|
|
Literární venkov v protektorátní kinematografii
Svěcená, Dobroslava ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky): Tato práce sleduje počátky národně-emancipačních a vlasteneckých projevů, které se v průběhu devatenáctého století staly součástí české venkovské prózy a ve dvacátém století se prostřednictvím filmových adaptací těchto děl promítly jako národně-obranné tendence v české protektorátní kinematografii. Z práce by mělo vyplynout historické provázání obou sledovaných období. V klasické české venkovské próze i ve filmu se z politických a společenských důvodů ve zvýšené míře objevovaly obrozenecké ideály venkovského národního života, které vycházely z toposu "chaloupky" ("idylického místa"), z národních historických tradic a kultů přírody a venkova. V průběhu utváření českého novodobého národa od počátku devatenáctého století až do první světové války se tyto prvky staly součástí představ Čechů o sobě samých a se zvýšenou intenzitou vyvstaly v éře národního ohrožení za protektorátu. V poslední části práce jsou na příkladě spisovatelky Boženy Němcové a její Babičky ukázány konkrétní projevy těchto ideálů, které se v průběhu desetiletí staly součástí jejího kultu.
|
|
|
Chytilová, Kučera, Krumbachová: Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme jako experiment tří autorů
Křížkovská, Terezie ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá tvůrčí součinností režisérky Věry Chytilové s kameramanem Jaroslavem Kučerou a kostýmní výtvarnicí Ester Krumbachovou na filmech Sedmikrásky (1966) a Ovoce stromů rajských jíme (1969). Cílem je odpovědět na otázku, zda je možné určit míru tvůrčího vlivu každého z těchto tvůrců nebo zda se jedná o díla tří rovnocenných autorů. Vzhledem k tomu, že se zvolené filmy vyznačují výraznou výtvarnou stylizací, jež je výsledkem experimentálního přístupu tvůrců k filmové fabuli, formě i způsobu tvorby, sleduje práce právě tendenci experimentovat napříč jednotlivými uměleckými odvětvími a označuje ji za specifický jev československé kultury šedesátých let. Dále popisuje konkrétní proměny umělecké tvorby a představuje, jakým způsobem se projevily ve filmu. Objasňuje podmínky nástupu experimentálních filmových postupů, jež jsou spojovány s filmy nové vlny, který byl, vedle kulturních a společenských proměn, zásadně ovlivněn institucionálním řízením filmové výroby. Následně vymezuje tematické souvislosti a charakteristické stylotvorné prvky tvorby Věry Chytilové, Jaroslava Kučery a Ester Krumbachové, jež přecházela jejich tvůrčí spolupráci. Charakteristické rysy tvorby každého z tvůrců sleduje při analýze filmů Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme, která práci uzavírá.
|
|
|
DV8: Mužské tělo v žánru dance for camera
Mrázová, Adéla ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Španihelová, Magda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem mužského těla v žánru screen dance a zaměřuje se na několik pečlivě vybraných filmů, ve kterých je sledováno tělo jako symbol i vyjadřovací prvek. Zkoumaný materiál představuje filmová tvorba tanečního tělesa DV8 Physical Theatre (Strange fish /1892/, Enter Achilles /1896/, Dead Dreams of Monochrome Men /1989/). Zajímá mě způsob, jakým se k fenoménu maskulinity díla vztahují, jak ho zobrazují a estetizují, jak nabourávají či potvrzují představy o jeho (ne)naplnění. Ve své definici maskulinty čerpám z genderové a feministické teorie, jež je mi hlavním metodologickým východiskem. Díla také vsazuji do historického kontextu tanečního vývoje a hledám vlivy, které umožnily DV8 reprezentovat mužské tělo právě takovým způsobem, jakým to činí.
|
|
|
První české queer filmy z pohledu queer teorie a recepčních studií
Hezinová, Sandra ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na queer tematiku v současném českém hraném filmu. Detailně analyzuje dva snímky - Venkovského učitele a Pusinky, jejichž hlavní postavy byly poprvé v historii české kinematografie otevřeně homosexuální. První část prozkoumává filmy v kontextu tradice filmového zpracování homosexuální problematiky a popisuje principy, na nichž pracuje filmová reprezentace gayů a leseb. Hlavní část práce analyzuje Venkovského učitele a Pusinky z ideologického hlediska a snaží se rozkrýt práci heterosexuálního diskurzu. Za využití metodologie queer teorie popisuje, jak jsou ve snímcích organizovány informace o genderové identitě a sexualitě. V následující kapitole práce zkoumá filmy v rámci širšího celku kinematografické instituce a zajímá se na jedné straně o jejich PR strategie a reklamní kampaně, na straně druhé pak o kritické ohlasy v dobovém tisku. Závěrečnou část práce tvoří recepční studie queer publika, která postihuje nejen diváckou zkušenost vybraných snímků, ale i obecnější recepčními módy a čtenářské strategie divácké skupiny.
|
|
|
Role českých filmových, kulturních a společenských periodik při formování filmového publika v letech 1918-1938
Lošťáková, Markéta ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filosofická fakulta Katedra filmových studií Markéta LOŠŤÁKOVÁ ROLE ČESKÝCH FILMOVÝCH, KULTURNÍCH A SPOLEČENSKÝCH PERIODIK PŘI FORMOVÁNÍ FILMOVÉHO PUBLIKA V LETECH 1918 - 1938 Czech film and culture magazines and its participation in spectator's formation during 1918 - 1938 Diplomová práce Vedoucí diplomové práce PhDr. Petra Hanáková, Ph.D. Praha 2011 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce, PhDr. Petře Hanákové, Ph.D., za odbornou pomoc při zpracovávání tohoto tématu a Doc. PhDr. Ivanu Klimešovi za podnětné rady a připomínky. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne… .……………………….. ANOTACE Od počátku dvacátého století začaly mít zábavní magazíny nemalý podíl na formování filmového publika. Staly se jedním z hlavních nástrojů filmového průmyslu k udržení zájmu diváků. Diplomová práce se zabývá otázkou, jakým způsobem filmová periodika komunikovala se svými odběrateli a jak je motivovala k další návštěvě biografu. Pro udržení stávajících čtenářů a získání nových magazíny začaly uplatňovat některé typické strategie - hry, soutěže, ankety, soutěžní reklamy apod. Magazíny také...
|
|
|
Budoucí rodiny v minulém čase. Strategie použití rodinného filmu v dokumentárních filmech
Rezková, Hana ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Cílem této diplomové práce je vymezit základní strategie, jimiž je uchopen a zpracován materiál rodinného filmu v kompilačních dokumentárních filmech Pétera Forgácse, Jana Šikla a Marka Šulíka, a zároveň nastínit způsob, jakým tyto strategie ovlivňují a usměrňují možnosti sledovaných filmů komunikovat sledované historické období. Zdrojový materiál rodinného filmu bude práce uchopovat nejdříve v jeho původním rodinném kontextu jako produkt specifické mediální paměťové praxe, která zároveň určuje jeho rétoriku a estetiku. V druhé části se práce zaměří na dvě základní strategie využití rodinného filmu ve sledovaných dokumentech. Na strategii, která prostřednictvím rodinného filmu tematizuje a problematizuje možnosti historické reprezentace, a na strategii, která využívá režimu autenticity a silného afektivního potenciálu rodinného filmu k blokování aktivního diváckého modu.
|
|
|
Nářeční prvky v českém hraném filmu 30. a 40. let
Farkaš, Petr ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Název práce: Nářeční prvky v českém hraném filmu 30. a 40. let Autor: Petr Farkaš Katedra: Katedra filmových studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Ivan Klimeš Abstrakt: Předmětem diplomové práce je úvaha nad možnostmi využití verbálního jazyka v rámci filmového díla s důrazem na jeden z nespisovných útvarů českého národního jazyka, kterým je nářečí. Diplomová práce se zaměřuje zejména na využití moravských nářečních prvků v řeči filmových postav u českých hraných snímků, které byly natočeny v období 30. a 40. let 20. století. Zabývá se analýzou užitého moravského nářečního materiálu jednak z hlediska jeho hláskové i tvarové nářeční podoby, jednak z hlediska jeho funkce. Cílem diplomové práce je snaha o zobecnění a zhodnocení možností užití nářečních prvků v rámci filmového díla. Klíčová slova: folklor, nářečí, jazyk uměleckého díla, stylizace mluvenosti, mluvený jazyk ve filmu.
|
|
|
Odpoutané obrazy: archeologie (českého) virtuálního prostoru
Svatoňová, Kateřina ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Postverbální směřování společnosti, nové technologie, digitalizace a prorůstání obrazů veřejnou i soukromou sférou vede teoretiky umění k zvýšenému zájmu o vizualitu jako takovou (W. J. T. Mitchell hovoří o "bouři obrazů", která se přehnala přes planetu).1 S vizuálním vyjádřením je pak nezbytně spojená kategorie prostoru2 a divácká prostorová zkušenost.3 Právě těmto tématům se věnovala má předchozí práce. V ní jsem obhájila tezi, že pro film je prostor primární kategorie. Prostor umožňuje nejen vyprávět příběh, zkonstruovat jasnou fikci, ale zároveň je nejdůležitější pro dešifrování předkládaných obrazů. Prostor omezený hranicemi a plochou plátna se totiž otvírá do prostoru ve filmu, do fikčního světa, který divák může pochopit za pomoci sestavování kognitivních map (mentálních prostorových konfigurací zobrazovaných informací).5 Prostor je tedy na jedné straně spoután limity média, na druhé straně umožňuje bezbřehou hru imaginace, a proto poskytuje pole otevřené mnohostranné komunikaci mezi divákem a autorem, skutečností a fikcí, a také mezi více médii. V práci jsem tak obhájila druhou tezi, že film je ze své podstaty intermédium. Stává se totiž rámem, ve kterém dochází k vrstvení a násobení mediálních fragmentů, jež obohacují narativní strukturu, pevné limity zdánlivě rozevírají a oživují vzdálené kulturní...
|
|
|
Odpoutané obrazy: archeologie (českého) virtuálního prostoru
Svatoňová, Kateřina ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Postverbální směřování společnosti, nové technologie, digitalizace a prorůstání obrazů veřejnou i soukromou sférou vede teoretiky umění k zvýšenému zájmu o vizualitu jako takovou (W. J. T. Mitchell hovoří o "bouři obrazů", která se přehnala přes planetu).1 S vizuálním vyjádřením je pak nezbytně spojená kategorie prostoru2 a divácká prostorová zkušenost.3 Právě těmto tématům se věnovala má předchozí práce. V ní jsem obhájila tezi, že pro film je prostor primární kategorie. Prostor umožňuje nejen vyprávět příběh, zkonstruovat jasnou fikci, ale zároveň je nejdůležitější pro dešifrování předkládaných obrazů. Prostor omezený hranicemi a plochou plátna se totiž otvírá do prostoru ve filmu, do fikčního světa, který divák může pochopit za pomoci sestavování kognitivních map (mentálních prostorových konfigurací zobrazovaných informací).5 Prostor je tedy na jedné straně spoután limity média, na druhé straně umožňuje bezbřehou hru imaginace, a proto poskytuje pole otevřené mnohostranné komunikaci mezi divákem a autorem, skutečností a fikcí, a také mezi více médii. V práci jsem tak obhájila druhou tezi, že film je ze své podstaty intermédium. Stává se totiž rámem, ve kterém dochází k vrstvení a násobení mediálních fragmentů, jež obohacují narativní strukturu, pevné limity zdánlivě rozevírají a oživují vzdálené kulturní...
|
|
|
Prostor (ve) filmu: teoretické koncepce prostoru od reality k intermedialitě
Svatoňová, Kateřina ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Jako cíl mé práce jsem si určila sledování vztahu filmu a prostoru. Obsáhlé téma se rozprostírá do velké šíře, stejně jako prostor samotný obklopuje veškerou lidskou existenci. Věnovala jsem se mapování oblastí, které se dotýkají vytčené problematiky, ukázala možné přístupy k tomuto tématu, rozprostřela síť otázek a nastínila, které oblasti by bylo možné dále zkoumat. Prošla jsem tedy cestu, kterou lze názorně ilustrovat na tomto schématu: Moje bádání začalo na obecné rovině, která sleduje prostor jako takový, jako universum, ale i jako základní podmínku lidského života. Žitý prostor je prvotní entitou, ke které je potřeba se vymezovat, kterou je stále nutné mapovat pro každodenní orientaci, poznávat pro potvrzení své vlastní existence. Aby bylo možné prostor obývat, je nutné, se ho jistým způsobem zmocňovat. Cílem mocenských snah člověka, je pak podřídit okolní prostor svým potřebám, nikoli přizpůsobit svůj život prostoru. Pokud se tyto zájmy přenesou do abstraktní roviny, usílí o ovládnutí prostoru je realizováno nápodobou žité reality. Prostor je tedy nejen podmínkou fyzického života, ale přesahuje i do světa imaginace, obraz reality je transformován mimetickými uměními. Lidské snahy o fixaci života vytvořením jeho záznamu se od samého počátku netýkaly pouze prostoru. Nápodoba a transformace probíhala i...
|
host ::
RSS.