|
|
Krajina a prostor v díle Mistra Litoměřického oltáře
Šindlář, Ondřej ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu zabývat utvářením prostoru a krajiny v obrazech Mistra Litoměřického oltáře, který je důležitým mezníkem českého malířství. To je velmi patrné, kromě figurální složky, také v jeho utváření obrazového prostoru a krajiny. Na tuto skutečnost již výrazně poukázali všichni dosavadní badatelé. Krajinná složka s budováním prostoru v obraze úzce souvisí, proto se pokusím o této problematice u Litoměřického mistra pojednat komplexněji. Na úvod shrnu na základě studia dostupného díla Mistra a odborné literatury dosavadní bádání. Pro uvedení do dobového kontextu se pokusím velmi stručně načrtnout problematiku krajinné složky v českém malířství v období předcházejícím působení Litoměřického mistra. Hlavním obsahem mé práce bude rozbor utváření krajiny a prostoru v jednotlivých dílech Mistra Litoměřického oltáře z hlediska jeho možných východisek, a také z hlediska jeho způsobů a prostředků výstavby obrazového prostoru. Vzhledem k tomu, že se práce bude věnovat aspektům, které primárně souvisejí s formální stránkou díla, bude využíváno především přístupů formálních a komparačních, přihlédnuto bude taky k technické a technologické stránce.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Zámecká pevnost Floriána Gryspeka z Griesbachu v Kaceřově
Urbanová, Kateřina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Zámecká pevnost Floriána Gryspeka z Griesbachu v Kaceřově Práce je zaměřena na opevnění renesančního zámku a na zařazení fortifikace do kulturně historického kontextu. Tematicky navazuje na autorčinu předchozí práci, zaměřenou na architekturu a historii Kaceřova. Na základě ikonografické dokumentace byla popsána bastionová fortifikace reprezentačního sídla královského sekretáře. Samostatná část práce byla zaměřena na dnešní podobu opevnění. Byly shrnuty možné důvody, které vedly Floriána Griespeka k rozhodnutí investovat do rozsáhlé obrany sídla. Autorka propojila modernizaci opevnění v Evropě v první polovině 16. století s tureckými nájezdy. Po shrnutí literatury byl zrekapitulován historický vývoj bastionového opevnění v Itálii a pozornost byla soustředěna na transformaci jednotlivých prvků do střední Evropy. Pozornost byla věnována vojenským architektům a jejich literární činnosti. V rámci traktátové literatury byl kladen důraz na fortifikační předlohy Sebastiana Serlia a Francesca di Giorgia, který vydal Trattato di architettura civile e militare již po roce 1482. Novinky v pevnostním stavitelství se objevily na konci pozdní gotiky a touha po inovacích byla umocněna technologickým vývojem dělostřelecké techniky. Modernizace opevnění a stavba nových pevností začala zejména po francouzské válečné výpravě...
|
|
|
Významná kachlová kamna v době počátku novověku v českých zemích
Fleková, Kateřina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
This bachelor thesis deals with Renaissance tile stoves in the Czech lands, focusing on the important examples from the period of 16th and 17th century. Starting with an overview of the pertinent literature in the Czech and Central European context, the thesis proceeds to outline the historical development of stove building and tile manufacturing. The main part then deals with several key examples of the extant Bohemian tile stoves. I have attempted to arrange them in the chronological order, based on the evidence of their construction, reconstruction, transfers and restoration. In some cases it was possible to trace the origin of the tiles in the specific local workshops. In some cases a comparison with analogical stoves or tiles is given, both in the Czech lands and in Europe. The thesis also includes an analysis of the temporal iconographic motives which can contribute to a more precise dating of tile stoves.
|
|
| |
|
|
Význam zvířecích výjevů v Zaječím pokoji na zámku v Bučovicích
Bakešová, Lucie ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
V bakalářské práci sleduji význam námětu zajíce v kompozicích tzv. obráceného světa. Těžištěm práce je výzdoba Zaječího pokoje na zámku v Bučovicích, která bude zasazena do širšího kulturního kontextu. Práce se zaměří nejprve na sledování ikonografie námětu zajíce obecně, dále na výskyt a význam zobrazení zajíce v evropském prostředí. Obecné části práce položí bázi pro hlubší výklad námětů obráceného světa v Zaječím sále v Bučovicích. Náměty převráceného světa, různých druhů zvířat v lidských rolích, mají bohatou tradici, objevují se již v bordurách středověkých iluminovaných rukopisů, v grafikách pozdní renesance a tato tradice běží kontinuálně až do současnosti. Tento typ zobrazování mohl mít satirický nebo mravoličný význam, ale mohl sloužit i k prostému pobavení diváka. Zaječí sál je jedna z pěti reprezentativních místností zámku Bučovice se zachovalou bohatou plastickou výzdobou a výmalbou z třetí čtvrtiny 16. století, které zobrazují zajíce v lidských rolích. Jedná se o náměty vytvářející uzavřený cyklus výjevů "lovený loví lovce". Proč byla právě tato tematika námětem Zaječího pokoje, se pokusím zodpovědět také bližším pohledem na život vlastníka zámku Jana Černohorského z Boskovic.
|
|
|
Náměty na emailem malovaném českém a středoevropském skle. Období druhé poloviny 16. století až počátku 18. století
Černovská, Jana ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat širokou škálu námětů na emailem malovaném skle v českém a středoevropském prostředí od druhé poloviny 16. století do počátku 18. století, a to zejména na velkých válcových číších, tzv. humpenech. Na konkrétních příkladech z významných českých i světových sbírek jsou charakterizovány jednotlivé náměty či jejich skupiny, od předmětů určených pro nejvyšší reprezentaci až po běžnější výrobky měšťanského prostředí. Práce se také pokouší vysledovat funkci nádob v souvislosti s užívanými náměty. Pozornost je zároveň věnována ornamentálním motivům na malovaném skle, prováděným často rytinou diamantovým hrotem. Jako inspirační zdroj sloužily malířům a rytcům dobové i starší grafické listy, proto se práce věnuje také těmto předlohám, které jsou komparovány s konkrétními náměty na skle.
|
|
|
Protestantský kostel sv. Salvátora v Praze v dobovém kontextu
Kabelová, Patricie Vivienne ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tématem bakalářské práce je monografické zpracování protestantského kostela sv. Salvátora v Praze na Starém Městě v širším kontextu. Práce se nejdříve zabývá historickými souvislostmi vzniku kostela na počátku 17. století. Do této kapitoly spadá nejen vztah habsburského rodu k protestanským věřícím, ale také odraz protestantské liturgie na sakrální prostor. Na to navazuje stavebně historický vývoj kostela od jeho založení v roce 1611, až do dnešní doby. Dále je vytvořen podrobný popis exteriéru i interiéru kostela, včetně již málo dochované malířské výzdoby. Závěrečná kapitola srovnává jednotlivé stavební prvky kostela sv. Salvátora s jinou dobovou architekturou.
|
|
| |
|
|
Typologie náhrobní skulptury v 16. století
Vrbová, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou renesanční sepulkrální skulptury v Českých zemích. V práci jsou nejprve charakterizovány typy renesančních sepulkralií, zmíněny jsou často využívané symboly a motivy v tomto období, též způsoby zobrazení postav na skulptuře. Tyto poznatky jsou shrnuty na konkrétních příkladech šlechtické náhrobní skulptury rodu Lobkoviců a Pernštejnů. Každý vybraný náhrobek a epitaf je popsán a uveden do kontextu, pozornost je věnována i historii kostela uložení skulptury a rodu zde pochovaných. Na závěr jsou sepulkralia jednotlivých rodů komparována a zasazena do vývoje.
|
host ::
RSS.