|
|
Mezičasová volba osob romského etnika a většinové populace
Rybáková, Nina ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozdíly v časových preferencích, individuálních diskontních mírách, mezi romským a neromským (českým) etnikem v ČR. Subjekty jinak homogenní skupiny -- nízkopříjmové, s nízkým vzděláním, tč. nezaměstnaní -- byly podrobeny experimentu založeném na hloubkovém dotazníku (Romové N=35, neromové N=25). Vedle časových preferencí jako takových byl studován jejich vztah k socioekonomickým a demografickým vlastnostem. Experiment na základě dílčích testů prokázal rozdíly ve způsobu diskontování mezi etniky. Romské etnikum je lépe charakterizováno nekonzistentním diskontním modelem, neromské konzistentním. Všichni členové zkoumané skupiny se pak projevili jako velmi netrpěliví, svými diskontními mírami se blížili hodnotám odhalených u osob závislých na návykových látkách. Pravděpodobně z důvodu nedostatečné velikosti vzorku nebyla jinak nalezena žádná statisticky významná korelace mezi diskontními mírami a socioekonomickými a demografickými faktory. Finanční (ne)gramotnost se u Romů však projevila jako možný důležitý faktor ovlivňující tvorbu úspor. V závěru práce je stručně analyzován efekt výdajů na signalizační statky u Romů.
|
|
|
Ekonomická efektivnost zavedení léčby konopím v České republice
Haasová, Radka ; Běláčková, Vendula (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Práce se zabývá v současné době diskutovaným tématem -- léčebným využití konopí --, čili možnosti, která v ČR dosud chybí. I když se zdá být konopí účinnou (ne-li nejúčinnější) léčbou u řady léčebných stavů, k legislativní úpravě s jeho nakládáním pro léčebné či lékařské užití došlo jen v několika málo zemích. Mezi ty sice Česká republika zatím nepatří, nicméně i zde se začínají objevovat určité tendence aktuální situaci měnit. Cílem práce je tedy obhájit zasloužené místo konopí v českém lékařství a tím přispět k uvedeným snahám. Toho se snaží dosáhnout jednak uvedením určitých teoretických východisek hovořících ve prospěch jeho terapeutického užití, ale především svým empirickým výzkumem, ve kterém po porovnání nákladů současné a potenciální konopné léčby roztroušené sklerózy přichází s překvapivým výsledkem - v případě potenciálního využití konopí při léčbě dané diagnózy by bylo totiž možné ušetřit 1 931 923 444,- Kč.
|
|
|
Přitahují nemocnice zranění?
Matějček, Štěpán ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Práce zkoumá vliv vzdálenosti zdravotní péče na rizikové chování obyvatel a následný vznik zranění. Zároveň se zaměřuje na roli pocitů v rozhodovacím procesu a predikci rizika. Zvýšený počet zranění v blízkosti zdravotnických zařízení indikuje existenci kompenzačního chování, které se projevuje zvýšenou mírou výkonu rizikových aktivit v dané oblasti a je způsobeno pocitem snadné dostupnosti zdravotní péče. Data nasbíraná pomocí dotazníkového šetření odhalila zvýšený počet zranění v bezprostřední blízkosti nemocnice a zároveň zvýšenou míru sportovní aktivity, která se ze všech zkoumaných aktivit ukázala jako nejrizikovější, jelikož počet zranění vzniklých při sportu činí více než polovinu všech zjištěných zranění. Lidé žijící u nemocnice také pociťují nižší riziko zranění, což podporuje předpokládanou existenci kompenzačního chování. Pocit bezpečí z dostupné lékařské péče snižuje předvídané náklady rizikových činností v podobě možného zranění. V práci jsou diskutovány další faktory, které mohou působit proti hypotéze existence kompenzačního chování u lidí žijících v blízkosti nemocnice. Například z důvodu působení heuristiky dostupnosti ohledně možných následků zranění bychom mohli u lidí s bydlištěm v blízkosti nemocnice pozorovat méně rizikové chování a nižší počet zranění v okolí nemocnice.
|
|
|
Ekonomie diskriminace: dosahují leváci mzdové prémie?
Borovská, Radka ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
U leváků se předpokládá nižší plat, jakožto penalizace za nestandardní orientaci ruky. Bylo však zjištěno, že je tomu právě naopak (Denny, O'Sullivan 2007). Tato práce zkoumá na vzorku zaměstnanců PR agentur v České republice úspěšnost leváků v zaměstnání, a to podle výše platu, frekvence povýšení a pracovní pozice. Ani u jedné z těchto oblastí nebyla korelativní souvislost s lateralitou prokázána. Další testovanou oblastí je také jejich spotřeba alkoholu a návštěvnost restauračních zařízení, jež by v přiměřené míře měly přispívat k vyššímu platu (Peters, Stringham 2006). Bylo však zjištěno, že plat je ovlivněn pohlavím, nikoli lateralitou a ani spotřeba alkoholu mzdy neovlivňuje. Kouření ovlivňuje výši mezd negativním způsobem (Levine et al. 1997) a je rozšířenější mezi leváky (Ernest Harburg, Anna Feldstein, James Papsdorf 1978). Souvislost mezi lateralitou a kouřením sice prokázána byla, ale vliv kouření na mzdy nikoli.
|
|
|
Poker as a riskless investment?
Radu, Valentin ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Poker je často vnímán jako hazardní hra a její průběh a výsledek se zdají být silně ovlivněný štěstím. Z vědeckého hlediska, lze poukázat na bezvýznamnost štěstí v dlouhém období, pokud hráči využijí přesné vědy během procesu rozhodováni. Tato bakalářská práce zkoumá pokerovou hru a její vyznám v dějinách jako statek, který nabízí spotřebitelům určitou úroveň uspokojení pro jejich poptávku. Zároveň představí spojení mezi pokerem a teorii her a vliv této discipliny na rozhodování během hry. Hlavní část práce vysvětluje aplikace matematických a pravděpodobnostních vypočtu v pokeru a způsob jak je hráč muže společně se znalostmi statistiky využit k dosažení zisků v dlouhém období. Dále popisuje pokerové matematické teorie formulované světovými šampiony a jak jejich využití v procesu rozhodování hráče muže snížit význam štěstí a nabídnout zúčastněným subjektům vyšší stupeň jistoty v nejisté hře. Na závěr tato práce rozebírá ekonomiku pokerové hry očima hráče, ale zároveň i z pohledu obrovských korporaci tohoto mezinárodního průmyslu o velikosti několika miliard dolaru, který zajišťuje poskytování této hry, jako tržní statek pro spotřebitele.
|
|
|
Může za smrtelné dopravní nehody agresivita ve společnosti?
Cvrček, Jakub ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Stejkoza, Josef (oponent)
Práce zkoumá závislost mezi mírou agresivity ve společnosti a počtem silničních nehod v zemi na datech v letech 2004 až 2008 ve státech Evropské unie. Jsou popsány socioekonomické determinanty vysvětlující násilné chování ve společnosti a míru agresivity jednotlivců (řidičů) a míru agresivity na úrovni společnosti. Poté je provedena regresní analýza metodou fixních efektů, která potvrzuje pozitivní vztah mezi mírou agresivity měřenou počtem vražd, počtem vloupání a počtem obětí silničních nehod. Dalšími významnými determinanty byly vyhodnoceny vývoj HDP, velikost daňové kvóty, míra nezaměstnanosti, počet lékařů, poměr mladých v populaci, spotřeba alkoholu, používání bezpečnostních pásů a počet pasažér-kilometrů. V práci je nato diskutován mechanismus jejich působení na míru smrtelných silničních nehod. Odhadnuté výsledky posloužily ke zformování doporučeních pro snížení počtu obětí silničních nehod.
|
|
|
Vede (příjmová) nerovnost k většímu násilí ve společnosti?
Mlčoch, Tomáš ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Práce zkoumá vliv příjmové nerovnosti na násilí ve společnosti za použití dat z EU pro roky 2005 až 2008. Výsledky ukazují pozitivní a signifikantní vliv (v roce 2005) nerovnosti na násilné trestné činy, když zvýšení Giniho indexu o jeden bod znamená zvýšení násilných trestných činů o 6,1%. Dále nacházím významný vztah růstu HDP a počtu uvězněných osob s agresivitou a negativní korelaci s HND PPP na hlavu a počtem policistů. Především však Power Distance Index (měřící vnímanou nerovnost a centralizaci moci) vykazuje statisticky velmi významný a pozitivní vliv na násilné trestné činy, když jeho zvýšení o 1 bod značí zvýšení násilných trestných činů o 1,8%. Je rovněž diskutován faktor rezidenční segregace jakožto omezení či zkreslení při zkoumání vlivu nerovnosti a násilí za použití dat z menších územních celků nežli je státní úroveň.
|
|
|
Majetnický efekt: Ceníme si více informací z knih?
Hadincová, Ludmila ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Práce se snaží zodpovědět, zda si člověk cení informací z fyzicky dostupných (tištěných) zdrojů více než informací pocházejících ze zdrojů elektronických. Respektive, do jaké míry dochází u těchto médií k majetnickému efektu, projevujícího se více při fyzickém kontaktu s předmětem, který papírové zdroje informací poskytují zato virtuální nikoliv. V první části výzkumu je porovnávána ochota účastníků platit za fyzické a virtuální zdroje informací (WTP) s ochotou přijmout platbu výměnou za informace (WTA). Tento experiment neprokázal pravdivost předpokladu o přeceňování informací z tištěných zdrojů. Byla však zjištěna vyšší ochota nakupujících platit za informace z fyzických zdrojů, došlo k projevu kvazi-majetnického efektu. Výsledky ukazují, že subjekty byly méně ochotny platit za informace v elektronickém formátu. Druhá část výzkumu je založena na porovnání preferencí účastníků pro knihy v tištěné a elektronické podobě. Ukázalo se, že skupina účastníků, která obdržela knihu pouze v elektronické podobě, si k ní nevytvořila tak silnou vazbu a byla ochotna se jí vzdát výměnou za knihu jinou, u knih tištěných došlo k opačnému jevu. Druhý pokus tedy poskytl slabý důkaz ve prospěch tvrzení o větším vlivu fyzicky dostupných zdrojů informací na projev majetnického efektu. Dále je též diskutován vliv osobnostních charakteristik na míru majetnického efektu. V závěru práce byla pomocí dotazníkového šetření zjištěna averze ke ztrátě u informací a větší důvěryhodnost informací z knih pocházejících.
|
|
|
Hospodářský cyklus a míra úmrtnosti v silničním provozu
Hátle, Lukáš ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Jaklín, Jiří (oponent)
Práce ověřuje hypotézu o vztahu hospodářského cyklu a úmrtnosti v silničním provozu. Analýza závislosti byla provedena pomocí lineární regrese s pevnými efekty na panelových datech pro 20 členských zemí Evropské unie v období let 1995--2008. Výsledky (s omezenou signifikancí) naznačují, že nárůst nezaměstnanosti o jeden procentní bod je spojen s procentním poklesem míry úmrtnosti v silniční dopravě. Efekt je způsoben především zvýšenou intenzitou dopravy a změnami v chování řidičů, které hospodářský růst doprovázejí (např. více spotřebovávaného množství alkoholu). Výsledky dále naznačují, že síla této závislosti se odlišuje pro jednotlivé věkové skupiny. Nejsilněji reaguje na hospodářský cyklus zaměstnanost (a patrně důchody) skupiny mladých obyvatel ve věku 15--29 let. V této skupině je pak nárůst nezaměstnanosti o jeden procentní bod spojen s 1,77% poklesem míry úmrtnosti v silničním provozu.
|
|
|
Způsobuje korupce deficity veřejných financí?
Turko, Dominik ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Skopeček, Jan (oponent)
Na základě panelových dat z roku 2005 až 2009 všech 27 států EU je testováno, zda korupce způsobuje deficity veřejných financí. Jako hlavní míru korupce je použit ukazatel control of corruption, který je součástí WGI (World Governance Indicators) a je každoročně sestavován organizacemi Skupiny Světové banky. Korupce se projeví na deficitu skrze snížené daňové příjmy, jako důsledku sníženého růstu a zvýšené výdaje, dané neefektivností veřejných investic (Kaufmann, 2010). Na základě modelu s fixními efekty se podařilo hypotézu potvrdit, zlepšení ukazatele control of corruption o jednotku znamená snížení deficitu veřejných financí ve vztahu k HDP o 4 p. b. Také se podařilo potvrdit hypotézu, že velikost zásahů státu do ekonomiky má negativní vliv na deficit. Zvýšení velikosti státu, jakožto podílu státních výdajů na HDP o 1 p. b., vede ke zvýšení deficitu o 0,26 p. b. Členství v EMU zvyšuje deficity o 2 p. b. Ekonomická svoboda zprvu snižuje deficity a posléze je zvyšuje.
|
host ::
RSS.