|
|
Vliv jevu El Niño / Jižní oscilace na klima Nového Zélandu
Brambus, Ondřej ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klimatickým jevem El Nino, Jižní Oscilací (Southern Oscillation), jejich interakcí (ENSO) a dopadem ENSO procesů na klima Nového Zélandu. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První z nich (kapitola 3) se zabývá vysvětlením terminologie, obecných zákonitostí a podmínek, za kterých El Nino vzniká. Druhá část (kapitola 4) pak shrnuje nejdůležitější výzkumy týkající se dopadů ENSO procesů na klima Nového Zélandu. V této části jsou popsány jak čistě meteorologické a klimatologické výzkumy, tak zároveň výzkumy hydrologické či dendrochronologické. Poslední část (kapitola 5) je věnována mému výzkumu, který se zabývá dopady změn SOI (Southern Oscillation Index) na teploty a srážky Nového Zélandu. Při událostech El Nino se zdá být roční amplituda teploty v severní části severního ostrova Nového Zélandu vyšší než při událostech La Nina. K tomuto závěru jsem dospěl pomocí korelace SOI s daty teplot. Dopady kolísání SOI na proměnlivost srážek můj výzkum nepotvrdil.
|
|
|
Přehled klimatologie krupobití
Brych, Jan ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Chládová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží nastínit ucelený pohled na roční rozložení četností krupobití ve světě. Nejprve podává obraz o vzniku krupobití a poté o nejpoužívanějších metodách pro detekci krupobití. V poslední části se věnuje přehledu oblastí ve vybraných zemích s nejvyšší četností krupobití a jejich ročnímu chodu. Zde se pomocí map snaží poukázat na prostorové rozložení oblastí zasažených krupobitím. V neposlední řadě se snaží nastínit nejzákladnější faktory ovlivňující krupobití pomocí analýz rozložení četnosti krupobití v jednotlivých zemích. U těchto faktorů (zeměpisná šířka, nadmořská výška, vliv topografie a atmosférické cirkulace) se snaží objasnit důvod ovlivňování vzniku a síly krupobití. Klíčová slova: krupobití, kroupa, detekce krupobití, klimatologie, faktory Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tok vlhkosti a atmosférické srážky v Evropě
Lemarie, Petr ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vlivem toku vlhkosti a veličin, ze kterých je odvozený, na srážkové úhrny v Evropě. Práce vychází z reanalýz NCAR/NCEP, ERA-40 a databází srážkových úhrnů GPCC a ECA&D. Na studované izobarické hladině 850 hPa převládá tok vlhkosti od západu, největších intenzit dosahuje nad Atlantikem okolo 55. rovnoběžky. Nejvyšší korelace mezi velikostí toku vlhkosti a měsíčními úhrny srážek je v zimě na západním pobřeží Evropy, směrem k východu a během léta klesá. V některých oblastech Evropy, zejména ve východním Středomoří, je korelace velmi slabá nebo žádná. V různých oblastech Evropy souvisejí mimořádně vlhké měsíce s intenzivními toky vlhkosti z různých směrů, např. v České republice je korelace měsíčních srážkových úhrnů nejvyšší s tokem vlhkosti od severu. V práci je dále představeno několik vybraných epizod silných srážek v Evropě - při všech je zaznamenána anomálie toku vlhkosti, avšak liší se orientací a intenzitou. Tato anomálie je častěji způsobena vysokou rychlostí větru než vlhkostí vzduchu. To neplatí u všech událostí, k vyvození obecných zákonitostí chování toku vlhkosti v době silných srážek je potřeba další výzkum.
|
|
|
Výuka věd o atmosféře v rámci zeměpisu
Trtková, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Hátle, Jan (oponent)
Výuka věd o atmosféře v rámci zeměpisu Abstrakt Tématika meteorologie a klimatologie je pro spoustu lidí v dnešní době velmi populární. Popularita pravděpodobně vyplývá z každodenních zkušeností s počasím, podnebím a diskuzemi o klimatických změnách a udržitelném rozvoji, které ovlivňují naše životy. To je jeden z hlavních důvodů, proč by tématika meteorologie a klimatologie měla být zahrnuta i do vzdělávání. V práci je nastíněna situace z hlediska výuky meteorologie a klimatologie v kurikulárních dokumentech, ze kterých jsou vypsány konkrétní očekávané výstupy týkající se meteorologie a klimatologie. Na tuto část navazuje dotazníkové šetření, z jehož výsledků vyplývá, že 78% dotazovaných nemá tuto tématiku zpracovanou ve svém ŠVP a 48% je spíše nebo zcela nespokojeno se systémem RVP a ŠVP. Hodinová dotace, kterou si na výuku meteorologických a klimatologických témat jednotlivé školy zvolily je průměrně 8 vyučovacích hodin. V těchto hodinách se pedagogové nejčastěji věnují pojmům skleníkový efekt, atmosféra a ozon. Ve výuce chybí praktické pojetí tématiky, které je důležité pro vytvoření dovedností v budoucím životě žáků. V další části práce jsou shrnuty některé zdroje informací, ze kterých by pedagog ve své výuce mohl vycházet. Poslední část je věnovaná didaktickým aspektům výuky. Je zdůrazněna důležitost...
|
|
|
Potenciální instabilita teplotního zvrstvení na území ČR
Turková, Edita ; Kašpar, Marek (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Práce se zabývá podmínkami vzniku a uvolnění potenciální instability teplotního zvrstvení, jejím výskytem v ČR a jejím vlivem na počasí. První část práce obsahuje teoretický základ nutný k pochopení potenciální instability. Nejdříve jsou popsány adiabatické děje, které vedou ke vzniku statické instability a stability. Poté je formulováno kritérium výskytu a síly potenciální instability dané záporným vertikálním gradientem adiabatické ekvivalentní potenciální teploty. Druhá část obsahuje zhodnocení denní, roční a meziroční variability výskytu a síly potenciální instability ve vrstvě 850-700 hPa na aerologické stanici Praha-Libuš od 2000 do 2010. Instabilita zde nevykazuje významný trend v roční četnosti. Největší četnost a síla instability je pozorována odpoledne a v letních měsících. V závěru druhé části jsou diskutovány meteorologické podmínky při události, kdy lze očekávat uvolnění potenciální instability. Událost je charakterizována silnou potenciální instabilitou, výstupnými pohyby a nízkou CAPE a je provázena přeháňkami a bouřkami v blízkosti Prahy. Klíčová slova: potenciální instabilita, statická stabilita, adiabatický děj.
|
|
|
Vztah oblačnosti, meteorologických podmínek a orografie na Krušnohorsku
Rajtmajer, Jakub ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vlivem orografie na oblačnost s přihlédnutím k meteorologickým podmínkám, přičemž zkoumá důsledky proudění a radiace v horském terénu. Vliv proudění přes horskou překážku ovlivňuje oblačnost v závislosti na teplotním zvrstvení atmosféry, přičemž důležitou roli hraje i tvar a velikost překážky a rychlost větru. Další vliv orografie je v zesílení radiačních vlivů, a to jak ve dne při vzniku konvektivní oblačnosti, tak i v noci při vzniku mlhy a nízké oblačnosti. K hodnocení oblačnosti Krušnohorska práce využívá data z meteorologických stanic o různé nadmořské výšce a lokaci vůči hřebenu Krušných hor: Gera-Leumnitz, Fichtelberg, Kopisty a Milešovka. Roční chod oblačnosti se na všech stanicích vyznačuje dvěma minimy s vrcholy v druhé polovině dubna a v první polovině září. Nejrovnoměrnější rozdělení oblačnosti během roku přitom vykazuje nejvýše položená stanice Fichtelberg. Popisované orografické vlivy se projevily na oblačnosti zkoumaného území především v propojení radiačních vlastností, geomorfologie a lidské činnosti v Mostecké pánvi, kdy stanice Kopisty měla od listopadu do ledna největší pokrytí oblohy oblačností ze studovaných stanic, od března do září pak nejnižší. klíčová slova: oblačnost, orografie, Krušné hory, stabilita zvrstvení, proudění, radiace
|
|
|
Charakteristiky konvekčního prostředí a jejich porovnání
Marek, Lukáš ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kašpar, Marek (oponent)
V této práci jsem vytvořil přehled indexů instability a dalších charakteristik konvekčního prostředí, které se nejčastěji vyskytují v odborné literatuře. Na základě veličin, z nichž jsou charakteristiky konvekčního prostředí odvozovány, jsem navrhnul jejich kategorizaci. Vzniklo tak celkem pět skupin indexů instability: (i) indexy rozdílů izobarických hladin, (ii) indexy stoupající vzduchové částice, (iii) indexy potenciálních teplot, (iv) indexy energetického potenciálu konvekce a (v) indexy započítávající střih větru. K těmto pěti kategoriím byla přiřazena šestá kategorie zahrnující další termodynamické charakteristiky. V poslední části práce jsem použil data a hodnoty indexů instability z databáze aerologických sondáží University of Wyoming pro jeden bouřkový den v Praze a indexy instability jsem vzájemně porovnal. V předpovědi této bouře a její intenzity byly nejúspěšnější indexy potenciálních teplot, s výjimkou Rackliffova indexu. Index bulk Richardsonovo číslo, ze skupiny indexů započítávajících střih větru, dokonce správně předpověděl bouři supercelární. Práce by mohla být použita jako základ k dalšímu zpracování, v němž by, na základě vybraných indexů instability, mohla být vytvořena klimatologie stabilitních podmínek pro Českou republiku. Klíčová slova: index instability, konvekce,...
|
|
|
Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Cílem této práce je vytvořit přehled v současnosti existujících klasifikací klimatu a prokázat závislost těchto klasifikací na použitých datech, resp. studovaném zvoleném období. V první části vycházející z rešerše dostupné literatury jsem dodržela standardní dělení klasifikací klimatu na efektivní a genetické, početnější první jsem dále rozdělila podle jejich převažujících znaků do čtyř skupin - na klimatické klasifikace (i) termické, (ii) vymezené podle vegetace, meteorologických a klimatických prvků, (iii) určené podle mezních hodnot vytvořených indexů a (iv) podle znaků krajiny. Druhá část demonstruje pomocí metody komparace vliv vybraných dat (staniční vs. gridová) na výslednou podobu klasifikace klimatu při použití publikovaných výsledků podnebných klasifikací. Dále pak, na základě online dostupných staničních dat za ČR a Německo doplněných pro starší období o excerpci z tištěných publikací, je prokázána závislost celkového výstupu z klasifikace klimatu na zvoleném období. Nejčastěji byl mezi sledovanými obdobími zaznamenán přechod z klimatického typu "Dfb" - (klimatu boreálního bez suchého období s teplým létem) - na "Cfb" - (klima mírné bez suchého období s mírným létem). Čtenář tak získá informace o složitosti problematiky vytváření podnebných klasifikací a jejich dobrém využití pro dokumentování...
|
|
|
Vliv orografie na prostorové rozložení silných srážek na severovýchodě ČR
Průchová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šercl, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem orografie na prostorové rozložení silných srážek na území severovýchodní Moravy a Slezska. Oblast byla vybrána díky specifickému rozložení denních úhrnů při událostech silných srážek v minulosti a rovněž v květnu 2010. Případy silných srážek za období let 1961 - 1995 jsou porovnávány s morfometrickými charakteristikami v místě a v okolí stanice, vymezeném vůči směru proudění. Pro výpočet směru proudění jsou použitá data z hladiny 850 hPa z reanalýz ERA-40, topografické charakteristiky jsou vypočítány v prostředí ArcGIS a jsou korelovány se srážkoměrnými daty ze stanic ČHMÚ. Výsledky nám ukazují, že pouze nadmořská výška nemá vliv na prostorové rozložení srážek, ale je třeba uvažovat více topografických parametrů. Při severním a částečně západním proudění, kde se jedná o srážky převážně ze stratiformní oblačnosti, se objevuje výraznější vliv orografie na její velikost a prostorové rozložení, pokud uvažujeme morfometrické charakteristiky za stanicí po směru proudění. V případě jižního a východního proudění se prokázal slabší vliv orografie, což snad lze vysvětlit větším podílem srážek konvektivního původu při proudění z těchto směrů. KLÍČOVÁ SLOVA: orografie, prostorové rozložení srážky, směr proudění, SV Morava a Slezsko, morfometrické charakteristiky,...
|
|
| |
host ::
RSS.