|
|
Příprava a charakterizace extraktu z bezových květů
Lukšová, Leona ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá definováním podmínek pro přípravu extraktu z květů černého bezu tak, aby si připravený extrakt zachoval co nejvíce biologicky aktivních látek pro další využití např. v lázeňství. Dále se práce se zabývá prostupností vybraných fenolických kyselin, jmenovitě kyseliny chlorogenové, kávové a ferulové, pokožkou prostřednictvím Francových difúzních cel. V teoretické části práce je uvedeno taxonomické zařazení, popis a využití černého bezu. Dále jsou zde zmíněny významné účinné látky, především fenolické kyseliny, které mají blahodárné účinky na pokožku. Detailně je popsána anatomie kůže a problematika prostupu fenolických kyselin pokožkou. A nakonec je uveden popis vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část se věnuje ověření optimálních podmínek pro přípravu extraktu. Nejlepší variantou je extrakce květů vodou o teplotě 100 °C po dobu 10 minut v poměru 1 hmotnostní díl suchých květů a 10 objemových dílů vroucí vody. Jako způsob uchování extraktu bylo testováno jeho zakoncentrování na vakuové odparce. Byl také zkoumán poměr květů a stonků na obsah fenolických kyselin v extraktu. U extraktu z květů a jeho zahuštěné verze byla propustnost pokožkou zkoumána pomocí transdermální absorpce. Cílem tohoto experimentu bylo zjistit, jestli vůbec a jak mnoho procházejí výše uvedené fenolické kyseliny pokožkou. Jako kožní membrána byla využita vepřová kůže z ušního boltce. Všechna stanovení výše uvedených fenolických kyselin ve všech vzorcích byla realizována kapalinovou chromatografií.
|
|
|
Vztah tělesné aktivity na složení lidského těla
Frechová, Vendula ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem tělesné aktivity na složení lidského těla. Teoretická část je zaměřena na složky potravin důležité pro výživu člověka, energetický metabolismus a druhy pohybové aktivity. Dále jsou popsány jednotlivé složky těla, které představuje tělesná voda, aktivní tělesná hmota a tělesný tuk. Způsoby pro diagnostiku složení lidského těla jsou popsány v poslední části. Analýza složení těla má diagnostikovat kvantitativně složky těla tak, že může poskytnout základní informace o tělesné kondici. V experimentální části byl u první skupiny osob ověřen vliv pohybové aktivity na složení těla a u druhé skupiny osob byla provedena studie stravovacích zvyklostí.
|
|
|
Vybrané alkoholové extrakty bezu černého pro využití v kosmetologii
Balonková, Daniela ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na přípravu vybraných alkoholových extraktů bezu černého a jejich využití v kosmetologii. V teoretické části jsou popsány botanické vlastnosti rostliny bezu černého (Sambucus nigra). Jsou zde představeny a charakterizovány jak bioaktivní látky, tak toxické látky obsažené ve všech vegetativních částech rostliny. Větší pozornost se zaměřuje na látky s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část také obsahuje popis základních analytických metod, které jsou v praktické části použity k charakterizaci látek obsažených v bezových květech. Praktická část se zaměřuje na optimalizaci přípravy alkoholových extraktů se záměrem připravit extrakt s co největším obsahem polyfenolů s ohledem na ekonomiku a provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory jako výběr vhodného rozpouštědla, poměr rozpouštědla ku rostlinnému materiálu, teplota rozpouštědla a doba extrakce. Na základě celkové koncentrace polyfenolů měřených spektrofotometricky Folin-Ciocalteuovou metodou je vyhodnoceno nejvhodnější rozpouštědlo 60% ethanol, poměr rostlinného materiálu ku rozpouštědlu 1:8, laboratorní teplota rozpouštědla a doba extrakce 24 hodin. Za těchto podmínek je připraven ethanolový extrakt, který je dále analyzován a jsou stanoveny jeho vybrané vlastnosti, jako pH, index lomu a hustota. Pomocí HPLC s DAD detektorem jsou identifikovány látky rutin, kyselina chlorogenová, kávová a ferulová. Hodnota pH bezového extraktu je 5,743 ± 0,006, index lomu 1,365 ± 0,02 při teplotě 22,7 °C a hustota 0,9288 gcm-3. Pomocí kapalinové chromatografie jsou vyhodnoceny koncentrace kyseliny chlorogenové jako 0,104 gl-1, kyseliny kávové jako 0,086 gl-1 a kyseliny ferulové jako 0,060 gl-1. Extrakt je zapracován do kosmetických výrobků, které nacházejí využití v lázeňství. Připravenými výrobky jsou toaletní mýdlo a koupelová sůl.
|
|
|
Výroba a hodnocení fermentovaných mléčných výrobků
Jasimová, Zahraa ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výrobou fermentovaných mléčných produktů a jejich senzorickým hodnocením. Jako modelový vzorek byl vybrán kefír, resp. kefírové mléko, což je produkt vyrobený s využitím kombinace bakterií mléčného kysání a kvasinek (tzv. kefírová kultura). V teoretické části jsou charakterizovány mléčné kultury používané k výrobě fermentovaných mléčných výrobků, technologie výroby jednotlivých typů výrobků. Dále jsou popsány požadavky na jejich senzorickou jakost a specifika senzorického hodnocení. V experimentální části byly vybrány dvě vhodné metody senzorické analýzy pro porovnání tří vzorků, z toho dva byly komerční a sloužily jako srovnávací a jeden byl vyrobený. Úkolem hodnotitelů bylo hodnotit barvu, vzhled, chuť, vůni, konzistenci a celkovou přijatelnost jednotlivých vzorků pomocí pětibodové stupnice a pořadového testu. Modelový vzorek kefíru vyrobený v laboratoři byl vyhodnocen jako nejhorší (senzoricky nejméně přijatelný) především kvůli hrudkovité konzistenci, chuť a vůně připomínala některým hodnotitelům ovčí mléko.
|
|
|
Aplikace profilového testu na různé typy potravin
Přerovská, Mariya ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na využití profilových testů při senzorické analýze potravin. V teoretické části je popsán vývoj profilových metod, výhody a nedostatky jednotlivých technik, specifika přípravy hodnotitelů, organizace a požadavky na zkušební prostory a provedení analýzy. Je zde uveden krátký přehled dalších metod a legislativy, používaných v senzorické analýze. V experimentální části této práce bylo vybráno několik typů potravin jako jsou chléb, šunka, jogurt, jablka a čokoláda. Pro každou z těchto potravin byl vypracován formulář pro profilové hodnocení textury a flavoru a vybrané vzorky byly poté senzorický hodnoceny senzorickým panelem složeným ze studentů FCH VUT v Brně.
|
|
|
Přírodní alternativy běžně používaných kosmetických základů
Horáková, Karolína ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se z hlediska literární rešerše zabývá kosmetickými základy, certifikací přírodní kosmetiky a stabilitu kosmetických přípravků. Cílem experimentální části je ověřit, zda by přípravek SOFTIGEN®PURA, tvořený směsí triacylglycerolů, mohl být vhodnou alternativou běžné vazelíny v přírodní kosmetice. V teoretické části jsou popsány vybrané skupiny kosmetických základů, jejich vlastnosti a příklady použití. Dále jsou zde stručně popsány požadavky, které musí splnit kosmetický přípravek, aby mohl obdržet certifikát COSMOS, Ecocert nebo CPK. V poslední části literární rešerše jsou popsány podmínky pro provádění studií stability a metody, s jejichž pomocí lze stabilitu sledovat. V experimentální části je pomocí tukových charakteristik a senzorické analýzy sledována stabilita přípravku SOFTIGEN®PURA za různých teplotních podmínek. Dále jsou uvedeny výsledky porovnání senzorických vlastností přípravku SOFTIGEN®PURA a konvenční vazelíny. Z výsledků vyplývá, že SOFTIGEN®PURA vykazuje podobnou stabilitu jako vazelína i podobné senzorické vlastnosti a lze jej doporučit jako možnou přírodní alternativu pro běžnou vazelínu.
|
|
|
Studium fenolických látek ve vybraných biologických materiálech s využitím metody LC/MS
Měřínská, Radana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá metodami vhodnými k analýze fenolických látek, jako jsou polyfenolické kyseliny či flavonoidy. V teoretické části byla provedena podrobná literární rešerše, která shrnuje především moderní instrumentální techniky běžně využívané ke stanovení polyfenolů. V experimentální části byly pak analyzovány vybrané standardní polyfenolické sloučeniny s využitím kombinované metody HPLC/ESI-MS s off-line a on-line detekcí. Spektra jednotlivých standardů i jejich směsí byla stanovena v režimu MS full scan a pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie, a to v kladném i záporném módu. Byly identifikovány kvasi-molekulární ionty reserpinu (PI 609,9, NI 607,7), kyseliny chlorogenové (NI 353), kvercetinu (PI 303,5, NI 301,5), rutinu (PI 611, NI 609) a morinu (PI 303,1, NI 301,1). Produktové ionty pak byly získány štěpením v režimu MS/MS full scan. Jako charakteristické štěpy byly určeny u kyseliny chlorogenové čára s m/z 191 (NI), u kvercetinu 229,1 a 257,1 (PI) a 179,0 a 151 (NI), u rutinu 301,0 (NI) a u morinu 285,1 a 257,1 (PI) a 283,2, 273,2, 257,1, 229,1 (NI). Štěp rutinu 301 byl dále fragmentován pomocí MS3/full scan za vzniku fragmentů 179 a 151,1 (NI). V optimalizačním experimentu byly stanoveny podmínky vhodné pro HPLC separaci polyfenolů zahrnující gradientovou eluci a separační systém s chromatografickou kolonou Restek. Ve spojení LC/MS bylo stanoveno, že jedině on-line detekce v záporném módu vede k uspokojivým výsledkům ve stanovení polyfenolů.
|
|
|
Testování viability nádorových linií buněk po působení chemických látek a chemoterapeutik
Horáčková, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
V teoretické části jsou rozebrány jednotlivé typy testů viability založené na kolorimetrických změnách roztoku. Dále jsou charakterizovány proteiny HSP, které nejsou spojovány pouze s teplotním šokem, ale projevují se také během jiných stresů, například při vystavení buňky UV záření, chladu, extrémnímu pH či těžkým kovům. Pro buňku jsou důležité, protože pomáhají vytvořit správnou konformaci proteinů, které byly poškozeny buněčným stresem. Interagují také s novými nesbalenými proteiny a zajišťují jejich správné skládání. Proteiny, které jsou molekulárními chaperony ovlivňovány se souhrnně nazývají klientské proteiny. Některé HSP se také podílejí na transportu přes membránu či degradaci. S těmito proteiny kooperují tzv. kochaperony, ty jsou u proteinů teplotního šoku důležité, protože jim pomáhají při sbalování proteinů, a to zejména tím, že katalyzují hydrolýzu ATP na ADP. Také je zde popsána cisplatina a její deriváty, včetně mechanismu působení a nežádoucích účinků. Práce byla zaměřena na zjištění cytotoxicity cisplatiny a jejích derivátů. Po navození stresových podmínek v buňce působením cytostatik byly zjištěny změny v množství proteinů teplotního šoku a kochaperonů. Pomocí konfokální mikroskopie byla zjištěna lokalizace proteinů teplotního šoku a proteinu p53 v buňce.
|
|
|
Vliv použitého oleje na složení a senzorickou kvalitu analogů přírodních sýrů
Coufalová, Dominika ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výrobou a charakterizací analogů přírodních sýrů s přídavkem rostlinných olejů, konkrétně mandlového, lískoořechového a oleje z vlašských ořechů. Výrobky byly charakterizovány z pohledu profilu těkavých látek, obsahu mastných kyselin, antioxidační aktivity a senzorické kvality a následně byly srovnány s výrobkem bez přidaného oleje. Typově je lze zařadit do skupiny měkkých bílých sýrů. Těkavé látky byly stanoveny pomocí plynové chromatografie s hmotnostním detektorem. Ve standardním výrobku a analogu s přídavkem lískoořechového oleje bylo identifikováno shodně 29 sloučenin, v analogu s přídavkem mandlového oleje 31 sloučenin a v analogu s přídavkem oleje z vlašských ořechů 34 sloučenin. Nejvyšší obsah těkavých látek byl detekován v analogu s lískoořechovým olejem, v analogu s olejem z vlašských ořechů byl identifikován nejvyšší počet terpenů. Mastné kyseliny byly po extrakci tuku ze vzorku směsí diethyletheru a petroletheru a převodu na methylestery stanoveny pomocí plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem. Celkově bylo ve všech vzorcích identifikováno 11 nasycených, 3 mono- a 2 polynenasycené mastné kyseliny. Ve vzorcích analogů byl ve srovnání se standardním sýrem naměřen vyšší obsah mastných kyselin, vzrostl obsah nenasycených mastných kyselin. Nejvyšší obsah polynenasycených mastných kyselin byl stanoven v analogu s olejem z vlašských ořechů. Sýrové analogy vykazovaly vyšší antioxidační aktivitu v porovnání se standardem. Statisticky vyšší hodnota byla stanovena u analogu s lískoořechovým olejem. Přídavek oleje měl ze senzorického pohledu negativní vliv na konzistenci a celkový flavour. Jako nejpřijatelnější byl hodnocen standardní sýr; u analogu s lískoořechovým olejem byla vnímána nejintenzivněji chuť přidaného oleje. Ze získaných výsledků vyplývá, že přídavek olejů zvyšuje nutriční hodnotu sýrů (vyšší obsah nenasycených mastných kyselin, vyšší antioxidační aktivita), ale snižuje jejich senzorickou kvalitu a celkovou přijatelnost spotřebiteli.
|
|
|
Optimalizace extrakce bioaktivních látek z bylin do různých druhů méně známých olejových základů
Chytil, Dalibor ; Zemanová, Jana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci bioaktivních látek lipofilního charakteru z plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae Rhamnoides) do rozdílných druhů olejových základů s využitím jednoduché macerace. Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována charakterizaci jednotlivých druhů použitých rostlinných olejů. Konkrétně čajovníkový, čajovníkový organic, marakujový, kukui a kiwi olej. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. U jednotlivých olejových základů byl stanoven profil celkových a volných mastných kyselin pomocí GC/FID a také základní tuková čísla. Při optimalizaci extrakce byl kladen důraz nejen na vliv použitého extrakčního činidla, ale také na dobu extrakce (1, 3, 5, 7, 10, 14, 21 a 66 dní). Maceráty byly průběžně podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství karotenoidů, celkové množství fytosterolů, lutein, neoxanthin, astaxanthin, stigmasterol, -sitosterol a vitamin E) s využitím UV-VIS spektroskopie a HPLC/PDA. Stejně tak bylo v průběhu macerace sledováno peroxidové číslo pro posouzení míry oxidační degradace macerátů. Výtěžnost celkových sledovaných parametrů v individuálních olejích se od sebe významně nelišila. Naopak u výtěžnosti jednotlivých vybraných sledovaných parametrů byly pozorovány významné změny. Zároveň statická macerace za námi stanovených podmínek nebyla příliš vhodná pro extrakci vitaminu E, stigmasterolu a celkových fytosterolů.
|
host ::
RSS.