|
|
Freshwater fishless pools: from the metacommunties to the systematics
Juračka, Petr Jan ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kotov, Alexey (oponent) ; Zhai, Marie (oponent)
Freshwater fishless pools: from the metacommunities to the systematics Petr Jan Juračka, Ph.D. Thesis, 2016-04-08 ABSTRAKT (in Czech) Sladkovodní tůně bez ryb mohou významně přispívat ke zvyšování regionálního druhového bohatství bezobratlých živočichů i cévnatých rostlin, neboť mnohdy i přes jejich spíše drobnou velikost obsahují značně složitá společenstva. Podstatná část této dizertační práce pramení právě z takových tůní, které byly pro účely ochrany přírody nově vytvořeny v rámci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, známé svými hlubokými údolími a pískovcovými skalami. V kraji je rovněž velmi málo tekoucích vod či větších vodních ploch, následně je zde tedy i poměrně málo vodního ptactva, jež zásadně přispívá k šíření vodních organismů. V rámci této práce jsme se zaměřili na metaspolečenstva drobných korýšů vybraných 42 tůní z oblasti zhruba 220 km2 . Pomocí dekompozice variability druhového složení, analýzy druhového bohatství a kolonizačního pokusu přímo ve studované oblasti jsme zjistili, že prostorové uspořádání a množství okolních dalších vodních habitatů hrají hlavní roli v uspořádávání jednotlivých společenstev korýšů. To nás vedlo k závěru, že zdejší krajinná rozmanitost funguje jako omezení pro šíření korýšů mezi tůněmi. Následně jsme se rozhodli porovnat tyto výsledky s jinými bezobratlými...
|
|
|
Diverzita sladkovodních epigeických blešivců
Rutová, Tereza ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Blešivci, nejdiverzifikovanější skupina různonožců (Amphipoda), se vyskytují jak ve vodách mořských, tak i brakických a sladkovodních. Ve sladkých vodách pak existují formy obývající povrchové (epigeické) a podzemní (hypogeické) habitaty, přičemž tato práce bude zaměřena především na sladkovodní epigeické skupiny. Sladkovodní blešivci obývají pevninské vody všech kontinentů, avšak největší druhová diverzita je patrná v Palearktické oblasti. Nelze je však nalézt v povrchových vodách tropických oblastí. Tito různonožci jsou charakterističtí absencí larválního a jakéhokoliv rezistentního stádia. Jejich dnešní diverzita a distribuce díky tomu reflektuje historické události typu fluktuace hladin moří, orogeneze či zalednění od období paleocénu po současnost. Cílem práce bude shrnout, které procesy a ve které době diverzitu sladkovodních epigeických blešivců ovlivnily. Část práce se věnuje čeledím vyskytujícím se v Austrálii (Chiltonidae), na Novém Zélandu (např. Phreathogammaridae) a v Severní a Jižní Americe (Hyalellidae). Zaostřeno je však především na čeleď Gammaridae, do které by podle posledních studií měly patřit linie vyskytující se v oblasti celého Palearktu včetně endemických skupin v jezeře Bajkal a v celé Pontokaspické oblasti. V historii vývoje linií blešivců registrujeme mnohé případy...
|
|
|
The crayfish plague pathogen Aphanomyces astaci in its introduced ranges: vectors, introduction pathways, genetic variation and host-pathogen interactions
Mrugała, Agata ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Füreder, Leopold (oponent) ; Vralstad, Trude (oponent)
- ABSTRAKT - Patogen račího moru, Aphanomyces astaci, je zodpovědný za významný úbytek a lokální vymizení populací původních evropských druhů raků, v důsledku čehož byl zařazen mezi 100 nejhorších invazních druhů světa. Při šíření A. astaci mají významnou roli jeho původní hostitelé, severoamerické druhy raků, jež si během dlouhé koevoluce vybudovaly efektivní obranné mechanismy proti tomuto patogenu. Naproti tomu evropské, asijské či australské druhy raků jsou vůči nákaze velmi citlivé. Průběh infekce evropských populací různými kmenu patogenu se ale často liší, což naznačuje, že existuje variabilita ve virulenci různých genotypů A. astaci. To se ukázalo i v experimentech, při kterých jsme evropské raky říční vystavili infekci třemi různými kmeny A. astaci: sledované parametry račí imunity skutečně závisely na virulenci příslušného patogenu. V evropských vodách se v současnosti vyskytuje minimálně osm amerických druhů raků. U šesti z nich, včetně Orconectes cf. virilis v Nizozemí a Anglii, bylo prokázáno, že ve volné přírodě patogen račího moru přenášejí. V nizozemských vodách jsme potvrdili přítomnost A. astaci jak u několika amerických druhů raků, tak u migrujícího kraba čínského. Rozdíly v prevalenci patogenu v populacích jednotlivých potenciálních hostitelů souvisely zejména s jejich introdukční...
|
|
|
Makroekologická analýza ekonomiky
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Petrusek, Adam (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Abstrakt: Brown et al. (2011) navrhli fundamentální podobnost mezi organismy a ekonomikami národních států založenou na rozvodných sítích nutných k fungování metabolismu/ekonomiky a omezeních z nich vyplývajících podle Metabolické teorie ekologie. Tato práce má primárně za účel prozkoumat zda tyto omezení figurují i v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky a jejich vztahu k některým dalším makroekonomickým a demografickým ukazatelům. Klíčová slova: ekologie, makroekologie, metabolická teorie ekologie, ekonomie, energie
|
|
| |
|
|
Změny v prostorové distribuci rosolovitého zooplanktonu: příčiny a následky
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Během dne dochází ve vodním sloupci opakovaně ke změnám v prostorové distribuci organismů, k diurnálním vertikálním migracím, které ovlivňují abiotické i biotické složky ekosystémů. K migračnímu chování dochází po celém světě v oceánech i ve sladké vodě, v různých habitatech a za různých fyzikálních podmínek. Mezi hlavní migranty patří rosolovitý zooplankton, což je heterogenní skupina bezobratlých živočichů. Migrují ale i další zástupci zooplanktonu, nektonu i fytoplanktonu. Hlavní náplní studia vertikálních migrací jsou proximatní a ultimátní faktory, které migrace ovlivňují, dále se zkoumá výskyt a hustota organismů. Nejlépe se vertikální migrace rosolovitého zooplanktonu studují kvůli jejich velikosti na medúzách. Způsoby a důvody distribučního chování lze pozorovat i u sladkovodních zástupců. Na diurnální vertikální migraci medúzky sladkovodní byly u nás v předešlých letech provedeny dvě studie. Tato práce má za úkol prozatím uzavřít studium této problematiky - shrnout dosavadní poznatky o prostorové migraci, především o diurnální vertikální migraci. Dále podrobněji rozebrat proximátní a ultimátní faktory a porovnat je mezi zástupci sladkovodních medúzek, mořských medúz a rosolovitého zooplanktonu. Klíčová slova: rosolovitý zooplankton, medúzy, diurnální vertikální migrace, distribuce kořisti,...
|
|
|
Mikroparaziti a plodnost perlooček rodu Daphnia na gradientech v korytovitých přehradních nádržích
Hubová, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent)
Původním cílem mé diplomové práce bylo vyšetření fixovaných vzorků perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina z přehradních nádrží Vír a Vranov na přítomnost 4 skupin mikroparazitů: mikrosporidií, oomycetů, prvoka Caullerya mesnili a kvasinky Metschnikowia bicuspidata, u opakovaných odběrů pak zjištění vlivu parazitů na plodnost perlooček a určení jejich časové a prostorové distribuce v rámci nádrže. Z celkového počtu 4452 vyšetřených samiček perlooček bylo ale nakaženo pouze 56 jedinců. Tento počet nebyl dostačující pro plánované analýzy. Při vyšetřování perlooček jsem také zaznamenávala jejich počet vajíček ve snůšce. Ve výsledkové části diplomové práce se proto zabývám alternativní problematikou - vlivem environmentálních faktorů na plodnost perlooček. Obě zmíněné údolní přehradní nádrže mají charakteristický kaňonovitý profil, který umožňuje vytváření environmentálních gradientů na horizontální a vertikální ose nádrže. Výsledky potvrzují, že vybrané faktory (identita nádrže, sezona a poloha v rámci nádrže resp. potravní nabídka) mají signifikantní vliv na plodnost perlooček. Během své práce jsem se potýkala s řadou potíží spojených s určováním mikroparazitů u fixovaných vzorků perlooček. Problematikou fixace zooplanktonu se zabývá přílohová část mé diplomové práce, ve které uvádím:...
|
|
|
Factors influencing movement and behaviour of animals in riverine environment
Horká, Petra ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Kováč, Vladimír (oponent)
Tekoucí vody představují velmi variabilní prostředí a organismy, které je obývají, využívají různé adaptační mechanismy, které umožňují jejich existenci a rozmnožování. Chování a migrace živočichů patří mezi klíčové mechanismy umožňující přizpůsobení k podmínkám prostředí a jejich změnám. Ve své disertační práci jsem se zabývala zejména abiotickými a antropogenními faktory, které ovlivňují časovou a prostorovou distribuci a chování živočichů v říčním prostředí. Disertační práce se skládá ze dvou částí: první část je složena ze tří kapitol, které zkoumají které abiotické faktory a jakým způsobem ovlivňují chování živočichů. První dvě kapitoly presentují výsledky rozsáhlých telemetrických studií, popisujících diurnální chování a migrace jelce jesena (Leuciscus idus) a lipana podhorního (Thymallus thymallus). První kapitola představuje výsledky ročního sledování diurnální a sezónní variability v chování jelce jesena v řece Labi, druhá kapitola je výsledkem tříletého sledování juvenilních lipanů v průběhu podzimního a zimního období. V této studii jsme se dále zaměřili na rozdílnosti v chování divokých lipanů a lipanů ze sádek. Třetí kapitola zkoumá diurnální chování a šíření invazního korýše, pontokaspického vidlonožce Hemimysis anomala. Druhá část disertační práce zahrnuje dvě publikace založené na...
|
|
|
Genetická diverzita raka kamenáče v okrajových částech areálu
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kouba, Antonín (oponent)
Střední Evropa na sever od Alp byla kolonizována jednou z balkánských haplotypových linií raka kamenáče Austropotamobius torrentium po konci poslední doby ledové. V povodí Dunaje a Rýna je rak kamenáč považován za původní druh. Původ populací v povodí Labe je stále diskutován, řada recentních evropských prací zabývajících se rozšířením raků udává raka kamenáče v povodí Labe jako nepůvodní druh. Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit otázku původu raka kamenáče v povodí Labe pomocí popisu rozložení genetické variability, která dosud nebyla v povodí Labe u raka kamenáče studována. K tomuto účelu byl použit 617 párů bází dlouhý úsek mitochondriálního genu malé podjednotky I cytochrom c oxidázy. Variabilita tohoto markeru je u populací na sever od Alp snížená, což souhlasí s předpokladem rychlé kolonizace po skončení poslední doby ledové. Nalezená haplotypová diverzita je nicméně dostatečná pro zodpovězení dané otázky. Mezi 22 populacemi z povodí Labe byl nalezen jeden dominantní a tři vzácné haplotypy. Jedinci z izolovaného Lučního potoka v Podkrkonoší mají haplotyp, který byl dosud nalezen jen ve středním Slovinsku, a tato populace je pravděpodobně introdukovaná. Krom toho byly nalezeny dva vzácné haplotypy z nichž jeden se vyskytuje kromě povodí Labe také v jižním Německu a druhý je pro povodí Labe unikátní....
|
|
|
Detailní taxonomická a klonální struktura druhového komplexu Daphnia longispina na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka
Stodola, Jakub ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Vaníčková, Ivana (oponent)
Korytovité přehradní nádrže jsou charakteristické výskytem specifických horizontálních environmentálních gradientů a umožňují tím výskyt několika druhů perlooček komplexu Daphnia longispina v jedné nádrži. V důsledku preference rozdílných podmínek se vyskytují jednotlivé druhy na rozdílných lokalitách. Mým cílem bylo zanalyzovat pomocí deseti mikrosatelitových markerů detailní taxonomickou a klonální strukturu těchto perlooček na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka a porovnat ji mezi dvěma sezónami. Zároveň mi byly poskytnuty vzorky nově objevené kryptické mitochondriální linie právě ze Želivky. Byla potvrzena nenáhodnost výskytu jednotlivých druhů i jejich hybridů v přehradní nádrži. Zároveň se potvrdilo, že taxonomické složení nádrže je ve dvou po sobě následujících sezónách v prostoru relativně stálé. Distribuce jednotlivých klonů se naopak ukázala jako značně heterogenní, a to jak v čase, tak v prostoru. Klonální diverzita rodičovských druhů byla prokazatelně vyšší než u jejich hybridů. To by mohlo znamenat, že mezi rodičovskými genomy existují reprodukční bariéry. Bylo nalezeno i několik klonů, které se vyskytovaly opakovaně na podobných lokalitách, což naznačuje, že jsou některé klony schopné přezimovat u dna nádrží a další sezónu se znovu vyskytují na podobné lokalitě.
|
host ::
RSS.