Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Češi v Bělehradě a jejich sociální skladba v letech 1918-1941
Gagić, Maja ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá českou menšinou v meziválečném Bělehradě. Cílem práce bylo vytvořit jednotný a ucelený obraz života této minority. Ač zde byla primárně zkoumána jen určitá skupina příslušníků české menšiny, lze z tohoto zkoumání odvodit její celkový stav. Důležitým prvkem byla schopnost integrace a velká míra asimilace zdejších Čechů. Hlavním zdrojem při zpracování této problematiky byly výroční zprávy Československé obce v Bělehradě a další dosud nevydané prameny.
Varšavská smlouva 1969-1985. Vrchol a cesta k zániku
Bílý, Matěj ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Litera, Bohuslav (oponent)
disertační práce PhDr. Matěj Bílý Disertační práce "Varšavská smlouva 1969-1985. Vrchol a cesta k zániku" analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje jej do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě. Zabývá se především vrcholným obdobím vlády sovětského vůdce Leonida Brežněva, pozornost je však věnována i krátkému intermezzu jeho nástupců, Jurije Andropova a Konstantina Černěnka. Práce je založena na rozsáhlém výzkumu v českých, polských a německých archivech, dokumentech publikovaných v edicích a příslušné sekundární literatuře. Výklad se nezaměřuje pouze na vývoj mechanismů organizace samotné - hodnotí též úlohu Varšavské smlouvy jakožto jednoho z nástrojů Kremlu pro správu východního bloku. Aliance se přitom v Brežněvově éře nestala hybatelem dění v sovětské zájmové sféře. Její struktury fakticky nebyly výrazněji iniciativní. Agenda příslušných jednání se nastavovala jinde, nejčastěji v Moskvě. Namísto toho, aby aktivita v aliančním rámci představovala východiska pro vývoj v sovětské sféře vlivu, nastal pravý opak. Procesy odehrávající se ve Varšavské smlouvě spíše odrážely obecnou situaci ve východním bloku, měnící se politiku Kremlu a proměny vztahu mezi Sovětským svazem a jeho evropskými satelity. Jejich kořeny...
Jugoslávie v reflexi českého protektorátního tisku 1941-1943
Vojnovič, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Cílem práce je analyzovat reference o Jugoslávii (oblast někdejšího Království Jugoslávie) ve vybraných českých periodikách protektorátu Čechy a Morava (Národní politika, České slovo a Venkov) v letech 1941-1943. Důraz je kladen na politické, ekonomické a společenské události, o kterých informoval tehdejší protektorátní tisk. Zároveň je sledován rozdíl v přístupu těchto periodik k daným tématům a událostem. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, Srbsko, NDH, Protektorát Čechy a Morava
Reflexe Albánie v československém prostředí v letech 1948- 1962
Bártl, Zdeněk ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
BÁRTL, ZDENĚK. Reflexe Albánie v československém prostředí v letech 1948 - 1962. Praha: Filozovická fakulta, Univerzita Karlova, 2014, 86 s. Diplomová práce. Tato diplomová práce předkládá analýzu způsobu, jakým československá tištěná média reflektovala dění v Albánii v letech 1948-1962. Zkoumá, jak byla veřejnost prostřednictvím novin, časopisů a dobové knižní produkce informována o tamních poltických událostech, mezinárodních vztazích, hospodářské problematice a stavu a vývoji albánské společnosti. Chronologický rámec výzkumu vymezující diplomový úkol tvoří éra spojenectví Hodžova režimu s Československem a první měsíce po faktickém přerušení vztahů mezi Albánií a státy sovětského bloku. Práce je rozdělena na dvě části. První, obecněji pojatá nabízí základní vlastivědné informace a stručný přehled albánských dějin. Druhá, podstatně rozsáhlejší kapitola zpracovává ústřední téma, tedy reflexi Albánské lidové republiky v československém prostředí. Jednotlivé podkapitoly se zabývají vybranými tematickými okruhy nebo událostmi, kterým sdělovací prostředky a literární prameny sledovaného období věnovaly nejvýraznější pozornost.
Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku
Šťastná, Petra ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání fenoménu turbofolku v diasporách původem ze zemí bývalé Jugoslávie. Turbofolkem je myšlen druh populární hudby s národní (lidovou) příměsí, který vzniká na území bývalé Jugoslávie, a jenž nachází své obdoby i v dalších evropských i mimoevropskýchj zemích. Osoby s migračním pozadím, které žijí v diaspoře, mají k tomuto hudebnímu stylu určitý vztah, jež se může odlišovat od konzumentů v domovských zemích. Zvláště u mladých posluchačů a návštěvníků turbofolkových akcí lze vysledovat určité společné tendence. Výstup by měl zodpovědět základní otázky přístupu osob v ex-jugoslávských diasporách k turbofolku. Měl by popsat turbofolkovou scénu v diaspoře a poukázat na její rozsáhlost. Důkladněji by se měl zaměřit na situaci v Rakousku, přičemž důraz je dán na praktikování turbofolku a poukázání na prvky, které s tímto hudebním stylem souvisí. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné identifikace s turbofolkem u konzumentů a blíže ho popsat. Klíčová slova turbofolk, diaspora, Jugoslávie, identita, Rakousko
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
"Jedna si jedina moja domovina?" Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945 - 2012
Žíla, Ondřej ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Štěpánek, Václav (oponent)
ŽÍLA, Ondřej: "Jedna si jedina moja domovina?" Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2012. Abstrakt Disertační práce "Jedna si jedina moja domovina?" Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2012 analyzuje populační vývoj tří konstitutivních národů Bosny a Hercegoviny, proměny etnického proporčního zastoupení bosenské populace v důsledku rozdílného demografického chování a prostorové dopady nucených migrací v rozmístění obyvatelstva po skončení občanského konfliktu v 90. letech 20. století. Hlavní pozornost je zaměřena na porovnání vývoje etno-demografické struktury socialistické Bosny a Hercegoviny se stavem v zemi po válce. Současné demografické charakteristiky obyvatelstva a stávající etnické složení země přitom zůstávají zcela zásadně ovlivněny průvodními jevy konfliktu: tzv. nucenými migracemi a etnickými čistkami. Práce v sobě komponuje dva základní přístupy. Přístup "shora", jenž se soustředí na charakteristiku role západních velmocí v poválečném mírotvorném procesu, a obzvláště pak na rozbor jejich ústředního cíle - obnovy původní etnické heterogenity prostřednictvím řízené repatriace utečenců a zhodnocení jeho celkové zdařilosti. Tento přístup je konfrontován s nedostatečně komplexně reflektovaným pohledem "zdola", tj. z pozice samotných navrátilců. V jeho...
Pohled vybraných jugoslávských deníků na osobnost Josipa Broze Tita v letech 1986-1990
Loužek, Jan ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Tato práce mapuje vnímání kultu Josipa Broze jugoslávským tiskem (vybranými deníky) v letech 1986 - 1989/1990. Na příkladu transformace obrazu bývalého jugoslávského maršála se snaží nabídnout vodítko k pochopení společenských a politických změn, které se udály v Jugoslávii v druhé polovině 80. let minulého století. Vnímání kultu Josipa Broze Tita je v této práci sledováno chronologicky, a to všemi třemi vybranými deníky (Vjesnik, Oslobodenje, Politika) najednou. Tento přístup umožňuje konfrontovat postoje záhřebské, sarajevské, potažmo bělehradské redakce a zdůraznit tak rozdíly mezi jenotlivými tituly. Práce samotná je členěna do pěti kapitol, které popisují vybraná období. Jako dělící body jsou zvoleny události či období, které měly klíčový vliv na změnu vnímání Titova kultu a umožnily jeho posun novým směrem. Některé události jsou pak popsány v konkrétních podkapitolách.
Reflexe rozpadu Jugoslávie v dnešní srbské společnosti
Krestovská, Dina ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje výzkumu zabývajícím se rozpadem Jugoslávie a jeho reflexí v dnešní srbské společnosti. Výsledky výzkumu zachycují, jak dvacet let po rozpadu druhé Jugoslávie a třináct let od bombardování Srbska hodnotí jeho obyvatelé klíčové události moderních srbských (jugoslávských) dějin: především období vývoje Jugoslávie po Titově smrti, rozpad SFRJ a následné konflikty, bombardování v roce 1999 a postupnou integraci Srbska do EU. Hlavní metodou heuristického výzkumu, realizovaného v Bělehradě, Niši a Novém Sadu, bylo sociologické šetření prováděné formou dotazníků. Šetření proběhlo především mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli Srbska rozdělenými pro účely výzkumu z hlediska pohlaví a věku.
Fenomén Medjugorje a jeho následné vyšetřování církevními činiteli v letech 1981-1984
Hanuš, Petr ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá církevním vyšetřováním událostí v Medjugorje v rozmezí let 1981 - 1984 ze strany františkánů fary sv. Jakova, biskupa Mostaru a Duvna Pavao Zaniće a tzv. první diecézní komise. Zvláštní pozornost je věnována Hercegovskému případu, který tvoří historické pozadí k událostem v Medjugorje. Diplomová práce rovněž seznamuje s úlohou charismatického hnutí v medjugorských událostech a sociální a konfesní strukturou poutníků ve sledovaném období v Medjugorje. Základní tezí práce je ta skutečnost, že fenomén Medjugorje je výsledkem mnoha faktorů, z nichž studenou válku lze klást hned po Hercegovském případu na druhé místo.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 PELIKÁN, Jiří
8 Pelikán, Jakub
3 Pelikán, Jaroslav
3 Pelikán, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.