|
|
Alone Amid the Storm: The Hungarian Uprising and the Western Powers
Ding, Xiaopeng ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Toth, Gyorgy (oponent)
The purpose of this thesis is to review and revise all historical evidence hitherto available concerning the international aspects of the 1956 Hungarian Uprising. Its scope includes several layers, including how the peoples in the West, as well as their leaders, behaved during the crisis. It will look at the international arena in 1956 from the Hungarian perspective, as well as attempt to come to a historical explanation for Western, and specifically American actions during the uprising, and the precepts which led to them. In doing so, it shall in particular take a careful revision of the long-standing charges levelled against the West, concerning its alleged passivity, hypocrisy, or willingness to escalate the crisis via the controversial broadcasts of Radio Free Europe.
|
|
|
Příčiny americké intervence ve Vietnamu
Trubačová, Zuzana ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá příčinami americké intervence ve Vietnamu. Zahrnuje časový úsek od roku 1950 do roku 1965, od prvotní angažovanosti Spojených států ve Vietnamu až po začátek přímé války s Vietnamskou demokratickou republikou (VDR). Práce zkoumá jednotlivé důležité momenty, které měly zásadní vliv na další vývoj americké přítomnosti ve Vietnamu. Důraz při posuzování jednotlivých událostí je kladen na mezinárodně-politický kontext, zahraniční politiku Spojených států vůči Indočíně/Vietnamu, rozhodování v nejvyšších politických či vojenských kruzích, velmocenské vztahy i osobní přesvědčení jednotlivých mezinárodních hráčů. Nejvíce pozornosti je v první části práce věnováno prvotní fázi americké intervence - zainteresování se v oblasti jihovýchodní Asie končící Ženevskými dohodami. V druhé části práce jsou hlavním tématem kritická léta 1963-1965, jež připravily půdu pro následnou eskalaci války.
|
|
|
Marshallův plán: historiografická diskuze.
Kačírková, Petra ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce "Marshallův plán. Historiografická diskuze" se zabývá diskuzí, jež se mezi badateli rozpoutala po pádu železné opony, kdy byly zpřístupněny archívy bývalých socialistických zemí. Ve světle nových zjištění se odborníci na příčiny studené války znovu pokoušeli odpovědět na otázky, které si představitelé hlavních názorových proudů kladli již od padesátých let. Klíčovou událost v poválečných mezinárodních vztazích představoval Marshallův plán, neboť právě neúspěšná politická jednání v létě 1947 mezi ministry zahraničí Sovětského svazu, Velké Británie a Francie přispěla k bipolárnímu uspořádání světa. Byla roztržka mezi velmocemi nevyhnutelná? A kdo za ni nesl odpovědnost? Práce analyzuje interpretace historiků vycházejících z nových zdrojů, kteří se do vášnivé debaty zapojili, s cílem zjistit, do jaké míry potvrzují závěry tradičních škol a zda je vůbec možné na základě nově zpřístupněných informací na dané otázky zcela jasně odpovědět.
|
|
|
Mexické drogové kartely: dynamika nadnárodního organizovaného zločinu
Kristlík, Tomáš ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Po skončení studené války došlo k zásadní proměně globálního bezpečnostního prostředí, když hrozbu celosvětového jaderného konfliktu nahradilo množství dílčích hrozeb. Jednou z nich je nadnárodní organizovaný zločin. Fenomén, který býval tradičně spíše vnitřním problémem jednotlivých států, se díky možnostem, které přinesla nastupující globalizace, rozvinul do zcela nového rozměru. Relativní zkracování vzdáleností, snazší komunikace, rychlejší sdílení informací, urychlení převodů finančních zdrojů, to vše napomohlo organizovanému zločinu rozšířit svou působnost na mezinárodní úroveň. Diplomová práce "Mexické drogové kartely: dynamika nadnárodního organizovaného zločinu" si klade za cíl prozkoumat jednu konkrétní podobu nadnárodního organizovaného zločinu, a sice mexické drogové kartely. Snahou je obhájit zde tezi, že mexické drogové kartely dosáhly úrovně, kdy jsou schopny ohrožovat suverenitu mexického státu, neboť naplno využily možnosti, které se jim v 90. letech proměnou mezinárodního prostředí naskytly. Přizpůsobily svou vertikální i horizontální strukturu tak, aby maximálně zefektivnily obchodování s drogami a minimalizovaly možná rizika. Ve snaze zajistit si co možná nejbezpečnější operační prostředí rozšířily své aktivity například i na obchodování se zbraněmi, aby si zajistily nezbytné...
|
|
|
Trumanova doktrína: Řecko a Turecko
Urban, Petr ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
V předložené práci srovnávám příčiny, průběh a důsledky vyhlášení Trumanovy doktríny. Tvrdím, že teze, deklarované prezidentem Trumanem se zásadně lišily od následného postupu při jejich aplikaci při zadržování komunismu v Řecku a Turecku. Tuto nekompatibilnost dokazuji na analýze (1) příčin vyhlášení Trumanovy doktríny ve Spojených Státech s důrazem na krizi v Tureckých úžinách roku 1946, (2) amerického ekonomického a vojenského zásahu v Řecku v letech 1947-1948 a (3) americké strategické podpory Turecka. Tato trojice událostí tvoří pozadí ke třem souvisejícím úkolům, o jejichž řešení tvůrci doktríny usilovali. Jedním bylo vyburcovat domácí podporu pro rychlou změnu v americké zahraniční politice k převzetí role světové velmoci. Druhým úkolem bylo zabránit rozšiřování sféry vlivu Sovětského svazu, zadržení komunismu v jeho stávajících hranicích a posledním byla podpora svobody a demokracie po světě jako protiváhy k ideologii komunismu. Tyto tři body kontrastují s reálnými problémy ohrožujícími Řecko a Turecko. Analýzou vývoje klíčových událostí kolem Trumanovy doktríny v letech 1946 až 1948 hledám příčinu jejího úspěchu. Tu vidím v tom, že její tvůrci zkombinovali moralistický ideologický postoj nutný na americké straně s realistickým přístupem k řešení krizí v Řecku a Turecku.
|
|
|
Britská politika vůči Jihoafrické republice v období vlády Margaret Thatcherové
Lellák, Jan ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce "Britská politika vůči Jihoafrické republice v období vlády Margaret Thatcherové, 1979-1990" se pokouší popsat a zhodnotit nejvýznamnější vlivy, které se promítaly do utváření politiky Británie vůči JAR v období vlády Margaret Thatcherové. Přitom klade důraz na pochopení faktorů, které vedly k tomu, že se M. Thatcherová stavila proti uvalení sankcí. Různě působící faktory hodnotí na základě několika hledisek a to především ekonomických, politických, strategických, regionálních a normativně- hodnotových. V období vlády Margaret Thatcherové měla politika vůči Jihoafrické republice v kontextu studené války a mezinárodního odsouzení režimu apartheidu poměrně velký význam. Thatcherová se díky svému odmítavému postoji vůči sankcím dostávala na mezinárodní scéně do častých sporů. Trvala na tom, aby britská vláda při prosazování svých zájmů v Jižní Africe důsledně sledovala politiku tzv. konstruktivního zapojení, která spočívala v omezování vlivů, které chtěly vládu v Pretorii ekonomicky a politicky izolovat. Období vlády M. Thatcherové se časově přibližně kryje s obdobím postupného ukončování a erozí systému apartheidu v Jižní Africe. Práce tak dobře ilustruje utváření britské politiky vůči JAR v závěrečných letech studené války.
|
|
|
Protesty proti válce ve Vietnamu v USA
Vítek, Tomáš ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá protesty proti válce ve Vietnamu v USA. Zahrnuje časový úsek od 50. let až do roku 1968, od hnutí za jaderné odzbrojení až po konec prezidentské období Lyndona B. Johnsona. Největší důraz klade na období let 1965 až 1968, tedy na konflikt samotný. Práce zkoumá kořeny a hlavní představitele protiválečného hnutí, ať už to byly jednotlivci nebo organizace. Dále stručně srhnuje situaci v jihovýchodní Asii a sleduje postupné narůstání americké vojenské přítomnosti. V následující části popisuje eskalaci války a tím zároveň i vznik samotného protiválečného hnutí. V části mezi léty 1965 až 1967 sleduje nejen jeho vývoj, rozšiřování a etablování jakožto společenského proudu, ale i vnitřní a vnější konflikty a také provázanost s hnutím za občanská práva. Prozkoumává metody, které hnutí využívalo a také jeho vztah k většinové populaci. V poslední části upírá pozornost na rok 1968, který zásadně proměnil vnímání Vietnamské války v očích americké veřejnosti. Dále zkoumá dopady srpnového sjezdu demokratické strany v Chicagu na protiválečné hnutí. Na konci popisuje výhled po roce 1968.
|
|
|
Polsko a Východní pakt
Hamatová, Kateřina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Polsko a Východní pakt" se zabývá problematikou kolektivní bezpečnosti v regionu východní Evropy v letech 1925 až 1934. Jejím hlavním tématem je postoj Polska vůči konceptu východního Locarna, respektive Východního paktu. Polské snahy o realizaci "východního Locarna" v roce 1925 v průběhu jednoho desetiletí vystřídalo negativní stanovisko k téže problematice. Geopolitický status quo pak Polsko hodlalo udržet prostřednictvím uzavírání bilaterálních smluv, nikoliv začleňováním do multilaterálních paktů. Cílem práce je na základě zahraničněpolitické dimenze zjistit, proč se Polsko v roce 1934 odmítlo stát signatářem Východního paktu. Postupně se práce věnuje mezinárodním vztahům mezi Polskem a především Francií, Německem a Sovětským svazem a na základě jejich vývoje v letech 1925 až 1934 se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá projekt Východního paktu, jak byl předložen Francií v roce 1934, a oficiální argumenty Polska pro jeho odmítnutí. V závěru práce shrnuji důvody, proč druhá polská republika zaujala vůči paktu negativní stanovisko a jaký vliv toto rozhodnutí mělo na neúspěch celého projektu.
|
|
|
Postoj britské správy Palestiny k židovskému přistěhovalectví v letech 1945-1947
Nnaji, Kristýna ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
NNAJI, Kristýna. Postoj britské správy Palestiny k židovskému přistěhovalectví v letech 1945-1947. Praha, 2011. 38 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních vztahů. Vedoucí práce: PhDr. Vít Smetana, Ph.D. Bakalářská práce se zabývá politikou britské mandátní správy v Palestině vůči židovskému přistěhovalectví po druhé světové válce. V zájmu porozumění problematice nejprve popisuje poválečný stav Velké Británie a Palestiny, směřování britské zahraniční politiky po roce 1945, historii mandátní správy na území Palestiny, situaci evropských Židů poznamenaných holocaustem a snahy o uznání jejich práva na osídlení Palestiny. Hlavní část práce se zabývá vztahem a politikou britské administrativy vůči Židům, kteří měli v úmyslu emigrovat do Palestiny, ilegálním migrantům, požadavkům sionistických organizací i Spojených států. Dále se věnuje obecným i konkrétním úvahám britské vlády ohledně židovského přistěhovalectví a jeho důsledkům. Snaží se odpovědět na otázky ohledně míry vlivu židovské migrace do Palestiny po druhé světové válce na pozici Britů na Blízkém východě a jejich rozhodnutí vzdát se mandátu. Přitom je však třeba uvědomit si, jaké měla Británie potíže ekonomické a zahraničně-politické (Indie, Turecko, Řecko). Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím britskou...
|
|
|
1968
Švarc, Zdeněk ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami, proč došlo k zamezení pokusu o socialismus s lidskou tváří v Československu v roce 1968. V návaznosti na toto období práce vypovídá o tehdejším politickém smýšlení, ale zabývá se i vnějšími vlivy, které vedly k vojenské intervenci zeměmi Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Práce by měla odpovědět na následující otázku: Proč došlo k přerušení vnitropolitického vývoje v Československu v roce 1968, který následně zamířil normalizačním směrem?
|
host ::
RSS.