|
|
Osudy oseckého kláštera v letech 1938-1950
Konopík, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Bibliografická citace: Osudy oseckého kláštera v letech 1938 - 1950: Diplomová práce/ Petr Konopík, vedoucí práce: doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D. - Praha, 2015 - 91 s. Anotace Tato diplomová práce má za cíl popsat a reflektovat mnišský řád cisterciáků a události, které se odehrály v klášteře cisterciáků v Oseku u Duchcova. Středem mé práce je český cisterciácký klášter v Oseku na teplicku, který se nachází na severu Čech poblíž státních hranic s Německem. Ve své práci se soustřeďuji na události, které se odehrály v letech 1938 - 1950. Stěžejním obdobím jsou události spojené s koncem 2. světové války a navazujícím odsunem Němců a německých řeholníků, kteří byli před vlastním odsunem vězněni. Druhé období, jímž se zabývám, je zřízení salesiánského studentátu, neboli učiliště. Dalším tématem mé práce je celonárodní Akce K, jinými slovy, přepadení a centralizace řeholníků do internačních táborů. Práce stojí převážně na osobních svědectvích a od nich odvozených historických kontextech, podložených archivními materiály a literaturou, které popisují vztahy církve a státu v Československu. Cílem práce je představit a popsat cisterciácký řád jako takový a přiblížit situaci tohoto řádu v jednom českém klášteře, který je svou honosností a rozlohou nazýván perlou Krušných hor. Klíčová slova Cisterciáci,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mariánské, trojiční a světecké sloupy na Královéhradecku a Rychnovsku
Komárek, Albert ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, v jaké době a kde je možné hledat původ sloupů, proč vznikaly mariánské, trojiční a světecké sloupy v Evropě a na našem území, co bylo příčinou moru a jaké byly jeho následky v Evropě i u nás. V hlavní části se práce zaměřuje na místa, kde jsou tato sochařská díla umístěna. Oblast je vymezena územím bývalého okresu Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. Autor této práce porovnává své poznatky bádání s pracemi jiných autorů. V příloze jsou sloupy vyobrazeny, včetně mapy s jejich umístěním na sledovaném území Královéhradecka a Rychnovska.
|
|
|
Katolická reformace v Kozmografii české Zikmunda z Púchova
Krejčová, Markéta ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Resumé Katolická reforma v Kosmografii české Zikmunda z Púchova Kosmografie česká vyšla v Praze roku 1554 jako česká verze Cosmographiae universalis Sebastiána Münstera. Podnět k vydání vzešel od krále Ferdinanda I. v souvislosti s jednáním s představiteli pražské kapituly o náboženské situaci v českých zemích, zvláště s otázkou vhodně orientovaného vzdělání, které mělo zamezit šíření kacířství. Náklady na vydání nesl administrátor pražského arcibiskupství Jan z Púchova, zatímco jeho synovec Zikmund z Púchova knihu přeložil a upravil. Práce popisuje vydání Kosmografie v historickém a literárním kontextu, snaží se postihnout, jak okolnosti vzniku českého překladu ovlivnily jeho koncepci. Pozornost je věnována komentářům Zikmunda z Púchova, v nichž se autor staví za reformu křesťanské společnosti, rozvrácené úpadkem morálky i náboženským rozkolem a ohrožované tureckou expanzí. Zvláštní roli při nápravě světa přikládá habsburskému rodu a vyzdvihuje jeho význam a poslání při nápravě církve i ochraně křesťanstva proti tureckému nebezpečí. Obhajuje rekatolizační politiku Ferdinanda I., související s centralistickými a absolutistickými tendencemi jeho vlády Klíčová slova: raný novověk, české země, protireformace, náboženská propaganda, Kosmografie česká Počet znaků: 103729
|
|
| |
|
| |
|
|
Katolická církev a extremismus v České republice
Racková, Dana ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
V předkládané práci se pokouším přiblížit, jak samotný název napovídá, vztah extremismu s katolictvím a způsoby, jakými využívají některé extremistické organizace křesťanskou rétoriku. Pozornost soustředím především na uskupení působící v České republice po roce 1989, přičemž na popisovaný fenomén nahlížím v co možná nejširším měřítku. Snažím se tedy zmapovat tuto část extremistické scény částečně i v jejím historickém vývoji. Pokusila jsem se o analýzu postojů jednotlivých skupin a o vytvoření ucelenějšího pohledu na strukturu extremistických a radikálních organizací, užívajících při své činnosti prvky katolické víry. Přitom se snažím rozlišit dva zásadní proudy ve spojení křesťanství a extremismu - politický (tyto skupiny mají politické ambice) a radikálně-katolický (organizace snažící se o "očistu" společnosti v duchu tradičních církevních hodnot, avšak vykazující při své činnosti antisystémové prvky). Dále na základě těchto podkladů zkoumám, jakými způsoby využívají popisované organizace křesťanství k demonstraci svých zájmů. Pozornost věnuji nejen vlastnímu uchopení víry v rámci těchto skupin, ale snažím se představit i jejich ideové hodnoty, abych demonstrovala důvody označení popisovaných organizací za extremistické, příp. radikální. Stranou zájmu pak nezůstává ani samotná římskokatolická...
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Jaroslava (oponent) ; Martínková, Lenka (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Anotace v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají nesmazatelný odkaz jednotlivých duchovních správců a jsou mnohdy jedinou dochovanou stopou jejich myšlenek a činností. Jednotlivé záznamy pak v sobě uchovávají nejen mentalitu svých pisatelů, ale také velmi cenné údaje ze životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském přináší první ucelený pohled na problematiku existence farních kronik a jejich využití pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Snaží se upozornit na důležitou funkci těchto ego- dokumentů pro rekonstrukci dějin života ve farnosti. Vedle zhodnocení přínosu kroniky jako uměleckého díla, pamětní či úřední knihy, práce zahrnuje i bližší pohled na různé typy těchto dokumentů a strukturu jejich zápisů. K analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci rozdílných formulářů pro zaznamenání údajů...
|
|
|
Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa
Pivovarník, Tomáš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa Diplomová práce - Tomáš Pivovarník České resumé Diplomová práce se věnuje tématu "Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa". Je strukturována do osmi kapitol o celkovém počtu devadesáti stran. Cílem je snaha o hlubší analýzu a uchopení problematiky vztahu českých a českoněmeckých katolíků ke vzniku Československé republiky v roce 1918. Ústřední téma diplomové práce je pro snazší pochopení souvislostí zasazeno do širšího historického kontextu s důrazem na vliv historických událostí ve vztahu k postavení katolické církve od dob vlády Marie Terezie na českém trůnu. Lze konstatovat, že ač byli čeští katolíci od počátku vzniku republiky podezříváni z toho, že se nedokáží přizpůsobit nově nastoleným poměrům, vznik Československa většinově přijali s tím, že se snažili čelit protikatolickým náladám ve společnosti ve snaze získat a obhájit si určitou míru autonomie. Česko-němečtí katolíci se museli se zmiňovanými protikatolickými tlaky vypořádat rovněž. Spolu s tím pak byli nuceni řešit otázku národnostního začlenění Němců do Československa, která byla v prvních letech provázena značnou mírou negativismu, který se postupem času začal, alespoň u německých katolíků, měnit v takové postoje, které vedly ke snahám nalézt v otázce národnostního soužití mezi Čechy a...
|
host ::
RSS.