|
|
Metabolické náklady reprodukce u obratlovců, zvláště u plazů
Kukačková, Dominika ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Reprodukce s sebou nese energetické náklady na tvorbu gamet, podporu vývoje mláďat a doprovázející behaviorální změny včetně rodičovské péče. Plazi jsou pro studium těchto nároků ideální díky velké variabilitě v reprodukčních znacích. Náklady na tvorbu pohlavních produktů zahrnují investici do reprodukčních orgánů a gamet. Další fází reprodukce je samotná březost, během které vyvíjející se mláďata přinášejí samicím určité metabolické náklady na jejich podporu. Na metabolismus samice během březosti se dá pohlížet jako na součet jejího klidového metabolismu, který je shodný s metabolismem nereprodukujících se jedinců, dále zvýšeného metabolismu na podporu březosti a embryonálního metabolismu. Odhad každé složky je důležitý pro zhodnocení energetické náročnosti rozmnožování a porovnání různých reprodukčních strategií. Některé behaviorální změny během reprodukce také mohou mít vliv na energetickou bilanci. Jsou jimi například zvýšené náklady na lokomoci nebo posun v termoregulačním chování. Odhadnout skutečné náklady reprodukce je složité, protože se jedná o dynamický proces a existuje mnoho skutečností ovlivňující energetickou bilanci rozmnožujících se jedinců.
|
|
|
Prostorová variabilita populační struktury zimujících kachen
Prokešová, Erika ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zabývá prostorovou variabilitou populační struktury u našich čtyř nejhojněji a nejpočetněji zimujících druhů kachen. Jedná se o kachnu divokou (Anas platyrhynchos), poláka chocholačku (Aythya fuligula), morčáka velkého (Mergus merganser) a hohola severního (Bucephala clangula). Data byla shromažďována v rámci lednového Mezinárodního sčítání vodních ptáků v České republice, a to v letech 2004- 2013. Byl analyzován vliv 5 faktorů prostředí, a to typ vody, nadmořská výška lokality, velikost hejna, urbanizace lokality a průměrná teplota vzduchu. Typ vody a počet ptáků na lokalitě neměl statisticky signifikantně průkazný vliv na populační strukturu u žádného z těchto druhů ptáků. Další faktor, nadmořská výška lokalit, se ukázal být průkazným pouze u kachny divoké, kdy se vzrůstající nadmořskou výškou klesal počet samců v populaci. Dále byla nalezena statisticky průkazná korelace u faktoru urbanizace, a to opět u kachny divoké, u které rostlo zastoupení samců s vyšší urbanizací. Poslední zkoumaný faktor, teplota lokality, na které ptáci zimují, se ukázal být signifikantní u tří analyzovaných druhů. Kromě morčáka velkého rostl poměr samců se vzrůstající teplotou u všech tří analyzovaných druhů. Klíčová slova: populační struktura, zimující kachny, mezinárodní sčítání vodního ptactva, kachna...
|
|
|
Vliv hnízdní fidelity na reprodukční úspěšnost potápivých kachen
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Hníznídní fidelita a její vliv na reprodukční úspěšnost u dvou druhů potápivých kachen - poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačky (Aythya fuligula) byla sledována v oblasti Třeboňska a okolí pomocí značení a odchytu samic, vyhledávání a kontrol hnízd, a sledování značených jedinců a následně i mláďat uvedených druhů. U obou sledovaných druhů se hodnota fidelity (apparent survival) pohybovala okolo 65 %. Při hodnocení ovlivňujících faktorů vyšel jako statisticky signifikantní vliv předchozí reprodukční úspěšnosti, a to ve fázi vodění mláďat. Dále jsme porovnávali jednotlivé reprodukční parametry a celkovou reprodukční úspěšnost v jednotlivých letech, kde se jako statisticky signifikantní prokázal pouze vztah mezi načasováním hnízdění v prvním a v jakémkoliv následujícím roce u poláka chocholačky. Při porovnání reprodukčních úspěchů vztažených na vylíhnutí či nevylíhnutí snůšky a vodění či nevodění mláďat nedošlo ani u jednoho druhu k signifikantnímu posunu. Úspěšné samice tak nezopakovaly či ještě nevylepšily svůj reprodukční úspěch v následujících letech, což mohlo mít za následek jejich následnou nižší míru fidelity. Následně pak dochází ke dispersi i ke snížení reprodukční úspěšnosti samic, což se projeví nejen na celkovém populačním poklesu sledovaných druhů. Klíčová slova: hnízdní...
|
|
|
Vztah mezi lokální početností a regionálním rozšířením: význam ekologické specializace
Farkač, Jan ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
5 Abstrakt Vztah mezi lokální početností a velikostí areálu je obecnou makroekologickou patrností. Je běžně pozitivní, nicméně se najdou i výjimky. Co za tím stojí, však jasné není. Mechanismy vysvětlující tento vztah jsou různé, od těch, které se opírají pouze o statistické chyby, přes ty, které vztah odůvodňují přes metapopulační dynamiku či míru ekologické specializace (ty jsou nejdiskutovanější). Je ale velmi pravděpodobné, že více z těchto mechanismů pracuje dohromady. Dobře tento vztah vysvětluje hypotéza "resource breadth", která u generalistů předpokládá široké rozšíření a vysokou početnost na rozdíl od specialistů, kde by tomu mělo být přesně obráceně. K tomu se pojí další dva vztahy, a sice vztah šířky niky k velikosti areálu, respektive početnosti. Zatímco ten první je poměrně dobře prostudovaný, ten druhý zdaleka ne tolik. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky na téma vztahu mezi rozšířením a početností s důrazem na ekologickou specializaci a možnosti, jakým daný vztah ovlivňuje. Klíčová slova: geografická distribuce, lokální početnost, šířka niky, ekologická specializace
|
|
|
Ekologické souvislosti mezi morfologii a výběrem prostředí u pěvců
Bovšková, Denisa ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vztahu morfologie pěvců k výběru prostředí, ve kterém žijí. Jedná se o přehled komparativních studií zabývajících se tímto vztahem u blízce příbuzných skupin pěvců. Druhy můžeme rozdělit na hlavní skupiny na základně habitatových preferencí. Ty ovlivňují zejména morfologii pohybového aparátu. Druhy otevřených habitatů upřednostňují pohyb ve vzduchu nebo preferují pohyb po zemi. Liší se v morfologii křídel a běháku, kde mají vzdušné druhy prodloužená křídla a pozemní druhy naopak prodloužený běhák. Křídla odráží četnost pohybu ve vzduchu, prodloužený běhák pohyb po zemi. Ten měli delší i druhy pozemní, jedná se tak pravděpodobně o přizpůsobení k běhu a pedální lokomoci. Prodloužený běhák mají i pozemní druhy žijící ve vegetaci. Druhy upřednostňující vyšší vegetační patra mají zkrácené zadní končetiny, pravděpodobně jako přizpůsobení k pohybu ve větvích. Druhy se mezi sebou liší ve velkém množství jemných morfologických rozdílů, které vedou k preferencím jemných struktur prostředí v rámci výše zmíněných habitatových typů. Kromě těchto závislostí byly zjištěny i informace o novém náhledu na výběr prostředí odvíjející se od morfologie některých znaků. Například závislost ptačí habitatové preference na morfologii zobáku, která bývá spíše připisována velikosti a druhu potravy....
|
|
|
Ekologické vlastnosti obratlovců podél elevačních gradientů
Schovánková, Hana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Živočichové, kteří žijí v různých nadmořských výškách, jsou vystaveni působení odlišných přírodních podmínek. Podél elevačního gradientu se mění mimo jiné teplota prostředí, množství srážek a dostupnost zdrojů. Adaptace obratlovců na tyto podmínky způsobuje, že se u populací nebo druhů žijících ve vyšších nadmořských výškách vyvíjejí jednotlivé ekologické znaky v jiné míře, než u těch, kteří žijí níže. Ze studií vyplývá, že obratlovci žijící ve vyšších nadmořských výškách mívají většinou kratší období aktivity a rozmnožování, dosahují větších velikostí nebo hmotností, pomaleji rostou, mají menší snůšky nebo vrhy, později dospívají a déle žijí. Téměř u všech znaků se však můžeme setkat i s opačnými trendy. U všech skupin obratlovců se vyskytují podobné změny znaků. Některé znaky však nejsou prozkoumány u všech skupin, například růst u ptáků a savců. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Faktory ovlivňující inkubační úsilí poláka velkého
Drekslerová, Šárka ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Inkubace ptačích vajec je energeticky náročný proces. Inkubující rodič čelí konfliktu mezi investicemi do optimálních teplotních podmínek snůšky a naplňováním vlastních energetických požadavků. To platí zejména u druhů, kde inkubuje pouze samice, např. u kachen. Během inkubace čerpá samice energii z uložených tukových zásob nebo z aktuálně přijímané potravy. Poměr využívání obou zdrojů se pak odráží v čase stráveném samicí na hnízdě. Cílem této práce bylo popsat inkubační rytmus u samic poláka velkého (Aythya ferina) a snažit se jej vztáhnout ke klimatickým proměnným a objasnit roli tělesné hmotnosti. Data byla získávána po tři hnízdní období v CHKO Poodří na volně žijících samicích. Pod hnízda byl umístěn vážící mechanismus a na něj napojený datalogger zaznamenával změny napětí, které mi poskytly informaci o hmotnosti samici a o čase, kdy z hnízda odcházela a na jak dlouho. Inkubační rytmus samic jsem popisovala dobou strávenou denně na hnízdě, počtem odchodů denně z hnízda a délkou odchodů z hnízda. Samice nejčastěji odcházely v noci a na přelomu světla a tmy (během svítání a stmívání). Pravděpodobnými vysvětlení takového chování je dostupnější potrava v noci a nižší riziko predace snůšek predátory, kteří se řídí především svým zrakem a v době svítání a stmívání jsou jejich schopnosti omezeny....
|
|
|
Relationship between functional and species diversity of birds in South Africa
Džamba, Roman ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Rozšírenie druhov a zloženie vtáčích spoločenstiev južnej Afriky nie je náhodné, ale podlieha environmentálnym podmienkam, štruktúre habitatu a historickému vývoju danej oblasti. Funkčné charakteristiky druhov (morfológia, typ potravnej stratégie alebo reprodukčné parametre) podávajú informáciu o spôsobe, akým na seba vzájomne pôsobí jedinec a prostredie, v ktorom žije. Ich popisom na druhovej úrovni odhaľujeme špecifické adaptácie a rolu druhu v študovanom ekosystéme. Na základe funkčných znakov možno odhadovať funkčnú diverzitu študovaného spoločenstva. Priestorová variabilita druhovej a funkčnej diverzity vykazuje longitudinálny gradient. U morfologických a reprodukčných parametrov, ktoré sú spojitej povahy a druhovo viac špecifické, pozorujeme rýchlejší nárast funkčnej diverzity. U potravných preferencií, ktoré sú kategorické a vykazujú obmedzený počet úrovní, je nárast funkčnej diverzity miernejší. Potravná funkčná diverzita má rovnomernejšie rozdelenie. Vzťah funkčnej diverzity k diverzite druhovej nám môže poskytnúť informácie o spôsobe, akým sú druhy pridávané do spoločenstva, resp. odpovedať na otázku, do akej miery vyžaduje vyšší počet druhov viac ekologického priestoru. Najvyššie hodnoty funkčnej diverzity sú typické pre produktívne, floristicky štrukturované a heterogénne oblasti lesov,...
|
|
|
Omezení a evoluce velikosti vajec a mláďat u amniotických obratlovců
Kubát, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Amniotičtí obratlovci (savci a plazi včetně ptáků) vykazují značnou rozmanitost v relativní velikosti vejce/mláděte vzhledem k velikosti matky. Tato práce shrnuje mechanismy určující velikost vajec a mláďat (např. morfologická či fyziologická omezení, kompromis mezi počtem a velikostí). Zvláštní zřetel je věnován srovnání alometrických vztahů velikosti vejce/mláděte vůči velikosti matky mezi jednotlivými skupinami a jejich determinantám.
|
|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
host ::
RSS.