|
|
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě
Blšťák, Adam ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě Abstrakt: Horská povodí jsou velmi důležitou zásobárnou sladké vody. Právě tyto oblasti jsou místem, kde se delší dobu v roce vyskytuje sněhová pokrývka. Tato práce se zabývá analýzou hustoty sněhu v horských povodích, hlavně pak faktory a procesy, které ji ovlivňují. Výsledky z dat naměřených v experimentálních povodích v Krušných horách a na Šumavě v letech 2010- 2014 jsou porovnány s výsledky z odborných článků a studií. V práci je zkoumán vliv několika faktorů na hustotu sněhu. Je to především vliv výšky sněhu, vliv vegetace, vývoj hustoty v čase a vývoj hustoty s vodní hodnotou sněhu. Z výzkumu vyplývá, že hustota sněhu s výškou sněhu postupně narůstá. Nejvyšší hustoty sněhu jsou na otevřených plochách a v poškozeném lese. S postupem času hustota také narůstá. Nejvyšší hustotu sněhu můžeme pozorovat na konci zimy, v měsících březen a duben. Klíčová slova: hustota sněhu, výška sněhu, sněhová pokrývka, horská povodí
|
|
|
VLIV ODVODŇOVACÍCH PŘÍKOPŮ NA HYDROLOGICKÝ REŽIM LESNÍHO POVODÍ
Kalkus, Jan ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fungováním systému odvodňovacích kanálů a jejich vlivem na odtokový proces v lesním povodí Tetřívčího potoka v podhůří Šumavy, povodí horní Blanice. Celková délka kanálů je přes 12 km, v povodí o rozloze 1,62 se tak jedná o velmi výrazný prvek. Rozsáhlou drenážní síť bylo potřeba nejprve detailně zmapovat. Většina použitých dat pochází z přímého terénního měření, pouze srážky a vodní stav v hlavním toku jsou měřeny automatickými přístroji. Největším úskalím je nemožnost porovnání dat se stavem před vybudováním kanálů. Podíl kanálů na celkovém odtoku se zvětšuje s rostoucím průtokem v hlavním toku, běžně se pohybuje od 6 % do 39 %. Zapojení jednotlivých kanálů do odtokového procesu se pohybuje od necelých 20 % v suchých obdobích až po téměř 90 %, což svědčí o funkčnosti odvodňovacího systému. Důležitým faktorem je aktuální nasycenost povodí, vyjádřená buď na základě srážek pomocí indexu API 5, nebo výškou hladiny podzemní vody v pěti samostatných sondách. Při vysoké nasycenosti reagují měřené kanály zvýšením průtoku i po velmi nízkém srážkovém úhrnu (1,7 mm). Výsledky napovídají, že přítomnost kanálů odtok z povodí spíše zvyšuje, zejména během výraznějších srážko-odtokových epizod.
|
|
|
Variabilita výšky sněhu v lokálním měřítku: Hodnocení vlivu topografie a vegetace
Murdychová, Pavlína ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Pevná, Hana (oponent)
Variabilita výšky sněhu v lokálním měřítku: Hodnocení vlivu topografie a vegetace Abstrakt Diplomová práce se zabývá hodnocením variability výšky sněhu v lokáním měřítku. Zaměřuje se především na vliv topografických a vegetačních faktorů, mezi které byla vybrána sklonitost, expozice, křivost terénu, sluneční radiace a leaf area index. Dále pak práce hodnotí vliv velikosti měřítka. Terénní měření probíhala v období akumulace a tání sněhové pokrývky v sezoně 2014/2015 v Krkonoších na lokalitě Hanapetrova paseka. K hodnocení vlivu vybraných faktorů bylo použito vícenásobné lineární regrese a další popisné statistické metody. Z výsledků hodnocení vyplývá, že variabilita sněhové pokrývky v době akumulace je větší v lesním porostu, což je způsobeno pravděpodobně vegetací. Regresní analýzou však tato závislost potvrzená nebyla. V době tání je také variabilita sněhové pokrývky vyšší v lesním porostu a zvyšuje se přímo úměrně době trvání tání sněhu. Celkově je variabilita sněhové pokrývky větší v lesním porostu. Z hlediska porovnání různých velikostních měřítek lze konstatovat, že s rostoucí velikostí hodnocené plochy klesá variabilita výšky sněhu. Klíčová slova: akumulace sněhu, tání sněhu, topografie, vegetace, vícerozměrná statistická analýza
|
|
|
Stanovení konzupmčních křivek na vybraných hydrologicých profilech KFGG
Kabelka, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tvorby konsumpčních křivek a hodnocením těchto křivek na měřicích profilech KFGG. Jsou zde popsány různé metody extrapolace průtoků do oblasti mimo instrumentálně měřená data. Na vybraných profilech je následně provedena extrapolace pomocí 1D hydrologického modelu MIKE 11. Data použitá v této práci jsou získána terénním měřením pracovníků KFGG. Klíčová slova: konsumpční křivka, extrapolace, hydrologické modelování, ADCP, MIKE 11
|
|
|
Variabilita sněhové pokrývky na Čertově louce a v Modrém sedle (Krkonoše) v letech 2003-2013
Tryzna, Vojtěch ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce shrnuje 10 let výzkumu rozložení výšky sněhové pokrývky na vrcholových partiích východních Krkonoš v souvislosti s vývojem periglaciálních tvarů na těchto lokalitách. Výzkum probíhal v zimních sezónách 2003/2004 až 2012/2013 na lokalitách Čertova louka a Modré sedlo. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se mění prostorová variabilita výšky sněhové pokrývky v průběhu sezóny a zda se sledované lokality mohou vzájemně ovlivňovat z hlediska distribuce sněhu mezi těmito lokalitami. Měření bylo prováděno ruční metodou pomocí lavinové sondy v pravidelně síti 141 bodů. Naměřená data byla dále porovnána s výškou sněhové pokrývky z meteorologické stanice na Luční boudě a s pravidelným měřením horské služby. Jako hlavní ukazatel prostorové distribuce sněhové pokrývky byl vybrán index obecné variability, který se počítal pro jednotlivé lokality za sledované období. Největší naměřené hodnoty výšky sněhové pokrývky byly pravidelně dosahovány v centrální nivační depresi na Čertově louce (max. 570 cm), naopak nejméně sněhu bylo pravidelně zaznamenáváno na hraně Modrého sedla (min. 35 cm). Rozdíl mezi těmito lokalitami dokumentuje i hodnota indexu obecné variability za celou sledovanou dekádu pro Čertovu louku (97) a pro Modré sedlo (33). Nejvyšší hodnoty byly většinou měřeny v únoru a sněhová pokrývka...
|
|
|
Časová a prostorová variabilita vybraných odtokových epizod v pramenné oblasti Blanice
Kodádková, Iveta ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením vybraných srážko-odtokových epizod z hlediska časového a prostorového rozložení srážek a odtoku v povodí horní Blanice. K dosažení výsledků práce byl použit celistvý přístup modelu HEC-HMS se dvěma variantami prostorové diskretizace. Jako hlavní vstupní data byly použity adjustované radarové odhady srážek, které lépe vystihují prostorovou variabilitu srážkového pole, než interpolace dat pozemního měření. Modelem bylo nasimulováno pět epizod. Jižní vrcholová a pramenná část povodí vykazovala v porovnání se severní částí, oproti očekávání, nižší hodnoty koeficientu odtoku. Srážková jádra epizod se vyskytovala nad severní části povodí u závěrového profilu. Výstupy z modelu byly hodnoceny i ve vztahu k prováděným měřením v lokalitě experimentálních povodí Zbytiny. Klíčová slova: Blanice, HEC-HMS, hydrologické modelování, radarový odhad srážek
|
|
|
Modelování odtoku pomocí metod SCS CN a Green Ampt v povodí ostrovské Bystřice v Krušných horách
Duben, Jan ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Práce se věnuje modelování odtokového procesu v povodí ostrovské Bystřice v Krušných horách. Za tímto účelem byl využit srážkoodtokový model HEC-HMS. Specifickým cílem je modelování půdního odtoku, který je sledován na jedenácti srážkových událostech v období mezi roky 2009 až 2013. Byly provedeny analýzy základních fyzikálních vlastností půd vyskytujících se v zájmovém povodí. Výsledky těchto analýz byly následně použity k nastavení parametrů zkoumaných metod. Bylo zjištěno, že na modelování půdního odtoku má výrazný dopad vlhkost z předchozích srážek, která podmiňuje změnu základních fyzikálních vlastností půdy. Zanedbán byl vliv evapotranspirace a působení vegetace na půdní odtok. Pro parametrizaci modelu byly vybrány dvě metody popisující půdní odtok. Jednalo se o metodu SCS CN a metodu Green Ampt. Tyto dvě metody byly porovnány na vzorku výsledných událostí. Metody byly následně podrobeny manuální a automatické kalibraci. Výsledky poukázaly na nevýrazný rozdíl mezi oběma sledovanými metodami. Nebyla tedy prokázána výrazně lepší předpovědní schopnost ani jedné z pozorovaných metod. Klíčová slova: modelování půdního odtoku, SCS CN, Green Ampt, HEC-HMS, infiltrace.
|
|
|
Dynamika odtoku v povodí horní Křemelné
Součková, Markéta ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce analyzuje a shrnuje poznatky o dynamice odtoku v povodí horní Křemelné (JZ Čechy - Šumava). Teoretická část práce popisuje dosavadní poznatky o hydrologických extrémech v kontextu probíhající klimatické změny v regionu střední Evropy. Rovněž se věnuje retenci vody v pramenných oblastech, fyzickogeografickým faktorům ovlivňujícím odtok a přístupům k hodnocení odtoku. V rámci praktické části práce byl důraz kladen na korektní sestavení konzumpčních křivek a očištění časových řad. Prostřednictvím základní hydrologické statistiky byl poté zhodnocen denní, měsíční a roční režim průtoků ve státním profilu Stodůlky a ve vybraných experimentálních povodích Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. Výsledky poukazují na mírně nevyrovnaný režim průtoků v povodí horní Křemelné. Nejvyšší vodnost je typická pro jarní období během tání sněhové pokrývky a zřetelné jsou také zvýšené průtoky v době zimních povodní. Zvýšené průtoky v letním období se projevují v denním, nikoliv v měsíčním chodu průtoků, a to z důvodu krátké doby jejich projevu.
|
|
|
Vliv malých vodních nádrží na výskyt extrémních odtokových epizod v povodí horní Otavy
Šmrhová, Zuzana ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Hlavním cílem práce je prokázání vlivu malých vodních nádrží na extrémní odtokové situace v povodí horní Otavy. Systém malých vodních nádrží představuje účinné protipovodňové zařízení, které je možné realizovat bez větších zásahů do krajiny. Rešeršní část práce obsahuje shrnutí poznatků o srážko-odtokovém procesu, malých vodních nádržích a hydrologickém modelování. Samotný výzkum je aplikován na modelovém povodí Roklanského potoka, nacházejícím se v centrální části Šumavy, kde se vyskytují srážkoměry a hladinoměrná zařízení poskytující data potřebná pro modelování. Náplní práce je výběr vhodných podkladových dat a použitých metod pro tvorbu digitálního modelu terénu, ze kterého dále vychází většina parametrů používaných během modelování srážko-odtokového procesu. Modelování srážko-odtokového procesu je prováděno v programu HEC - HMS (Hydrologic Engineering Center - Hydrologic Modeling System), který se v současnosti řadí mezi jedny z nejvíce využívaných simulačních programů. Hlavní částí práce je samotná simulace srážko- odtokového procesu, aplikovaná na dvou reálných událostech a srovnání chování povodí při zapojení klauz a bez jejich využití. Klíčová slova: srážko-odtokové modelování, protipovodňová ochrana, retenční schopnost krajiny, malé vodní nádrže, Roklanský potok
|
|
|
Dlouhodobé změny skupenství srážek v Evropě
Hynčica, Martin ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnou skupenství srážek v Evropě od roku 1961 do roku 2004. Skupenství srážek je popsáno podílem sněhu na celkových srážkách (S/P) mezi listopadem a dubnem. První část je věnována změně skupenství srážek v ČR. Podíl S/P v České republice klesá nevýznamně o 0,19%/rok. Z teplotních a srážkových dat 10 českých stanic je poté v druhé části diplomové práce stanovena prahová teplota, která nabývá hodnoty 1,1řC (průměrná denní teplota). Pokud je denní teplota vyšší než prahová teplota, je denní úhrn srážek označen jako déšť a naopak. Tato teplota je v další části aplikována na srážkové a teplotní řady 148 evropských stanic. Také se zjišťuje souvislost mezi poměrem S/P a indexem čtyř nejdůležitějších dálkových vazeb v Evropě. Ukazuje se, že dlouhodobý trend S/P v Evropě je záporný a významný, ale regionálně podmíněný. Patrný je gradient jihozápad - severovýchod, přičemž ve střední Evropě a přilehlé části Skandinávského poloostrova poměr S/P ubývá nejvíce, směrem k severovýchodu poměr S/P klesá pomaleji. Z dálkových vazeb má největší vliv na poměr S/P východoatlantický mód a severoatlantická oscilace. V jejich kladných fázích dochází ke snižování poměru S/P ve většině Evropy, a tedy i sněhových srážek. Klíčová slova: změna klimatu, srážky, skupenství srážek, Evropa
|
host ::
RSS.