|
|
Analýza služeb e-Governmentu v ČR
Růžičková, Michaela ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Fortinová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou projektu Státní pokladna a Integrovaného informačního systému Státní pokladny. První část práce seznamuje čtenáře s projektem, jeho cíli, funkcemi a jednotlivými moduly. Dále se věnuje srovnání tohoto projektu s projekty v jiných státech. Následující část se věnuje komunikaci uživatelů s Integrovaným informačním systémem Státní pokladny a napojení ekonomického informačního systému organizace do tohoto systému Státní pokladny. Poslední část práce se zabývá informačním portálem Monitor a daty, které poskytuje.
|
|
|
Léčba bolesti z pohledu všeobecné sestry
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část bakalářské práce se zabývá léčbou bolesti, přesněji léčbou akutní pooperační bolesti z pohledu všeobecné sestry. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena obecně na bolest, stručně charakterizuje jednak bolest samotnou, dále pak popisuje její vznik a dělení. Tato část též obsahuje stručný popis hodnocení bolesti a nejčastěji používané metody měření bolesti. Dále navazuje část, která popisuje akutní pooperační bolest, její specifika a možnosti léčby. Okrajově je zde zmíněna i pooperační analgezie u geriatrických pacientů a dětí. V závěru teoretické části bakalářské práce je zmíněna problematika řízení kvality léčby akutní pooperační bolesti. Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat hodnocení bolesti všeobecnou sestrou na pooperačním pokoji, jednak způsoby a techniky, které sestry používají ale též i jejich názor podložený zkušenostmi z praxe. Úkolem druhého cíle je zjistit obecnou informovanost všeobecných sester o léčbě akutní bolesti a vyhledat nedostatky v řízení kvality léčby pooperační bolesti. Třetí cíl má za úkol zmapovat praktické dovednosti všeobecných sester v péči o pacienty se zavedeným epidurálním katetrem. Použité metody Pro empirickou část této bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry k hodnocení akutní pooperační bolesti používají techniku VAS, která je zároveň standardizovaným záznamem bolesti daného zdravotnického zařízení. Dotazovaným sestrám tato technika zcela vyhovuje, jiné techniky hodnocení bolesti ve své praxi nepoužívají. Jako hlavní výhody hodnocení bolesti pomocí VAS sestry uvádí přehlednost a srozumitelnost záznamu o vývoji a léčbě bolesti, což zjednodušuje především komunikaci s dalšími členy ošetřujícího týmu, který se podílí na léčbě bolesti daného pacienta. Dále bylo šetřením zjištěno, že sestry pracující na pooperačním pokoji nejsou dostatečně aktivní ve vyhledávání příznaků akutní pooperační bolesti. Ve většině případů čekají, až na samotnou verbalizaci bolesti pacienta. Jako hlavní příčinou bolesti u pacientů po chirurgickém výkonu sestry uvádí operační ránu a jiné aspekty, které by mohly ovlivnit akutní pooperační bolest, sestry neakceptují. Díky výzkumnému šetření byl dále zjištěn problém v organizaci léčby akutní pooperační bolesti, kdy hlavním důvodem je nepřítomnost ošetřujícího lékaře na pooperačním pokoji, nebo jeho špatná dostupnost. Dalším problémem je též špatná multioborová spolupráce, která vázne především na komunikaci a též nepřehledných záznamech o průběhu léčby bolesti v perioperačním období. Obecné znalosti o léčbě akutní bolesti mají sestry dostačující, žádná z dotazovaných nemá specializační vzdělání v oboru algeziologie. Z šetření týkající se ošetřovatelské péče o pacienta se zavedeným epidurálním katetrem vyplynulo, že sestry provádí veškeré výkony v souvislosti s epidurální analgezií zcela v souladu se standardizovanými postupy. Na otázku, zda je epidurální analgezie pro pacienty přínosem, se sestry ve svých odpovědích vyjádřily pozitivně a jako hlavní přínos vidí v lepší spolupráci pacienta s ošetřujícím personálem a následnou účinnější realizaci ošetřovatelského procesu. Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku a specifika péče o pacienty trpící akutní pooperační bolestí. I přesto, že akutní pooperační bolest je relativně dobře zvládnutelný symptom, nelze ji opomíjet, jelikož svým dopadem může negativně ovlivnit pooperační zotavování pacienta, může vést k prodloužení hospitalizace, ke zvýšení nákladů na léčbu a v některých případech, vést k chronickým zdravotním obtížím.
|
|
|
Srovnání výsledků diagnostiky školní zralosti ve městě a na vesnici
RŮŽIČKOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem Srovnání výsledků diagnostiky školní zralosti ve městě a na vesnici je zaměřena na problematiku vývoje dítěte předškolního věku. Cílem je posouzení, zda jsou lépe připraveni na školní docházku děti ve městě nebo na vesnici. Teoretická část obsahuje charakteristiku předškolního dítěte, jeho motorický, kognitivní, percepční, sociální a emoční vývoj. Vymezený jsou zde pojmy školní zralost a jednotlivé složky školní zralosti, školní připravenost, školní nezralost a důvod odkladu školní docházky. Praktická část obsahuje výsledky šetření ve zvoleném vzorku dětí s využitím testů školní zralosti.
|
|
|
Edukace pacientů s Wilsonovou chorobou
RŮŽIČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce {\clqq}Edukace pacientů s Wilsonovou chorobou`` popisuje Wilsonovu chorobu, jak nemoc vzniká, příčinu vzniku, sesterskou edukaci, její metody, význam sesterské edukace u pacientů s Wilsonovou chorobou a jaké nepříjemné dopady tato nemoc přináší svému nositeli v oblasti všedního života. Mezi nejčastější dopady lze zařadit nový způsob životosprávy a změnu životního stylu. Práce má dva cíle. Cíl 1:Zjistit zda po edukaci pacienti s Wilsonovou chorobou dodržují doporučená dietní opatření. Cíl 2:Zjistit u pacientů jak Wilsonova choroba ovlivnila jejich životní styl. K cílům byly stanoveny dvě hypotézy, v kterých předpokládám, že pacienti dodržují doporučená dietní opatření a jejich životní styl je ovlivněn dodržováním léčebného režimu. Hypotézy byly zjišťovány kvantitativním výzkumem, technikou sběru dat byl dotazník, na kterém se podíleli dospělí nemocní, kteří jsou v péči odborných pracovišť. Na IV. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na gastroenterologické ambulanci a na ambulanci neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dále na neurologickém oddělení a neurologické ambulanci ve Strakonicích. Výsledky poukázaly na to, že pacienti po edukaci dodržují doporučená dietní opatření a léčebný režim značně ovlivňuje jejich životní styl. Stanovené hypotézy byly potvrzeny. Zajímavostí je, že pacienti z neurologických ambulancí si myslí více než ostatní, že je ovlivněn jejich životní styl díky léčebnému režimu. Přesto je většina všech dotázaných přesvědčena, že žijí život téměř zdravého člověka.Výsledky práce by mohly být využity k zdokonalování edukační činnosti sester u těchto pacientů a jejich rodin.
|
|
|
Zajištění intimity u pacientů po operaci totální endoprotézy
RŮŽIČKOVÁ, Michaela
Abstrakt V naší společnosti je v oblasti ošetřovatelské péče stále více kladen důraz na zachování lidské důstojnosti a intimity u pacienta. Při každodenních činnostech, které sestra u pacienta provádí, může docházet k narušení jeho soukromí a intimity, což se může projevit jeho různými reakcemi. V dnešní době dochází k mohutnému rozvoji operačních metod náhrad velkých kloubů dolních končetin, především kyčelního kloubu. Dalo by se říci, že i po tak běžném výkonu, jakým se totální endoprotéza kyčle stává, je velmi důležité, aby pacient pociťoval dostatek soukromí. Cíli této práce byl zhodnotit, jak je zajištěna intimita v pooperační péči u pacientů po operaci totální endoprotézy na JIP a standardním oddělení a zjistit znalosti sester v oblasti dodržování intimity po totální endoprotéze. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na JIP a standardních odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnici Olomouc. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující na JIP a standardních odděleních v nemocnici České Budějovice, a.s., v Šumperské nemocnici, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnic Olomouc. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dvou anonymních dotazníků. První definovaná hypotéza byla potvrzena, pacienta na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity, než pacienti na standardním oddělení. Hypotéza číslo dvě, se také potvrdila, sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta po TEP. Třetí definovaná hypotéza se potvrdila, sestry mají dostatek informací o tom, jak pečovat o oblast intimity v pooperačním období. Hypotéza číslo čtyři, se nepotvrdila, sestry pracující na JIP nepečují o intimitu pacienta s větším zájmem než sestry pracující na standardním oddělení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že pacienti po operaci TEP na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity v pooperační péči než pacienti na standardním oddělení. Přestože sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta v pooperační péči, vědí ale jak pečovat o oblast intimity v pooperační péči.
|
|
|
Součinnost neziskových subjektů v problematice syndromu CAN
RŮŽIČKOVÁ, Martina
Práce se zabývá součinností neziskových subjektů intervenujících v problematice syndromu CAN. V teoretické části jsou popsány formy syndromu CAN, vlivy působící na výchovu dítěte v rodině a sociální služby určené pro děti a rodinu. Praktická část obsahuje kvalitativní analýzu dat agendy CAN získaných z Oddělení sociálně-právní ochrany dětí v Prachaticích a od místních nestátních neziskových organizací, kterým bylo uděleno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.
|
|
|
Rizikové faktory psychického zanedbávání dětí žijících ve vlastních rodinách
RŮŽIČKOVÁ, Martina
Práce se zabývá rodinou v kontextu psychického zanedbávání dítěte, zejména rizikovými rodiči a rizikovými dětmi jako hlavními rizikovými faktory. V závěru teoretické části jsou popsány dlouhodobé rizikové situace jako jeden z možných rizikových faktorů psychického zanedbávání. Praktická část obsahuje výsledky analýzy úředních dokumentů Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Odboru sociálních věcí Městského úřadu v Prachaticích. U dětí vedených v evidenci Odboru sociálních věcí se vyskytují jako rizikové faktory psychického zanedbávání nedonošenost, mentální retardace a lehké mozkové dysfunkce dítěte. U jejich rodičů byla jako rizikový faktor objevena zejména citová deprivace matek a psychické poruchy u otců, dále pak alkoholismus jednoho z rodičů a u matek ještě nedostatek času na děti kvůli zaměstnání. Většina těchto dětí je také psychicky a fyzicky týrána.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.