Název: Kartel v evropském právu Anotace: Cílem diplomové práce je určit přesný obsah pojmů dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve shodě podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropského unie. Zvláštní pozor- nost je věnována souvisejícím rozhodnutím Komise a Soudního dvora. Klíčová slova: Soutěžní právo EU; dohody mezi podniky; rozhodnutí sdružení podniků; jednání ve shodě.
|
|
| |
|
|
Individual types of abuse of a dominant position under European Community law
Šulhánek, Roman ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
60 Záver Dokonale fungujúca súťaž, v ktorej sa pohybuje veľké množstvo podnikov s malým podielom na trhu, ktoré si navzájom konkurujú a ťahajú ceny smerom nadol, sa vyskytuje zriedkavo, ak vôbec. Cieľom vytvorenia efektívnej súťaže by tak malo byť priblíženie sa k ideálnemu modelu, poprípade zabezpečenie konkurencie aj tam, kde úplná rovnováha je narušená. Stane sa tak napríklad vtedy, ak podnik zaujme líderskú pozíciu na trhu v určitom segmente. Získanie dominantného postavenia samo o sebe nie je škodlivým prvkom na trhu. Dokonca môže byť znakom úspechu firmy a jej prínosu na predmetnom trhu. Právna úprava na ochranu hospodárskej súťaže zakazuje až zneužitie takéhoto postavenia. Snaží sa ochrániť ostatných súťažiteľov od nelegálnych praktík dominanta, ktoré by v konečnom dôsledku mohli vylúčiť konkurentov z trhu, poprípade by zamedzovali potenciálnym súťažiteľom vstup na trh. V prvej časti som sa venoval problematike zneužitia dominantného postavenia zväčša z teoretickej stránky. Snažil som sa bližšie ukázať význam hlavného článku 82 Zmluvy o ES, jeho rozsah a interpretáciu. Následne som načrtol možnosti delenia jednotlivých skutkových podstát zneužitia do skupín podľa rôznych kritérií. Druhá časť, ktorej som venoval väčší priestor, môže mať prívlastok praktická. V nej som sa bližšie zaoberal jednotlivými...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.