|
|
Anatomická analýza mezofylu stinného a slunného listu buku lesního pod vlivem zvýšené koncentrace CO2.
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením vlivu koncentrace CO2 a ozářenosti na vybrané anatomické parametry listu buku lesního, Fagus sylvatica L. Proces fotosyntézy je zásadně ovlivňován řadou vnějších faktorů, mezi nimi atmosférickou koncentrací CO2 a ozářeností a úzce souvisí s anatomickými parametry listu. Jedním z těchto důležitých anatomických parametrů ovlivňujících rychlost asimilace je vnitřní povrch listu, který představuje plochu mezofylu, na které dochází k výměně plynů. Experimentální materiál využitý v této práci byly listy z juvenilních stromů buku lesního zasazených v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (390ppm, AC) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 ppm, EC) na experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Beskydech Centra výzkumu globální změny AV ČR. Vyhodnoceny byly anatomické parametry slunných a stinných listů z obou ošetření CO2 odebrané ve dvou sezónách s odstupem tří let (2009 a 2012). Ke stanovení anatomických parametrů listu byly využity stereologické metody, které poskytují nevychýlený odhad měřených parametrů, především metoda fakír pro stanovení vnitřního povrchu listu. Na listech odebraných v roce 2009 byl účinek EC zaznamenán pouze ve snížení zastoupení mezibuněčných prostor v mezofylu. V roce 2012 způsobila EC u listů navýšení mocnosti palisádového parenchymu a trend...
|
|
|
Signální mechanismy regulace rozvoje postranních kořenů v odpovědi na dostupnost živin v prostředí.
Halamková, Daniela ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Při hledání genů podílejících se na vývoji postranních kořenů Arabidopsis thaliana byl na základě expresního vzorce identifikován gen TTL3 patřící do genové rodiny TTL (TETRATRICOPEPTIDE-REPEAT THIOREDOXIN-LIKE). Cílem této diplomové práce bylo charakterizovat změny aktivity promotoru genů TTL1, TTL3 a TTL4 v závislosti na vnějších podmínkách prostředí (dostupnosti dusíku a fosforu), které navozují změny v růstu kořenového systému a na základě nich popsat vztah mezi změnami aktivity promotoru genů TTL, rychlostí růstu kořenů a aktivitou apikálního meristému. Rozdílná dostupnost klíčových makroprvků, dusíku a fosforu, podle očekávání navodila změny v růstu a morfologii kořenového systému. Rostliny trpící krátkodobě nedostatkem dusíku upřednostnily růst kořenového systému nad růstem nadzemní části, což se projevilo intenzivním růstem hlavního i postranních kořenů. U rostlin trpících krátkodobým nedostatkem fosforu došlo k postupnému zastavení růstu hlavního kořene i delších kořenů postranních. Dlouhodobý nedostatek fosforu nebo dusíku vedl v obou případech ke snížení rychlosti růstu kořenového systému oproti rostlinám kontrolním. N- deficientní rostliny rostly velmi podobně jako rostliny trpící nedostatkem fosforu. Analýza aktivity promotorů s využitím reportérového genu pro β-glukuronidázu naznačila...
|
|
|
Transgenní plodiny a třetí svět - aktualizace gymnaziálního učiva biologie
Andrová, Julie ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Obyvatelé zemí třetího světa se musí vypořádávat s problémy, jako jsou populační exploze, podvýživa, chudoba a nemocnost. Tzv. Zelená revoluce zachránila miliony lidí před hladem prostřednictvím zavádění speciálně vyšlechtěných odrůd obilovin v kombinaci s minerálním hnojením. Budoucnost pro rozvojové země by mohl představovat přechod od Zelené revoluce ke Genetické revoluci, která spočívá v zavádění transgenních plodin připravených pomocí metod genového inženýrství. Práce se zabývá problematikou transgenních plodin v rozvojových zemích. První část je věnována problémům třetího světa, druhá část transgenním plodinám, a to konkrétně postupu přípravy těchto plodin, jejich současnému i potenciálnímu využití v rozvojových zemích a potenciálním rizikům. Třetí část zahrnuje analýzu Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a vybraných učebnic.
|
|
|
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu.
Hlaváčková, Lucie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Studium globálního cyklu uhlíku je v popředí zájmu vědců, protože pochopení jednotlivých sinků uhlíku a vazeb mezi nimi může nastínit řešení problémů spojených se zvyšující se koncentrací CO2 v ovzduší v budoucnosti. Práce je zaměřena na roli lesních ekosystémů v tomto cyklu. Lesy pokrývají skoro třetinu povrchu pevniny a prostřednictvím fotosyntézy váží velkou část uhlíku do své biomasy. Síla sinku lesního porostu se však může lišit v závislosti na typu biomu, stáří porostu a na aktuálních klimatických podmínkách. Lesní biomy můžeme obecně rozdělit podle zeměpisné šířky na biom tropického, temperátního a boreálního lesa. V tomto pořadí klesá i jejich velikost zásob uhlíku. Ostatní parametry, jako čistá primární produkce a respirace, se liší v závislosti na konkrétním ekosystému. Tropické deštné lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku, ovšem jejich značné kácení způsobuje také obrovské uvolňování emisí C zpět do atmosféry. Boreální lesy nejsou tak významným sinkem uhlíku, ale mají velký vliv na tamní klima. Jisté spekulace také vyvstávají v případě starých lesů. Je možné najít autory, kteří tvrdí, že starý les již není sinkem uhlíku a jejich celková uhlíková bilance je tedy neutrální. Mnoho prací však toto vyvrací a dokazuje sice nižší poutání uhlíku v porovnání s dospělými či mladými lesy, ale celkovou...
|
|
|
Jak reaguje sacharidová bilance rostliny na zvýšení koncentrace CO2 v prostředí?
Bardoňová, Radka ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Za posledních 200 let v ovzduší výrazně vzrostla koncentrace oxidu uhličitého (CO2), jednoho z nejdůležitějších skleníkových plynů. Předpokládá se, že bude růst i nadále a koncem tohoto století by mohla dosáhnout i více než dvojnásobku současné hodnoty. Změny v atmosferické koncentraci CO2 jsou do značné míry způsobeny činností člověka. Přímým i nepřímým vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší dochází ke změnám v charakteristikách rostlin na všech úrovních, od změn genové exprese, přes fyziologické a anatomické změny až po výrazné morfologické změny. Pochopení těchto změn a souvislostí mezi nimi je nezbytné pro naši představu o budoucím "skleníkovém" světě a přípravu na život v něm. Za zvýšené koncentrace CO2 v ovzduší u rostlin většinou dochází ke zvýšení asimilační rychlosti. Zvýšení množství fixovaného uhlíku následně obvykle vede ke zvýšení poměru uhlíku vůči dusíku v těle rostlin a změnám v zastoupení sacharidů. Častým jevem při růstu za zvýšené koncentrace CO2 je nadměrná akumulace nestrukturních sacharidů v listech. S touto akumulací může souviset aklimace fotosyntézy. Ke změnám v zastoupení sacharidů však může docházet i v jiných částech rostliny. Tato bakalářská práce se zaměřuje především na dřeviny. Jakožto vytrvalé rostliny se sekundárními pletivy vykazují často odlišné...
|
|
|
Fotosyntetické parametry jako sekundární selekční znaky pro šlechtění rostlin na odolnost vůči nadměrnému zasolení
Hlavatá, Věra ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Vysoká koncentrace solí v půdě patří mezi abiotické stresové faktory, které významnou měrou negativně ovlivňují růst a vývoj rostlin a v konečném důsledku jejich výnos. Zvýšená tolerance rostlin vůči tomuto stresoru je proto jedním z hlavních cílů šlechtitelských programů zejména v oblastech, kde je salinita nejvýznamnějším stresorem. Pro testování tolerance k zasolení je doporučována celá řada fyziologických znaků. Parametry spojené s fotosyntézou hrají nepochybně hlavní roli, protože fotosyntetický aparát reaguje na stresové podmínky velmi rychle. Obecně jsou pro testování tolerance vůči abiotickým stresorům z fotosyntetických parametrů doporučovány rychlost čisté fotosyntézy, obsah chlorofylu, fluorescence chlorofylu a některé další parametry. Všechny tyto parametry jsou využívány i pro testování reakce různých hospodářsky významných rostlin na stres nadměrným zasolením. Výhodou měření těchto charakteristik je rychlost, obvykle neinvazivní techniky měření a zejména možnost současného porovnání většího souboru genotypů. Přesto, že byly některé znaky doporučeny jako vhodné pro testování tolerance vůči stresu, výsledky nejsou jednoznačné. Cílem předložené práce bylo podat stručný přehled výsledků prací, zabývajících se studiem změn vybraných fotosyntetických parametrů v souvislosti se stresem v důsledku...
|
|
|
Vliv výsypkových substrátů s obsahem těžkých kovů na fyziologický stav listu s důrazem na obsah fenolických látek.
Kovářová, Monika ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
4 ABSTRAKT T žké kovy se do prost edí dostávají skrze p írodní i antropogenní procesy, hlavn t žební a pr myslovou inností. Výsypky d lních substrát Sokolovska obsahující vysoké koncentrace t žkých kov jsou rekultivovány výsadbami d evin, nap . borovice lesní (Pinus sylvestris L.). Diplomová práce je sou ástí širšího projektu zam eného na interpretaci hyperspektrálních dat dálkového pr zkumu pro monitorování stavu vegetace. Proto jsem se v diplomové práci zam ila na nespecifické indikátory stresu t žkými kovy, které jsou detekovatelné ze spektrálních analýz listoví (fotosyntetické pigmenty a fenolické látky). Experimentální ást zahrnuje terénní výzkum na jehlicích P. sylvestris a modelové hrnkové pokusy s rostlinami tabáku. Terénní výzkum probíhal v r. 2009 a 2010 na jedné kontrolní a t ech výsypkových lokalitách s odlišným obsahem t žkých kov (Hg, As a Cu). V jehlicích byly spektrofotometricky zjiš ovány obsahy fotosyntetických pigment , fenolických látek a ligninu. Modelové hrnkové pokusy s rostlinami tabáku (Nicotiana tabacum cv. Samsun) zahrnovaly v r. 2011 pilotní pokus a pokusy 1 a 2 se substráty z výsypkových lokalit a v r. 2012 byly v pokusu 3 zkoumány i varianty s r znou koncentrací rtuti v zálivce (10 ppm HgCl2 a 15 ppm HgCl2). Krom výše uvedených biochemických parametr byla provád na gazometrická...
|
|
|
Srovnávací anatomie roduLasiocephalus- od tropického mlžného horského lesa po páramo
Ježková, Barbora ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rod Lasiocephalus kolonizoval vysokohorské tropické prostředí And v Jižní Americe, zvané páramo, z nižších nadmořských výšek z horského mlžného lesa. Páramo má specifické podmínky, jako jsou vysoké nadmořské výšky, výrazné diurnální kolísání teplot, celoroční vegetační sezóna, nižší průměrné teploty, zároveň relativně vysoké množství srážek, či vyšší ozářenost. Jedinečnost prostředí se odráží na anatomických charakteristikách rostlin rodu Lasiocephalus, jejichž známé fylogenetické souvislosti nám tak umožnily sledovat anatomické adaptace podle strmého gradientu podmínek prostředí od horského mlžného lesa po páramo. Potvrdila se tak hypotéza korelace anatomických znaků s gradientem prostředí. Mezi sledované znaky například patřily: celková plocha a šířka listu, tloušťka kutikuly a buněčné stěny, výška buněčného lumen epidermálních buněk, poměr palisádového a houbovitého parenchymu, plocha průduchů, délka a šířka průduchových buněk, délka průduchové štěrbiny či průměrná plocha cévních elementů ve střední žilce listu. Hodnoty daných znaků odpovídaly spíše prostředí, ve kterém dané rostliny rostou, než jejich fylogenetické příbuznosti.
|
|
|
Vodivost mezofylu pro CO2 a její závislost na anatomii listu a podmínkách prostředí.
Malcová, Kateřina ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
Difuzní cesta CO2 z atmosféry obklopující list do stromatu chloroplastů se skládá z několika částí, z nichž každá klade jeho pohybu určitý odpor. Difuzi CO2 z podprůduchových dutin do stromatu limituje vodivost mezofylu (gm), která zahrnuje pohyb v plynné, kapalné a lipidické fázi. Vodivost mezofylu je ovlivňována faktory vnitřními (např. anatomie, stáří listu) i vnějšími (např. ozářenost, teplota). Vnitřní faktory působí spíše dlouhodobé změny gm, kdežto faktory vnější se podílí na změnách rychlých. Za tyto rychlé změny jsou pravděpodobně zodpovědné akvaporiny. gm významně ovlivňuje rychlost čisté fotosyntézy, téměř stejnou měrou jako vodivost stomatární. Limitace fotosyntézy daná vodivostí mezofylu není pevná, ale liší se mezi druhy a funkčními skupinami rostlin. To může vést v důsledku zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře ke zvýšení kompetiční zdatnosti některých druhů.
|
|
|
Vývoj konceptu ekologické stopy
Vrbová, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Ekologická stopa je indikátor, který měří velikost bioproduktivní země, potřebné pro zajištění zdrojů a likvidaci odpadů populace při používání stávajících technologií. Je to významný ukazatel udržitelnosti konání lidské populace na planetě. V dnešní době nastávajícího nedostatku řady surovin, je toto téma velice aktuální. Biomasu, kterou využíváme pro své zdroje, vytváří rostliny. Jejich funkce nejen ve fungování ekosystémů, ale i v konceptu ekologické stopy je nezastupitelná. Jednotlivé vegetační porosty se liší svým příspěvkem k celkové produkci ekosystémů, což má následně vliv na výpočet ekologické stopy. Proto se práce zabývá kromě samotného konceptu ekologické stopy i službami ekosystémů a zejména těmi, které poskytují rostliny. Cílem předkládané práce je shromáždit v současnosti dostupné informace o vývoji konceptu ekologické stopy, zjistit, co předcházelo jeho vzniku a zaměřit se na funkci rostlin ve fungování ekosystémů, která podmiňuje výpočet ekologické stopy. Vývoj konceptu ekologické stopy a obecná historie ekologického myšlení je shrnuta v kapitole 1. Kapitola 2 se zabývá službami ekosystémů, jejich ohodnocením a významnou rolí, kterou v nich hrají rostliny. Samotný výpočet ekologické stopy je podrobně popsán v kapitole 3. Jak se liší hodnoty vytovřené biomasy a jejich vliv na výpočet...
|
host ::
RSS.