|
|
Dvojí pojetí Boha v Eriugenově "Periphyseon"
Fořtová, Zuzana ; Němec, Václav (oponent) ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce)
This work is concerned with the conception of God in John Eriugena's "Periphyseon". My thesis is that in "Periphyseon", we can find two different concepts of God the connection of which is not easily understood. On the one hand there is a conception of God as someone who creates the world in the act of selfcreation and who finally returns to himself as to an end. On the other hand, there is a concept of God as the Trinity of divine persons (Father, Son, Holy Spirit). In my work, at first I attempt to present both of Eriugena's conceptions of God in more detail. Afterwards, I show how Eriugena himself attempts to connect both concepts. However, I argue that we are not actually able to understand this connection on the basis of Eriugena's explanation; rather, we have to try to infer this connection on our own. This is the aim of the last chapter, in which I try to achieve this - with the aid of Beierwaltes' interpretation - on the grounds of the dual terms of "creation" and "causation".
|
|
|
Křesťanská teodicea jako filozofický paradox
Jirousová, Františka ; Němec, Václav (oponent) ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá křesťanskou teodiceou - pokusem vysvětlit proč Bůh dopouští zlo. V práci je ukázáno, že z historického hlediska vznikla křesťanská teodicea jako alternativa ke gnostickému dualismu. Z hlediska logického se křesťanská teodicea ukazuje jako pokus bezrosporně sloučit tři tvrzení: 1. Bůh je dobrý, 2. Bůh je všemohoucí, 3. Ve světě existuje zlo. Na konkrétních příkladech (Augustin, "teodicea po Osvětimi", P. Ricoeur) je ukázáno, že se to daří jen částečně a za cenu oslabení nebo dokonce popření buď tvrzení o Boží dobrotě nebo všemohoucnosti. Autorka se na základě detailního představení pojetí zla u Teilharda de Chardin pokouší identifikovat perspektivy současné teodiceje. Její přínos by mohl spočívat v novém filosofickém promýšlení povahy zla ve světě, ale při vědomí, že v posledku musí zlo ve vztahu ke křesťanskému Bohu vždy zůstat tajemstvím. Hlavním závěrem práce je náhled, že plná racionalizace zla vede k totalitnímu myšlení a znehodnocení křesťanského pohledu na Boha. Nemožnost racionalizace zla, tedy vysvětlení z jakých důvodů Bůh zlo dopouští, je tak v této práci vnímána jako největší klad křesťanské teodiceje a jako záruka proti totalitnímu myšlení.
|
|
|
Ztráta a znovunabytí dobré vůle u Augustina
Valečková, Jitka ; Jirsa, Jakub (oponent) ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce)
V úvodu jsme si položili otázku, zda jsou lidské bytosti schopny dojít vlastními silami nápravy. Za účelem zodpovězení této otázky jsme se rozhodli prozkoumat nauku svatého Augustina, který se problémem intenzivně zabýval. Nejprve jsme se snažili nalézt Augustinovu definici hříchu. Poté jsme hledali původ zlých činů a pokusili se stručně definovat Augustinovu vůli (voluntas). Pátrali jsme po důvodu schopnosti svobodné volby v člověku a provedli srovnání této svobody volby se svobodou samou. V závěru jsme se ptali po příčině a podobě současné lidské nesvobody i po možnosti osvobození člověka. Nakonec se nám podařilo nalézt uspokojivou odpověď na otázku z úvodu práce. Dosud vykonané činy ovlivňují budoucí chování člověka. Časté zvrácené jednání způsobuje neznalost dobra a obtížnost ve snaze o jeho uskutečnění. Přesto jsem přesvědčena, že člověk je schopen nabýt pravé ctnosti. Věřím totiž, že může dospět k vědění o povaze jednotlivých činů a cvičením posilovat svou vůli k dobru.
|
|
| |
|
|
Jednota duše s Bohem v Sermones in Cantica canticorum Bernarda z Clairvaux
Ďurašková, Gabriela ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Moree, Pieter (oponent)
Cílem mé práce je především ukázat, jakým způsobem a pod jakými obrazy Bernard o jednotě (sjednocení) duše s Bohem v tomto rozsáhlém spise píše a jak této jednotě rozumí. Práce se skládá z pěti částí. Nejprve jsem stručně představila Bernardův života a dílo, následně jsem se věnovala jeho textu Sermones in Cantica canticorum a nevěstě (duši) v ní popisované. Z tohoto textu jsem pak vybrala a představila několik ilustrativních popisů sjednocení duše s Bohem. Poslední část je věnována duchovnímu manželství, které je hlavním obrazem této jednoty. Zde jsem se pokusila alespoň částečně pod tento obraz nahlédnout a vyložit jej. V závěru shrnuji dosažené poznatky o tom, jak Bernard rozumí sjednocení duše s Bohem včetně nejasností, které v průběhu práce vyplynuly již ze samotné povahy textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
K otázce nepředmětné intencionality
Krbec, Šimon ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Východiskem této práce je fakt rezignace západního myšlení na dosažení absolutní jistoty poznávání. S poukazem na skutečnost, že termíny popisující konkrétní situace nejistoty jsou poměrně snadno zaměnitelné, se kapitola I věnuje rozboru hlavních případů nejistoty (riziko, vágnost a indeterminita), a dochází k závěru, že společnými prvky těchto případů je jednak zpochybnění vztahu mezi příslušným aktem a předmětem tohoto aktu a dále časový charakter těchto předmětů jakožto potencialit. Problém nejistoty se tak ukazuje jako problém intencionálního mínění radikální novosti (kapitola II). Kapitola III se zaměřuje na způsoby uchopení tématu potenciality v Husserlově intencionální analytice a prošetřuje možnost zodpovězení otázky po radikální novosti prostřednictvím Hejdánkova konceptu (či spíše nmotivu) nepředmětné intencionality. Práce dochází k závěru (kapitola IV), že Hejdánkův koncept otevírá perspektivnější pohled na tuto otázku než "klasické" fenomenologické pojetí horizontu, které je úzce zaměřeno na svůj výchozí model primární zkušenosti (vnímání), v důsledku čehož ne zcela adekvátně respektuje méontický charakter veškerých potencialit. Předpokladem tohoto rozvinutí je nicméně zachování jednoty noématu jakožto intencionální identity. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojem různosti v trojičním konceptu Maria Victorina (rozbor spisu Adversus Arium Ib)
Němec, Václav ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Floss, Karel (oponent)
I když každé literární dílo samou svou podstatou přesahuje konkrétní historickou situaci, v níž vzniká, a tudíž múže být čteno a interpretováno v odlišných souvislostech, je zároveň součástí živého proudu myšlení určitého společenství, z něhož se napájí a do něhož se samo včlel1uje; autor je k jeho sepsání obvykle podnícen určitými historickými okolnostmi a obrací se k okruhu možných čtenářú. s nimiž sdílí určitý kontext a u nichž předpokládá určité předporozumění. Právě kontext, který byl autorovi i předpokládaným adresátům jeho díla v určité historické situaci natolik samozřejmý, že ho nebylo třeba výslovně tematizovat, se však v dúsledku časového a kulturního odstupu rozpadá a musí být rekonstruován, aby dílo mohlo ke čtenáři promluvit v jeho vlastním, do jisté míry odlišném kontextu. Porozumění literárnímu dílu, od jehož vzniku nás dělí dlouhá staletí, tak vždy předpokládá zasazení do živého pletiva kontextu, v němž se zrodilo, tím, že je příslušný text uváděn do vzájemných souvislostí s jinými dochovanými sedimenty minulosti. Jak naznačuje již samotný titul Adversus Arium, jímž opatřil soubor pěti hlavních spisů z corpusu Victorinova theologického díla jeho vydavatel J. Sicard v první tištěné edici z roku 1528 - v návaznosti na Jeronýmovo svědectví, dle něhož Victorinus "napsal po způsobu dialektikú1...
|
|
|
Chápání času u E. Lévinase ve srovnání s pojetím času u M. Heideggera
Meduna, Edvard Nataniel ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Centrálním tématem naší práce má být koncept času vypracovaný E. Lévinasem a M. Heideggerem a úkolem nejen tyto dva koncepty ukázat a vyjasnit, zejména co do východisek a důsledků, ale i je nechat spolu takříkajíc paralelně rozmlouvat a znovu je promýšlet na základě jejich vzájemných rozdílů. Splnit tento úkol není možné bez alespoň základního náčrtu filozofických projektů obou myslitelů, v jejichž rámci se téma času a časovosti objevuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Aktivní a pasivní svoboda u Pelagia a Augustina
Outrata, Filip ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent)
Tématem této práce je srovnání pojetí svobody vůle v části díla Pelagia a Augustina. Práce se bezprostředně dotýká pravděpodobně nejdůležitější kontroverze dějin západní křesťanské teologie, nevěnuje se však sporům o existenci a hodnocení "pelagianismu" ani jeho ohlasům a aktualizacím v dějinách jednotlivých křesťanských tradic. Pozornost se soustřeďuje výhradně na dílo a osobu Pelagia a Augustina. Jim jsou také věnovány dvě úvodní kapitoly, jež představují ve stručném přehledu život a pojednané dílo obou autorů. S větší podrobností je rozvedena pouze problematika Augustinova postoje k násilným konverzím, již považuji za zvláště významnou pro dané téma. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.