|
| |
|
| |
|
|
Právní postavení soudce v České republice a Spolkové republice Německo
Hanzal, Jiří ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
125 Záv r Cílem této diplomové práce je provést analýzu právního postavení soudce ve dvou st edoevropských zemích - eské republice a Spolkové republice N mecko a posoudit, které instituty n meckého práva by bylo vhodné a možné p ejmout do našeho právního ádu v rámci nezbytné reformy eského soudnictví. Oba právní ády náleží ke kontinentální právní kultu e a oba státy jsou spjaty dlouhou spole nou historií. V obou státech je moc soudní jednou ze t í složek státní moci. Zatímco u nás ji vykonávají soudy, v SRN je soudní moc sv ena soudc m, kterými jsou obsazeny soudy. Bylo by dobré naši soudní moc takto personifikovat, ba dokonce z ní ud lat moc soudcovskou, tak jako tomu bylo za první republiky podle Ústavní listiny z roku 1920, a soudci by mohli sv j ú ad vykonávat jako státní službu. V SRN upravuje postavení (spolkových) soudc DRiG, na soudce v zemské služb se vztahuje právní úprava té které zem . Spolkový zákon o soudním z ízení (GVG) má sílu ústavního zákona. Náš ZSS je b žným zákonem, de constitutione ferenda by mohl ZSS být alespo tzv. " ty icítkovým" zákonem, protože jde o základní zákon pro samostatnou složku státní moci. Co se tý e nezávislosti soudc , v obou zemích je chápána rozdíln - posuzováno podle toho, co je vnímáno soudci jako atak na jejich nezávislost (v N mecku nap . rozvržení pracovní...
|
|
|
Vývoj institutu státního občanství v československých ústavních dějinách
Volf, Zdeněk ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Touto diplomovou prací jsem se snažil popsat vývoj institutu státního občanství v československém ústavním systému. Československé státní občanství vzniklo současně se vznikem československého státu. Ústavní Listinou z roku 1920 bylo koncipováno jako jediné a jednotné. Hlavním pramenem státoobčanského práva meziválečného Československa byly recipované rakousko-uherské právní předpisy. V těchto předpisech byla úprava státního občanství úzce provázána s institutem domovského práva. Dalším charakteristickým rysem právní úpravy státního občanství v tomto období bylo uplatňování principu jednotného státoobčanského statusu rodiny. V této koncepci se projevovalo nerovnoprávné postavení žen, neboť státní občanství členů rodiny bylo odvozeno od státní příslušnosti manžela resp. otce. V dalším vývoji dochází k prosazování principů individuálního nabývání a pozbývání státního občanství. Sňatek nebo změna státní příslušnosti manžela za trvání manželství postupně přestávají tvořit samostatnou právní skutečnost, na základě které by docházelo ke změně státoobčanského statusu ženy. Po II. světové válce se ve státoobčanském zákonodárství projevuje zřetelná tendence směřující k vytvoření národního státu Čechů a Slováků. Ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. byly ze státního svazku propuštěny osoby německé a...
|
|
|
Právo na život a trest smrti
Peleška, František ; Kudrna, Jan (oponent) ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce)
95 VII. ZÁVĚR Snad žádné jiné téma nevyvolalo a stále nevyvolává tolik bouřlivých diskusí jako téma mé diplomové práce, ve kterém se dostává do konfliktu na jedné straně základní lidské právo každého jedince, a to právo na život, a na straně druhé právo státu zbavit některé jedince života v případě spáchání zločinu a jejich následného odsouzení za některé zločiny. Jak zastánci trestu smrti tak jeho odpůrci uvádějí celou řadu argumentů pro absolutní trest nebo proti němu. Jak vyplývá ze závěrů, ke kterým jsem v průběhu mé práce dospěl, některé argumenty retencionistů dostávají vážné trhliny. Odstrašující účinek trestu smrti a s tím spojenou generálně preventivní funkci trestu smrti ve vztahu k nejzávažnějším trestným činům se mi nepodařilo prokázat. Naopak v mnoha případech platí, že státy, které trest smrti ve svých právních řádech nezakotvují, mají menší úroveň nejzávažnější kriminality, než státy s trestem smrti. Na úroveň kriminality má větší účinek spíše objasněnost trestných činů a neodvratnost trestu než jeho přísnost. Rovněž argument o tom, že v některých státech je veřejnost trestu smrti výrazně nakloněna, a proto by jeho zrušení bez ohledu na názor veřejnosti mohlo vést k oslabení důvěry v právo, je nepřesvědčivý. Vysoká podpora trestu smrti v některých státech, jako např. v Japonsku, může vyplývat...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.