|
|
Role imprintigu a sociálního učení pro zachování variability barev duhovky a vlasů u evropské populace
Joudal, Lukáš ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám vlivem různých faktorů na barvu vlasů a očí evropské populace. V Evropě nacházíme stále mnoho světlovlasých a světlookých populací navzdory tomu, že je zde mnoho tmavěji zbarvených populací. Existují zde určité mechanismy zapříčiňující udržování vysokého polymorfismu v evropské populaci. První část bakalářské práce je zaměřena na stručný popis struktury evropské populace. Dále práce pojednává o genetické determinaci vlasů a očí, její rozmanitostí a odlišností evropské populace od populací Asie a Afriky. V další části práce je pojednáno o vzniku a šíření recesivní světlooké a světlovlasé alely po Evropě, zejména severní Evropě. Následuje popis mechanismů ovlivňující šíření a zachování recesivní alely. V předposlední kapitole je popsán vztah mezi morfologií obličeje a barvy očí a v kapitole poslední jsou shrnuty efekty zmíněné v předchozích kapitolách a jejich vliv na délku vztahu mezi partnery.
|
|
|
Tvarová variabilita schránek rozsivek v rámci životního cyklu.
Woodard, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Determinace rozsivkových druhů je založena převážně na morfologii. Určování však komplikuje zmenšování buněk během vegetativní fáze životního cyklu, které je spojeno se změnou tvaru a ztrátou některých důležitých taxonomických znaků. Přestože zmenšování během životního cyklu je obecně známý fenomén, neexistuje na toto téma dostatek studií. V této diplomové práci byly použity čtyři monoklonální populace modelových kmenů penátních rozsivek za účelem studia tvarové dynamiky během životního cyklu. Cílem bylo zjistit podíl alometrie a změny disparity, komplexity a asymetrie buněk během zmenšování. Téměř tři roky probíhala standardizovaná kultivace kmenů a části kultur s různými velikostními stádii byly fixovány do trvalých preparátů. Digitální fotografie buněk sloužily jako výchozí materiál pro analýzy pomocí geometrické morfometriky. Bylo zjištěno, že na tvarové variabilitě mají vysoký podíl signifikantní alometrické změny. Disparita buněk během životního cyklu stoupá a komplexita buněk naopak klesá. Tvarová variabilita je z více než osmdesáti procent tvořena symetrickou složkou. Fenotypová plasticita u monoklonálních populací je zajímavým zjištěním z evolučního hlediska. Pravděpodobně indikuje constraints, které zůsobuje rigidní křemičitá buněčná stěna, protože zmenšující se buňky se musí vyrovnávat...
|
|
|
Covariance between UV-reflectance, wing shape, and environmental variables in Pieris napi (Lepidoptera: Pieridae)
Stella, David ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je výzkum vizuálních znaků motýla běláska řepkového (Pieris napi) s důrazem na intenzitu UV reflektance na předních křídlech. Předchozí práce potvrdily sexuální dimorfismus na předních křídlech v UV reflektanci u tohoto druhu motýla. Pomocí UV fotografie jsme analyzovali vztah mezi podmínkami prostředí (produktivita a podnebí) a 3 oblastmi ohraničenými homologickými body na předním křídle 347 jedinců běláska řepkového z paleartické oblasti. Samci se signifikantně liší v úrovni UV intenzit. Intenzita UV reflektance je u samic o 25% vyšší než u samců. Tento jev pravděpodobně způsobuje rozdílná depozice pigmentu pterinu. Prostředí signifikantně ovlivňuje intenzitu UV reflektance na předních křídlech pouze u samic. Dále byla za pomoci geometrické morfometriky studována fluktuační asymetrie a variabilita tvaru předního křídla v závislosti na různých environmentálních proměnných. Nejprve jsme za pomoci analýzy hlavních komponent (PCA) transformovali všechny environmentální proměnné. První PCA osa (teplotní sezonalita, roční teplotní rozsah a zem. výška) pro samice signifikantně korelovala s UV intenzitou. Druhá PCA osa (zem. šířka a nadmořská výška) pro samce signifikantně korelovala s úrovní fluktuační...
|
|
|
Bilaterální asymetrie krásivek, fenomény na úrovni populací a komplexita buněk
Poláčková, Tereza ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem morfologické asymetrie populací krásivky rodu Micrasterias (Desmidiales, Viridiplantae). K tomuto účelu bylo studováno 71 populací náležejících do 13 druhů, které byly nalezeny na 31 odběrových lokalitách. V této práci bylo kromě tradičního přístupu k hodnocení asymetrie u objektů s biradiálním typem symetrie (společná PCA symetrických kopií všech buněk) použito také nového přístupu založeného na PCA symetrických kopií u každé buňky zvlášť. Obě metody se ukázaly být zcela nahraditelné, ovšem druhý způsob nabízí širší využití. Dominantním typem asymetrie byla asymetrie mezi dvěma půlbuňkami, tedy segmenty, které představují mateřskou a dceřinou část buňky. Vznik půlbuněk je časově oddělen a vysoká míra této asymetrie je dána různými abiotickými podmínkami v době jejich vzniku. Důležitou roli může hrát i fakt, že mladší půlbuňka nemusí být ještě plně dorostlá. Asymetrie mezi levou a pravou částí buňky a transverzálně ležícími polovinami se ukázala být méně významná. Relativní zastoupení jednotlivých typů variability bylo mezi populacemi poměrně stabilní. Vliv morfologické komplexity na míru asymetrie nebyl prokázán, což znamená, že morfogeneze buněk komplexnějších druhů Micrasterias není zatížena vyššími ontogenetickými nepřesnostmi. Byly zaznamenány...
|
|
|
Sémantická funkce savčích ocasů v rámci designu análního pólu.
Baxa, Marek ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Ocas u savců je důležitým orgánem, který na rozdíl od většiny obratlovců nemá pohybovou, poháněcí funkci. Využití ocasu u savců je mnohem pestřejší a ocas tak může mít mnoho různých funkcí. Práce obsahuje přehled těchto funkcí a dále se věnuje analyzování nasbíraného souboru dat o 553 druzích savců napříč všemi čeleděmi. Data obsahují informace o délce ocasu, délce těla, hmotnosti, prostředí a vnějších znacích na análním pólu těchto druhů. Závěry z výsledků jsou následující: délka ocasu je závislá na délce těla a také na prostředí, které daný druh obývá. Vnější znaky ocasu jsou závislé také na délce těla, ocasu i na prostředí. Výrazný konec ocasu a výrazná báze mají pravděpodobně komunikační funkci. Ocas samotný má spíše komunikační než kryptický význam.
|
|
|
Přisuzované psychologické charakteristiky lidského obličeje v závislosti na socioekonomickém statusu
Linke, Lenka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Pivoňková, Věra (oponent)
Lidský obličej je komplexní sémantický orgán, jež mimo jiné odráží i individualitu jedince, což je dáno především jeho tvarovou různorodostí. Tato práce se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi vnímanými charakterovými vlastnostmi a sociálním postavením. Dále byla studována variabilita tvaru v závislosti na sociálním statusu. Podkladem pro studii se stal soubor fotografií 55 mužů v manažerské pozici, které byly dále ohodnoceny 47 muži (průměrného věku 22 let ) a 77 ženami (průměrného věku 21,6 let). Data byla dále zpracována s využitím klasických metod statistického testování společně s metodami geometrické morfometriky. V naší studii jsme sledovali vliv tří charakterových vlastností - dominance, atraktivity a důvěryhodnosti - na sociálním postavení. Výzkum ukázal statisticky nesignifikantní vztah mezi vnímanou dominancí, atraktivitou a sociálním statusem. Naopak byl prokázan statisticky významný vztah mezi vnímanou důvěryhodností a sociálním postavením, Nepodařilo se nám detekovat distinktní morfologické struktury u vedoucích oddělení a vedoucích firem. Nicméně parametrické testy prokázaly statisticky významné rozdíly mezi tvaroprostorem důvěryhodného a nedůvěryhodného obličeje. Klíčová slova: percepce obličeje, dominance, atraktivita, důvěryhodnost, sociální status, geometrická morfometrika, formální...
|
|
|
Vliv environmentalních proměnných na tvar UV-reflektantní kresby u druhu Gonepteryx rhamni
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Mnoho živočišných druhů je citlivých k ultrafialovému světlu. Některé z nich mají na těle zvláštní struktury, které mohou světlo v oblasti UV reflektovat. Takové struktury byly nalezeny u mnoha živočišných taxonů - jedněmi z nich jsou také motýli (Lepidoptera). Význam UV-reflektance u motýlů je spojován především s pohlavním výběrem a z tohoto hlediska se jím zabývá většina současných prací. Cílem této práce je nabídnout alternativní pohled na tento fenomén. Její snahou je odhalit, jak prostředí ovlivňuje tvaroprostor UV- reflektantní kresby a křídla u druhu Gonepteryx rhamni (Pieridae). Variabilita tvaru v závislosti na různých environmentálních proměnných (latituda, longituda, altituda, průměrná roční teplota, průměrné roční srážky, index zelenosti krajiny - NDVI, produktivita prostředí - NPP) je studována pomocí metod geometrické morfometriky. Práce se také zabývá tvarovou rozdílností mezi pohlavími, jedinci z různých lokalit či tvaroprostorovou diferencí mezi poddruhy G. rhamni. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 118 samců a 67 samic G. rhamni a několik poddruhů z celé Palearktické oblasti. Pomocí mnohorozměrných regresí byl u samců prokázán vliv většiny sledovaných proměnných na tvarovou proměnlivost křídla a UV-reflektantní kresby. Nejvýznamnějšími faktory byly průměrné roční srážky a průměrná...
|
|
|
Revize ontogeneze trilobita Sao hirsuta Barrande, 1846 z kambria ČR
Laibl, Lukáš ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Solenopleuridní trilobit Sao hirsuta Barrande, 1846 je známý ze sedimentů "středního" kambria České Republiky, Německa a Španělska. Je jedním z prvních trilobitů, u kterého byl detailně popsán ontogenetický vývoj (Barrande, 1852). Předkládaná diplomová práce představuje první moderní revizi ontogeneze tohoto druhu po více než padesáti letech, která je založena především na kvantitativních metodách a detailním studiu morfologie exoskeletonu. Pomocí kvantitativních metod (biometrického měření a geometrické morfometriky) byly podrobně popsány změny dorzálního exoskeletonu v průběhu ontogenetického vývoje S. hirsuta, včetně objevení intrainstarové morfologické a velikostní variability a přechodu z alometrického růstu na izometrický. V rámci protaspidního období byly rozlišeny jednotlivé instary druhu S. hirsuta. Detailní studium morfologie prokázalo několik rozdílných protaspidních morfotypů, z nichž některé mohou představovat stádia odlišných taxonů. Byla popsána morfologie a usazení hypostomu, včetně změn kterými hypostom prochází v průběhu ontogeneze. Studiem segmentace byl u druhu S. hirsuta zjištěn hypoprotomerický typ vývoje s počáteční akumulační fází, střední rovnovážnou fází a terminální vyčerpávací fází. Klíčová slova: Sao hirsuta, trilobiti, ontogeneze, hypostom, geometrická morfometrika,...
|
|
|
Sociální percepce důvěryhodnosti a její odraz v tvaroprostoru lidského obličeje: evoluční a eko-etologické důsledky
Renzová, Šárka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Varella Valentova, Jaroslava (oponent)
Odlišnosti ve vnímání (percepci) lidského obličeje jsou způsobeny variabilitou v obličejových rysech, které jsou zodpovědné za vnímání atraktivity, dominance a důvěryhodnosti. Hlavním tématem této literární rešerše je vnímání důvěryhodnosti a její dopady v rámci sociálních interakcí, kde svůj vliv uplatňují i evoluční mechanismy týkající se pohlavního výběru. Rešerše se dále zabývá neurohormonálními příčinami ve vnímání důvěryhodnosti, kde hlavní úlohu hraje subkortikální oblast mozku zvaná amygdala. Klíčová slova: percepce, lidský obličej, důvěryhodnost, amygdala, pohlavní výběr
|
|
| |
host ::
RSS.