|
|
Political Apologies and Conservatism
Mussenden, William James Silveira ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Conservatism and political apologies share a paradoxical relationship, commonly viewed as contradictory, yet upon closer inspection reveal more similarities than expected. This apparent contradiction stems primarily from the varying interpretations and applications of these concepts across different academic disciplines and areas of discourse. Existing interpretations, such as Michael Cunningham's claim that conservatism is more compatible with political apologies than other major western ideologies, are based on broad assumptions. This thesis expands on Cunningham's findings by adopting an intersectional approach to scrutinize the concepts of conservatism and political apologies, in particular within the context of Canadian parliamentary speeches. The thesis answers: are we or are we not able to conceptually locate political apologies within conservatism? Whatever the answer might be to this first question, can we find empirical evidence of that conceptual relationship in a real world context? Guided by the dual enquiries of the conceptual placement of political apologies within conservatism and empirical evidence of this relationship, the research draws upon the morphological analysis of ideologies as proposed by Michel Freeden. The study commences with the exploration of the conservative concept...
|
|
|
Relationship Between Citizen and State in the Countries of Former Yugoslavia: Interdisciplinary Investigations
Tasic, Nikola ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
The relationship between citizens and the state has intrigued scholars for centuries. This research proposes a new approach to investigating this interaction: the Bipolar Theory Framework. The Framework presupposes that citizens live between two clusters of elements, grouped in the Positive and the Negative pole, which exert diametrically opposite influences on their political loyalty. The Positive Pole acts to foster feelings of loyalty and is based on factors rooted in shared heritage. These elements include shared ethnicity, territory, religion, and symbols. On the other hand, the Negative Pole primarily comprises elements pertaining to the socio-economic and political environment and works in the opposite direction. The elements presented here are political corruption, low SES, and poor quality of public services. The final question that this Framework aims to address is which of these poles has a greater impact on citizens when they make the decision to emigrate from their state. This is presented under the presumption that emigration is the highest act of disloyalty a citizen can commit in times of peace and war alike. However, in order to get there, this thesis followed a carefully developed structure that addressed multiple hypotheses. The first task was to prove the effect of the listed...
|
|
|
Pevnostní analýza rámu lesního lanového dopravního zařízení
Kovařík, Radim ; Halámka, Tomáš (oponent) ; Mergl, Václav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřená na pevnostní analýzu rámu lesního lanového dopravního zařízení Larix Lamako, jako přídavného zařízení univerzálního zemědělského traktoru. Teoretická část práce je zaměřena na základní popis, určení oblasti využití zařízení a rozdělení lesních lanových dopravních zařízení podle několika kritérií. Praktická část práce se zabývá analytickým výpočtem silového působení. Na základě silového působení je numericky vypočtena pevnostní analýza původní konstrukce rámu. Na numerický výpočet navazují konstrukční úpravy rámu a numerický výpočet upravené konstrukce. Výkresy sestavení původní a upravené konstrukce jsou zpracovány na základě původního a modifikovaného modelu zařízení.
|
|
|
Berlinova pozitivní svoboda v myšlení T. H. Greena
Hulvertová, Anna ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na dva politické filozofy, kteří významným způsobem rozvinuli koncept pozitivní svobody. Isaiah Berlin je asi nejznámějším autorem rozdělujícím svobodu na pozitivní a negativní. T. H. Green, i když v dnešní době, a hlavně českém prostředí tolik známý není, byl ve své době považován za transformátora celého liberálního směru a myšlení o svobodě právě díky interpretaci pozitivní svobody. V této práci se proto snažím zjistit, zda pozitivní svoboda definovaná I. Berlinem odpovídá tomu, jak o ni ve svých dílech hovořil T. H. Green. Pozitivní svoboda je velice významný koncept v politické filozofii, stejně tak mají svůj zásadní význam oba autoři. Jejich komparace proto přináší na koncept pozitivní svobody nový pohled. Detailnější analýza jednotlivých autorů a následná komparace jejich myšlení o pozitivní svobodě ukazuje na výrazné odlišnosti mezi jejich pojetím pozitivní svobody, a tím pádem i na existenci možnosti odlišného uchopení tohoto pojmu, než je pouze obecně nejvíce známá Berlinova definice.
|
|
|
Politické myšlení Armina Mohlera v jeho díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932
Kloučková, Klára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Problematika konzervativní revoluce a německé Nové pravice je v českém akademickém prostředí jedním z méně probádaných témat. Osobnost Armina Mohlera, jenž je jedním z duchovních otců německé Nové pravice, přitom nabízí prostor pro nalezení a pochopení podstatných myšlenek, které ovlivňují Novou pravici dodnes. Cílem této práce je proto popsat klíčové pojmy Mohlerova myšlení v jeho prvním a velmi vlivném díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932. Zároveň se práce snaží ukázat momenty, v nichž se Mohler dostává na pomezí mezi konzervatismem a pravicovým extremismem. Analýza tohoto pomezí se opírá o klíčové pojmy konzervatismu a pravicového extremismu, které jsou popsány v první části. Druhá část se již konkrétně věnuje klíčovým pojmům Mohlerovy práce. Jednak je vysvětleno Mohlerovo chápání toho, co konzervativní revoluce vůbec je, přičemž už na tomto místě lze sledovat zkoumané pomezí. Dále práce identifikuje pojmy jako národ, rasa, říše, věnuje se také militarismu a militantnímu myšlení konzervativní revoluce a spolkům, které reprezentují nezanedbatelnou součást konzervativní revoluce. U všech těchto aspektů je popsáno, v jakých ohledech se blíží spíše konzervatismu a kde se již dostávají do oblasti pravicového extremismu.
|
|
|
Komparace Machiavelliho Vladaře se spisem Erasma Rotterdamského O výchově křesťanského vladaře
Pazderová, Tereza ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zabývá komparací spisu Vladař od Nicòlla Machiavelliho a spisu O výchově křesťanského vladaře Erasma Rotterdamského. Cílem práce je zjistit, zda jsou tato díla oprávněna stavěna do protikladu. K dosažení tohoto cíle je nejprve představen historický kontext obou autorů a jejich doby. Poté jsou pomocí textuální analýzy rozebrána obě díla, která jsou místy doplněna o poznatky z kontextuální části. Ta jsou pak následně porovnána komparační metodou. Na základě rozboru a srovnání obou děl bylo zjištěno, že obě díla nelze pokládat za zcela protikladná. V některých oblastech jsou názory obou autorů protikladné, ovšem najdeme i mnoho názorových okruhů, kde naopak nalezli shodu. Ta byla nejčastěji zapříčiněna společným humanistickým základem obou tvůrců.
|
|
| |
|
|
Responsibility of Nation States for Global Justice: The Case of Germany
Wrenger, Nora Alma Emilie ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
The thesis philosophically examines what moral responsibility Germany has towards non-nationals outside of its borders, based on the country's commitment to human dignity. International institutions are excluded. The focus of this work lies on the concept of human dignity as the basis for global justice. As the foundation, a political and legal background is provided in the form of a discourse analysis. Using the criteria of Dworkin's method of the "moral reading" of the constitution, the Kantian notion of human dignity is identified as the moral philosophical basis of the German concept of dignity - thereby contributing to definitional clarification of human dignity and the related concepts constituting the foundation of the German hierarchy of values. On this basis, Germany has a moral duty to respect the human dignity of every individual. To examine whether a positive duty can also be established, the philosophical foundations identified - especially Kant's theory of justice - are applied to the global level. Lastly, the concept of negative and positive duties is utilised to explore the limitations of assigning responsibility to nation states in the globalised world. As a result, this thesis establishes, for Germany, a negative duty for non-nationals and a weak positive duty manifested in the...
|
|
|
Vliv západních myslitelů na Sunjatsena, jeho politickou filozofii a praxi
Mališ, Jan ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této práce je poukázat na vlivy hlavních západních myslitelů na Sunjatsena, kteří autoři měli jak velký vliv, a jak na sebe různé vlivy od různých autorů působí. Práce začíná, tedy hned po úvodu, stručným shrnutím Sunjatsenova života, s důrazem na možné vlivy z jakéhokoli úhlu. Dále se práce přesouvá na hlavní část, kterou jsou samotné vlivy, rozdělené na dvě části. Tou první jsou vlivy širší, tedy vlivy autorů, podnětů nebo prostředí, které neměli vliv tak velký, jako čtyři hlavní autoři, ale stále stojí za samotnou podkapitolu v práci. V těchto kapitolách je analyzován Mill, Rousseau, Lincoln, a poté vliv Japonska a území s britských vlivem. V části druhé pak jde o autory hlavní, kterými jsou Montesquieu, George, Kropotkin a Marx. Práce je poté ukončena shrnutím hlavních poznatků, krátkou rekapitulací práce a celkově závěrečnými myšlenkami k práci.
|
|
|
Vláda Marca Aurelia aneb stoicismus v politických rozhodnutích
Vošček, Lukáš ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá filozofií a vládou římského císaře Marca Aurelia. Cílem této práce je zjistit, jak stoická filozofie ovlivnila Marca Aurelia a jeho politická rozhodnutí. Ačkoliv bývá obecně považován za představitele stoicismu, práce v prvním bloku zkoumá, do jaké míry, případně zda vůbec, stoikem byl. V úvodu je tedy popsán stoicismus obecně, načež navazuje představení dvou zástupců mladší stoy - Senecy a Epiktéta, z jejichž myšlenek práce v následujících částech čerpá. Jejich stoické myšlenky jsou porovnávány s filozofickými úvahami Marca Aurelia, které jsou obsaženy v jeho jediné filozofické knize - Hovory sobě. Myšlenky tohoto díla jsou v práci detailně analyzovány za pomoci kvalitativní obsahové analýzy. Na základě této části zabývající se samotnou filozofií je možné zodpovědět první výzkumnou otázku, tedy do jaké míry byl Marcus Aurelius stoikem. Ve druhém bloku pak práce mapuje důležitá a kontroverzní politická rozhodnutí, která Marcus Aurelius za své vlády učinil. Poznatky získané z historické literatury jsou doplněny vlastní interpretací provázanosti se stoicismem, což vytváří podklad pro zodpovězení druhé výzkumné otázky, tedy do jaké míry byla císařova politická rozhodnutí ovlivněna filozofií stoicismu.
|
host ::
RSS.