|
| |
|
|
Arachnofobie a příčiny strachu z pavouků
Říha, Roman ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Strach z pavouků je velmi rozšířený a v určitých případech může přerůstat ve fobii. Negativní postoj k pavoukům lze nalézt již v mytologii některých národů. Tento postoj je často zastáván i v kultuře západní civilizace. Je zajímavé, že tento strach přetrvává, ačkoli je jen velmi málo pavouků, kteří jsou schopni ohrozit lidský život. Je více možných příčin vzniku arachnofobie, mimo jiné klasické podmiňování, informační přenos a vliv emoce odporu. Právě vliv odporu (znechucení) se jeví jako velmi pravděpodobné vysvětlení vzniku fobie z pavouků. Relevantnost strachu je popsána na základě výčtu pro člověka nebezpečných pavouků. Někteří pavouci jsou totiž schopni ohrozit lidské zdraví toxiny obsaženými v jejich jedu. Základními otázkami jsou tedy opodstatněnost lidského strachu z pavouků a možné příčiny vzniku tohoto negativního vztahu.
|
|
|
Virtual environments as a tool to study human navigation
Hejtmánek, Lukáš ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Maršálek, Petr (oponent) ; Brom, Cyril (oponent)
Navigace je jedním z nejběžnějších kognitivních procesů, který lze pozorovat u všech zvířecích druhů. Protože zobrazovací metody obvykle vyžadují, aby subjekt během experimentu zůstal bez hnutí, bylo studium navigace u lidí pomocí neurovědeckých metod dlouhou dobu obtížné. Virtuální prostředí dávají vědcům nástroj, pomocí kterého lze sledovat navigační chování u lidí i přesto, že se nehýbají. K tomu navíc přináší i další výhody, jakými je například úplná kontrola experimentálních stimulů a možnost přesného záznamu participantova chování. Tato disertační práce podává základní přehled biologických podkladů navigace, a předkládá, proč je právě navigace zajímavým kognitivním procesem vhodným ke studiu. Dále pak prezen- tuje, jak mohou být virtuální prostředí pro studium navigace prospěšné a jaká jsou jejich možná úskalí. Nakonec se pokouší o zodpovězení otázky, zdali je navigace ve virtuálních prostředích srovnatelná s navigací v reálném prostoru. Empirická část disertační práce prezentuje pět originálních vědeckých publikací, které studují virtuální prostředí a navigaci u lidí. Tyto studie se zaměřují na rozdíly mezi navigací ve virtuálním a reálném prostoru,...
|
|
|
Spatial memory in humans and its disorders: From animal models towards schizophrenia
Fajnerová, Iveta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Ke studiu prostorové paměti se často využívají úlohy původně vytvořené pro zvířata, jako Morrisovo vodní bludiště a Kolotočové bludiště. Tyto úlohy prokázaly svůj význam nejen s ohledem na identifikaci neurofyziologických podkladů prostorové paměti, ale také ve farmakologickém výzkumu u animálních modelů neuropsychiatrických onemocnění. V této souvislosti se v posledních letech věnuje značná pozornost zejména modelování kognitivního deficitu u schizofrenie a možnostem jeho terapie. Komparativní výzkum srovnávající schopnosti modelových zvířat a pacientů v podobných úlohách umožňuje ověřit fenomenologickou a prediktivní validitu animálních modelů. Cílem této práce bylo vytvořit virtuální (počítačové) analogie dvou behaviorálních úloh, které by podobné srovnání umožnily. Tato dizertační práce nejdříve popisuje experiment posuzující výkon potkanů v animálním modelu schizofrenie, vyvolaným aplikací dizocilpinu (MK-801), v reverzních variantách dvou prostorových úloh (v měnících se prostorových podmínkách) ve snaze otestovat mentální flexibilitu, schopnost značně narušenou u schizofrenie. Následující dva experimenty pak prezentují nálezy virtuálních analogií obou úloh testovaných u pacientů po první epizodě schizofrenního onemocnění. Naše nálezy potvrdily deficit prostorové paměti a mentální flexibility u...
|
|
|
EEG koreláty egocentrických a allocentrických odhadů vzdáleností ve virtuálním prostředí u lidí
Kalinová, Jana ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Kognitivní procesy spojené s prostorovou orientací mohou využívat odlišných referenčních rámců: egocentrického, soustředěného na pozorovatele a allocentrického, soustředěného na objekty v prostředí. V této práci jsme pomocí EEG studovali dynamiku mozkových procesů doprovázejících prostorovou orientaci založenou na použití těchto referenčních rámců. Účastníci byli instruováni, aby odhadli vzdálenosti mezi objekty nebo objekty a sami sebou v prostředí virtuální kruhové arény; tato úloha byla prezentována ve 2D i 3D zobrazení. Změny EEG vázané na danou úlohu byly analyzovány pomocí časově-frekvenční analýzy a analýzy event-related potenciálů z EEG záznamů čítajících 128 kanálů. Časově-frekvenční analýzou jsme zjistili významné rozdíly výkonu v pásmech delta, theta, alfa, beta i gama mezi kontrolní, egocentrickou a allocentrickou testovací podmínkou. Zaznamenali jsme pokles výkonu v pásmu alfa v okcipitálních a parietálních oblastech, signifikantně silnější pokles byl pozorován pro allocentrickou podmínku ve srovnání s egocentrickou i kontrolní podmínkou. Podobný vzorec byl viditelný i pro pásmo beta. Dále jsme zaznamenali také nárůst výkonu theta a delta v temporálních, fronto- temporálních a laterálních frontálních oblastech, který byl výrazně silnější pro egocentrickou podmínku ve srovnání s...
|
|
| |
|
|
Psychofyziologické koreláty emocí a paměti
Jindrová, Miroslava ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo poskytnout souhrnný přehled psychofyziologických korelátů emocí a paměti pomocí neinvazivních psychofyziologických metod jako první krok k dlouhodobému cíli aplikace těchto metod v diagnostice afektivních a kognitivních poruch. Dílčím cílem bylo zavést jednoduše aplikovatelnou sadu testů použitelnou pro testování emočních a paměťových procesů. Byla získána EEG, GSR a eye-trackingová data 100 účastníků bez neurologických a psychiatrických poruch během sledování emočních obrázků a vykonávání paměťových testů. Výkony spekter byly počítány pro každých 500 ms stimulu pro theta, alfa, beta1, beta2 a beta3 pásmo ve 12 oblastech mozku. Nižší alfa a vyšší beta3 výkon byly pozorovány v souvislosti s vyšší intenzitou emoce. Negativní emoce byly rozlišeny časoprostorovými změnami beta1 výkonu, zatímco pozitivní emoce ukázaly vyšší beta3 výkon v pravé temporální oblasti. Korelátem kódování informace byl vyšší výkon alfa aktivity. Při úspěšném vybavení informací byl pozorován nižší theta a vyšší alfa výkon v centrálních oblastech a celkový nárůst výkonu beta frekvencí. Výsledkem této práce je přehledný souhrn časoprostorových spektrálních korelátů emočních a paměťových procesů. Klíčová slova: Elektroencefalografie, elektrodermální aktivita, psychofyziologie, paměť, emoce, pozornost
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání přístupů k výzkumu epizodické paměti u lidí z hlediska kognitivní psychologie a neurověd
Kočí, Markéta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Epizodická paměť umožňuje člověku vybavit si události z osobní minulosti. Děje se tak charakteristickým procesem vzpomínání, během něhož je událost znovu-prožívána za současného vybavení si bohatého časoprostorového kontextu a autonoetického uvědomění - uvědomění sebe sama. Další charakteristiky epizodické paměti byly navrženy v jejích jednotlivých modelech. Některé se zabývají procesy ukládání, vybavování a konsolidace, jiné prostorovým kontextem, časovým trváním událostí, zařazením do životního kontextu nebo charakteristickým pocitem při vybavování. Jejich přístupy se vzájemně místy vylučují, shodují i doplňují a poskytují tak komplexní obraz možných pojetí epizodické paměti.
|
host ::
RSS.