|
| |
|
|
Myšlení psychedelického
Michalik, Tadeáš ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
1 Abstrakt V této práci si pokládáme otázku, zda je možné myslet ‚psychedelické', aniž bychom ho označovali za jiné, imaginární, fantaskní či nereálné, a aniž bychom ho mysleli jako zvláštní ‚oblast' náležející lidské zkušenosti. Pokoušíme se psychedelickou zkušenost vztáhnout k prosté lidské zkušenosti a obě tyto modality zohlednit skrze tytéž motivy. Zohledníme-li zkušenost jako skrze své meze se otevírající a v těmito mezemi vymezených dimenzích se rozehrávající vazbu přítomnění-postřehování, pak psychedelické můžeme zohlednit skrze od meze odvozeného motivu vrstvy. Sledováním k prosté lidské zkušenosti se vztahujících fenoménů vyčasení, vyladění a vyjasnění se dostáváme k fenoménu vymykání, který je přechodem od prosté lidské směrem k psychedelické zkušenosti, kdy se dimenze zkušenosti vymykají ze své svornosti. Dále se věnujeme psychedelickému fenoménu prostupování, kdy se svorné či vymknuté dimenze lidské či jiné než lidské zkušenosti rozehrávají ve své vrstvenosti, skrze rozsvěcení a pohasínání vrstev, zprostupňování a kamenění prahů, a skrze jejich lucidní prostupování, které je vskutku psychedelickým. Klíčová slova: psychedelika, halucinace, lucidita, práh, dimenze, biomediátor, svornost, prostota, skvění, jas, prostupování.
|
|
| |
|
|
Pojetí existence Karla Jasperse
Šulcová, Irena ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
CZ: Jaspersův jedinečný osud a věrnost sobě samému považuji za zdroj jeho originálního projevu. Zůstává pro mne vzorem filosofa nejen jako vykladače, ale i spolutvůrce svébytné etiky. V první části práce zkoumám téma hranice. Naše postoje a obrazy světa spolu se způsoby našeho hodnocení představují z hlediska člověka pomyslnou hranici k plnému a celistvému bytí. Texty vybírám a interpretuji na podkladě vlastních překladů z Jaspersovy "Psychologie der Weltanschauungen"(Psychologie světových názorů). Soustředím se na charakteristiku postojů a obrazů světa z hlediska subjektivity. Sleduji vývoj autorova názoru na "pravou" filosofii a nově vznikající vlastní formu filosofie jako pojednání. Ve druhé části se zaměřím na mezní situace. Z hlediska Jaspersovy existence jde o fenomén možnosti. Čerpám jak z Psychologie světových názorů, tak z originálu Jaspersovy třísvazkové "Philosophie", především z jejího druhého dílu"Existenzerhellung"(Prosvětlování existence) a zároveň z nově přeložené části o mezních situacích od Václava Němce. Hlavním tématem budou tzv. všeobecná hlediska: hodnocení, antinomická struktua světa a konečně mezní situace. V závěrečné třetí části vycházím ze zmíněného druhého dílu Jaspersovy Filosofie. Zaměřím se na existenciální komunikaci a přechod od možné existence k novému obzoru...
|
|
|
Vyšší člověk a jeho význam v Nietzscheho filosofii
Jánošová, Simona ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Cílem této práce je objasnění charakteru vyššího člověka, podmínek a průběhu jeho stávání se vyšším člověkem, v neposlední řadě také jeho vztahu k člověku nižšímu a jeho významu v rámci celku Nietzscheho filosofie. V rámci práce předkládám interpretaci, která spatřuje hlavní znaky vyššího člověka v jeho síle, vůli, kreativitě, vztahu k utrpení a potřebě překonávání odporu. Samotné stávání se vyšším člověk (tzv. rozkvět) práce definuje jakožto proces sebe-stvoření ve smyslu utvoření sebe sama v souladu s vlastní podstatou a realizací dosud dřímajícího potenciálu. Realizace uskutečněného vyššího člověka pak spočívá v sebe- uskutečňování a neustálém sebe-překonávání, které umožňuje vyššímu jedinci zvyšovat svou vůli k moci. Význam vyššího člověka v celku Nietzscheho filosofie práce interpretuje jako zasluhující se o rovnováhu ve společnosti a rozvoj společnosti směrem k velikosti. V závěru práce spatřuje Nietzscheho filosofii jako primárně pro-lidskou a zasazující se o realizaci autenticity člověka vůbec, přičemž právě vyšší člověk je plně autentickým. Klíčová slova: vyšší člověk, velikost, nižší člověk, rozkvět, sebe-tvorba, morálka
|
|
|
Gift of Life. In Response to Derrida's Gift of Death.
Badurová, Tatiana ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Petkanič, Milan (oponent)
Predložená filosoficko-antropologická interpretácia je analýzou problému bytostnej transformácie a jej tématizácie v dielach vybraných autorov, menovite Jacquesa Derridy, Jana Patočku a Sørena Kierkegaarda. Vychádza z porozumenia filosofii ako zdroju normatívnych predstáv, ktoré podmieňujú spôsoby sebaporozumenia človeka. Z hľadiska filosofickej antropológie totiž "byť človekom" predstavuje výkon interesovanosti človeka na vlastnom bytí. Rozhodne teda nejde o nejakú vrodenú kvalitu. Človek dosahuje ľudskosť až náležite vedeným životom. Práca okrem vzťahu tradície a individuálnej konštrukcie zmyslu sleduje tiež motívy smrti a smrteľnosti, konštitúcie individuality, zodpovednosti, vnútrajškovosti, viery a transformácie.
|
|
| |
|
|
Hegelovský proud v československé filosofii 60. let aneb sonda do československé marxistické filosofie na motivu práce
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá československou filosofií v období 60. let 20. století. Neomezuje se přitom na její historický popis, ale pokouší se proniknout do čs. myšlení zevnitř a promýšlet jeho významné kategorie. Soustřeďuje se na kategorii práce jako ústřední marxistickou kategorii a zkoumá, jak se v různých směrech čs. filosofie pojednávala. To dává těmto směrům vystoupit v jejich různosti i stejnosti. Zejména potom práce zkoumá, jak kategorii pojednával tzv. hegelovský proud neboli filosofové praxe, kteří motiv uchopovali v návaznosti na německou klasickou filosofii. Tito kladli důraz na práci jako formu předmětné tvorby skutečnosti, akcentovali autentický životní postoj charakteristický jednotou teorie a praxe, zdůrazňovali filosofický rozměr marxismu a apelovali na jeho autentické (historické) pochopení. Garanci jednoty teorie a praxe a možnost autentického výkladu skutečnosti kladli filosofové praxe do předpokladu rozumného vývoje dějin, čímž se mj. odlišovali od jiných marxistických proudů. Text je rozdělen na tři části. První přibližuje historické souvislosti a podmínky filosofické tvorby v Československu. Druhá tematizuje motiv práce u představitelů "hegelovského proudu" (filosofie praxe) a věnuje se interpretaci motivu z jejich děl. Třetí pak představuje vlastní filosofické promýšlení souvislostí, principů...
|
|
|
Kierkegaard a kniha Kazatel: vztah poznání a skepse
Janoušková, Anna ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Kružík, Josef (oponent)
Předmětem této filosoficko-antropologické interpretace je fenomén křesťanského obrazu lidství (neboli "stávání se sebou samým") a studium člověka jako bytosti toužící po poznání, opět z křesťanské perspektivy. Po načrtnutí tradice skepticismu v průběhu dějin filosofie bude námi studované téma fenomenologicky a exegeticky zkoumáno ve spisech dánského existencialisty Sørena Kierkegaarda a ve starozákonní knize Kazatel. Následná komparace daných textů nám umožní spatřit paralelu mezi poznáním a skepsí u obou autorů. Uvidíme, že mezi poznáním a skepsí existuje přímá úměra: čím více narůstá vědění, tím více se vynořují pochybnosti. Během interpretace se zaměříme i na genezi pochybnosti a za tímto účelem nám jako podklad poslouží mýtus o stvoření světa z První Mojžíšovy. Pochybnost totiž do světa vstoupila spolu s hříchem (ve formě vědomí) po pozření plodu ze stromu poznání dobrého a zlého. V tomto momentě pro člověka nastal kvalitativní skok ze stavu nevinnosti do stavu hříšnosti. Zjistíme tak, že člověk je takříkajíc napjat mezi dvěma extrémy (konečnosti a nekonečnosti) a cesta ke stávání (záměrně je použito nedokonavého slovesa) se autenticky žijícím křesťanem je pouze prostřednictvím paradoxní víry a upřímné lítosti v religiózním existenčním stádiu, která dokáže transformovat negativní (zdánlivě...
|
|
| |
host ::
RSS.