|
|
Zastoupení komponent ATP synthasomu v různých tkáních potkana a u pacientů s defektem ATP synthasy
Mikulová, Tereza ; Houštěk, Josef (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Komplexy oxidační fosforylace (OXPHOS) vytváří v rámci vnitřní mitochondriální membrány vyšší strukturní a funkční celky, tzv. superkomplexy, které umožňují cílené směrování substrátu z jednoho komplexu na druhý. I ATP synthasa je schopna organizovat se do komplexnějších struktur. V savčích mitochondriích se běžně vyskytuje v dimerní podobě, existují důkazy o její trimerizaci a dokonce i tetramerním uspořádání. Ukazuje se, že dochází i k vzájemnému propojení komponent mitochondriálního fosforylačního aparátu tvořeného ATP synthasou katalyzující fosforylaci ADP na ATP, přenašečem adeninových nukleotidů (ANT) zabezpečujícím výměnu nasyntetizovaného ATP za ADP přes vnitřní mitochondriální membránu a fosfátovým translokátorem (PiC), který umožňuje import anorganického fosfátu (Pi) do matrix mitochondrie. Tyto komponenty by mohly vytvářet superkomplex, tzv. ATP synthasom, který by zvyšoval efektivitu jednotlivých procesů vedoucích k tvorbě ATP. V této práci byly nejprve sledovány obsahy složek fosforylačního aparátu v souvislosti s rozdílným obsahem ATP synthasy v mitochondriích izolovaných celkem z devíti tkání potkana. Proteiny z izolovaných mitochondrií byly separovány pomocí elektroforéz za denaturujících podmínek (SDS-PAGE) a jejich množství byla analyzována specifickými protilátkami. Podle...
|
|
|
Možnosti indukce UCP-2 (uncoupling protein 2) v hepatocytech potkana v podmínkách in vivo
Bolehovská, Radka ; Červinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Novotný, Dalibor (oponent)
Souhrn Úvod Odpřahující (uncoupling) protein 2, objevený v roce 1997, je prvním popsaným homologem odpřahujícího proteinu 1. Odpřahující proteiny (UCP) zvyšují permeabilitu vnitřní mitochondriální membrány pro protony, snižují účinnost energetické přeměny, inhibují syntézu ATP a stimulují uvolnění energie ve formě tepla. UCP také zvyšují oxidaci substrátů a redukují produkci reaktivních kyslíkových radikálů v mitochondriích. Cíle Hlavním cílem projektu bylo zavést a optimalizovat kvantitativní real-time PCR pro detekci kinetiky exprese mRNA UCP2 u vzorků jaterní tkáně potkana. Prezentovaná studie zjišťovala účinek akutního a chronického působení trijodtyroninu a efekt parciální hepatektomie na množství mRNA odpřahujícího proteinu 2 u potkanů kmene Wistar. Výsledky Intraperitoneální injekce jedné dávky trijodtyroninu (200 μg/kg tělesné hmotnosti potkanů) zvýšila téměř dvakrát mRNA expresi odpřahujícího proteinu 2 (p < 0,01 vs. kontrolní skupina) v jaterní tkáni po 12 hodinách po aplikaci. Koncentrace trijodtyroninu a volného trijodtyroninu se v séru zvýšila 122-krát, respektive 77-krát (p < 0,001). Statisticky nevýznamná indukce exprese mRNA UCP2 byla pozorována po aplikaci tří dávek trijodtyroninu (3 200 μg/kg tělesné hmotnosti potkanů). Maximální hodnota celkového T3 byla oproti kontrolní skupině...
|
|
|
Mitochondriální produkce kyslíkových radikálů a její úloha ve fyziologických regulacích
Holzerová, Eliška ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Produkce kyslíkových radikálů v mitochondriích a z ní plynoucí oxidativní stres je významným fenoménem dlouhodobého výzkumu a též předmětem diskusí. Poznání, jak přesně jsou kyslíkové radikály produkovány a jaký mechanismus k této tvorbě vede, by mohlo napomoci přímému ovlivnění jejich produkce s potenciálem pro využití v terapii. U některých enzymů je již molekulární podstata produkce kyslíkových radikálů dobře popsána, u jiných však přetrvávají kontroverze a současné teorie jsou zřejmě daleko od pravdy. Mnohem zajímavější se pak jeví otázka fyziologické důležitosti této produkce. Dlouhou dobu byly totiž kyslíkové radikály považovány za jednoznačně škodlivé faktory narušující celistvost organismu. Novější výzkumy ale naopak naznačují, že jejich existence může být též přínosná a účelná. Prokazatelně totiž mohou sloužit jako signalizační molekuly v některých metabolických a regulačních drahách probíhajících v organismu. Tato bakalářská práce nabízí nahlédnutí do současného stavu znalostí. Zaměřuje se na co nejpodrobnější popis produkce reaktivních forem kyslíku enzymy mitochondriálního dýchacího řetězce. Dále pak se zabývá některými signálními kaskádami, u kterých byl prokázán podíl mitochondriální tvorby kyslíkových radikálů. Klíčová slova: mitochondrie, enzymy dýchacího řetězce, reaktivní formy...
|
|
|
Dynamika mitochondrií v srdečním svalu.
Weissová, Romana ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Srdce je životně důležitý orgán, který pro svou energeticky náročnou činnost vyžaduje dostatečné množství aktivních mitochondrií. Udržování funkční populace těchto organel je zajišťováno mitochondriálním obratem, kam řadíme mitofágii odstraňující poškozené mitochondrie a biogenezi mitochondrií zabezpečující vznik nových organel. Také dynamické procesy fúze a dělení mitochondrií mohou přispívat k udržování funkční mitochondriální populace. Ačkoli srdeční buňky obsahují základní proteiny potřebné pro tyto děje, fúze a dělení mitochondrií nebyly dosud v kardiomyocytech jasně prokázány. Významu však nabývají tyto procesy během patologických podmínek, kdy dochází ke změnám v množství proteinů uplatňujících se v mitochondriální dynamice, a tím ke změnám fenotypu mitochondrií a následnému poškození buněk. Pochopení úlohy dynamiky mitochondrií v srdečním svalu by mohlo přispět k vývoji nových přístupů při terapii kardiovaskulárních onemocnění.
|
|
|
Ovlivnění růstu tumoru na experimentálním zvířecím modelu
Kučera, Alexandr ; Škába, Richard (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent) ; Havránek, Petr (oponent) ; Kalous, Martin (oponent)
V této studii prezentujeme model preventivní a terapeutické protinádorové vakcinace pomocí dendritických buněk na modelu fibrosarkomu. Charakterizujeme připravenou vakcínu založenou na dendritických buňkách, které prezentují nádorové antigeny a ukazujeme, že tyto buňky jsou schopny indukovat protinádorovou imunitní odpověď in vitro a in vivo. Pouze preventivní vakcinace vede k prevenci růstu nádorových buněk in vivo. Naproti tomu vakcinace krys, u kterých již existuje rostoucí nádorová tkáň nevede k eradikaci nádorových buněk. Přestože v případě terapeutické vakcinace dojde k indukci protinádorové imunitní odpovědi a dočasnému zpomalení růstu nádoru, nádory posléze uniknout imunitnímu dohledu a nekontrolovaně rostou. Preventivní i terapeutická vakcinace přitom vede k indukci srovnatelného množství nádorově specifických T lymfocytů. Tyto výsledky naznačují, že má-li být protinádorová imunoterapie úspěšná, je nutné, aby byla zahájena v časných stádiích nádorového onemocnění. Imunoterapie zahájená ve stádiu minimální reziduální nemoci, poté, co došlo k redukci nádorové masy jinými terapeutickými modalitami, by mohla přispět ke zlepšení výsledků terapeutických protokolů používaných v onkologii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mitochondrial uncoupling and mitochondrial morphology in relation to type-2 diabetes
Špaček, Tomáš ; Ježek, Petr (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Vařecha, Miroslav (oponent)
2 1 SOUHRN Hlavním faktorem řídícím glukózou stimulovanou inzulínovou sekreci (GSIS) v buňkách je pravděpodobně zvýšení ATP/ADP poměru následkem zvýšené glykolýzy a následně i oxidativní fosforylace. Bioenergetika INS-1E buněk, představujících platný model pro studium insulinové sekrece in vitro, byla kvantifikována pomocí respirometrie a současného snímání mitochondriálního membránového potenciálu ( m). Ukázali jsme, že přidání glukózy k buňkám, které ji vypotřebovaly, má za následek skokové zvýšení jak respirace, tak m během GSIS. Současně s tím se také zvýšil endogenní respirační poměr stavu 3/4, jehož závislost na glukóze byla hyperbolická. Maximální hodnoty dosahoval tento poměr při maximální GSIS. Zároveň jsme se pokusili postihnout "toxický" efekt mastných kyselin na inzulínovou sekreci tím, že byla studována GSIS za přídavku linoleové kyseliny. Tento přídavek způsobil podstatné zmenšení skoku respirace i m po přídavku glukózy, současně s tím snížil závislost poměru stavu 3/4 na glukóze a také množství sekretovaného inzulínu, což bylo způsobeno mitochondriálním odpřažením. Energetický stav mitochondrií, a tím i míra oxidativní fosforylace může být popsána bioenergetickými parametry. Kromě nich se tento stav také odráží ve struktuře mitochondriální sítě. Patologické změny diabetických buněk by se tedy...
|
host ::
RSS.