|
|
Aktuální směřování a vybrané problémy české migrační politiky
Auer, Tomáš ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "Aktuální směřování a vybrané problémy české migrační politiky" pojednává o vývoji migrace a migrační politiky v České republice od 90. let 20. století. Soustředí se jak na imigrační, tak na integrační složku migrační politiky, stručně popisuje i základní migrační proudy směřující do naší země a uvádí i aktuální počty cizinců. Zabývá se i současným nastavením migračních pravidel na příkladu ústředního legislativního dokumentu - zákona o pobytu cizinců. Vedle obecného popisu se práce věnuje i některým problémům spojeným s praktickým výkonem migrační politiky a snaží se přijít na příčinu těchto problémů či navrhnout nějaké reálné řešení, pokud je to možné. Hlavním zkoumaným problematickým aspektem v této bakalářské práci je způsob prokazování příjmů a prostředků v žádostech o dlouhodobý pobyt na území ČR, kde se liší doklady napříč účely a tím se liší i možnosti, jakým tento doklad falšovat či uvádět v něm nepravdivé nebo neúplné údaje. Konkrétní data byla získána samostatným výzkumem zpracovaným z více než tří set žádostí o vydání či prodloužení dlouhodobého pobytu na území ČR.
|
|
|
Protestní hnutí v České republice a sociální sítě
Vích, Filip ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Autor bakalářské práce se věnuje působení a komunikaci protestních a občanských hnutí na sociálních sítích. Cílem autora je zjistit, jakým způsobem ovlivňují sociální média protestní a občanská hnutí, očekávání vůdců a představitelů těchto hnutí a míru vlivu sociálních sítí na účastníky případných protestů tzv. "online" a "off-line". V úvodní části práce se autor zaměřuje na definici sociálních sítí a na jejich historický vývoj. Zároveň stručně shrnuje zejména poslední vývoj ve studiu a vnímání protestních a občanských hnutí. Autorovi jde především o odbornou debatu, která souvisí s vývojem technologických prostředků a s částečným posunem protestních hnutí z ulic do světa technologií a moderních médií. V analytické části bakalářské práce jsou nejprve charakterizována hnutí, jejichž představitelé a vůdčí osobnosti poskytli tvůrci informace pro první část výzkumu, a zároveň dosavadní působení protestních hnutí na sociálních sítích (pouze u doposud aktivních). Pomocí analýzy a kvalitativní metody je vypracován sociologický průzkum mezi představiteli a vůdci protestních a občanských hnutí. V průzkumu je mapována motivace, očekávání a záměr představitelů ("vůdců" skupin) v souvislosti s působením hnutí na sociálních sítích. Úvodní kvalitativní výzkum je prováděn především z důvodu komparace získaných dat...
|
|
|
Postavení německých částí českých zemí z hlediska Rokkanova modelu centrum a periferie: Případ Rakousko-Uherska a Československa
Tilcer, Martin ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Předkládaná práce se zabývá oblastí českého pohraničí ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Jedná se o období Předlitavska mezi lety 1867-1918 a období Československa v letech 1918-1938. Hlavní náplní práce je srovnání těchto období z pohledu Rokkanova modelu center a periferií. Srovnání probíhá skrze tři dimenze, a to vojensko- administrativní, ekonomickou a kulturní. Aplikaci teorie předchází teoretická část, ve které jsou vymezeny a rozvedeny základní pojmy Rokkanovy koncepce. Následující aplikace teorie nejprve zkoumá období Předlitavska, ve kterém je přiblížen stranický systém a jeho vývoj až do nástupu fáze masové politiky. Zároveň jsou zde zkoumány elity českých Němců a jejich role v Předlitavsku. Práce se také zaměřuje na průmysl českého pohraničí a jeho pozici v rámci celé monarchie. V neposlední řadě bude rozebrán celkový kulturní ráz oblasti a jeho. U případu Československa je proveden podobný rozbor jednotlivých faktů, které jsou v poslední části aplikace teorie porovnány s případem Předlitavska na základě zjištěných faktů.
|
|
|
Analýza českoslovanské a československé sociální demokracie v letech 1916-1921
Henzl, Lukáš ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato práce je analýzou sociální demokracie na českém území v letech 1916 - 1921. Cílem práce je popsat průběh a příčiny rozpadu ČSDSD a vzniku Komunistické strany Československa. Práce hledá odpověď na otázku, proč byl komunistický puč v ČSDSD neúspěšný. Úvodní část se věnuje historickému vývoji strany na pozadí tuzemských i světových událostí. Hlavní důraz je ale kladen na analýzu dvou křídel uvnitř strany: levého (revolučního) a pravého (reformního). Tato křídla jsou zkoumána pohledem Giovanni Sartoriho a tehdejších sociologů politiky Jana Mertla a Roberta Michelse. To je doplněno zařazením strany do cleavages dle Steina Rokkana a Seymoura M. Lipseta. Práce také obsahuje informace o vývoji v počtu členů strany v letech 1913 až 1924. Na tom je znázorněno oslabení strany ve válečných letech a především po rozpadu strany. Další kapitola se věnuje síle strany v zákonodárných sborech v porovnání s ostatními českými, respektive československými stranami. Znázorňuje tak postavení ČSDSD v rámci stranického systému a reálnou sílu strany na směřování českého, později československého národa. To doplňuje pohled na zastoupení ČSDSD ve vládách Československa.
|
|
|
Prezidentské volby v ČR v roce 2013 z hlediska genderu
Pidrmanová, Tereza ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Téma práce bude zaměřeno na první přímé prezidentské volby v České republice v roce 2013 z hlediska genderové rozdělení rolí kandidátek a kandidátů. Práce bude analyzovat, jak se aktéři volebního klání sebeprezentují a jak je prezentují jednotlivá média. Cílem diplomové práce bude analyzovat z genderového pohledu průběh volební kampaně. Práce bude zaměřena na prezidentské kandidátky a kandidáty, jak se prezentují z hlediska genderu. Taktéž se zaměřím na vybraná média a budu analyzovat, jak média prezentují kandidátky a kandidáty z genderového hlediska. Analýza bude provedena na příkladu veřejných událostí a jejich mediálních reprezentací. Budu analyzovat data shromážděná po dobu volební kampaně, mediální výstupy a prohlášení aktérů sledovaných veřejných událostí. Důraz bude kladen na sledování chování a sebeprezentaci prezidentských kandidátek a kandidátů a na média. Cílem diplomové práce je předložit ucelený náhled, zda, popřípadě jak jednotliví kandidáti a kandidátky prezentují svůj gender a jak na ně z hlediska genderu pohlíží média.
|
|
|
Postavení strany Československé národní demokracie v politickém systému první československé republiky v období 1918-1934
Skoták, Jan ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Motivací této bakalářské práce je zmapovat vznik Československé národní demokracie a zejména potom prozkoumat její vývoj a nejdůležitější momenty v první republice v rámci zvoleného časového období. Dílčími cíli je také pokusit se objasnit postavení národní demokracie na politické scéně mladého Československa, přiblížit její vztah ke skupině Hradu, a v neposlední řadě také k fašismu. Jedná se o jednopřípadovou studii, která je zakončena krátkou pasáží o zapojení strany do Národního sjednocení. V souvislosti s národní demokracií bylo nemožné vyhnout se nejvýraznějším fenoménům a nejsilnějším politickým činitelům té doby, kterých se tato práce také okrajově dotýká. Spíše však ve vztahu k probírané straně než jako k samostatným podtématům. Menší část práce je věnována nejvýznačnějším postavám v historii národní demokracie.
|
|
|
Slovenské politické strany za první Československé republiky: Analýza programových cílů
Dolejší, Tereza ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o politických stranách působících na Slovensku za první Československé republiky. Cílem práce je zanalyzovat politické programy jednotlivých stran, konkrétně programy Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, Československé sociálně-demokratické strany dělnické, Komunistické strany Československé, Hlinkovy slovenské ľudové strany a Slovenské národné strany. Budu sledovat jak se jednotlivé požadavky týkající se Slovenska proměňovaly v čase, zanikaly nebo se objevovaly v souvislosti s historickým kontextem. Jako výzkumnou metodu aplikuji diskursivní analýzu. Kromě oficiálních politických programů použiji jako sekundární zdroje dobové dokumenty a další publikace věnující se tomuto historickému období. Hlavní výzkumná otázka se bude primárně týkat témat institucionálního uspořádání, pravomocí, státního uspořádání, čechoslovakismu nebo autonomních požadavků. V politických programech vyhledám všechny pojmy související s těmito tématy. Bude mě zajímat problematika týkající se slovenské otázky. Zaměřím se na rozdíly mezi slovenskými a celorepublikovými politickými stranami. V závěru budou získaná data vyhodnocena a porovnána mezi sebou.
|
|
|
První Československá republika z hlediska teorie konsociační demokracie
Palkosková, Lucie ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "První Československá republika z hlediska teorie konsociační demokracie" aplikuje teorii konsociační demokracie na první Československou republiku. Tato práce popisuje konsociační demokracii v podobě, jak ji definoval Arend Lijphart v 60. letech. Jsou zde představeny podmínky fungování této teorie a její charakteristické znaky. Tyto charakteristické znaky - velká koalice, proporcionalita, segmentální autonomie a menšinové veto - jsou následně aplikovány na případ první Československé republiky. Práce se snaží odpovědět, zda během krátké existence Československé republiky byly naplněny čtyři základní podmínky teorie konsociační demokracie. Na základě analýzy politického systému Československa a analýzy národnostních, hospodářských a sociálních problémů bylo zjištěno, že první Československá republika částečně splňuje dvě podmínky konsociační demokracie (velkou koalici a proporcionalitu), avšak zbývající dvě podmínky - segmentální autonomii a menšinové veto - nesplňuje vůbec.
|
|
|
První Československá republika v kontextu teorie konsociační demokracie
Zavřel, Filip ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "První Československá republika v kontextu konsociační demokracie" pojednává o analýze politického systému první Československé republiky s cílem určit, zda a případně do jaké míry tento systém obsahoval prvky charakteristické pro teorii konsociační demokracie, jak ji popsal nizozemský politolog Arend Lijphart v šedesátých letech 20. století. Zaměřuje se na analýzu systému v oblastech fragmentace společnosti, volebního a stranického systému, výsledků voleb do Národního shromáždění, jednání politických elit a utváření a fungování vládních koalic. Vychází z teze, že politický systém první Československé republiky obsahoval prvky později spojované s teorií konsociační demokracie, a to především v podobě vlády velké koalice (od roku 1926 i s účastí reprezentantů německé menšiny) a relativně dlouhodobé systémové stability, dosažené i přes rozsáhlou fragmentaci společnosti, která se štěpila zejména národnostně. Sledovaným obdobím je celá éra první republiky, tedy léta 1918 až 1938.
|
|
|
Možnosti politické participace romské menšiny v České republice
Hon, Matěj ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
V práci si autor klade otázku, jaký charakter mají pokusy romských elit v ČR o politickou participaci a jaký je jejich potenciál. Předpokládá přitom, že větší naději na úspěch mají ty proudy v rámci romského etnoemancipačního hnutí, které se nevymezují ostře proti okolní společnosti. Shrnuje základní fakta o historii Romů na území České republiky s přesahem do středoevropského kontextu. Sleduje přitom faktory relevantní pro zkoumání politických projevů Romů. Následně charakterizuje vlastní chápání etnicity mezi romskou populací a dokládá, že větší význam mají pro kolektivní identifikaci většiny Romů spíše příbuzenské a subetnické skupiny. Teoretická část se zabývá vybranými autory, kteří se zapojili do diskusí o multikulturalismu, a to jak na obecné, mezinárodní úrovni, tak na úrovni české, se zaměřením právě na romskou problematiku. V závěrečné kapitole se autor snaží aplikovat všechny popsané poznatky na tři nejvýraznější romské projekty, skrz které se romské elity zapojily do veřejného dění. Jedná se o Svaz Cikánů-Romů z přelomu 60. a 70. let, o Romskou občanskou iniciativu, stranu působící v 90. letech, a občanské sdružení Společenství Romů na Moravě působící od 90. let dodnes.
|
host ::
RSS.