|
|
Skupinová logopedická prevence v mateřské škole pro vady řeči
Šedivá, Lýdie ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Bakalářská práce se zabývá skupinovou logopedickou prevencí v mateřské škole pro vady řeči. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a popsat průběh logopedické prevence. Bakalářskou práci tvoří dvě části, teoretická část a výzkum. Teoretickou část tvoří tři kapitoly, čtvrtá kapitola obsahuje vlastní kvalitativní výzkumné šetření. První kapitola teoretické části pojednává o vývoji (ontogenezi) řeči. Popisuje vývoj řeči dítěte od jeho narození do plného rozvinutí řeči, také vývoj řeči z hlediska jazykových rovin. Druhá kapitola teoretické části se zabývá narušenou komunikační schopností, především těmi druhy, které se vyskytují u dětí předškolního věku. Třetí kapitola teoretické části vymezuje organizaci logopedické prevence v České republice, popisuje rámcový vzdělávací program předškolního vzdělávání a stručně charakterizuje školní zralost. Dále obsahuje vymezení komunikačních kompetencí a jejich rozvoj v předškolním věku. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit průběh logopedické prevence a nejčastější narušení komunikační schopnosti ve vybrané mateřské škole pro vady řeči. Dále bylo cílem zjistit, kdo v dané škole realizuje logopedickou prevenci a jaké má dosažené vzdělání. Práce představuje postupy a materiály, které byly při sledované skupinové logopedické prevenci nejčastěji využívány....
|
|
|
Vývoj řečových i neřečových oblastí u dítěte v předškolním věku
Baierlová, Eliška ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena z hlediska speciální pedagogiky na vývoj řečových i neřečových oblastí u dítěte v předškolním věku a dělí se na dvě hlavní části - teoretickou a praktickou. První část je vytvořena na základě literární rešerše dané problematiky. Druhou část tvoří výzkumné šetření, jehož hlavním cílem je analyzovat řečové i neřečové oblasti u dítěte v předškolním věku. V teoretické části první kapitola podává vhled do předškolního období, zaměřuje se tak na vzdělávání v mateřské škole, školní zralost a zápis do 1. třídy. Druhá kapitola podrobněji zkoumá jednotlivé neřečové oblasti a popisuje jejich vývoj. Jedná se o oblasti jako hrubá a jemná motorika, grafomotorika, kresba, lateralita ruky, zrakové a sluchové vnímání, myšlení, paměť, matematické představy, vnímání prostoru a času, fantazie, hra, sebeobsluha, samostatnost a v neposlední řadě i sociální dovednosti. Poslední kapitola je věnována řečové oblasti, konkrétně pak vývoji řeči u dítěte v předškolním věku, problematice bilingvismu a trilingvismu, narušené komunikační schopnosti a logopedické intervenci v mateřské škole. Druhou část tvoří kvalitativní výzkumné šetření s využitím kvalitativních metod jako zúčastněné a nezúčastněné pozorování, polostrukturované rozhovory s pedagogy a strukturované rozhovory s rodiči. Výzkumný vzorek...
|
|
| |
|
|
Terénní logopedická péče u osob s afázií
Rejmanová, Karolína ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je terénní logopedická péče u osob s afázií. Práce je koncipována do čtyř kapitol, z čehož první tři kapitoly jsou teoretického charakteru, čtvrtá kapitola je empirická. První kapitola se zaobírá definicí komunikace a narušené komunikační schopnosti, věnuje se centrální i periferní nervové soustavě a jejím vlivu na komunikační schopnost. Druhá kapitola se zaměřuje na afázii jako na druh získané narušené komunikační schopnosti u dospělých osob. Je zde popsána etiologie, symptomatologie a logopedická intervence, kam spadá diagnostika, terapie a prevence. Třetí kapitola zmiňuje systém organizace logopedické intervence v České republice, která je rozdělena do třech rezortů. Dále je popsána terénní logopedická péče, která je již běžnou součástí poskytované logopedické péče v zahraničí. Čtvrtá kapitola diplomové práce představuje smíšený design výzkumného šetření, které bylo zaměřeno na poskytování terénní logopedické péče u nás. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo analyzovat specifika terénní logopedické péče u osob s afázií a zmapovat poskytování této služby. Následně byly stanoveny dílčí cíle práce a výzkumné otázky. Bylo zpracováno uskutečněné dotazníkové šetření mezi logopedy a rozhovory s logopedy a osobami s afázií s dopomocí jejich rodin. V závěru práce byly shrnuty...
|
|
| |
|
|
Logopedická intervence v mateřských školách v okrese Havlíčkův Brod
Klofáčová, Gabriela ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena speciálně pedagogicky. Zabývá se logopedickou intervencí v mateřských školách. První kapitola je věnována vývoji řeči běžného dítěte, poruchám řeči, jejich klasifikaci, etiologii a prevenci. Druhá kapitola vymezuje pojem logopedická intervence, je zaměřena na popis logopedické diagnostiky a logopedické terapie a popisuje možnosti poskytování logopedické intervence v jednotlivých rezortech. Třetí kapitola je zaměřena na rozvoj komunikačních schopností u dětí předškolního věku v mateřských školách obecně, popisuje logopedickou prevence a dále analyzuje poznatky ohledně rozvoje komunikačních schopností zkoumaných mateřských škol z rozhovoru s ředitelkou a z internetových stránek. Praktická část obsahuje výzkum, který je kvalitativního charakteru a obsahuje tři případové studie dětí s narušenou komunikační schopností. Případové studie jsou zaměřeny na úroveň komunikace v době nástupu do mateřské školy, na současnou úroveň komunikace, na metody používané k rozvoji komunikace a na spolupráci rodiny s mateřskou školou. KLÍČOVÁ SLOVA vývoj řeči, narušená komunikační schopnost, logopedická intervence, dítě v mateřské škole
|
|
|
Zajištění logopedické intervence u seniorů v pobytových zařízeních
Horynová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tématem této diplomové práce je zajištění logopedické intervence u seniorů v pobytových zařízeních. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické, čtvrtá kapitola praktická. První teoretická kapitola pojednává o stáří, definuje základní pojmy a charakterizuje stáří po stránce tělesné, duševní a sociální. Druhá kapitola je věnována problematice neurogenních poruch komunikace, jejich etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii. Třetí teoretická kapitola popisuje systém zdravotní a sociální péče o seniory v České republice s důrazem na systém poskytování logopedické intervence v resortech zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Čtvrtá, empirická část je zpracována jako kvantitativní popisné šetření. Hlavní metodou sběru dat je dotazníkové šetření realizované v domovech pro seniory v České republice. Uvedený výzkum je doplněný o kvalitativní analýzu rozhovorů s logopedkami, které poskytují logopedickou intervenci v domovech pro seniory. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda a jakým způsobem je zajištěna logopedická intervence u seniorů v domovech pro seniory. Jednotlivé subkapitoly empirické části představují výzkumné cíle a stanovené hypotézy, použité metody, vlastní zpracování kvantitativního i kvalitativního šetření, ověření stanovených hypotéz a závěry šetření s...
|
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií v inkluzivní škole
Horynová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Tématem této bakalářské práce je inkluzivní vzdělávání dítěte s vývojovou dysfázií. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické, čtvrtá kapitola praktická. První kapitola pojednává o vývoji intaktního dítěte předškolního a mladšího školního věku, s akcentem na vývoj řeči dítěte. Druhá kapitola je věnována problematice vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii. Třetí kapitola vymezuje pojem inkluze a uvádí základní faktory a podmínky úspěšného inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně jeho legislativního zabezpečení. Čtvrtá, výzkumná část, je zpracována jako kazuistika dítěte s vývojovou dysfázií. Popisuje proces vzdělávání dítěte v inkluzivní škole, upozorňuje na obtíže, které vývojová dysfázie způsobuje v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Dále se práce zaměřuje na identifikaci výhod a nevýhod inkluzivního vzdělávání pro jednotlivé aktéry vzdělávacího procesu. V závěru uvádí hlavní předpoklady úspěšné inkluze dítěte s vývojovou dysfázií. Realizovaný výzkum je kvalitativní. KLÍČOVÁ SLOVA: Vývojová dysfázie, specificky narušený vývoj řeči, inkluze, inkluzivní vzdělávání
|
|
|
Využití poukázkového systému jako nástroj ke zvýšení efektivnosti financování sociálních služeb
HORYNOVÁ, Jana
Cílem disertační práce je zanalyzovat systém poskytování a financování sociálních služeb a posoudit, do jaké míry zavedení poukázkového systému prostřednictvím karty sociálních systémů přispělo ke zvýšení efektivnosti financování sociálních služeb. Pro naplnění tohoto cíle byla zvolena kombinace tří sociologických metod - kvalitativní výzkum založený na metodě sekundární analýzy dat, dotazníkové šetření mezi osobami pečující o nezaopatřené děti, jimž byl přiznán příspěvek na péči a hloubkové rozhovory s experty z řad pracovníků vybraných poboček úřadů práce, krajských a městských úřadů a z řad poskytovatelů terénních sociálních služeb. Teoretická část práce je věnována charakteristice systému financování sociálních služeb v naší zemi. Na základě rozboru dostupných statistických údajů je doloženo, že stávající systém poskytování a financování sociálních služeb je neefektivní a je proto nutné najít nové prvky, které by přispěly k jeho stabilizaci především v oblasti financování tak, aby byly vytvořeny nezbytné vytvořit předpoklady pro zajištění optimální formy zabezpečení potřeb člověka odkázaného na poskytování sociálních služeb. Na základě charakteristiky zahraničních zkušenosti se ukazuje, že jednou z možností, jak zvýšit efektivnost financování sociálních služeb, je zavedení poukázkového systému.V souvislosti s realizací sociální reformy po r. 2008 bylo v naší zemi přijato rozhodnutí o zavedení tzv. karty sociálních systémů, kterou lze chápat jako elektronickou platební poukázku, tedy jako nástroj, kterým dochází k rozšíření nabídky dosud poskytovaných služeb v oblasti výplaty sociálních dávek a ke zvýšení uživatelského komfortu. Podobný systém byl v minulosti zaveden a dodnes je využíván v řadě evropských zemí, např. v Itálii, ve Velké Británii nebo ve Finsko. V současné době je Česká republika jedinou zemí v Evropě, která příspěvek na péči vyplácí pouze v peněžní formě a příspěvek na péči není často využíván k zajištění potřebných sociálních služeb. Jednou z možností, jak tomu zabránit, je přechod na nepeněžní výplatu příspěvku na péči. Jednou z těchto možností je využití poukázkového systému, který zabezpečuje, že finanční prostředky, které byly vyčleněny na poskytování sociálních služeb, budou rovněž do této oblasti skutečně vloženy. V rámci realizace sociální reformy se proto změnila forma výplaty příspěvku na péči. Od její výplaty prostřednictvím poštovní poukázky bylo počátkem roku 2012 přistoupeno k výplatě v rámci bezhotovostního platebního stykem prostřednictvím karty sociálních systémů. Tato forma výplaty se se však nesetkala s pozitivním ohlasem, a proto bylo následně rozhodnuto o zrušení této karty a o návratu k původní formě výplaty příspěvku na péči i všech nepojistných sociálních dávek. Tato skutečnost vedla k tomu, že původní cíl mé práce - posoudit, do jaké míry zavedení poukázkového systému prostřednictvím karty sociálních systémů přispělo ke zvýšení efektivnosti financování sociálních služeb - se nepodařilo plnohodnotně zrealizovat. Souhrnně je nutno konstatovat, že současný systém financování sociálních služeb je neefektivní, a proto ho bude nutno - zejména v souvislosti s očekávanými demografickými trendy - zásadně změnit. Opětovné zavedení bezhotovostních forem výplaty příspěvku na péči je možno chápat jako jeden z nástrojů, který by mohl zvýšit efektivitu poskytování a financování sociálních služeb. Přitom je však nutné poučit se z chyb, které byly v uplynulém období realizovány, položit důraz na včasnou, kvalitní a pozitivní informační kampaň s důrazem na vysvětlení výhod nového systému výplaty sociálních dávek, správně načasovat jednotlivé kroky tohoto řešení a v dostatečném časovém předstihu s tímto řešením seznámit široké obyvatelstvo.
|
|
|
Právní aspekty invalidity z mládí
HORYNOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá právními aspekty invalidity z mládí. Jde o problematiku společensky vysoce závažnou, přestože v právních předpisech není tento termín pro tuto skupinu uživatelů dávky z důchodového pojištění upraven jako samostatný právní institut. Tento problém se dotýká nejen sociálního pojištění ale i problematiky medicínské, posudkového lékařství, psychologie, právní problematiky, etické, výchovné, speciálně pedagogické v nejširším významu. Současná právní úprava problematiky dávek určených pro občany s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je v ČR založena na institutech plného a částečného invalidního důchodu jako dávek důchodového pojištění a bezmocnosti. Plné a částečné invalidní důchody kromě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu spočívají v poklesu soustavné výdělečné činnosti a získání potřebné doby pojištění. Z provedeného šetření je zřejmé, že počet přiznaných plných i částečných invalidních důchodů v jihočeském kraji narůstá. Podle diagnostického zaměření je rovněž nejvyšší výskyt plných invalidních důchodů pro invaliditu z mládí zaznamenán ve skupině střední mentální retardace. Řešení sociálního pojištění invalidů v ČR je současné době v připravované reformě důchodového pojištění. Cílem invalidního důchodu je umožnit člověku život co nejblíže normalitě, tedy vyrovnáváním handicapu umožňovat normální rodinný, společenský a pracovní život. Závěrem lze vyvodit, že by v rámci důchodové reformy v ČR měla být zakotvena povinná konverze plného invalidního důchodu ve starobní a to v okamžiku dosažení důchodového věku. Ve své práci jsem se zaměřila na některé faktory, které byly u mladých lidí rozhodující pro vznik plné či částečné invalidity. Jde o problematiku vysoce společensky závažnou v celé šíři vztahů, které vznikají nebo mohou vznikat. Dlouhodobá ztráta nebo pokles pracovní schopnosti mají nepříznivý dopad nejen na jednotlivé občany, ale ovlivňují i sociální postavení jejich rodin a tím působí negativně i na celou společnost a vyřazení z pracovního procesu pak mladé lidi značně traumatizuje. Důchody poskytované invalidům z mládí nejsou odvozeny od zaplaceného pojistného. Proto se domnívám, že by měly být řešeny mimo systém důchodového pojištění, obdobně jako zvýšení důchodů pro bezmocnost a to tak, že v nejbližší budoucnosti by náklady na ně důchodovému pojištění hradil stát a perspektivně by tyto dávky byly převedeny do jiného sociálního systému. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že základním lidským vnímáním a klíčovým záměrem sociálního zabezpečení je dát lidstvu ujištění, že úroveň a kvalita života jednotlivců a jejich rodin nebude narušována nežádoucími sociálními nebo ekonomickými vlivy a že jejich zdraví a pohodu nebudou zhoršovat nemoci a úrazy. Tato skutečnost podstatně ovlivní moderní strategii sociální politiky.
|
host ::
RSS.