|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vyšší člověk a jeho význam v Nietzscheho filosofii
Jánošová, Simona ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Cílem této práce je objasnění charakteru vyššího člověka, podmínek a průběhu jeho stávání se vyšším člověkem, v neposlední řadě také jeho vztahu k člověku nižšímu a jeho významu v rámci celku Nietzscheho filosofie. V rámci práce předkládám interpretaci, která spatřuje hlavní znaky vyššího člověka v jeho síle, vůli, kreativitě, vztahu k utrpení a potřebě překonávání odporu. Samotné stávání se vyšším člověk (tzv. rozkvět) práce definuje jakožto proces sebe-stvoření ve smyslu utvoření sebe sama v souladu s vlastní podstatou a realizací dosud dřímajícího potenciálu. Realizace uskutečněného vyššího člověka pak spočívá v sebe- uskutečňování a neustálém sebe-překonávání, které umožňuje vyššímu jedinci zvyšovat svou vůli k moci. Význam vyššího člověka v celku Nietzscheho filosofie práce interpretuje jako zasluhující se o rovnováhu ve společnosti a rozvoj společnosti směrem k velikosti. V závěru práce spatřuje Nietzscheho filosofii jako primárně pro-lidskou a zasazující se o realizaci autenticity člověka vůbec, přičemž právě vyšší člověk je plně autentickým. Klíčová slova: vyšší člověk, velikost, nižší člověk, rozkvět, sebe-tvorba, morálka
|
|
|
Hegelovský proud v československé filosofii 60. let aneb sonda do československé marxistické filosofie na motivu práce
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá československou filosofií v období 60. let 20. století. Neomezuje se přitom na její historický popis, ale pokouší se proniknout do čs. myšlení zevnitř a promýšlet jeho významné kategorie. Soustřeďuje se na kategorii práce jako ústřední marxistickou kategorii a zkoumá, jak se v různých směrech čs. filosofie pojednávala. To dává těmto směrům vystoupit v jejich různosti i stejnosti. Zejména potom práce zkoumá, jak kategorii pojednával tzv. hegelovský proud neboli filosofové praxe, kteří motiv uchopovali v návaznosti na německou klasickou filosofii. Tito kladli důraz na práci jako formu předmětné tvorby skutečnosti, akcentovali autentický životní postoj charakteristický jednotou teorie a praxe, zdůrazňovali filosofický rozměr marxismu a apelovali na jeho autentické (historické) pochopení. Garanci jednoty teorie a praxe a možnost autentického výkladu skutečnosti kladli filosofové praxe do předpokladu rozumného vývoje dějin, čímž se mj. odlišovali od jiných marxistických proudů. Text je rozdělen na tři části. První přibližuje historické souvislosti a podmínky filosofické tvorby v Československu. Druhá tematizuje motiv práce u představitelů "hegelovského proudu" (filosofie praxe) a věnuje se interpretaci motivu z jejich děl. Třetí pak představuje vlastní filosofické promýšlení souvislostí, principů...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.