|
|
Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa
Pivovarník, Tomáš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa Diplomová práce - Tomáš Pivovarník České resumé Diplomová práce se věnuje tématu "Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa". Je strukturována do osmi kapitol o celkovém počtu devadesáti stran. Cílem je snaha o hlubší analýzu a uchopení problematiky vztahu českých a českoněmeckých katolíků ke vzniku Československé republiky v roce 1918. Ústřední téma diplomové práce je pro snazší pochopení souvislostí zasazeno do širšího historického kontextu s důrazem na vliv historických událostí ve vztahu k postavení katolické církve od dob vlády Marie Terezie na českém trůnu. Lze konstatovat, že ač byli čeští katolíci od počátku vzniku republiky podezříváni z toho, že se nedokáží přizpůsobit nově nastoleným poměrům, vznik Československa většinově přijali s tím, že se snažili čelit protikatolickým náladám ve společnosti ve snaze získat a obhájit si určitou míru autonomie. Česko-němečtí katolíci se museli se zmiňovanými protikatolickými tlaky vypořádat rovněž. Spolu s tím pak byli nuceni řešit otázku národnostního začlenění Němců do Československa, která byla v prvních letech provázena značnou mírou negativismu, který se postupem času začal, alespoň u německých katolíků, měnit v takové postoje, které vedly ke snahám nalézt v otázce národnostního soužití mezi Čechy a...
|
|
|
Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919-1924
Kubička, Adolf ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ. Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919 - 1924. Předkládaná diplomová práce je pokusem o zmapování složité situace, ve které se ocitla katolická církev na začátku dvacátých let dvacátého století ve spojení s protikatolickými náladami v tehdejší společnosti a vznikem Církve československé. Diplomová práce danou problematiku řeší z pohledu regionálního, týkajícího se Českobrodska. Hluboká krize způsobená válkou umožnila konstituování samostatného státu, avšak římskokatolická církev se potýkala s dědictvím austrokatolicismu, který vyvolal odpor většiny českého obyvatelstva. Tento odpor s sebou nesl důsledky spočívající v přechodu části obyvatelstva k bezvěrectví a další části k nově se formující Církvi československé. Ta vznikla díky působení radikální frakce kněží, kteří se odštěpili od reformní Jednoty katolického duchovenstva poté, co byly její reformní snahy katolickou církví potlačeny. Na Českobrodsku se projevily všechny problémy, které provázely vznik Církve československé v celých tehdejších Čechách. Byly to protikatolická shromáždění, nevybíravá agitace, vylepování protikatolických plakátů, různé výtržnosti, zabírání katolických kostelů a pokusy o ně, náboženské nepokoje, odpady kněží atd… Ve farnosti Přerov nad Labem a Semice...
|
|
|
Historie farnosti České Meziříčí
Svatoňová, Lada ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Resumé SVATOŃOVÁ, Lada. Historie farnosti České Meziříčí - vybrané kapitoly Praha : Katolická Teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2010. Diplomová práce. Tato práce obsahuje vybrané události z historie farnosti České Meziříčí od prvních písemných zmínek do současnosti. Pozornost je věnována husitským válkám, emigraci evangelíků, slezkým válkám, rekatolizaci, spory o zádušní pozemky, náboženská nesnášenlivost, první světové válce, dění v Československé republice, pozemkové reformě, komunistickému útlaku, výpovědi součastníků a dění po sametové revoluci. Na základě shromážděných faktů je možno říci, že celonárodní dění se odráželo i v této farnosti. Klíčová slova: Farnost České Meziříčí, duchovní správa, historie farnosti, regionální dění, osobnosti farářů, kostely, katolíci, evangelíci.
|
|
|
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí v letech 1918-1938
Šmíd, Marek ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí vletech 1918-1938 nebyla osamoceným jevem meziválečného období, ale logickým a rozhodným pokračováním kritiky společenského řádu, započatého v období po Velké francouzské revoluci. Zatímco se tehdy ekonomický vzestup evropských zemí, způsobený nástupem průmyslové revoluce na konci 18. století, neustále zrychloval, církev zůstávala pevně ukotvena 'na jednom místě', odmítavě se stavěla vůči moderní době, pokroku, technice a rozumu a snažila se posilovat vlastní cíle způsoby, které nenacházely v liberální společnosti 19. století příznivou odezvu, čímž ztrácela podporu věřících, její vliv na dění ve společnosti slábl a ona pozbývala všeobecné autority, jíž se dosud těšila. Církev přestávala plnil roli garanta intelektuálního a uměleckého dění. [...]
|
|
|
Reakce Vatikánu na moderní politické proudy a ideologie z rozboru papežských sociálních encyklik do roku 1937 (s přihlédnutím na německé prostředí)
Žalek, Lukáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
v českém jazyce není součástí práce. Úryvek z Úvodu: V diplomové práci jsem se zaměřil nikoliv na islám, pravoslaví nebo na evangelické církve, ale na katolicismus. Hlavním záměrem mé práce bude objasnit ideové základy tradičního katolicismu z pohledu papežských sociálních encyklik, ukázat jakým způsobem Vatikán reagoval na změny v moderní společnosti, jak se vyrovnával s různými politickými směry a ideologiemi - s liberalismem, socialismem, komunismem a nacismem, v čem shledával ohrožení svých dosavadních pozic nebo jaké nabízel východiska k řešení nejpalčivějších soudobých problémů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Německý novoaktivismus 1935-1938
Vlček, Lukáš ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce)
Problematika česko-německých vztahů byla po celou dobu trvání První republiky jedním z ústředních bodů jejího politického života. Od vzniku Československa v roce 1918 až do jeho konce v roce 1938 v podstatě nebylo vlády, která by nebyla nucena reagovat na vývoj každodenního soužití několika národností na půdě ČSR. Postavení německé menšina bylo určeno několika zásadním faktory. Zejména se jednalo o minoritu nejpočetnější, s plně rozvinutou sociální strukturou, s bohatě rozvinutým kulturním životem a politickým spektrem, které plně kopírovalo stav na české straně. Další důležit), činitel představoval fakt, že německé oblasti sousedily s Rakouskem a především s Německem. Úzké kontakty a pocit sounáležitosti s celým německým národem měl za následek, že sudetští Němci dění za hranicemi vždy pozorně sledovali a byli vystaveni vlivům, které z těchto států vycházely Toto vše předznamenávalo důležitost německé otázky pro stabilitu celého státu. Vztah německého obyvatelstva k republice prošel za dvacet let velmi bouřlivým vývojem. Po 1. světové válce, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku ČSR byl naprosto odmítavý. V polovině 20. let nastal u většiny obyvatelstva obrat a převahu získal aktivistický proud. Vyjádření se tomuto stavu dostalo v roce 1926 vstupem dvou německých stran do vlády a ve volbách roku 1929, kdy více...
|
|
| |
|
| |
|
|
Stašek a Němci
Šebek, Jaroslav
Studie se zabývá vztahem Bohumila Staška, vyšehradského kanovníka a významné politické osobnosti českého katolicismu, k německému etniku v Československu v době meziválečného státu, nacistické okupace a po skončení války.
|
|
| |
host ::
RSS.