|
|
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU
Hřivna, Vít ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU Tato diplomová práce se zabývá separatistickými tendencemi v rámci členských států Evropské Unie. Jedná se tedy o případ, kdy se určitý region v rámci členského státu rozhodne od něj odtrhnout. Toto je potřeba odlišit od situace, kdy se celý členský stát rozhodne z Unie vystoupit. Cílem práce je pak analyzovat jednotlivé možné scénáře v případě, kdy dojde k separaci takového regionu od členského státu, v kontextu jeho případné kontinuity v rámci Unie; dále bude práce zkoumat rozdíly mezi dvěma nejožehavějšími ohnisky secese v současné Evropě: Katalánskem a Skotskem, nejpravděpodobnější scénáře v obou případech a následný subjektivní dopad takové secese na občany dotčeného území a na jejich práva v kontextu Unie, zejména na právo volného pohybu. První kapitola práce se věnuje definici pojmu separatismus a obecným charakteristikám praktického chování dotčených regionů a mateřských států v jednotlivých případech a následně v návaznosti a v kontextu EU, zejména pak pohledu na vztah mateřského státu a regionu a EU a dotčeného regionu, zde na příkladu Kosova. Druhá kapitola pak v návaznosti analyzuje otázku vnitřního rozšíření Unie a následků, které tento krok přináší v kontextu primárního práva. Dále...
|
|
|
Regulace telekomunikací
Selby, Alice ; Pomahač, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Bejček, Josef (oponent)
Téma mé disertační práce jsem zvolila s ohledem na skutečnost, že jsem většinu mého kariérního života věnovala práci právníka v oblasti sektorové regulace v telekomunikacích. Svou praxi regulačního právníka v telekomunikacích jsem zahájila na Českém telekomunikačním úřadu, následně jsem pracovala pro Ministerstvo dopravy a spojů - v minulosti zodpovědné rovněž za telekomunikační sektor a jeho legislativu a strategii, a poté jsem přijala práci regulačního právníka ve společnosti T-Mobile Czech Republic, kde působím již 15 let. Vývoj telekomunikačních technologií v posledních dvaceti letech, je bezpochyby fascinující. Je zajímavé sledovat, jak obtížně a opožděně sektorová regulace dohání technologický vývoj a často se snaží regulovat neregulovatelné. Zároveň jsme svědky toho, že díky přeregulovanosti evropského telekomunikačního trhu tento ztrácí dech ve srovnání s jinými regiony světa a stává se čím dál méně investičně atraktivním, což dokládá opouštění evropských trhů velkými evropskými soutěžiteli, kteří postupně přesměrovávají své podnikatelské aktivity do regiónů méně regulovaných. Přímým důsledkem tohoto jevu je probíhající konsolidace evropských telekomunikačních trhů. Zároveň jsou ze strany zákazníků i regulačních orgánů pozorovatelná velká očekávání v oblasti rozvoje vysokorychlostních sítí...
|
|
|
Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Otázka přistoupení Evropské unie (dále jen "EU") k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "EÚLP") je po desetiletí žhavým tématem odborných právních a akademických diskusí. Dne 18. prosince 2014 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU") dlouho očekávány posudek 2/13, ve kterém prohlásil, že Dohoda o přistoupení EU k ECHR (dále jen"Dohoda") není slučitelná s unijním právem. SDEU vydal rozhodnutí, které vzbudilo řadu právních otázek. Mnoho zejména pobouřených komentářů a článků bylo od dne vydání posudku publikováno. Troufám si tvrdit, že problematika přistoupení EU k EÚLP je zvlášť v poslední době velmi čerstvá a aktuální. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si téma přistoupení EU k EÚLP vybrala pro svou diplomovou práci. Obecně se mi toto téma zdá velmi zajímavé, neboť je možné na otázku přistoupení nahlížet z mnoha různých pohledů. Vedle toho jsem si k problematice přistoupení vytvořila zvláštní vztah, protože jsem měla příležitost osobně se účastnit ústního jednání SDEU v Lucemburku o slučitelnosti Dohody s Evropským právem. Ráda bych předeslala, že ve své diplomové práci nezaujímám ani kritický ani obranný postoj k posudku 2/13. Hlavním cílem a doufám, že i přínosem mé diplomové práce je: 1) rozebrat historii a celý...
|
|
|
Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy
Kilian, Vojtěch ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ Název práce: Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy Cílem předkládané práce je provedení studie teoretického vymezení práva na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy v České republice a jeho následná komparace se skutečným fungováním v praxi. Smyslem této práce není pouze shrnout dosavadní stav poznání práva na informace o platech a odměnách, čemuž je věnován prostor především v kapitole II. respektive relevantních částí práva na soukromí a informační sebeurčení v kapitole III.1 a 2, nýbrž především poskytnout možné řešení konfliktu mezi právem na přístup k informacím o platech a odměnách na straně jedné a právem na soukromí a informační sebeurčení na straně druhé prostřednictvím testu proporcionality, což činím v kapitole III.4, přičemž takové řešení doposud nebylo dle mého názoru v odborné literatuře popsáno. Po stručném úvodu práce následuje stručné představení pramenů práva na informace o platech a odměnách v České republice, a to jednak v rovině ústavního práva se zmínkou o mezinárodních smlouvách, relevantní úpravy zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) a konečně judikatury, která se k tématu předkládané práce vztahuje, a jež má na stávající právní stav signifikantní vliv. Dále je prostor věnován představení práva na...
|
|
|
Pobyt občanů třetích zemí v Schengenu v kontextu společné vízové politiky
Murad, Daniela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Rigorózní práce se zamýšlí nad vývojem schengenské spolupráce a povahou schengenského acquis v proměnách času s důrazem na vízovou a pobytovou legislativu, a platnou právní úpravou pobytové legislativy, jejímiž subjekty jsou státní příslušníci třetích zemí. Práce zmiňuje slabá i silná místa dotčené úpravy, opřené o názor či návrh řešení autorky práce. Rigorózní práce je rozdělena do několika větších tematických okruhů. Ten první se zabývá vývojem vízové a migrační politiky v rámci vývoje schengenské spolupráce a jejich postupnou integraci do hlavních politik Unie, jejich charakteristikou, či různým zapojením členských států. Další okruh je stěžejní pro tuto práci a ukazuje současnou platnou úpravu pobytu občanů ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí). Tento okruh se zabývá charakteristikou osob přijíždějících ze třetích zemí, tak jak je jako subjekty práva diferencuje zákon a evropská legislativa a definuje různé typy pobytových oprávnění, na základě kterých na území České republiky a Schengenu krátkodobě či dlouhodobě pobývají. Třetí samostatný tematický okruh je věnován postavení specifické skupiny cizinců ze třetích zemí, kteří jsou rodinní příslušníci občanů EU. Poslední oblast této práce se zabývá budoucími trendy společné evropské vízové a migrační politiky, právní úpravou de lege ferenda s...
|
|
|
Princip proporcionality a omezení osobní svobody cizince ve správním právu.
Holubkovová, Hana ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Princip proporcionality a omezení osobní svobody cizince ve správním právu Tato práce se zabývá otázkou přiměřenosti zásahů do osobní svobody cizince v České republice v režimu správního práva, přičemž zkoumá pouze zásahy, užívané výlučně vůči cizincům, a jejich přiměřeností se zabývá zejména ve vztahu k lidskému právu na osobní svobodu. V úvodní části práce v obecné rovině definuje pojmy osobní svobody a princip proporcionality. Druhá kapitola této práce pojednává o problematice z hlediska mezinárodního práva, zejména se věnuje článku 5 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, definuje jednotlivé parametry, jež musí zásah do osobní svobody cizince splňovat, a nabízí relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Třetí kapitola rozebírá zásahy do svobody cizince z hlediska návratové směrnice (č. 2008/115/ES), přijímací směrnice (č. 2013/33/EU) a dublinského nařízení (č. 604/2013) a judikatury Soudního dvora Evropské unie. Čtvrtá kapitola se pak zabývá českým vnitrostátním právem a rozebírá příslušná ustanovení tří českých zákonů, na jejichž základě lze do osobní svobody cizince zasáhnout - zákona o Policii České republiky č. 273/2008 Sb., zákona o azylu č. 325/1999 Sb. a zákona o pobytu cizinců na území České republiky č. 326/1999 Sb.; tato kapitola shrnuje relevantní judikaturu...
|
|
|
Utajované informace
Kloboučková, Sylvie ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá vymezením termínu utajovaná informace a vymezuje způsoby jejich ochrany, jimiž je personální bezpečnost, průmyslová bezpečnost, administrativní bezpečnost, fyzická bezpečnost, bezpečnost informačních a komunikačních systémů a kryptografická ochrana. Dále se práce zabývá Národním bezpečnostním úřadem jakožto klíčovým orgánem státní správy, zabývajícím se ochranou utajovaných informací a bezpečnostním řízením. V neposlední řadě obsahuje kapitoly týkající se moderní historie ochrany utajovaných informací a vývoji právní úpravy. Poslední kapitola se zabývá trestáním za porušení předpisů týkajících se ochrany utajovaných informací.
|
|
|
Náhrada škody způsobené výkonem veřejné moci a veřejné správy
Varmuža, Martin ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Odpovědnost za škody způsobené při výkonu veřejné moci a veřejné správy a jejich náhrada je překvapivě mnohovrstevnatým tématem. Problém je potřeba začít studovat v největší obecnosti, s důrazem na jeho zejména teleologické ukotvení v celém systému práva. Jen tímto způsobem je možné vyjádřit se k v současném diskursu nezodpovězeným otázkám, které přesahují do rovin právně filosofických - jde zejména o úvahy nad odpovědností zákonodárce za obsah přijatých zákonů. Tuto oblast, stejně jako krátký přehled historického vývoje problematiky, ovšem zařazuji do práce jaksi pro úplnost. Těžiště textu spočívá ve výkladu zákonem vymezeného institutu odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci a veřejné správy, která je upravena v zákoně č. 82/1998 Sb. O tomto institutu pojednávám komplexně, rozebírám podmínky odpovědnosti, její charakter, subjekty odpovědnostního vztahu a další související témata. Zmiňuji se také o problematických pasáží zákona včetně návrhů na zlepšení, převážně legislativně technického charakteru.
|
|
|
Solidarity in the Charter of Fundamental Rights of the European Union
Laciaková, Veronika ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Predložená práca sa zaoberá problematikou hlavy IV s názvom Solidarita Charty základných práv Európskej únie, ktorá svojim inovatívnym spôsobom vypracovania s prihliadnutím na princíp nedeliteľnosti práv poskytuje súbor sociálnych, hospodárskych a solidárnych práv. Práca v úvode v stručnosti popisuje pojem práv solidarity a zdroje ich interpretácie, následne podrobnejšie definuje a analyzuje jednotlivé práva obsiahnuté v danej hlave Charty, a to s prihliadnutím na sekundárne právo a judikatúru Súdneho dvora. Druhá časť práce poukazuje na obavy členských štátov zo začlenenia práv solidarity do Charty a ich dôsledky v podobe prijatých obmedzujúcich opatrení vo forme rozlišovania ustanovení Charty na práva a zásady, ako aj prijatie Protokolu č. 30 o uplatňovaní Charty základných práv Európskej únie na Poľsko a Spojené kráľovstvo. Záverečná časť práce sa venuje postaveniu základných práv solidarity v kontexte základných ekonomických slobôd vnútorného trhu a na konkrétnych príkladoch rozhodovacej činnosti Súdneho dvora demonštruje posun v ponímaní ich vzájomného vzťahu. Kľúčové slová: Charta základných práv Európskej únie, základné právo, zásada
|
|
|
Směrnice o volném pohybu služeb a její implementace v českém právu
Hrabal, Tomáš ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent)
Tato práce se zabývá směrnicí o volném pohybu služeb (směrnice č. 2006/123/ES, o službách na vnitřním trhu) a její implementací v českém právu. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části je stručně nastíněna úprava volného pohybu služeb a svobody usazování v primárním právu Evropské unie. Druhá část zkoumá samotnou směrnici, přičemž analyzuje proces jejího přijetí a dále zkoumá její obsah ve srovnání s dosavadní právní úpravou a určuje přínosy směrnice pro poskytování služeb na vnitřním trhu. Třetí část poskytuje přehled implementace v členských státech Evropské unie a představuje základ pro srovnání při hodnocení české právní úpravy. Čtvrtá část zkoumá implementaci směrnice v České republice, přičemž hodnotí její kvalitu na základě analýzy dvou implementačních zákonů, připomínek Evropské komise a srovnání s úpravou v ostatních členských státech. Výsledkem práce je závěr, že vypuštěním principu země původu z původního návrhu přišla směrnice o prvek, díky kterému by představovala razantní posun ve způsobu regulace volného pohybu služeb na vnitřním trhu oproti úpravě ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Přínosy pro tuto oblast však směrnice přesto přináší, a to v přezkumu stávající legislativy členskými státy a ve změně nebo odstranění nepřípustných požadavků, dále díky zjednodušení získání...
|
host ::
RSS.