|
|
Studium sypných a konsolidačních vlastností velikostních frakcí bezvodé laktosy
Dostálová, Eliška ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Školitel: doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Konzultant: Ing. Hana Hurychová Posluchač: Eliška Dostálová Název diplomové práce: Studium sypných a konsolidačních vlastností velikostních frakcí bezvodé laktosy Mezi důležité vlastnosti farmaceutických pomocných látek patří jejich sypné a konsolidační chování. V této diplomové práci byly studovány vlastnosti pěti velikostních frakcí bezvodé laktosy v rozmezí velikosti částic 1-400 µm. Měření bylo prováděno pomocí statických a dynamických lékopisných metod. Byly hodnoceny sypná a setřesná hustota, sypný úhel a pravá hustota částic pomocí plynové pyknometrie. Pro jednotlivé velikostní frakce byla stanovena rychlost gravitačního sypání otvorem modelové kónické násypky. V rozmezí průměru otvoru 0,6-1,5 cm byla rychlost sypání modelována rovnicí Beverloo et al a Jones & Pilpel s přesností zpětného odhadu cca 3 %. Nejlepší sypné vlastnosti byly detekovány pro velikostní frakci 246 µm. Výsledky hodnocení dynamiky konsolidace práškového lože sklepáváním umožnily odhad úhlu vnitřního tření z faktoru porozity s nejvyšší hodnotou 45,5ř pro velikostní frakci 9 µm.
|
|
|
Formulace pediatrických perorálních přípravků s propranololem
Klovrzová, Sylva ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Sylva Klovrzová Konzultant doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Název rigorózní práce Formulace pediatrických perorálních přípravků s propranololem. Práce se v teoterické části zabývá obecnými specifiky pediatrické populace ve vztahu k podání léčiva, lékové formě a pomocným látkám, které by měly být použity v souladu s pokyny Evropské lékové agentury (EMA). Podrobněji jsou zmíněny tekuté lékové formy, zejména perorální roztoky a suspenze. Jsou prezentovány požadavky na jejich fyzikální, chemickou a mikrobiální stabilitu. V experimentální části byly ověřovány publikované tekuté formulace propranolol hydrochloridu získané z komerčních tablet. Po dobu 1-3 měsíců byla sledována jejich fyzikální stabilita a pH. Žádná ze zkoušených formulací nevyhověla zcela požadavkům na optimální složení, stabilitu a chuť přípravku. Byly navrženy 3 nové formulace suspenzí a 9 nových formulací roztoků propranolol hydrochloridu s koncentrací 2 - 8 mg/ml. Přípravky byly stabilizované přísadou pufru a obsahovaly protimikrobní látku benzoan sodný nebo byly nekonzervované. Jako chuťové korigens byl použit prostý sirup nebo sodná sůl sacharinu. Vybrané formulace byly stabilní po dobu 1-3 měsíců, zachovaly si...
|
|
|
Studium vlivu objemu roztoku na hmotnost očních kapek
Luknárová, Radka ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Studium vlivů objemu roztoku na hmotnost očních kapek Radka Luknárová Abstrakt V této práci byl sledován vliv tří vybraných faktorů: druhu náplně, dispenzačního úhlu kapání a objemu náplně na hmotnost očních kapek. S využitím komerčně dostupného kapacího systému, který se skládal z plastové bílé lékovky a bílého plastového kapacího nástavce, byla studována hmotnost kapek vody a komerčních očních kapek ATROPIN POS® 0,5% s atropin sulfátem při úhlu kapání 90ř a 45ř. Hmotnost kapek roztoku atropinu byla významně (p<0,01) menší než hmotnost kapek vody vlivem nižšího povrchového napětí v důsledku obsahu protimikrobní,povrchově aktivní látky,benzalkonium chloridu. Při svislém kapání (90ř) měly kapky roztoku atropinu průměrnou hmotnost cca 33 mg. Snížení úhlu kapání na 45ř vedlo ke významnému (p<0,01) snížení hmotnosti kapek vody i roztoku atropinu, průměrná hmotnost kapek roztoku atropinu byla cca 29mg. Žádné významné změny hmotnosti kapek v důsledku zmenšování objemu náplně nebylo ve studovaném rozmezí 2 - 10 ml pozorováno. Zvolený dispenzační systém poskytoval za standardních podmínek (90ř, rychlost kapání 1k/1s) kapky s malou variabilitou hmotnosti, jeho nevýhodou však je poměrně rigidní lékovka a značná tendence ke smáčení a laterální tvorbě kapky při sníženém úhlu kapání.
|
|
|
Studium lisovacího procesu a vlastností tablet s mikrokrystalickou celulosou a koloidním oxidem křemičitým.
Louženská, Markéta ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Práce se zabývá porovnáním lisovatelnosti a vlastností tablet obsahujících silicifikovanou mikrokrystalickou celulosu a fyzikální směsi mikrokrystalické celulosy s různým typem koloidního oxidu křemičitého. Použitá silicifikovaná mikrokrystalická celulosa byla Prosolv® SMCC 90, mikrokrystalická celulosa Avicel® PH-102 a koloidní oxid křemičitý byl Aerosil® 200 a 255. Tablety byly lisovány při třech lisovacích silách 2,5, 3 a 3,5 kN. Hodnocen byl energetický profil lisovacího procesu, pevnost tablet v tahu a doba rozpadu tablet. Dále byl hodnocen vliv přídavku 1 % stearanu hořečnatého na uvedené parametry za různých podmínek mísení a jeho homogenita v tabletě. Celková energie lisování se zvyšovala s rostoucí lisovací silou, nejvyšší byla u Prosolvu® SMCC 90. Plasticita klesala s lisovací silou, její nejvyšší hodnoty vykazovaly směsi Avicelu® PH-102 s oběma typy Aerosilu. Tyto směsi poskytovaly méně pevné tablety než Avicel® PH-102 a Prosolv® SMCC 90. Doba rozpadu tablet rostla s lisovací silou a byla delší v případě tablet z Prosolvu® SMCC 90 a Avicelu® PH-102. Přídavek stearanu hořečnatého snížil pevnost tablet nejvíce v kombinaci s Avicelem® PH-102. Homogenita stearanu hořečnatého v tabletovinách výrazně neovlivnila testované parametry.
|
|
|
Osmolalita parenterálních přípravků. Parenterální směsi 3.
Štorková, Alena ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Školitel: Doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Posluchač: Alena Štorková Název diplomové práce: Osmolalita parenterálních přípravků. Parenterální směsi 3. V této práci byla měřena hustota a osmolalita vodných roztoků chloridu draselného v koncentračním rozmezí 0,01 - 0,2 mol/kg resp. mol/l, izotonických směsí chloridu draselného a mléčnanu sodného a jejich dílčích roztoků. Průměrná hustota roztoků při 20 řC byla použita pro převod molarity na molalitu a naopak, k odhadu osmolarity a k odhadu měrného specifického objemu Vg (ml/g) a molálního objemu Vmol (ml/mol) rozpuštěné látky. Zjištěné hodnoty Vg a Vmol chloridu draselného a mléčnanu sodného byly porovnány s výsledky zjištěnými pro izotonické směsi obou látek. Experimentálně zjištěná osmolalita a hodnoty měrného specifického a molálního objemu byly ovlivněny složením směsi. Z osmolality molálních roztoků byl odhadnut molální osmotický koeficient, který se s rostoucí koncentrací snižoval. Nejpřesnější odhad osmolarity podle USP umožnila metoda využívající experimentálně zjištěný měrný specifický objem.
|
|
|
Osmolalita parenterálních přípravků. Chlorid sodný.
Kmoníčková, Lucie ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: Doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Posluchač: Lucie Kmoníčková Název diplomové práce: Osmolalita parenterálních přípravků. Chlorid sodný. Cílem této diplomové práce bylo studium závislosti mezi látkovou koncentrací vodných roztoků chloridu sodného a jejich hustotou a osmolalitou. Byly připraveny molální a molární roztoky chloridu sodného v koncentracích 0,01-0,2 mol/kg resp. mol/l a pomocí hustoměru měřena jejich hustota v teplotním rozmezí 15-40řC. Závislost hustoty na teplotě byla popsána rovnicemi kvadratické regrese s koeficientem determinace v rozmezí 0,9998-1,0000. Při konstantní teplotě byla zjištěna lineární závislost hustoty na koncentraci. Průměrná hustota roztoků při 20řC byla využita ke vzájemným převodům mezi molalitou a molaritou. Osmolalita molálních i molárních roztoků chloridu sodného byla přímo úměrná koncentraci. Pomocí lékopisných metod (USP) byla vyjádřena osmolarita molárních roztoků chloridu sodného. Ve studovaném koncentračním rozmezí 0,01-0,2 mol/l nebyly zjištěny rozdíly v přesnosti hodnocených metod odhadu osmolarity. Závěrem byl vyjádřen molální osmotický koeficient, jehož hodnota se při stoupající molální koncentraci snižuje.
|
|
|
Studium faktorů ovlivňujících dávkování komerčních očních kapek
Solanská, Kateřina ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Kandidát Mgr.Solanská Kateřina Konzultant Doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, Ph.D. Název rigorózní práce Studium faktorů ovlivňujících dávkování komerčních očních kapek V rigorózní práci bylo použito pět komerčně vyráběných očních přípravků, které se od sebe navzájem lišily dispenzačním systémem a tvarem kapátek. Byl studován vliv povrchového napětí, viskozity, osmolality, hustoty a úhlu kapání na hmotnost kapek produkovaných originálním dispenzačním systémem tvořeným kapátkem a lahvičkou. Pro hodnocení vlivu vlastností roztoků bylo zvoleno jednotné kapátko a jednotná kapací lahvička. Hmotnosti očních kapek byly porovnány s hmotností kapek vody a modelových roztoků 0,01% a 0,02% benzalkonium chloridu. Mezi povrchovým napětím roztoku a hmotností kapky byla zjištěna přímá úměra. Při snížení dispenzačního úhlu z 90ř na 45ř se hmotnost kapek významně zmenšila. Pokud ale došlo ke smáčení kapátka, zvýšil se efektivní obvod odkapávací části a vytvořila se kapka o větší hmotnosti. Tento jev zvyšuje variabilitu dávkování očních kapek, což může ovlivnit množství aplikovaného léčiva. Ze sledovaných kapacích systémů měl kapací systém očních kapek Atropin-POS 0,5% nejnižší poruchovost.
|
|
|
Studium lisovacího procesu a vlastností tablet ze sprejově sušených laktos
Šináglová, Pavla ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šklubalová, Zdeňka (oponent)
Cílem práce bylo porovnání dvou sprejově sušených laktosy FlowLacu 100 a SuperTabu® 14SD z hlediska pevnosti a doby rozpadu tablet v závislosti na lisovací síle, ovlivnění vlastností přídavkem mazadla stearanu hořečnatého a silicifikované mikrokrystalické celulosy (Prosolv® SMCC 90). Kromě vlastností tablet se hodnotila i energetická bilance lisování. Lisovací síly byly 15, 16, 17 kN, u směsí obsahujících Prosolv SMCC 90 se bylo použito 15 kN. Koncentrace stearanu hořečnatého byla 0,5 a 1% a koncentrace Prosolvu® SMCC 90 byla 25%. Tablety byly připraveny za použití materiálového testovacího zařízeníT1-FRO50 TS.S1K Zwick/Roell. Tablety ze Super® Tabu 14SD poskytují při stejné lisovací síle pevnější tablety než FlowLac 100. Zásah stearanu hořečnatého záleží na lisovací síle v případě Super® Tabu 14SD. Přítomnost stearanu hořečnatého nesnižuje pevnost u FlowLacu® 100. Přídavek Prosolvu® SMCC 90 pevnost tablet zvyšuje a vyrovnává pro obě laktosy. Doba rozpadu tablet z obou laktos nezávisí na lisovací síle. Zvýšená koncentrace stearanu hořečnatého ji u tablet prodlužuje, výrazněji v případě FlowLacu® 100. Přídavek Prosolvu® SMCC 90 dobu rozpadu zkracuje a vyrovnává pro obě laktosy. Z energetického hlediska je vyšší maximální energie v případě SuperTabu® 14SD, přídavek Prosolvu® SMCC 90 ji zvyšuje a opět...
|
|
|
Studium vlastností výlisků z různých typů přímo lisovatelného xylitolu
Komínková, Hana ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
9. SOUHRN Práce se zabývá studiem vlastností výlisku ze dvou typu prímo lisovatelného xylitolu, a to Xylitabu® 100 a Xylitabu® 200. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu v závislosti na lisovací síle, prídavku mazadel stearanu horecnatého a stearylfumarátu sodného (Pruvu) v koncentraci 1 % a 50% prídavku modelových úcinných látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové. Použité lisovací síly byly 6, 8 a 10 kN, výlisky s lécivy byly lisovány jen silou 10 kN. Pevnost tablet z obou suchých pojiv rostla s lisovací silou, vlivem mazadel se mírne snížila. Výlisky z Xylitabu® 100 mely pevnost vyšší a více ovlivnenou mazadly než výlisky z Xylitabu® 200. Doba rozpadu tablet byla delší v prípade výlisku s Xylitabem® 200, rostla s lisovací silou, krome Xylitabu® 200 se stearanem horecnatým, a byla prodloužena mazadly, více stearanem horecnatým. Výlisky s obema lécivy byly pevnejší a s kratší dobou rozpadu v prípade Xylitabu® 100. Významne vyšší pevnost a delší dobu rozpadu mely tablety s kyselinou acetylsalicylovou. Pevnejší tablety byly vždy ze smesí s Pruvem. Doba rozpadu tablet v prípade kyseliny acetylsalicylové byla delší s Pruvem, v prípade kyseliny askorbové se stearanem horecnatým.
|
|
|
Studium vlastností tablet ze směsného suchého pojiva složeného z mannitolu a sorbitolu
Henychová, Petra ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šklubalová, Zdeňka (oponent)
Práce se zabývá studiem vlastností tablet z přímo lisovatelného směsného suchého pojiva Compressolu™S a ze směsí Mannogemu™ 2080 a Sorbitabu™SD 250 v poměrech 1:3, 1:1 a 3:1. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu v závislosti na lisovací síle, přídavku mazadel stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného v koncentraci 1% a přídavku modelových účinných látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové v poměru 1:1 vůči suchému pojivu. U Compressolu™S byly při lisovací síle 8 kN lisovány také tablety s 0,5% koncentrací mazadel. Použité lisovací síly byly 6, 8 a 10 kN, u výlisků s léčivy pouze 10 kN, zde byl jako mazadlo použit pouze stearylfumarát sodný. Pevnost tablet z Compressolu™S rostla s lisovací silou, s rostoucí koncentrací mazadel neklesala a nebyl zaznamenán výraznější rozdíl v rámci typu použitého mazadla. Doba rozpadu tablet byla delší v případě přídavku stearanu hořečnatého. Ze studovaných směsí byly nejpevnější výlisky ze směsi Mannogem™2080 a Sorbitab™SD 250 1:3, které měly nejkratší dobu rozpadu. Stearan hořečnatý prodlužoval dobu rozpadu výlisků ze směsí suchých pojiv více než stearylfumarát sodný. Pevnosti tablet z Compressolu™S byly blízké pevnosti tablet ze směsi suchých pojiv v poměru 1:1. Doba rozpadu tablet z Compressolu™S byla delší než doba rozpadu tablet ze...
|
host ::
RSS.