Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekonomická krize novorozenců
Matějček, Štěpán ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Ivo (oponent)
Práce zkoumá determinanty rozhodování o početí dítěte. Odhad modelu fixních efektů panelových dat ze 14 krajů České republiky ukazuje pro-cyklický vývoj počtu narozených dětí. Podle modelu lidé v hospodářské recesi poptávají méně dětí, protože jejich rozhodování je ovlivněno nejistotou vyplývající z nestability na trhu práce. Výsledky jsou v souladu se soudobou vědeckou literaturou, která od 80. let 20. století nachází právě pro-cyklický vývoj fertility. Model využívá jako vysvětlovanou proměnnou modifikovanou míru porodnosti, která umožňuje zkoumat dopady změny nezaměstnanosti a dalších kontrolních proměnných na rozhodování o početí dítěte. Empirické výsledky ukazují, že ekonomická nejistota v podobě nezaměstnanosti má signifikantní negativní dopad na porodnost. Kromě hlavního zjištění přináší práce další zajímavé dílčí výsledky, jako jsou dopady změn ekonomických a demografických proměnných na modifikovanou porodnost rozdělenou podle pohlaví narozeného dítěte, stavu matky či vzdělání matky a otce.
Přitahují nemocnice zranění?
Matějček, Štěpán ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Práce zkoumá vliv vzdálenosti zdravotní péče na rizikové chování obyvatel a následný vznik zranění. Zároveň se zaměřuje na roli pocitů v rozhodovacím procesu a predikci rizika. Zvýšený počet zranění v blízkosti zdravotnických zařízení indikuje existenci kompenzačního chování, které se projevuje zvýšenou mírou výkonu rizikových aktivit v dané oblasti a je způsobeno pocitem snadné dostupnosti zdravotní péče. Data nasbíraná pomocí dotazníkového šetření odhalila zvýšený počet zranění v bezprostřední blízkosti nemocnice a zároveň zvýšenou míru sportovní aktivity, která se ze všech zkoumaných aktivit ukázala jako nejrizikovější, jelikož počet zranění vzniklých při sportu činí více než polovinu všech zjištěných zranění. Lidé žijící u nemocnice také pociťují nižší riziko zranění, což podporuje předpokládanou existenci kompenzačního chování. Pocit bezpečí z dostupné lékařské péče snižuje předvídané náklady rizikových činností v podobě možného zranění. V práci jsou diskutovány další faktory, které mohou působit proti hypotéze existence kompenzačního chování u lidí žijících v blízkosti nemocnice. Například z důvodu působení heuristiky dostupnosti ohledně možných následků zranění bychom mohli u lidí s bydlištěm v blízkosti nemocnice pozorovat méně rizikové chování a nižší počet zranění v okolí nemocnice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.