|
|
Spolek Slovanek v kontextu české předbřeznové společnosti
Kopřiva, Jan-Hugo ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Koncentrace obrozeneckých sil ve spolcích i neformálních organizacích se stala v českých zemích 19. století významným fenoménem. Bakalářská práce ukáže, s jakými úskalími se musely snahy obrozeneckých institucí potýkat, a jaká specifika měly organizace opírající se pouze o ženy - členky. Příkladem takovéhoto spolku byly Sestry slovanské, pozdějším názvem Spolek Slovanek, který vznikl v bouřlivém roce 1848 a jehož činnost, která zahrnovala jak snahy nakladatelské, tak výchovné bude předmětem této práce na základě archivního výzkumu, vydaných pramenů i dosavadní literatury.
|
|
|
Spolek Ochrana matek a kojenců v královstvím Českém
Kůrková, Šárka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce pojednává o spolku Ochrana matek a kojenců v království Českém v období od jeho vzniku (listopad roku 1915) až po konec první světové války. Jedná se o téma reflektující poměry sociální péče k nejohroženější skupině populace: kojencům a těhotným ženám. Těžištěm práce je analýza archivních pramenů tvořených úředními spisy, policejními hlášeními, prameny osobní povahy, periodickým tiskem a vydanými paměťmi. Vycházela jsem také z dobových lékařských a sociálních prací věnujících se ochraně mateřství a péči o kojence. Tematicky se práce věnuje sociálním dějinám, dobové lékařské péči zaměřené na kojence, ale zabývá se také postavením žen - matek ve společnosti. S přihlédnutím ke členstvu vedení spolku jsem zaměřila svou pozornost také na některé čelní osobnosti. Podnětem pro další zkoumání byla i finanční stránka Ochrany matek a kojenců v království Českém a také otázka osvěty v záležitostech kojenecké péče a výživy i forma sebeprezentace spolku na veřejnosti. Klíčová slova: Království české, Praha, pražské spolky, dobročinné spolky, první světová válka, ochrana matek a kojenců, MUDr. Jan Dvořák, MUDr. Václav Piťha, Libuše Bráfová
|
|
|
Divadelní život v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi před první světovou válkou
Krulichová, Barbora ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
(česky) Práce se zkoumá působení divadelních ochotnických spolků v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi, v té době ještě dvou neoficiálně spojených měst, procesu schválení jejich činnosti, způsobů jakým získávaly ekonomické prostředky. Pojedná také o mecenáších, kterými byli například Jan Josef Fettr nebo František Melichar, kteří se velice aktivně angažovali ve věci českého divadla a výrazně usnadňovali chod spolků. Pozornost bude věnována sociálnímu složení souborů a také vlivu, jaký měli či mohli mít díky svému působení na kulturu ve městě arcivévodové Karel a Ludvík Salvátor. Cílem práce je zjistit, jaké mělo ochotnické divadlo význam pro kulturní život maloměsta v době národního emancipace v době před první světovou válkou. Klíčová slova (česky) Ochotnické divadlo, česká společnost, období před první světovou válkou, arcivévoda Karel Habsburský, Sokol, Fettrovi
|
|
|
Grabenbummel- Procházka po Příkopech
Smrček, David ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
(česky) "Grabenbummel", procházka německých spolkových studentů v barevných odznacích, byl jedním z nejvýznamnějších projevů nacionálního souboje o Prahu a její veřejný prostor. V letech 1898 až 1912 dal čtyřikrát záminku k vypuknutí nepokojů ve městě. Stal se nejen politikem, o něž se Češi a Němci přeli v tisku, na zemském sněmu a Říšské radě, ale také závažným problémem, který musel stát a jeho úřady řešit. Na základě analýzy českého a německého tisku a archivních materiálů z Národního archivu České republiky a Rakouského státního archivu jsem ukázal, jak zvyk vznikl, jeho vývoj a zejména jeho politizaci. Následně jsem rozebral čtyři hlavní roky, kdy zvyk přerostl ve větší nepokoje, v nichž jsem našel několik důležitých témat, která jsem hlouběji zpracoval v poslední kapitole. Celou práci jsem doplnil o básně z buršáckých časopisů, stejně jako o české a německé vtipy a karikatury.
|
|
|
Marie Komárková, žena ředitele měšťanské školy Karla Komárka
Kršková, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zachytit život poštovní úřednice, městské zastupitelky a radní Marie Komárkové. Jedním z hlavních témat bude zapojení ženy do veřejného života na počátku nové republiky. Pramennou základnu tvoří nejen vzpomínky a poznámky bývalé poděbradské radní, jejího manžela a syna, ale i korespondence, dobový tisk či různé prameny úřední povahy. Díky poznámkám, které si při jednání zastupitelstva a rady města Poděbrad vedla, analyzovat formování samosprávy v prvních letech Československé republiky. Proměna místních elit, úkoly místní samosprávy nebo zapojení žen do veřejného života, jsou témata, o kterých Marie Komárková zanechává své svědectví. Specifikem je v tomto případě také prostředí města Poděbrad, které se v daném období postupně profilovalo jako město lázeňské. Cílem práce je přiblížit proměnu a fungování místní samosprávy na počátku nové epochy prostřednictvím osobních vzpomínek a poznámek jedné konkrétní osoby. Pozornost bude věnována také dalším tématům, která osobnost Marie Komárkové nabízí, jako např. dívčí vzdělávání nebo práce na poště na konci 19. století. Klíčová slova: Samospráva, proměna místních elit, Československo, Loučeň, každodennost, vzdělání dívek, rodinný podnik, Poděbrady, Československá strana socialistická/Česká strana národně...
|
|
|
Josef Wenzig jako překladatel
Kropáčková, Tereza ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
(česky): Práce se zabývá překladatelskou činností Josefa Wenziga (1807-1876), pedagoga, překladatele, spisovatele a libretisty tvořícího především německy. Josef Wenzig během svého života přeložil velké množství básní první poloviny 19. století, byl překladatelem lidových písní, Kollára, Čelakovského, Štulce, Vocela, Jablonského, Erbena a dalších. Svou rozsáhlou činností se snažil zprostředkovat českou kulturu do německého prostředí. Práce se zabývá jednotlivými vydanými překlady, jejich prezentací a ohlasy, a primárně se zaměřuje na roli překladů v česko-německé společnosti. Důležitý je aspekt osobnosti překladatele, který vyrostl v německé rodině, ale svými postoji se přihlásil k českému národu. Cílem práce je také interpretace Wenzigových textů (především předmluv), které doplňovaly překlady, a jejich působení na následnou recepci.
|
|
|
Ferdinand Hildprant a kulturní a ekonomický rozvoj Blatné
Ježková, Anna ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se soustředí na osobu Ferdinanda Hildprandta a rozvoj města Blatné v době, kdy tento muž žil. Ferdinand Hildprandt, který žil v letech 1863-1936, byl šlechtic, příslušník rodu, který obýval zámek Blatná a vlastnil i přilehlý velkostatek, řadu rybníků, lesů a luk. Od roku 1914 do roku 1919 zde byl okresním starostou. Snažil se o rozkvět města, podporoval jeho výstavbu i ekonomický rozkvět. Podporoval rozvoj školství, zřídil fond na podporu chudých, podpořil výstavbu sirotčince a železniční dráhy, která město Blatná propojila s okolním světem. Díky tomu se v Blatné začal rozvíjet průmysl a začal se zvyšovat i počet obyvatel. Hildprandt byl také činný v politice, byl poslancem zemského sněmu a zastáncem českého historického práva. Cílem této diplomové práce je samotný rod Hildprandtů. Zaměřuje se především na osobu Ferdinanda Hildpranda, jeho postoje a názory v období habsburské monarchie, i v období republiky. Dále se zajímá i o kulturní a ekonomický rozvoj města.
|
|
|
"Být dobrým člověkem je více, než být velkým umělcem." Interpretace pamětí a deníků Anny Chlebounové
Kličková, Barbora ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností poslankyně a později senátorky Anny Chlebounové (4. 12. 1875 - 14. 3. 1946). Pocházela z venkovského prostředí východních Čech a po celou dobu své vrcholné politické kariéry zůstala spjata s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu. V parlamentu první československé republiky působila v letech 1918 - 1935. Předmětem výzkumu této práce je soukromý a každodenní život Anny Chlebounové na venkově, který byl dosud v českém historickém bádání opomíjen. Cílem práce je rekonstrukce vnitřního světa, přelomových životních událostí a proměňujících se životních rolí Anny Chlebounové na základě analýzy dochovaných ego-dokumentů. Tyto klíčové okamžiky vyplývající z jejích pamětí a deníků jsou zasazeny do kontextu dějin každodennosti poslední čtvrtiny 19. století a první poloviny 20. století. Práce je kromě úvodu, rozboru pramenů a literatury a závěru rozdělená do dvou hlavních kapitol. První z nich představuje biografický medailon, který stručně chronologicky vykresluje životní osudy Anny Chlebounové včetně její politické činnosti. Druhá a nejdůležitější část práce se věnuje vnitřnímu světu Anny Chlebounové a interpretaci jejích pamětí a deníků. Jednotlivé podkapitoly jsou tematicky rozčleněné a přináší nové informace o Annině rodině, dětství a školní...
|
|
|
Samuel Štúr - A forgotten "teacher" of Slovak Awakeners
Jurámiková, Babeta ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Osoba Samuela Štúra (1789-1851) je verejnosťou vnímaná skôr na pozadí dejín ako otec Ľudovíta Štúra. Často spomínaná je v tejto súvislosti jeho učiteľská kariéra. Známe sú aj jeho kontakty s Františkom Palackým. Jeho život sa odohrával na prahu národného obrodenia. Napriek tomu, že bol v kontakte s dvomi vedúcimi osobnosťami národných obrodení, upadla jeho osoba do zabudnutia. Predkladaná práca sa snaží na základe analýzy fragmentov popísať najdôležitejšie aspekty života Samuela Štúra a priblížiť tak jeho životnú realitu. Práca by rada prispela k priblíženiu rozdielu medzi osvietenskou a romantickou generáciou a ich vzájomnej úlohy pri formovaní národnej identity. Kľúčové slová: školstvo, Uhorsko, Ľudovít Štúr, František Palacký, národnosť
|
|
|
"Tak jak pevně skály krkonošské stojí…" Jan Nepomuk hrabě Harrach a jeho politické působení v Předlitavsku
Bouška, Jan ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Jan Nepomuk hrabě Harrach (1828-1909) byl členem starobylé aristokratické dynastie, významným velkostatkářem, politikem a členem strany konzervativního velkostatku, ale také českým šlechticem. Cílem předkládané práce je podrobně analyzovat politické aktivity, názory a představy hraběte Harracha, které sděloval pomocí svých spisů, článků a projevů pronesených na českém zemském sněmu, a představit jej nejen jako konzervativce věrného svému stavu, ale také jako aristokrata, který se vědomě přihlásil k etnicko-jazykovému pojetí češství. Práce se drží užšího zaměření na výše uvedené činnosti Jana Nepomuka, nicméně se je snaží zasadit do kontextu jeho života a doby, které tvoří jejich neodmyslitelný kontext. Pramennou základnou se pro studii staly především archiválie z osobní pozůstalosti hraběte Harracha, jež je uložena v Rakouském státním archivu ve Vídni. Zároveň byl využit i dobový tisk a prameny úřední povahy. Předkládaná práce je také příspěvkem k dějinám šlechty českých zemí a její politické činnosti a snaží se vyvážit dva stereotypy, které byly a částečně stále jsou typické pro toto pole historického výzkumu - apriorně negativní přistup ke šlechtě, či naopak její zbytečná idealizace. Klíčová slova: Jan Nepomuk Harrach (1828-1909), Harrachové, české země, 19. století, 1848- 1918, aristokracie,...
|
host ::
RSS.