|
|
Určování skladby nehomogenního lesního porostu z družicových dat
Kolešová, Petra ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Určování skladby nehomogenního lesního porostu z družicových dat Abstrakt Práce si bere za cíl prozkoumání možností klasifikace lesní vegetace pomocí snímků z družice Landsat 8. Nejvhodnějšími kandidáty pro zpracování se staly dva snímky. Pořízeny byly ve vegetačním období (8. března 2014 a 27. července 2013). Cílem je zjistit, zda využitím statistických metod můžeme získat informace o heterogenitě lesa na zájmovém území. Modelové území zahrnuje správní území vybraných obcí z Jihočeského a Středočeského kraje, které se nachází na území pěti ORP (Blatná, Milevsko, Písek, Příbram, Sedlčany). Provedeny byly neřízené i řízené klasifikace na základě získaných trénovacích ploch z terénu a ortofota. Tyto třídy (jehličnaté lesy, smíšené lesy, ekotony, strukturně homogenní listnaté lesy a strukturně heterogenní listnaté lesy) odpovídaly definičně kategoriím použitým v projektu NT 11425-5/2010 Mapování přírodních ohnisek zoonóz přenosných na člověka v ČR a jejich změny ovlivněné modifikacemi klimatu. Díky trénovacím množinám získaným v terénu a ortofota a podobností spektrálních vlastností se získalo větší množství trénovacích pixelů, které vstupovaly do řízené klasifikace. U klasifikací byly provedeny kontroly přesnosti pomocí chybové matice. Řízená klasifikace s účastí prvních osmi spektrálních pásem z obou snímků...
|
|
|
Využití doplňkových informací o pulsu pro klasifikaci dat LLS v členitém terénu
Poláková, Tereza ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Využití doplňkových informací o pulsu pro klasifikaci dat LLS v členitém terénu Abstrakt Práce se zabývá problematikou filtrace dat leteckého laserového skenování v oblasti skalních měst, která jsou charakteristická velkou členitostí a na našem území i poměrně hustou vegetací, která znesnadňuje průchod laserového paprsku k povrchu, což může vést k nižší přesnosti vznikajícího DMR. V první části práce jsou představeny základní filtrační metody, které jsou systematicky uspořádány do několika skupin. Důraz je kladen i na teoretické problémy, se kterými je nutné počítat při filtraci bodového mračna právě v oblasti skalních měst. Hlavním cílem práce je pak navrhnout změny v některém ze stávajících algoritmů tak, aby byly využity i doplňkové informace o pulsu (především amplituda a šířka odrazu), a otestovat tento postup nad reálnými daty. V závěru jsou výsledky metody a jejich implementace kriticky zhodnoceny. Klíčová slova: letecké laserové skenování, segmentace bodového mračna, klasifikace bodového mračna, skalní město, DMR
|
|
|
Topografické mapování skalních útvarů s využitím dat leteckého laserového skenování
Lysák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brázdil, Karel (oponent) ; Šíma, Jiří (oponent)
Abstrakt Práce se komplexním způsobem věnuje topografickému mapování skalních útvarů s využitím moderních technologií, od pořizování a zpracování dat leteckého laserového skenování (LLS) v těchto oblastech, přes navazující tvorbu obsahu topografických databází z těchto dat až po jejich kartografické zpracování do podoby topografické mapy. V úvodu práce jsou diskutovány otázky jejího významu pro praxi a souvislost topografického mapování skal s dalšími obory lidské činnosti. Část týkající se LLS popisuje produkty odvozené z těchto dat, které jsou vhodné pro topografické mapování skal, a diskutuje specifika pořizování a zejména zpracování dat LLS v zalesněném členitém reliéfu. Podrobně jsou vysvětleny existující přístupy k řešení uvedené problematiky a identifikovány jejich nedostatky. Formou případových studií jsou prezentovány vlastní přístupy k řešení tohoto úkolu, zahrnující tři provedené a další tři navržené experimenty a hodnocení dosažených výsledků. Součástí jsou také doporučení týkající se mapování pískovcových skalních měst v Česku metodou LLS. Topografická část práce popisuje současnou reprezentaci skal a souvisejících objektů v ZABAGED s vysvětlením historických souvislostí, analyzuje stávající data a identifikuje jejich nedostatky zejména ve vztahu k LLS. Rešerše shrnuje stávající...
|
|
|
Využití dat Sentinel-1 pro tvorbu digitálního modelu terénu metodou radarové interferometrie
Karvánek, Matouš ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Ivana (oponent)
Využití dat Sentinel-1 pro radarovou interferometrii Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na tvorbu digitálního modelu povrchu (DMP) s využitím radarové interferometrie (InSAR) z dat Sentinel-1 ve vybraných lokalitách v České republice. V teoretické části je popsána technika radarové interferometrie, data Sentinel-1, jejich parametry a možnosti využití. Dále jsou popsány testované lokality a využitá data. Praktická část se zaměřuje na vytvoření metodického postupu tvorby digitálního modelu povrchu a jeho extrahování ve třech testovaných lokalitách. Tyto lokality se odlišují geomorfologickým členěním a také prvky krajinného pokryvu (land cover). V závěru této části je provedeno porovnání vytvořeného modelu pomocí statistických metod se vztažným DMP 1G. Na konci práce jsou výsledky zhodnoceny a diskutovány. Klíčová slova: InSAR, Sentinel-1, SAR, DMP
|
|
|
Classification of meadow vegetation in the Krkonoše Mts. using aerial hyperspectral data and support vector machines classifier
Hromádková, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím leteckých hyperspektrálních dat senzoru AISA a klasifikačních metod Support Vector Machines (SVM) a Neural Networks (NN) pro mapování lučních společenstev v Krkonošském národním parku. Hlavní cíle práce jsou experimentální určení nejlepší kombinace parametrů algoritmu SVM, a navržení ideálního trénovacího datasetu pro tento algoritmus a krkonošská luční společenstva. Kritériem úspěšnosti jednotlivých kombinací parametrů SVM a trénovacích datasetů jsou výsledky posouzení přesnosti klasifikace pomocí confusion matic a kappa koeficientu. Kromě hlavních cílů je účelem práce také porovnání klasifikačních algoritmů SVM a NN, především co se týče počtu trénovacích pixelů potřebných pro úspěšnou klasifikaci horských luk. Hlavními výstupy práce jsou klasifikační mapy zájmových území a skripty v jazyce Python, které budou předány Správě KRNAP pro další využití v monitoringu a ochraně cenných lučních společenstev. Klíčová slova: hyperspektrální data, AISA, Support Vector Machines, Neural Networks, trénovací dataset, horská luční vegetace
|
|
|
VYUŽITÍ METOD OPTICKÉHO SKENOVÁNÍ V GEOMORFOLOGICKÝCH ANALÝZÁCH
Šiková, Zuzana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Hodač, Jindřich (oponent)
Využití metod optického skenování v geomorfologických analýzách Abstrakt Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit, zda lze metodu "Structure from motion" použít pro analyzování geomorfologických objektů, a pokud ano, tak za jakých podmínek. Testování proběhlo na čtyřech geomorfologických objektech nacházejících se ve třech lokalitách v okrese Plzeň-sever. Objekty mají různou velikost a byly měřeny za různých světelných podmínek. Všechny použité datové sady (snímky) byly vytvořeny výhradně autorkou této práce. Nejprve byly načteny do programu Profesional Edition v1.1.6 a VisulSFM v0.5.26, pomocí kterých byly ze snímků vygenerovány 3D modely. Tyto modely byly dále zpracovány v programu CloudCompare v2.6.1 a MeshLab v1.3.3, kde byly nejprve slícovány a oříznuty. V dalším kroku byly převedeny do reálného měřítka a následně byly vypočteny rozdílové modely. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky z jednotlivých lokalit. Klíčová slova: Structure from motion (SfM), SIFT, RANSAC
|
|
|
Detection of Equilibrium Line Altitude (ELA) Changes from Remote Sensing Data; Case Study from the Cordillera Blanca, Peru
Paraj, Zsolt ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kropáček, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat změny ledovců v Cordillera Blanca v období od roku 1987 do roku 2014. Tato diplomová práce zaměřuje pozornost na tři hory a jedenáct ledovců v severní části Cordillera Blanca. Vstupní data tvoří 29 Landsat scén (Landsat 4,5,7 a 8) a ASTER globální digitální výškový model verze 2. Poloautomatický klasifikační algoritmus je vytvořen na základě prahových hodnot zjištěných spektrální analýzou vybraných typů krajinného pokryvu v Cordillera Blanca. Kromě toho, výšková změna střední sněžné čáry (Equilibrium line altitude - ELA) je vypočtena pro všechny tři hory a jedenáct ledovců. Dále je počítána změna ledovců v závislosti na sklonu a aspektu. Výsledky této práce jsou prezentovány v podobě map, tabulek a grafů. Výsledky klasifikace jsou porovnány s GLIMS databází ledovců a s terénním měřením provedeném Mgr. Adamem Emmerem. Na závěr jsou diskutovány výhody a nevýhody snímků pořízených novým satelitem Landsat 8. Klíčová slova: DPZ, Landsat, klasifikace, mapování sněhu a ledu, ELA, Cordillera Blanca
|
|
|
Možnosti detekce drenáží a melioračních kanálů z dat DPZ
Čermák, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Účelem práce je prozkoumat možnosti detekce podpovrchových drenážních systémů z dat dálkového průzkumu země. Drenáž odvodňuje promočenou půdu a zvyšuje tak její úrodnost, ale zároveň napomáhá transportu živin, jako je dusík a fosfor, do vodních toků. Poloha drenážních systémů je často neznámá z důvodu chybějící nebo nepřesné projektové dokumentace. V teoretické rovině je nejvíce prostoru věnováno popisu dálkových a doplňkových pozemních metod detekce drenáže. Dále jsou řešeny cíle práce. Na specializovaných leteckých snímcích z viditelné a infračervené části spektra je popsán projev indikací drenáže. Tyto indikace jsou srovnány s dobovými projektovými plány. Následně jsou aplikovány a zhodnoceny metody pro zvýraznění indikačního projevu včetně Laplaceova filtru a NDVI. Hlavním výstupem je binární rastr vyjadřující polohu drénů. Přesnost výsledků je ověřena ve vztahu k vektorizovaným indikacím drenáže ze zdrojových snímků.
|
|
|
Využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších
Jebavá, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších Abstrakt Práce se zabývá možností využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších. Hlavní metodou výzkumu je analýza digitálního modelu terénu a povrchu v oblasti Krkonoš v softwaru ArcGIS 10.0. Analýza je založena na spe- cifických funkcích v softwaru ArcGIS (Slope, Curvature), a dále byla využita kombinace rastrů stínovaného reliéfu, což vedlo k detekci dalších agrárních tvarů. Pro ověření přes- nosti detekce agrárních tvarů byla provedena následná terénní verifikace. S ohledem na výsledky terénního průzkumu a hodnocení přesnosti mohou být výsledky označeny jako velmi uspokojivé. Správa Krkonošského národního parku může výstupy výzkumu využít pro kvantifikaci agrárních tvarů, k jejich ochraně, případně dalšímu výzkumu a managementu. Klíčová slova: letecké laserové skenování, agrární formy reliéfu, antropogenní geo- morfologie
|
|
|
Možnosti objektově-orientované klasifikace pro určování vybraných biotopů nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku.
Jakešová, Lucie ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Možnosti objektově-orientované klasifikace pro určování vybraných biotopů nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na objektově-orientovanou klasifikaci vegetace nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku s využitím ortofota s blízkým infračerveným pásmem a prostorovým rozlišením 12,5 cm. Ortofoto bylo pořízeno v létě roku 2012. Legenda vegetace byla vytvořena botanikem z Krkonošského národního parku. Objektově-orientovaná klasifikace na základě dat z terénu proběhla v softwaru ENVI 5.1, který nabízí dva přístupy klasifikace - Example-based a Rule- based. Tyto dva přístupy byly porovnány a jako lepší pro danou problematiku se jeví Example-based. Nejlepší výsledek klasifikace dosáhl celkové přesnosti 75,97 % pro 13 tříd. Klíčová slova: objektová klasifikace, KRNAP, vegetace nad horní hranicí lesa, optický letecký skener
|
host ::
RSS.