|
| |
|
| |
|
|
Pracovní doba, její délka a rozvržení
Králová, Markéta ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Pracovní doba je významnou pracovní podmínkou. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je právní úprava pracovní doby, její délky a rozvržení velmi důležitá. Život zaměstnanců je ovlivňován úpravou a konkrétní použitou formou pracovní doby, neboť pracovní doba je úzce spojena s dobou odpočinku. Jelikož jsou zaměstnanci v pracovněprávním vztahu slabší stranou, musí zákon zajišťovat zaměstnancům dostatečnou ochranu, které dosahuje kogentními normami. Právní úprava pracovní doby je upravena v části čtvrté, která je rozdělena do devíti hlav, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění, jenž nabyl účinnosti 1.1.2007. Novým zákoníkem práce byl výrazně posílen princip liberalizace rozšířením smluvní volnosti účastníků podle zásady "co není zakázáno, je dovoleno". Zaměstnavatelé mohou flexibilněji rozvrhovat pracovní dobu. Z tohoto důvodu byly zavedeny nové instituty, které neobsahoval ZP 1965, např. institut konta pracovní doby. Největší změnu zaznamenala úprava pracovní doby tím, že byl pojem pracovní doby rozšířen. Pracovní dobou je nejen doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, ale i doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Dříve se jednalo o pracovní pohotovost. Zároveň poprvé od ZP 1965 lze použít v pracovněprávních...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odpovědnost v pracovním právu
Koubalíková, Lucie ; Procházková, Eva (oponent) ; Štefko, Martin (vedoucí práce)
91 8. Závěr Problematika odpovědnosti patří ke složitým otázkám právní vědy a její úprava dosahuje značné důležitosti, protože vždy existuje zájem na plnění povinností stanovených právem. V této souvislosti je kladen zvláštní důraz na prevenci, protože vždy je výhodnější škodám předcházet, než již vzniklé škody napravovat. Vzhledem k tomu, že úprava nového zákoníku práce neobsahuje mnoho závažných změn ustanovení o odpovědnosti, lze soudit, že úprava odpovědnosti v pracovním právu jako celek až na některé oblasti odpovídá současným poměrům a reflektuje potřeby společnosti v této oblasti, spíše se mění obecné pojetí pracovního práva. Stav zákoníku práce založený nálezem Ústavního soudu ze dne 12.3.2008, zejména zrušením některých ustanovení zákoníku práce, bude v celkových souvislostech možné hodnotit spíše až po přijetí příslušných změn. Aktuální úprava se oproti úpravě předchozího zákoníku práce vyznačuje vyššími požadavky na právní znalosti zaměstnanců a zaměstnavatelů při interpretaci a aplikaci ustanovení zákoníku práce, a to i v oblasti odpovědnosti. Je patrné, že v současnosti může docházet k mnohým pochybnostem, které by částečně měly být novelizacemi odstraněny. Velmi důležitou oblastí náhrady škody je oblast odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovních úrazech a...
|
|
|
Řízení lidských zdrojů u malého zaměstnavatele
Vondráčková, Eva ; Peřina, Pavel (oponent) ; Štefko, Martin (vedoucí práce)
58 ZÁVĚREM Řízení lidských zdrojů, resp. personální řízení je nesmírně obsáhlou oblastí, která se neustále vyvíjí a stále se v ní objevují nové poznatky, teorie i zkušenosti prověřené praxí. Je to oblast, kterou je možné zkoumat z několika hledisek, např. z čistě ekonomických a manažerských pohledů, jak činí odborné publikace např. Armstronga či Koubka, ale lze ji zkoumat a rozvíjet i z právních hledisek jako např. Chládková a Bukovjan. Nicméně je nutné podotknout, že tato oblast není prozatím striktně upravena, což dávám personalistům, manažerům i samotným zaměstnavatelům větší volnost při řízení lidských zdrojů. Osobně se domnívám, že právě díky této volnosti, je personální činnost stále tak zajímavá a atraktivní. Navíc je to sféra, ve které není zakázáno experimentovat, a proto se můžeme znovu a znovu setkávat s novými instituty, které celou oblast rozšiřují a ozvláštňují. Závěrem lze říci, že bude vždy na rozhodnutí konkrétního zaměstnavatele, ať již bude malou organizací či nadnárodním podnikem, jaký způsob řízení lidských zdrojů zvolí. Je ale dobré vědět, že existuje mnoho možností, jak správně a odborně vést personální řízení. Pak záleží už jen na zaměstnavateli, jak se k této problematice postaví. Zda se omezí pouze na základní výkon personální činnost či se rozhodne pro propracovaný a dokonalý...
|
|
| |
|
|
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
Valná, Zuzana ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Protože právní odpovědnost je od nepaměti jedním ze stěžejních institutů práva, je často předmětem kritiky a zkoumání. Pracovní právo a vztahy jím založené jsou jednou z mála oblastí, v níž si v době evropské integrace zachovávají státy ještě vnitrostátní úpravu. Evropská normotvorba prozatím neprojevila požadavek na harmonizaci úprav, a pakliže se některé požadavky těchto oblastí dotkly, bylo ponecháno na státech, jakým způsobem budou do právního řádu přijaty. Z důvodu širokého použití odpovědnosti za škodu v praxi, její poměrně podrobné úpravě v jednotlivých státech zejména pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Od doby svého vzniku do současnosti odrážela odpovědnost a její zakotvení v právu společenské trendy, reagovala na politické či jiné situace ve státech, nebo - tak jako u nás - podléhala politickým ideologiím celou řadu let. V návaznosti na odlišný vývoj v jednotlivých členských zemích i mimo EU, a za současné přípravy nového zákoníku práce, kterým došlo po více než čtyřiceti letech ke zmodernizování a přiblížení tohoto stěžejního institutu státům, k nimž se chceme v rámci Evropské unie přirovnávat, uložila jsem si úkol rozšířit své obzory právě o tento námět. Díky změně celkové koncepce úrazového pojištění a vůbec pojetí nového zákoníku práce jsem se zajímala o danou problematiku a...
|
host ::
RSS.