|
|
"Nixonův šok" a konec brettonwoodského systému
Šálený, Václav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důležitým přelomem v mezinárodním měnovém uspořádání, který se uskutečnil v roce 1971, kdy americký prezident Nixon, v rámci jeho Nové ekonomické politiky, zrušil směnitelnost dolaru za zlato a tím ukončil brettonwoodský systém. Tento systém fungoval od konce druhé světové války a byl charakterizován fixními měnovými kurzy a dominantní rolí amerického dolaru. Práce se zabývá strukturálními problémy brettonwoodského systému i ekonomickými problémy americké ekonomiky na začátku 70. let, které společně vedly prezidenta Nixona k ukončení systému. Práce obsahuje popis krátkodobých důsledků "Nixonova šoku" i celé jeho Nové ekonomické politiky zejména z hlediska makroekonomických ukazatelů, míry inflace a míry nezaměstnanosti. Nejdůležitějším dlouhodobým důsledkem Nixonova šoku bylo vytvoření nového měnového systému, který se nazývá jamajský a je postaven na volně plovoucích měnových kurzech. V třetí kapitole práce je charakterizován jamajský měnový systém a výhody a nevýhody volně plovoucích kurzů v porovnání s fixními měnovými kurzy z hlediska ekonomické teorie. Poslední část práce tvoří analýza dopadů volně plovoucích kurzů na americkou ekonomiku v 70. letech a na počátku 80. let, v období, kdy byla světová ekonomika poznamenána dvěma ropnými šoky.
|
|
|
Proměny přístupu federální vlády vůči původním obyvatelům Kanady za vlády Pierra Elliota Trudeaua
Fátorová, Eliška ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Kanada je jedna ze zemí, kde dochází ke střetu původních obyvatel a nově příchozích kolonizátorů z Evropy. Kanadská vláda se po desetiletí snažila o asimilaci původních obyvatel do většinové společnosti bílých Kanaďanů. Ovšem dokončení asimilace se jí stále nedařilo, až byla v roce 1968 zvolena liberální vláda v čele s Pierrem Elliotem Trudeau. Ta přišla o rok později s koncepcí přístupu k původním obyvatelům Kanady, kterou chtěla situaci vyřešit jednou pro vždy. Trudeauova vláda chtěla sjednotit práva všech Kanaďanů na stejnou úroveň a zavést nediferencované univerzální občanství a zbavit tím původní obyvatele jejich speciálního statusu. Na vládní prohlášení ovšem zareagovali původní obyvatelé silným odporem. Začali se politicky organizovat, sepsali dokument, v němž oponovali vládním asimilačním snahám a začali bojovat za svá práva a jejich následné uznání v kanadské ústavě. Bakalářská práce Proměny přístupu federální vlády vůči původním obyvatelům Kanady za vlády Pierra Elliota Trudeau se na základě historického pozadí a rozborů oficiálních vládních dokumentů i teoretických přístupů k diferencovanému občanství autorů jako je Charles Taylor nebo Will Kymlicka snaží odpovědět na otázku, zda lze považovat vládní bílou knihu z roku 1969 a reakce na ní ze stran původních obyvatel za klíčový spouštěcí...
|
|
|
Provincial Involvement in Canadian Immigration Policy Making: The Case of Ontario
Georgievová, Olga ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Kanadský federální systém se od ostatních liší svou asymetrií a převahou výkonné moci na úkor moci zákonodárné - v této souvislosti se mluví o tzv. asymetrickém a exekutivním federalismu. V důsledku toho jsou provincie nuceny vyjednávat s federální vládou o řadě otázek, o přistěhovalecké politice nevyjímaje. Abychom porozuměli současné veřejné debatě o přistěhovalectví a mohli zhodnotit přínos většího zapojení provincií, musíme pochopit, co motivuje provincie k vyšší aktivitě ve vytváření přistěhovalecké politiky. Ontario je zajímavým příkladem provincie, která na poli přistěhovalecké politiky ponechávala federální vládě dominantní postavení, zatímco v současné době se snaží asertivně prosazovat své cíle. Tato diplomová práce analyzuje motivy, které vedly Ontario ke změně postoje. Pomocí rešerše literatury věnující se danému tématu a rozhovorům s klíčovými aktéry autorka dochází k závěru, že Ontario reagovalo na ekonomické, demografické a politické změny, které doprovázely pokles postavení této provincie v rámci Kanady.
|
|
|
Provincial Involvement in Canadian Immigration Policy Making: The Case of Ontario
Clark, Olga ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Kanadský federální systém se od ostatních liší svou asymetrií a převahou výkonné moci na úkor moci zákonodárné - v této souvislosti se mluví o tzv. asymetrickém a exekutivním federalismu. V důsledku toho jsou provincie nuceny vyjednávat s federální vládou o řadě otázek, o přistěhovalecké politice nevyjímaje. Abychom porozuměli současné veřejné debatě o přistěhovalectví a mohli zhodnotit přínos většího zapojení provincií, musíme pochopit, co motivuje provincie k vyšší aktivitě ve vytváření přistěhovalecké politiky. Ontario je zajímavým příkladem provincie, která na poli přistěhovalecké politiky ponechávala federální vládě dominantní postavení, zatímco v současné době se snaží asertivně prosazovat své cíle. Tato rigorózní práce analyzuje motivy, které vedly Ontario ke změně postoje. Pomocí rešerše literatury věnující se danému tématu a rozhovorům s klíčovými aktéry autorka dochází k závěru, že Ontario reagovalo na ekonomické, demografické a politické změny, které doprovázely pokles postavení této provincie v rámci Kanady.
|
|
|
Cultural diplomacy of Canada
Polachová, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
V současné době globalizace, kdy kulturní diplomacie neodmyslitelně patří k nástrojům tzv. měkké síly zahraniční politiky, je relevantní zkoumat postavení kulturní diplomacie v agendě zahraničních politik národních států. Cílem této diplomové práce je zhodnotit přístup kanadské vlády ke kulturní diplomacii od 90. let minulého století do současnosti. Kanadské hodnoty a kultura se v roce 1995 staly jedním z tří základních pilířů kanadské zahraniční politiky, autorka se proto snaží zmapovat, zda-li se kulturní diplomacie stala v této době i koherentním a strategickým nástrojem kanadské zahraniční politiky . Za pomoci analýzy nástrojů kanadské kulturní diplomacie liberálních vlád Jeana Chrétiena, Paula Martina a současné konzervativní vlády Stephena Harpera práce hledá odpověď na otázku, nakolik jsme svědky postupného opouštění konceptu kulturní diplomacie jako nástroje měkké síly za Harperovy administrativy. Pomocí rešerše vládních dokumentů, analýzy zdrojů a programů kulturní diplomacie a za pomoci rozhovorů s důležitými vládními úředníky autorka dochází k závěrům, že z finančních a organizačních důvodů kulturní diplomacie nebyla používána jako strategický nástroj vedení kanadské zahraniční politiky až do třetího volebního období premiéra Jeana Chrétiena v roce 2000 a teprve poté je možné hovořit o...
|
|
|
Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979-2009
Zettlitzerová, Radka ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Grónsko a Nunavut jsou území s určitou mírou samosprávy. Grónsko získalo svůj autonomní statut v roce 1979, když vstoupil v platnost Zákon o grónské samosprávě, a v případě Nunavutu se tak stalo s jeho vznikem v roce 1999 na základě dokumentů Dohody o územních požadavcích Nunavutu a Zákonu o Nunavutu. V pravomocích obou autonomií sice nejsou záležitosti spojené se zahraniční politikou, ale existují možnosti, jak se Grónsko a Nunavut mohou v mezinárodních vztazích angažovat - například prostřednictvím iniciativ Inuitů, většinových obyvatel Grónska i Nunavutu. Bakalářská práce Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979 - 2009 se snaží odpovědět na otázku, zda výše zmíněné dokumenty umožňují Grónsku a Nunavutu participovat v mezinárodních vztazích, zda je můžeme považovat za subjekty mezinárodního práva a zda lze uvést příklady jejich mezinárodní aktivity. Autorka obhajuje hypotézu, že i přes to, že dle ústavních dokumentů nemají Grónsko ani Nunavut oprávnění jednat samostatně v zahraničních otázkách, mohou se zejména prostřednictvím organizací Inuitů účastnit mezinárodních jednání a do určité míry rozhodovat o své zahraniční politice. První část této práce uvádí základní geografický, socioekonomický a historický přehled ke Grónsku a Nunavutu. Druhá část se věnuje otázce...
|
|
|
Sustainable Development in Canada in Relation to Oil Sands Developments
Podhola, Adam ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Cílem práce je hodnocení Kanady a státu Alberta v oblasti ochrany životního prostředí. Autor se v práci snaží posoudit, jak vlády těchto zemí se snaží skloubit principy udržitelného rozvoje s přijatými dokumenty OSN a zároveň jak vymáhájí zákony o ochraně životního prostředí, které jsou základním předpokladem k dosažení udržitelnosti. Autor hodnotí míru dosažené implementace konceptu udržitelného rozvoje v Kanadě a Albertě na základě teoretického příštupu "slabé" a "silné" udržitelnosti. Autor vychází z předpokladu, že Kanada tak jak uzákonila principy udržitelného rozvoje ve své legislativě, se řídila přístupem "silné" udržitelnosti, která zdůrazňuje přísnější prostředky ochrany životního prostředí. Tato opatření se musí ovšem konrontovat s rozsáhlým rozvojem těžby ropných písku v Albertě, který má zásadní vliv na životní prostředí Alberta a tak i celé Kanady. Autor konkretizuje vliv těžby ropných písků na na vodní zdorje v Albertě a tato situace mu slouží jako případová studie ke komparaci a anlýze oficálního postoje vlády a nezávislých studií hodnotících míru udržitelnosti vodních zdrojů. Záměrem autora je porozumět dopadu vlivu ropných společností na vodní zdroje v Albertě a jak se k tomu problému staví vláda Alberty a Kanady. V této souvislosti autor poukazuje, jak se vláda v Albertě stává...
|
|
|
Quebecká integrační politika od tiché revoluce do současnosti
Pluhařová, Jana ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá quebeckou integrační politikou od tiché revoluce do současnosti. Analyzuje dynamiku mezi imigrací, identitou a integrací v Quebeku a pohlíží na identitu jako hlavního hybatele tvorby quebecké integrační politiky. Cílem práce je zjistit, zda identita a její proměna od etnického k občanskému základu byla hlavním determinantem tvorby quebecké integrační politiky. Od tiché revoluce v 60. letech 20. století prošla quebecká společnost dynamickou proměnou své vlastní identity nejen ve vztahu ke zbytku Kanady, ale zejména k sobě samým. Quebek se jako globálně menšinová a regionálně většinová společnost rozhodl odmítnout kanadskou federální politiku multikulturalismu, která neuznává Quebek jako odlišnou společnost a navíc popírá zásadu dvoukulturní Kanady. Přijal vlastní model integrace přistěhovalců nazvaný interkulturalismus, který byl ovlivněn proměnou zvláštní dichotomické quebecké identity.
|
|
|
"Zvláštní vztah" Quebeku a Francie v 50. a 60. letech 20. stol.
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Kanadskou frankofonní provincii Quebec pojí s Francouzskou republikou nejen společná historie a jazyk, ale zároveň také velmi specifická dlouhodobá mezinárodně-politická spolupráce v rámci Frankofonie i mimo ni. Bakalářská práce "Zvláštní vztah" Quebeku a Francie v 50. a 60. letech 20. stol. se snaží doložit, že v 50. a 60. letech 20. stol. mezi Francií a Quebekem existoval "zvláštní vztah", jenž se v mnoha aspektech podobá "zvláštnímu vztahu" Spojených států amerických a Velké Británie. Toto období je specifické nástupem liberální vlády Jeana Lesage a počátkem modernizační éry tzv. "tiché revoluce" v Quebeku a ve Francii nástupem největšího zastánce francouzsko-quebecké spolupráce generála Charlese de Gaulla do funkce prezidenta. Na základě analýzy francouzsko-quebeckých politických, diplomatických, kulturních a obchodních styků v této době se práce pokouší ukázat, do jaké míry mohl "zvláštní vztah" posílit quebecké sebevědomí, podpořit prosazování quebeckých zájmů v rámci kanadské federace, pomoci dostat Quebec do světového povědomí a nasměrovat provincii k vznesení požadavku autonomie.
|
|
|
Reforma kanadského azylového systému
Staňková, Lenka ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce Reforma kanadského azylového systému pojednává o uprchlické problematice v Kanadě. Kanadská uprchlická politika je kontroverzním tématem prakticky od jejího prvního přijetí v 70. letech 20. stol. Kanadský azylový systém se od svého založení potýká s nefunkčností a pomalostí vnitrostátního procesu určení statusu uprchlíka, který vedl k jeho zahlcení velkým množstvím nevyřízených žádostí. I když se jednotlivé vlády několikrát snažily azylový systém reformovat, jejich přijatá řešení jen vedla k dalším nárůstům nevyřízených žádostí a prodlužujícím se časovým lhůtám. Těchto problémů pak zneužívají především ekonomičtí migranti, kteří systém využívají, aby se vyhnuli regulérním, ale zdlouhavým imigračním procesům a zároveň si zajistili okamžitý přístup ke štědrým sociálním dávkám. Diplomová práce analyzuje současné problémy kanadské uprchlické politiky, které spatřuje ve všeobecné dostupnosti azylového systému, v jeho finanční náročnosti, v neefektivním fungování imigračních úřadů a v dlouhých časových lhůtách, které žadatelům umožňují žít a pracovat v Kanadě po dlouhá léta. Analýzou návrhu aktuální reformy systému se pak práce pokouší zhodnotit, zdali nový návrh kanadské uprchlické a azylové politiky bude efektivní a dokáže vyřešit problémy, které sužují kanadský azylový systém, nebo se...
|
host ::
RSS.