|
|
Temporální charakteristika promluvových úseků v řeči profesionálních mluvčích
Hrachová, Jana ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Tato práce se zabývá temporální charakteristikou promluvových úseků ve čtených projevech profesionálních mluvčích. Hlavním cílem výzkumu je sledování variability artikulačního tempa (AT) v rámci promluvových úseků. Doména, ve které AT zkoumáme, je tedy promluvový úsek a také se zabýváme celkovým artikulačním tempem. Zkoumaným materiálem byly čtené komentáře v češtině k přírodopisným dokumentům. Pro ověřování statistické významnosti jsme využili lineární model smíšených efektů a test ANOVA. Výsledky z měření celkového průměrného artikulačního tempa v rámci promluv ukázaly, že se hodnoty jednoho mluvčího výrazně liší od ostatních mluvčích. Interpersonální variabilitu prokázaly také testy ANOVA a prokázala se rovněž intrapersonální variabilita. Průměrné hodnoty AT s ohledem na lineární členění se ukázaly jako poměrně vyrovnané. Statistická ověření také neprokázala statistickou signifikanci. Při rozborech promluvových úseků jsme zjišťovali, zda má na AT vliv velikost promluvových úseků v taktech, dále pozice taktu v úseku a jaké jsou směry změn AT taktů uvnitř promluvového úseku. Statistickými testy byla ověřena významnost vlivu velikosti promluvového úseku i pozice taktu na AT. Analýzy směrů změn AT taktů v úseku naznačily obecný trend poklesu AT během promluvového úseku. Výrazné zpomalování se...
|
|
|
Role nízkomolekulárních metabolitů při vývoji kvasinkových kolonií
Bezdíčka, Martin ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Dostál, Jiří (oponent)
Výzkum kolonií kvasinek Saccharomyces cerevisiae na pevném glycerolovém médiu prokázal diferenciaci kolonie na dva zcela odlišné specializované buněčné typy U a L. K této diferenciaci dochází pravděpodobně díky komunikaci mezi jednotlivými buňkami a koloniemi kvasinek a v reakci na změny množství živin v médiu. Regulovaný diferencovaný vývoj vede k dlouhodobému přežívání kolonie. Výzkum těchto dvou buněčných typů prokázal vyšší odolnost vůči stresům u U typu buněk a zjistil jistou podobnost vztahu mezi U a L buňkami a vztahu rakovinotvorných buněk vůči zdravým buňkám v savčím organismu. Cílem diplomové práce bylo izolovat tyto dva buněčné typy a testovat jejich odolnost vůči vybraným nízkomolekulárním látkám Ehrlichovy dráhy. Ehrlichova dráha byla objevena v roce 1907 a klasifikována jako katabolická dráha některých aminokyselin u kvasinek S. cerevisiae. V dráze vznikají nízkomolekulární meziprodukty popsané jako odpadní alkoholy a kyseliny. Tyto látky jsou hojně využívané pro své aroma v potravinářství a kosmetice. Několik studií ukázalo, že tyto látky mohou působit jako stresory a mohou ovlivňovat některé důležité funkce buňky jako je například přepínání na pseudohyfální růst u buněk S. cerevisiae. V rámci diplomové práce byly vybrány některé látky Ehrlichovy dráhy a ve zjištěných koncentracích byl...
|
|
|
Function and localization of the SUN family of proteins in yeast populations
Kuznetsov, Evgeny ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Janderová, Blanka (oponent) ; Malcová, Ivana (oponent)
Rodina SUN proteinů (Uth1p, Sun4p, Sim1p, Nca3p) je skupina proteinů vyskytujicích v houbach a podobných glucanazům bunečny steny. SUN proteiny mají vysokou homologie v jejich C-terminalní doméně která je 256 aminokyselin dlouhá. Naše předchozí studium vývoje kvasinkových koloní odhalilo, že členy rodiny SUN proteinů mohou byt zapojený do procesu stárnutí a také mohou hrát důležitou roli pro přežívaní během vývoje a růstu mnohobunečné kvasinkové populace. V naší laboratoři jsme provedli microarray analýzu změn expresí genů v koloních, ktera ukázala výrazné změny v urovni exprese člena SUN rodiny UTH1. Kmen s deletovaným UTH1 genem vykazuje zpomalenější růst a horší přeživaní v kvasinkových koloních při porovnaní s wild type kmenem. Nicméně v své práci jsem se soustředil na identifikaci a ziskaní vice informací o funkcích jednotlivych SUN proteinů a zjištění jejich přesné lokalizace. Je zajimavé, že nekteré SUN proteiny mají duální lokalizaci (Uth1p a Sun4p) v mitochondrích a buněčné stěně a mohou byt spojeny s jejich funkcí. V této disertační práci, kapitola "Results and discussion" byla rozdělena na dvě části: první adresovaná otázkám, které se týkají lokalizace, regulaci zavislé na kysliku a možne zapojení SUN proteinů v remodelaci buněčné stěny. Druhé časti předcházel vývoj nové metody...
|
|
|
Autofagie a další procesy v koloniích přírodních kmenů kvasinek
Novosadová, Zuzana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Groušl, Tomáš (oponent)
Abstrakt Kvasinky Saccharomyces cerevisiae na pevném médiu vytvářejí mnohobuněčné útvary zvané kolonie. V rámci vývoje kvasinkové kolonie dochází k diferenciaci buněk a změnám metabolismu, mimo jiné se tvoří vrstva horních a dolních buněk. Metabolická aktivita horních a dolních buněk se liší. Například hladina autofagie je vyšší v U buňkách. V rámci této diplomové práce byl z dostupné literatury vytvořen ucelený přehled poznatků o molekulárních mechanismech autofagie v kvasinkách. Kolonie kvasinek při nedostatku živin do okolí v pulzech produkují amoniakový signál, díky kterému komunikují na dlouhé vzdálenosti. Studie, odhalující diferenciaci buněk v kolonii a amoniakovou signalizaci mezi koloniemi, byly prováděny s použitím laboratorních kmenů kvasinek. Kvasinky izolované z přírody vytvářejí trojrozměrné útvary zvané vrásčité kolonie. Kvasinky v rámci vrásčitých kolonií také vytvářejí různé buněčné subtypy, ale situace se zdá složitější než v rámci kolonií laboratorních kmenů kvasinek, které vytvářejí hladké kolonie. Pro studium diferenciace a dalších procesů v koloniích divokých kmenů kvasinek byly vytvořeny kmeny produkující ukazatelové proteiny Icl2p, Pox1p, Mae1p, Pma1p, Pma2p, Ino1p, Met17p, Atg8p s fluorescenční značkou. Pro...
|
|
|
Strukturně motivovaná analýza gravitačních intonačních jevů tří nářečí češtiny
Pospíšilová, Iva ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou gravitačních jevů v intonaci češtiny v závislosti na geografickém původu mluvčích. Teoretická část se věnuje důležité části suprasegmentální roviny jazyka - intonaci, intonační variabilitě a především gravitačním jevům v intonaci. Dále přináší výběrový dialektologický popis tří českých regionů, jimž se práce věnuje: Plzeňska, Štítecka a Břeclavska. Praktická část je zaměřena na intonologickou analýzu řečového materiálu (celkem od 74 mluvčích) získaného ve zmíněných regionech: průměrné hodnoty směrnic, získané aplikací regresní přímky, pro dané skupiny mluvčích byly porovnány a okomentovány, a to s ohledem na věk a pohlaví respondentů, (ideální) počet taktů či relativní přítomnost zjišťovacích otázek. klíčová slova: intonace, intonační gravitace, region, mluvčí, regresní přímka
|
|
|
Retrográdní signalizace mezi mitochondriemi a jádrem u kvasinek.
Podholová, Kristýna ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Retrográdní dráha je signální dráha probíhající mezi mitochondriemi a jádrem. Pomocí retrográdní dráhy se kvasinkové buňky Saccharomyces cerevisiae vyrovnávají se zhoršujícími se podmínkami pro život jako je vyčerpání bohatých zdrojů živin a přechod na chudé zdroje živin, pokles mitochondriálního membránového potenciálu, ztráta mitochondriální DNA a s tím spojená nefunkčnost citrátového cyklu. Většina těchto podmínek je spojena se stárnoucí populací. Mezi klíčové proteiny retrográdní dráhy patří RTG proteiny zahrnující transkripční faktor Rtg1p/Rtg3p a cytoplazmatický protein Rtg2p. Retrográdní dráha je složitě regulovaná pomocí několika negativních a pozitivních regulátorů včetně TOR dráhy, která negativně reguluje retrográdní dráhu. Mezi cílové geny retrográdní dráhy patří geny pro enzymy citrátového cyklu, pro peroxisomální enzymy, pro transportéry a pro další enzymy anaplerotických drah. Pomocí retrográdní odpovědi se buňka snaží upravit svůj metabolismus tak, aby byla schopná překonat nepříznivé podmínky prostředí, v němž žije. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role metabolismu nukleotidů při vývoji kolonií Saccharomyces cerevisiae
Dvořáková, Markéta ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Kvasinky jsou jednobuněčné mikroorganizmy, které tvoří kolonie, jejichž morfologie je charakteristická pro daný kmen a liší se v závislosti na růstových podmínkách. Při komunikaci kolonií Saccharomyces cerevisiae je v pulzech produkován amoniak, který slouží jako signál o vyčerpání živin (PALKOVÁ et al. 1997). Bylo zjištěno, že v průběhu vývoje obřích kolonií S.cerevisiae dochází ke změnám genové exprese, metabolizmu a také změnám v produkci amoniaku. Byly identifikovány geny, jejichž exprese se mění v průběhu vývoje obřích kolonií S. cerevisiae. Mezi tyto geny patří některé geny účastnící se různých metabolických drah, transportu amoniaku, metabolizmu aminokyselin a také nukleotidů. Byly také popsány geny, jejichž delece může mít vliv na produkci amoniaku (ČÁP et al., 2010), (VÁCHOVÁ a PALKOVÁ 2005), (PALKOVÁ et al. 2002). Tato práce je zaměřena na sledování vlivu delece vybraných genů účastnících se nukleotidového metabolizmu a také možného vlivu přidaných extracelulárních bází na růst, morfologii, diferenciaci a také na produkci amoniaku u obřích kolonií S. cerevisiae. V rámci práce byly připraveny kmeny S. cerevisiae produkující proteiny značené Gfp (Ade4p-Gfp, Adk1p-Gfp, Urk1p-Gfp, Fcy2p-Gfp, Fur4p-Gfp, Fcy22p-Gfp) a dále sledován vývoj obřích kolonií S. cerevisiae s delecemi vybraných genů...
|
|
|
Role Sch9p a Rim15p signálních drah při vývoji kolonií kvasinek
Mikešová, Jana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Laboratorní kmen kvasinky Saccharomyces cerevisiae BY4742 vytváří na pevném médiu kolonie, které jsou horizontálně a vertikálně diferencované. Vertikálně diferencovanou centrální část kolonie tvoří dvě morfologicky i fyziologicky odlišné populace buněk, které jsou výrazně oddělené. V horní části kolonie se vyskytují takzvané U buňky, v dolních částech se nachází takzvané L buňky. Molekulární mechanismy vertikální diferenciace jsou z velké části neznámé. Hlavním cílem této práce bylo analyzovat, zda a jak změněná hladina vybraných proteinů signálních drah monitorujících dostupnost živin ovlivňuje vývoj a diferenciaci kvasinkových kolonií a především přežívání jejich U a L subpopulací. Zaměřila jsem se na kinázy Sch9p a Rim15p s centrálním postavením v signalizaci, transkripční aktivátory stresové odpovědi Msn2p a Msn4p a transkripční faktor Gis1p, který je důležitý pro přechod na respirační metabolismus. Mikroskopie tenkých řezů kolonií odhalila změnu ve vertikální diferenciaci kolonií kmene rim15Δ a částečně PTEF-SCH9 a změněnou morfologii U a L buněk kolonií ostatních analyzovaných kmenů. Změněná hladina Sch9p, Rim15p, Msn2/4p a Gis1p výrazně ovlivnila schopnost přežívání U i L buněk v čase. Morfologické a fyziologické změny vyvolané změnami hladin zmíněných proteinů poukazují na fakt, že rozdílná...
|
|
|
Temporální přesnost imitace řeči u dvou věkových skupin dětí
Prachová, Pavla ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce bylo otestovat schopnost imitace řeči z hlediska temporální přesnosti u dvou věkových skupin dětí. První skupinu tvořilo 8 dívek a 8 chlapců ve věku 10 až 11 let, druhou 8 dívek a 8 chlapců ve věku 12 až 13 let. Pro účely experimentu byly vytvořeny tři verze percepčně produkčního testu, které v náhodném pořadí obsahovaly šesti-, devíti- a dvanáctislabičné oznamovací věty skládající se ze dvou, tří a čtyř tříslabičných mluvních taktů. Úkolem dětí bylo zopakovat věty přesně tak, jak je slyšely, a to doslova, na slabiku /na/ a na slabiku /ba/. I když byly děti schopny plnit zadání percepčně produkčního testu, vyskytly se případy, kdy se od zadání odchýlily, tzn. že větu nějakým způsobem deformovaly. Přesnost imitace byla zkoumána pomocí průměrné odchylky od modelu. Na základě získaných hodnot jsme zjišťovali, jakou roli hraje při imitaci délka a složení testových vět, a dále způsob a pořadí imitace. Dále nás zajímalo, zda má na přesnost imitace vliv věk a pohlaví respondentů. Klíčová slova rytmus řeči, tempo, trvání, mluvní takt, průměrná odchylka, imitace, děti
|
|
|
TOR signalizace u kvasinek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
TOR ("Target of rapamycin") protein je vysoce konzervovaná serin/threoninová kináza, která je centrální komponentou signálních kaskád regulujících buněčný růst a metabolismus eukaryotních organismů od kvasinek až po člověka. TOR proteiny byly objeveny v roce 1991 u kvasinek Saccharomyces cerevisiae jako cíl antimykotika a imunosupresoru rapamycinu. Kvasinky nesou na rozdíl od většiny eukaryotních organismů dva TOR geny, které kódují dva homologní proteiny Tor1p a Tor2p. Ty jsou součástí dvou komplexů TORC1 a TORC2. TORC1 je specificky inhibován rapamycinem a je zodpovědný za regulaci buněčného růstu v závislosti na množství a kvalitě dostupných živin. TORC2, který je necitlivý k účinkům rapamycinu, reguluje polymerizaci aktinu, syntézu sfingolipidů a endocytózu. Tato práce popisuje oba komplexy a je zaměřena především na regulaci a signalizaci TORC1. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.