|
|
Alergenní vonné látky v potravinách a předmětech běžného užívání
Divišová, Radka ; Buňka, František (oponent) ; Hojerova,, Jarmila (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Vonné látky se přidávají do potravin, kosmetických a jiných produktů především pro vylepšení jejich senzorické kvality (chuti a/nebo vůně); nepříjemným vedlejším účinkem však může být výskyt širokého spektra různých nežádoucích biologických účinků. U některých vonných látek, široce využívaných v kosmetických produktech, bylo prokázáno, že způsobují např. kožní přecitlivělost, vyrážky, dermatitidu, bolest hlavy, kašel aj. Pro ochranu zdraví spotřebitelů schválila Evropská unie směrnici o kosmetických přípravcích (ES/1223/2009), která po producentech vyžaduje označení 26 alergenních látek na štítku finálního produktu při překročení stanovené koncentrační meze (0,01 % pro výrobky typu rinse-off a 0,001 % pro výrobky typu leave-on). Někteří výrobci však stále schovávají obsah alergenních látek do souhrnného názvu „aroma“ na etiketě a sledování obsahu těchto látek v kosmetických prostředcích je tedy velmi důležité. Vonné látky jsou přítomny nejen v kosmetických přípravcích, ale jsou jimi aromatizovány i různé druhy potravin. Na rozdíl od kosmetických přípravků nemusí výrobci potravin přítomné alergenní vonné látky na obalech uvádět, proto je sledování obsahu těchto látek vysoce žádoucí vzhledem k možnému zdravotnímu riziku, které představují. Cílem této práce bylo vyvinout metodu pro simultánní stanovení regulovaných vonných alergenů v potravinách a předmětech běžného užívání. Na základě provedené literární rešerše byla zvolena metoda založená na extrakci analytů pomocí headspace mikroextrakce tuhou fází ve spojení s plynovou chromatografií s FID detekcí (HS-SPME-GC-FID). Z testovaných SPME vláken prokazovalo nejvyšší extrakční účinnost vlákno CAR/PDMS. Pro optimalizaci hlavních extrakčních parametrů ovlivňujících mikroextrakční proces byly použity techniky jednorozměrné a vícerozměrné analýzy dat. Finální validace metody byla provedena z hlediska linearity, opakovatelnosti, reprodukovatelnosti, výtěžnosti, limitů detekce a kvantifikace. Optimalizovaná a validovaná metoda byla aplikována na širokou škálu produktů zahrnující kosmetické přípravky, aromatizované potraviny a hračky. Výrobky byly zároveň podrobeny senzorickému hodnocení především z hlediska chuti a/nebo vůně (tzv. flavouru), které mohou mít spojitost s obsahem sledovaných vonných látek. Pro hodnocení byl použit profilový test (ČSN EN ISO 13299) a hodnocení podle sedmibodové kategorové ordinální stupnice (ČSN ISO 4121).
|
|
|
Stanovení vybraných parametrů ve speciálních typech piv vařených v ČR
Fähnrichová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na analýzu speciálních typů piv vařených v České republice pomocí třech instrumentálních metod. Pro určení polyfenolických látek byla použita kapalinová chromatografie HPLC, k organickým kyselinám posloužila iontová chromatografie IC a pro elementární analýzu optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem ICP-OES. V teoretické části je popsána technologie výroby piva. Část je také věnována chemickému složení piva, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány se zahraničními studiemi. Pro analýzu bylo použito osmnáct různých speciálních typů piv vyrobených v České republice.
|
|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu, dalších odrůdách a obsahových látkách bezu černého a jeho využití zejména při výrobě šťáv. Jsou zde také stručně popsány možnosti stanovení aromatických látek. V experimentální části je provedena identifikace a kvantifikace aromaticky aktivních látek ve vzorcích bezové šťávy smíchané v různém poměru s hroznovou šťávou a porovnání obsahu identifikovaných látek v jednotlivých typech šťáv. K analýze byla použita metoda Solid phase microextraction ve spojení s plynovou chromatografií (SPME-GC). Celkem bylo ve vzorcích identifikováno a kvantifikováno 51 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 19 alkoholů, 10 aldehydů, 8 esterů, 7 ketonů, 6 mastných kyselin a 1 oxid. Největší množství aromaticky aktivních látek bylo podle očekávání identifikováno ve vzorku čisté bezové šťávy.
|
|
|
Cereální suroviny, výrobky a jejich význam
Hamrlová, Romana ; Divišová, Radka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem cereálních surovin, výrobků a jejich významem. Hlavním tématem práce jsou tzv. snídaňové cereálie. Teoretická část je zaměřena na popis obilného zrna, chemického složení obilovin a jejich výživové hodnoty. Dále je v této části definován pojem snídaňové cereálie, jsou charakterizovány hlavní cereální suroviny pro jejich výrobu, technologie výroby a cereální výrobky. V závěru této části jsou uvedeny laboratorní metody hodnocení cereálních výrobků a surovin. Praktická část se zabývá popisem provozní laboratorní kontroly cereálií a odpovídajících surovin. Součástí je také titrační stanovení peroxidové čísla, které nám udává žluklost tuků používaných pro výrobu cereálních výrobků. Dále se tato část věnuje senzorické analýze cereálních výrobků - konkrétně mu¨sli. Je vyhodnocen přiložený dotazník na téma snídaňové cereálie a je senzoricky vyhodnocena kvalita tří výrobků od odlišných výrobcem.
|
|
|
Senzorická jakost vybraných druhů piva
Lišková, Michaela ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o senzorickém hodnocení vybraných druhů piv. Teoretická část byla zaměřena na výrobu sladu a piva a surovin k tomu potřebných a byl také popsán úvod do senzorické analýzy. Experimentální část byla zaměřena na vlastní hodnocení. K senzorickému hodnocení bylo přizváno 19 neškolených hodnotitelů FCH VUT v Brně, kteří pomocí připraveného formuláře hodnotili 5 vzorků vybraných druhů piv. Pro hodnocení vzhledu a barvy, chuti a vůně, plnosti, říznosti, pěnivosti, hořkosti, příp. cizí chuti a vůně u jednotlivých vzorků byla použita nestrukturovaná grafická stupnice se slovním popisem krajních bodů. Pro celkové hodnocení přijatelnosti vzorku byla využita pětibodová kategorová ordinální stupnice. Výsledky analýzy byly poté graficky a statisticky zpracovány.
|
|
|
Charakteristika moravských vín odrůdy Pálava
Horáková, Lenka ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá chemickou charakterizací vín odrůdy Pálava a možností využití chemické analýzy vín k ověření geografického původu moravských vín odrůdy Pálava. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány vinařské oblasti v České republice a původ odrůdy Pálava, dále je v teoretické části diskutováno chemické složení vína a je v ní rozebrána problematika falšování vína a metody užívané pro kontrolu autenticity vín. Experimentální část bakalářské práce je zaměřena na analýzu prvkového složení, vybraných fenolických látek, organických kyselin, celkových fenolických látek a antioxidační aktivity vín. Naměřená data byla vyhodnocena s využitím technik statistické analýzy. Použita byla analýza rozptylu, analýza hlavních komponent a diskriminační analýza. V této práci bylo zjištěno, že pomocí provedených chemických analýz a použitých statistických technik nebylo možné od sebe odlišit vzorky vín odrůdy Pálava podle jednotlivých moravských podoblastí. Podařilo se však prokázat, že vína odrůdy Pálava mají charakteristické chemické složení a lze je odlišit na základě chemické analýzy od ostatních bílých vín z vinařské oblasti Morava.
|
|
|
Vliv baristického zpracování kávy na chemické složení získaného nápoje
Trenzová, Kristina ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem baristických příprav kávy na chemické složení získaného nápoje. V teoretické části se věnuje také pěstování, technologii zpracování kávy a chemickému složení kávových zrn. V rámci experimentální části byly proměřeny vzorky kávy espresso, vzorky připravené z moka konvičky, metodou flip-drip, filtrováním kávy, technikou french-press, přípravou ve vacuum potu a vzorek turecké kávy. Vzorky byly připraveny dle baristické příručky a s upravenými poměry vody a kávy tak, aby se daly metody mezi sebou srovnat. Tato práce se zaměřuje na stanovení obsahu kofeinu a akrylamidu pomocí kapalinové chromatografie, validací metody HPLC, stanovení celkových fenolických látek pomocí Folin-Ciocalteuova reagentu, stanovení organických kyselin pomocí iontové chromatografie, stanovení vybraných makro a mikro prvků pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a analýzu aromatických látek s využitím plynové chromatografie. Na základě zpracovaných výsledků a porovnaných metod bylo prokázáno, že největší vliv na obsah kofeinu, akrylamidu, organických kyselin a celkových fenolických látek měla moka konvička, na obsah aromatických látek měla největší vliv metoda flip-drip a vacuum pot. V baristicky připravených nápojích byla koncentrace kofeinu nejvyšší u metody flip-drip a to 3689 mg/l, koncentrace akrylamidu 25,4 mg/l u~metody stejné. U celkových fenolických látek byla nejvyšší hodnota (c~=~5,23~g/l) naměřena u moka konvičky. Obsah minerálních látek byl sledován v kávových zrnech a v připraveném nápoji - espressu. Nejvíce zastoupeným prvkem byl draslík. Koncentrace draslíku v kávových zrnech byla 577 mg/l z 1g zmineralizovaného vzorku, v připravené kávě espresso pak byla koncentrace draslíku 2461~mg/l. Největší obsah organických kyselin byl zaznamenán v nápoji připraveném v~moka konvičce, z vybraných kyselin měla největší zastoupení kyselina jantarová s koncentrací 599,8 mg/l. Největší obsah aromatických látek byl zaznamenán v kávě z moka konvičky a z flip-dripu. Nejvíce zastoupenou aromatickou látkou v připravené kávě byl furfuryl alkohol.
|
|
|
Stanovení organických kyselin v pivě
Štáblová, Taťána ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení organických kyselin v českých pivech s chráněným zeměpisným označením. V teoretické části jsou popsány hlavní suroviny pro výrobu piva a samotná výroba sladu a piva. Část práce je věnována analytickým metodám použitých při stanovení organických kyselin. Pro stanovení obsahu organických kyselin byly využity metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie a iontové chromatografie. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky, porovnány se zahraničními studiemi a určeny rozdíly v obsahu organických kyselin mezi ležáky a pivy výčepními. Pro analýzu bylo použito pět piv typu ležák a pět výčepních piv.
|
|
|
Validace metody HPLC pro stanovení organických kyselin v nápojích
Hanychová, Silvie ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá validací RP–HPLC metody pro stanovení organických kyselin v ovocných šťávách. Cílem práce bylo zjištění vhodnosti metody pro ověření autenticity ovocných šťáv na základě analýzy organických kyselin. Teoretická část se zabývá chemickým složením ovoce a ovocných šťáv s důrazem na organické kyseliny. Dále jsou popsány metody analýzy organických kyselin. Detailněji je popsána metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie a postupy při její validaci. Experimentální část práce je zaměřena na optimalizaci a validaci metody. Analyzovány byly kyselina jablečná, citronová, jantarová a askorbová. Byly ověřeny validační parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Validovanou RP–HPLC metodou byly analyzovány reálné vzorky 100% ovocných šťáv (jablečná, pomerančová a grapefruitová), u kterých byly ověřeny vybrané parametry autenticity.
|
host ::
RSS.