|
|
Vnímání mužského a ženského těla v české lékařské literatuře druhé poloviny 19. a počátku 20. století
Najmanová, Veronika ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jakým způsobem bylo v konkrétním druhu lékařské literatury v tzv. domácích lékařích, v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století tematizováno lidské tělo. Práce vychází z předpokladu, že tělo není pouze neutrální biologický základ daný přírodou, ale že vnímání těla a tělesnosti je ovlivněno společností a proto se určité společenské změny mohou odrážet i ve změně nahlížení na lidské tělo, zejména při jeho pojímání jako těla mužského a ženského. Právě zhruba od šedesátých let 19. století docházelo k rozvoji emancipačních aktivit českých žen, k rozšíření jejich práv a obecně k proměně genderových vztahů ve společnosti. Práce se zabývá tím, zda se tyto společenské změny promítly do toho, jakým způsobem bylo o lidském, a potažmo tedy o mužském a ženském těle, referováno v konkrétní lékařské literatuře a zkoumá, co nám zpětně taková pojetí těla říkají o genderových změnách ve společnosti.
|
|
|
"A tak by měli všickni dělat". Konstrukce "společenství Čechů" ve vybraných cestopisných dílech Václava Matěje Krameria
Fialka, Jiří ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Záměrem této práce je nevnímat Krameria apriorně jako "národního obrozence", nýbrž ho pojmout jako spisovatele a vydavatele. Snažím se totiž poukázat na to, že Kramerius může využívat a zároveň utvářet nacionalismus nejen pro potřeby "obecného blaha", ale také pro potřeby vlastní. Na základě této optiky se pak poučování čtenářů může také jevit jako návod, jak se stát dobrým Krameriovým zákazníkem. Jako zastřešující pojem pro přístup k pramenům, tedy Krameriovým cestopisům, jsem si zvolil Nový historismus, jenž propojuje historiografii s literární vědou a klade důraz na reprezentace a žánr textu. Snahou této práce je poukázat také na konstruovanost řady fenoménů, jež jsou často chápány jako objektivní. Více než cokoli jiného je tak tato práce analýzou stereotypů. Klíčová slova: Václav Matěj Kramerius, cestopisy, nacionalismus, konstruktivismus, Čechové
|
|
|
Krev, čest a hrůza. Reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná Krev, čest a hrůza - reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747, se hlásí ke specifickému žánru historické antropologie války a vojenství. Její badatelské otázky směřují na analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o pevnost Bergen-op-zoom v kulminačním bodě Války o dědictví rakouské v roce 1747. Smyslem práce je nalézt alternativní způsob práce s prameny a opustit chápání vojenského střetu podle klasických konzervativních šablon vojenské historie jako národních nebo konfesionálních stereotypů vojenství, esenciálních vlastností hlavních aktérů nebo teoretických standardů vojenské vědy. Práce dospívá k závěru, že dobově mimořádný a dramatický boj o pevnost Bergen-op-zoom se odvíjel primárně od zásadního nedorozumění mezi útočníky a obránci ve smyslu kultury války, především otázek vojenské cti a s ní spojených legitimních způsobů vedení boje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Liliputáni. Reprezentace tělesné "odlišnosti" v tradici pražských "přehlídek lidských kuriozit" 1820-1940.
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
V předkládané práci jsem se zaměřil na reprezentace tělesné "odlišnosti" v pražské tradici "přehlídek lidských kuriozit", konkrétně na vystavování tzv. "liliputánů", které se těšilo mimořádné popularitě veřejnosti od počátku 19. století až do čtyřicátých let století následujícího. V úvodních kapitolách představuji pražské "přehlídky lidských kuriozit" jakožto specifickou sociální praxi a snažím se je zasadit do mezinárodního kontextu kultury freakshow v Evropě a Spojených státech. Ve druhé části práce se tyto přehlídky pokouším kriticky interpretovat, přičemž vycházím z teoretických pozic disability studies. Tělesnou "odlišnost" chápu jako diferenční kategorii, která vzniká křížením dobově relevantních ideologií, podílí se na utváření dobových kolektivních a individuálních identit a přispívá k nerovnému mocenskému uspořádání společnosti. V průběhu práce se soustředím na dis/kontinuity v imaginaci "odlišného" těla a snažím se pojmenovat specifika vystavování "liliputánů" v českém kontextu. Klíčová slova: 19. století, tělo, reprezentace, tělesná odlišnost, abnormalita, ideologie 1
|
|
| |
|
| |
|
|
Věk Dračího doupěte: nové pojetí a komercionalizace volného času na počátku 90.let dvacátého století
Houha, Libor ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Ducháček, Milan (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu her na hrdiny v prostředí Československa a posléze České republiky v první polovině 90. let. Hry na hrdiny přišly do českých zemí v podobě hry Dračí doupě, kolem které se ihned vytvořila aktivní komunita hráčů. Cílem práce je analýza a kontextualizace subkultury hráčů her na hrdiny v první polovině 90. let, a také aktivit nakladatelství Altar, které Dračí doupě vydalo v roce 1990. S Dračím doupětem je neodmyslitelně spjata komercionalizace her na hrdiny. V rámci práce je popsán vývoj nakladatelství Altar s ohledem na jeho tržní strategie a ovlivnění subkultury hráčů her na hrdiny. Zbytek práce je věnován komunitě hráčů her na hrdiny s ohledem na její vývoj, podobu a šíření prostřednictvím fanzinů (neprofesionální publikace vydávané komunitou), časopisů a komunitních setkání (tzv. "conů"). Dále jsou analyzovány spory uvnitř komunity týkající se komercionalizace této volnočasové aktivity, které vedly k rozpadu hráčské subkultury. K celkovému doplnění analýzy slouží také pohled veřejnosti na subkulturu hráčů her na hrdiny. V závěru práce se zamýšlím nad diskontinuitami této subkultury v dnešní době. Klíčová slova: Altar, Dračí doupě, hry na hrdiny, komercializace, postsocialismus, subkultura
|
|
|
Reprezentace sexuálního násilí ve veřejném prostoru první republiky
Sychrová, Adéla ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Baloun, Pavel (oponent)
Má diplomová práce se zabývá reprezentacemi sexuálního násilí ve veřejném prostoru první republiky. Reprezentaci sexuálního násilí analyzuji v českojazyčném periodickém tisku, k čemuž užívám kritickou diskurzivní analýzu. Práce ukazuje, jak komplexní a heterogenní diskurz sexuálního násilí byl, neboť se na něj vázaly mnohé dobové imaginace. Vzhledem k tomu, že byl prvorepublikový tisk v drtivé většině stranicky zaměřený, reprezentace sexuálního násilí se lišila i na základě politické orientace jednotlivých tiskovin. Pozornost je věnována i reprezentaci pachatelů a obětí sexuálního násilí. Klíčová slova: sexuální násilí, reprezentace, první Československá republika, českojazyčný periodický tisk
|
|
|
Reprezentace zvířat v českých cestopisech o subsaharské Africe konce 19. a začátku 20. století
Řičář, Josef ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Baloun, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou reprezentace zvířat v českých cestopisech o subsaharské Africe konce 19. a 20. století. Zvláštní důraz je kladen na reprezentaci různých způsobů lovu zvířat a na významy, které tyto způsoby lovu měly pro dobové aktéry. Téma je kontextu kolonizace a "dobývání" africké přírody Evropany a přivlastňování procesem reprezentace. Důraz je kladen také na reprezentaci indigenních kontextu vyjednávání jejich práva na využívání africké přírody a lov zvířat. Toto vyjednávání probíhalo mj. skrze poukazování na přírodno přirovnání ke zvířatům. Čeští autoři v pozice občanů evropského státu bez vlastních formálních kolonií. K specifické pozice práce využívá metod post analýze reprezentací zvířat je dále využíváno metod interdisciplinárního oboru těchto reprezentací k Klíčová slova České cestopisy, reprezentace zvířat, kolonialismus, Afrika, africká příroda
|
|
|
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
|
host ::
RSS.