Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 136 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Optimalizace výroby vybrané léčivé substance
Fránek, Jan ; Ing.Oldrřich Smékal (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Mgr. Jan Fránek 2011: Optimalizace výroby vybrané léčivé substance Diplomová práce zpracovává optimalizaci výroby fingolimodu pomocí hydrogenace. Při optimalizaci výroby dochází k redukci benzylické hydroxyskupiny a nitroskupiny nitrofingotriolu. Protože dochází k redukci dvou různých skupin bylo nutné rozdělit hydrogenaci na dvě fáze. Původním záměrem bylo optimalizovat výrobu pouze v autoklávu, ale nutnost použití kyselého katalytického prostředí v první fázi vedlo k rozdělení výroby na redukci v reaktoru a následnou katalyzovanou hydrogenaci, již za neutrálních podmínek, v autoklávu. Cesta přípravy účinné látky pomocí autoklávu nebyla dříve podrobněji prozkoumána. Vyhodnocení optimalizace je součástí výsledků. Ve výsledcích jsou také zahrnuty výrobní šarže na pilotní jednotce. Protože výsledky postupu pilotní jednotky nebyly uniformní, v optimalizaci bylo nutné pokračovat i po ukončení výroby na pilotní jednotce. Následný postup upravený dle posledních pokusů byl předán do provozního procesu.
Využití odpadního papíru na mikrobiální produkci celuláz
Peterek, Miroslav ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Studium možnosti využití odpadního papíru na mikrobiální produkci celulas bylo prováděno za pomoci kultivace Aspergillus niger na zdroji uhlíku, kterým byl odpadní kancelářský papír a karton, zvlhčený bezuhlíkatým médiem, nebo destilovanou vodou. Kultivace probíhala způsobem SSF v Erlenmeyerových baňkách a kolonách. Byla sledována koncentrace extracelulárních proteinů, jejich celulasová akivita a u vybraných vzorků i aktivita proteasová. Bylo zjištěno, že nejvýhodnějším způsobem kultivace z hlediska produkce celulas je kultivace v koloně, promývané bezuhlíkatým médiem v třídenních intervalech.
Sledování populace bakterií mléčného kvašení v moravských vínech
Valicová, Markéta ; Španová, Alena (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem práce bylo monitorování celkového počtu bakterií mléčného kvašení vyskytujících se v hroznovém moštu během výroby vína. Studie byla provedena u odrůdy červeného vína Cabernet Moravia z ekologické vinice a odrůdy bílého vína Sauvignon jak z ekologické tak i integrované vinice. Součástí práce byla také izolace čistých kultur bakterií mléčného kvašení z kultur směsných a následně jejich identifikace pomocí rodově a druhově specifické PCR. Z experimentálních výsledků vyplývá, že na celkový počet kolonietvorných buněk bakterií mléčného kvašení má vliv nejen odrůda vína, zda se jedná o odrůdu červeného či bílého vína, ale také způsob pěstování vinné révy. Způsob pěstování vinné révy měl vliv i na druhové zastoupení bakterií mléčného kvašení u jednotlivých odrůd.
Využití odpadů z potravinářských výrob
Šachlová, Žaneta ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na využití odpadů z potravinářských výrob, kde byla popsána problematika druhů odpadů, nakládání s nimi, recyklace odpadů, zpracování vedlejších produktů v potravinářském průmyslu, prevence vzniku odpadů. Pozornost je zde věnována také potravinám z průmyslových odpadů, jako je cukrovarnický průmysl, výroba škrobu a mouky, zpracování masa, mléka, výroba tuků a olejů, zpracování ovoce a zeleniny, výroba sladu a piva, vína, lihu a droždí. Byly zde posouzeny vhodné obalové materiály v potravinářství, jednotlivé zpracování odpadů. Jsou zde vytyčeny významné mikroorganismy, které se používají při zpracování odpadů. Na závěr této práce byl navrhnut ideální postup jak nakládat s odpadem a zahrnuta legislativa tohoto tématu.
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
Porovnání citlivosti Bacillus subtilis a Clostridium difficile vůči vybraným chemickým látkám
Šlitrová, Barbora ; Ing.Veronika Holá, Ph.D. (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Sporicidní aktivita dezinfekčních přípravků se dle normy ČSN EN 13704 zkouší na sporách kmene Bacillus subtilis. V posledních letech se začal šířit hypervirulentní kmen Clostridium difficile PCR ribotyp 027. Do prosince 2007 byl zaznamenán v 17 zemích. Onemocnění jím vyvolané se šíří jako typická nosokomiální infekce a je doprovázené vyšší mortalitou. O sporách Clostridium difficile je známo, že dokáží na suchém povrchu přežít až 5 měsíců. Proto je důležité srovnat účinek různých dezinfekčních látek na spory obou druhů a zjistit, zda je Bacillus subtilis tím jediným správným modelovým mikroorganismem ke zjišťování sporicidní aktivity.
Sledování kvality pšenice pro potravinářské účely.
Slavíčková, Radka ; Hýsková, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat kvalitu pšenice obecné (Triticum aestivum), dovážené do laboratoře společnosti MORAGRO ihned po sklizni osmi různými dodavateli, a zhodnotit hlavní jakostní parametry rozhodující o finálním využití této obilné plodiny. Úvod teoretické části byl věnován seznámení se s hospodářským a zemědělským významem pšenice a popisu morfologických a fyziologických vlastností pšeničného zrna. Jádro teoretické části práce bylo zaměřeno na popis a objasnění fyzikálních a chemických vlastností pšeničného zrna, které ve velké míře ovlivňují výslednou jakost pšeničného výrobku. Rovněž zde byly komentovány vnější faktory, které mohou ovlivnit výslednou kvalitu a výnosy pšenice. Experimentální část byla založena na měření hlavních jakostních parametrů pšenice (vlhkost, objemová hmotnost, číslo poklesu, obsah lepku a dusíkatých látek, sedimentační hodnota, obsah příměsí a nečistot). Měření bylo prováděno ve většině případů pomocí automatických přístrojů a na základě získaných výsledků byla stanovena kvalita pšenice, jež umožnila rozhodnout, zda bude možné příslušnou pšenici použít pro potravinářské účely.
Plísně a obytné budovy
Dvořák, Tomáš ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na plísně v obytných budovách. Na jejich výskyt a podmínky pro jejich růst a rozmnožování. Definuje jejich rozdělení, morfologii, metabolizmus a způsob rozmnožování. Popisuje nejvýznamnější rody plísní, jejich identifikaci a postup při eliminaci. Praktická část se zaměřuje na dvě metody stanovení výskytu plísní ve dvou rozdílných typech obytných budov, v panelovém domě a v domě rodinném. Cílem praktické části bylo vyhodnotit rody vyskytujících se plísní.
Charakteristika výživových hodnot masa různých hospodářských zvířat.
Kubištová, Petra ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
ABSTRAKT V této diplomové práci byly hodnoceny základní nutriční hodnoty masa různých hospodářských zvířat. Do experimentální části bylo zahrnuto hovězí maso (býci, jalovice a telata), vepřové maso (vepříci, kanečci a prasničky), králičí maso a kuřecí. Byla stanovena sušina, tuk, bílkoviny, popel a hydroxyprolin. Pozornost byla věnována zvláště obsahu tuku a sušiny. V rámci druhu byla zvířata porovnávána na základě možných rozdílů mezi pohlavím (hovězí a vepřové), plemenem (hovězí, králičí), nebo mezi odlišnými částmi těla (kuřecí, králičí). Jednotlivé druhy byly také srovnány vzájemně mezi sebou. Pro výživu člověka tedy lze plně doporučit telecí maso, které obsahovalo nejméně tuku. Z králičího masa je vhodné konzumovat MLD a z kuřecího masa prsní sval. Vepřové maso z mladých zvířat lze obsahem tuku srovnat s prsním svalem kuřete. Hovězí maso bychom také neměli ve svém jídelníčku opomenout. Díky chovatelským technologiím obsahuje méně tuku než dříve a obsahuje cenné minerální látky červeného masa.
Laboratorní kontrola piva
Klinková, Lucie ; Pařilová, Kateřina (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Hlavním tématem této bakalářské práce je laboratorní kontrola vstupních surovin pro výrobu piva, mezioperační kontrola a kontrola finálního produktu. V teoretické části jsou shrnuty dané kontrolní postupy, které jsou důležité pro získání kvalitního výrobku. Experimentální část této práce byla provedena v laboratoři středně velkého pivovaru v České republice. Tento pivovar produkuje ročně přibližně 300 000 hl piva, které je vařeno klasickou technologií. V laboratoři byla provedena kontrola mladiny i finálního produktu. Při mezioperační kontrole byla stanovena hodnota extraktu a pH u mladiny. U finálního výrobku byla stanovena čirost, barva, pH, stupňovitost, extrakt zdánlivý i skutečný, obsah alkoholu, stupeň skutečného i zdánlivého prokvašení a obsah hořkých látek.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 136 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Omelková, Jitka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.