|
|
Úloha benzo[a]pyrenu v rozvoji rakovinného bujení
Vaňátková, Petra ; Moserová, Michaela (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
3 ABSTRAKT Rakovina je jedním z nejzávažnějších onemocnění dnešní doby. Rozvoj nádorového bujení je několikastupňovým procesem, při němž účinkem vnitřních a vnějších faktorů dochází k selhání regulačních a obranných mechanismů organismu, a tím k nahromadění vzniklých mutací. Mezi vnější činitele patří vedle biologických a fyzikálních, také chemické karcinogeny. Početnou skupinu chemických karcinogenů tvoří polycyklické aromatické uhlovodíky. Jedním z nejznámějších a nejstudovanějších je benzo[a]pyren. Při testech na laboratorních zvířatech byly prokázány karcinogenní, mutagenní a teratogenní účinky benzo[a]pyrenu. V případě člověka, je nejvíce dáván do souvislosti s rozvojem rakoviny plic při kouření cigaret. Je jedním z hlavních karcinogenů tabákového kouře. Po jeho inhalaci dochází v organismu biotransformačními pochody k jeho aktivaci za účasti systému enzymů monooxygenáz se smíšenou funkcí. Nejdůležitějšími enzymy podílejícími se na aktivaci benzo[a]pyrenu jsou CYP1A1 a CYP1B1. Oxidací vzniklé reaktivní metabolity jsou schopny tvořit kovaletní adukty s DNA, což vede k tvorbě mutací. Nejvýznamnějším konečným karcinogenním produktem benzo[a]pyrenu je benzo[a]pyren-7,8-dihydrodiol-9,10-epoxid, který může způsobit nevratné změny v molekule DNA. KLÍČOVÁ SLOVA Benzo[a]pyren, cytochrom P450, karcinogeneze,...
|
|
|
Oxidace benzo(a)pyrenu cytochromem P450 1A1 exprimovaným v prokaryotickém a eukaryotickém systému
Kroftová, Natálie ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Benzo[a]pyren (BaP) je významným lidským kancerogenem. Je metabolizován řadou enzymových systémů jako jsou cytochromy P450 (CYP) a epoxidhydrolasa. Cílem předkládané diplomové práce bylo studium metabolismu BaP in vitro jaterním mikrosomálním systémem potkanů premedikovaných induktory cytochromů P450 a dále lidským cytochromem P450 1A1 (CYP1A1) exprimovaným v eukaryotickém a prokaryotickém systému. Eukaryotický expresní systém byl tvořen mikrosomy izolovanými z hmyzích buněk, zatímco prokaryotický expresní systém tvořily "zlomky" membrán E. coli. V rámci rekombinantního lidského CYP1A1 byl zkoumán vliv cytochromu b5, NADPH:cytochrom P450 reduktasy (CPR) a epoxidhydrolasy na oxidaci BaP. Izolace a purifikace králičí jaterní CPR byla dalším cílem této práce. Metabolity vzniklé oxidací BaP byly separovány metodou HPLC. Výsledky získané v diplomové práci demonstrují, že jaterní mikrosomální systémy potkanů premedikovaných induktory CYP podrodiny 1A (Sudanem I), podrodiny 2B (fenobarbitalem) a podrodiny 3A (PCN) vykazují vyšší efektivitu oxidovat BaP než mikrosomy kontrolních potkanů. BaP je oxidován lidským CYP1A1 exprimovaným v eukaryotickém systému na šest metabolitů (BaP-9,10-dihydrodiol, metabolit BaP s dosud neurčenou strukturou, BaP-7,8-dihydrodiol, BaP-1,6-dion, BaP-3,6-dion a BaP-3-ol), zatímco...
|
|
|
Stanovení proteinů - porovnání různých metod
Zimmermannová, Jana ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
První část práce je zaměřena na přehled literatury, která se věnuje stanovení proteinů ve vzorcích pro klinicko-biochemické účely. Vzhledem k tomu, že proteiny zejména tvoří látkový základ života, je jejich stanovení důležitou informací o stavu pacienta. Bílkoviny ovšem tvoří rozmanitou škálu sloučenin, proto jejich stanovení přináší různá úskalí. Druhá část práce je zaměřena na zjištění správné metodiky měření na spektrofotometru NanoVue Plus. Tento spektrofotometr je určen pro měření malých objemů vzorku v řádech několika mikrolitrů. K tomu byly využity roztoky dichromanu draselného a hovězího sérového albuminu.
|
|
|
Lipidová pojiva v malířských dílech: možnosti identifikace vysychavých olejů pomocí kapalinové chromatografie
Pecháčková, Soňa ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lipidovými látkami, zejména oleji rostlinného původu, které se používají jako pojiva pigmentů nebo jako ochranné laky při konečné úpravě výtvarných děl. Úvodní část shrnuje literární údaje o těchto látkách, především s ohledem na možnosti a metody jejich identifikace a sledování jejich změn v průběhu stárnutí výtvarného díla. Identifikace vysychavých olejů je založena na stanovení relativního zastoupení charakteristických mastných kyselin; tento parametr se v průběhu času mění. Pro identifikaci jsou nejužitečnější hodnoty poměrného zastoupení kyselin stearové, palmitové a olejové. V experimentální části práce byly ověřovány v literatuře popsané metody pro stano- vení tohoto poměru, s ohledem na přístrojové vybavení dostupné na katedře biochemie byly vybrány postupy založené na vysokoúčinné kapalinové chromatografii (HPLC). Nejprve bylo testováno činidlo 2,4-dinitrofenylhydrazin, které podle literatury (Bravo, B. et al., Talanta 64, 1329-1334, 2004) umožňuje přímou derivatizaci mastných kyselin s dělením vzniklých derivátů na koloně s reverzní fází a fotometrickou detekcí při 310 nm. Přes opakované pokusy (včetně pokusů o modifikaci podmínek derivatizace) se nepodařilo popsanou metodu reprodukovat (nedocházelo podle všeho vůbec ke vzniku derivátů). Proto byla v další...
|
|
|
NADP-dehydrogenasy léčivých rostlin.
Bartošová, Martina ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Léčivé rostliny obvykle obsahují různé metabolity tvořené sekundárními biosyntetickými drahami, jako je např. fenylpropanoidní a šikimátová dráha závisející na dostupnosti NADPH. V této práci byla v 10 léčivých rostlinách běžně dostupných v České republice vedle obsahu celkových fenolických látek a flavonoidů rovněž sledována aktivita enzymů poskytujících NADPH. Jednalo se o glukosa-6-fosfátdehydrogenasu (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP- isocitrátdehydrogenasu (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-malátdehydrogenasu (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, z anglického NADP-malic enzyme, EC 1.1.1.40). Dále byla stanovována aktivita hlavního enzymu šikimátové dráhy šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Pro jednotlivá stanovení byly optimalizovány způsoby extrakce. Vhodným zdrojem NADP-dependentních enzymů je ředkev (Raphanus sativus L. var. niger), česnek (Allium sativum L.) a máta peprná (Mentha piperita L.). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl zjištěn v šalvěji (Salvia officinalis), meduňce (Melissa officinalis L.) a mátě citronové (Mentha citrata). Methanolová extrakce byla pro extrakci těchto látek účinnější než extrakce horkou vodou. Další extrakční postupy a studie jsou však nutné pro charakterizaci jednotlivých látek a principů jejich působení. Klíčová slova: léčivé rostliny,...
|
|
|
Biochemické aspekty restaurace starých výtvarných děl
Boledovičová, Petra ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Následující práce je zaměřena na poznatky v oblasti restaurátorství výtvarných děl ve spojení s jejich biochemickými aspekty. V úvodu je stručně shrnuta historie restaurátorství výtvarných děl a obecně definovány pojmy konzervace a restaurace, výtvarného umění a malby. Pro lepší návaznost jsou zmíněny základní malířské techniky (akvarel, kvaš, tempera a olejomalba), jednotlivé vrstvy, ze kterých se malba skládá, pomůcky a materiály pro malířskou tvorbu. Z používaných materiálů jsou zde stručně shrnuty nejčastěji používané anorganické a organické pigmenty. Tato práce je však především zaměřena na organická pojiva - lipidy, proteiny, polysacharidy a terpeny - jejich složení, vlastnosti, použití a případné interakce. Následující práce je psána v českém jazyce. Klíčová slova: restaurování, výtvarná díla, malba, organická pojiva, lipidy, proteiny, polysacharidy, terpeny
|
|
|
Souvislost abiotického stresu s NADP-dependentními enzymy v rostlinách
Plisková, Veronika ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Solný stres se projevuje omezením růstu rostliny způsobeným snížením vodního potenciálu v listech, zavřenými průduchy a tím limitovanou fotosyntézou poskytující NADPH. Ten je však nepostradatelným koenzymem celé řady biosyntetických procesů (např. biosyntézy osmoticky aktivních látek zmírňujících účinky stresu) a antioxidačního systému. V této práci bylo zjišťováno, zda se enzymy poskytující NADPH: glukosa-6- fosfátdehydrogenasa (G6PDH), NADP-isocitrátdehydrogenasa (NADP-ICDH), NADP- malátdehydrogenasa (oxalacetát-dekarboxylační) (NADP-ME) a šikimátdehydrogenasa (SDH) podílejí na obranných reakcích vůči 100 mM NaCl. V experimentech byly použity tři různé modelové rostliny: Pisum sativa L., Phaseolus vulgaris L. a Cucumis sativa L. Zatímco v listech stresovaných rostlin hrachu a fazole došlo spíše k poklesu aktivit sledovaných NADP-dependentních (především G6PDH a NADP-ICDH), v listech okurky bylo 9. a 11. den působení stresu zjištěno zvýšení aktivity všech studovaných enzymů. Současně byl v rostlinách vystavených působení solného stresu stanoven obsah Na+ iontů pomocí metody atomové emisní spektrometrie.
|
|
|
Enzymy metabolizjící léčiva
Škodová, Petra ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Nejúčinnějším systémem enzymů první fáze biotransformace xenobiotik je systém monooxygenas se smíšenou funkcí (MFO). Jeho nejdůležitější součástí jsou cytochromy P450, enzymy fungující jako terminální oxidasa tohoto systému, který obsahuje také další komponenty, jako jsou NADPH:CYP reduktasa a membránové lipidy. Mezi substráty těchto enzymů se řadí široká škála xenobiotik včetně léčiv, kromě xenobiotik ale mohou sloužit jako substráty také endogenní látky. K enzymům schopným metabolizovat léčiva patří také peroxidasy. V některých orgánech peroxidasy doplňují funkci cytochromů P450. Obě skupiny enzymů jsou schopné jak potencovat účinek léčiv tím, že je aktivují, tak je i deaktivovat do metabolitů, které jsou z organismu exkretovány. Působení cytochromů P450 a peroxidas je ukázáno na metabolismu léčiva ellipticinu, který vykazuje protinádorové účinky. Výhodou tohoto léčiva jsou jeho malé vedlejší účinky. Oxidace ellipticinu cytochromy P450 a peroxidasami vede buď k jeho metabolické aktivaci, nebo jeho detoxikaci. Ze dvou aktivních metabolitů, 12-hydroxyellipticinu a 13- hydroxyellipticinu, vznikají spontánním štěpením karbeniové iony, které tvoří adukty s deoxyguanosinovou bází v DNA. V některých tkáních může ellipticin působit také jako induktor cytochromů P450. Klíčová slova Cytochromy P450,...
|
|
|
Biochemické aspekty materiálového průzkumu přírodních pojiv a laků v barevné vrstvě starých výtvarných děl
Pecháčková, Soňa ; Kubíčková, Božena (oponent) ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce)
Obsahem této práce jsou vybrané bioanalytické metody, které se používají při identifikaci organických pojiv a laků přítomných v barevné vrstvě starých výtvarných děl. Jako pojiva a laky se v historii využívaly přírodní rostlinné a živočišné látky. Mezi tyto materiály patří proteiny, oleje, polysacharidové gumy a pryskyřice. Úspěšná analýza v historii využívaných pojiv a laků vyžaduje dobrou znalost jejich chemických vlastností a reaktivity v průběhu stárnutí. V současnosti mají hlavní přednost metody nedestruktivní vůči vzorku a techniky neinvazivní vůči celému dílu. Imunofluorescenční techniky se v nedávné době začaly uplatňovat jako alternativní metody klasických a jednodušších mikrochemických testů. Spektrální metody nacházejí v materiálovém průzkumu starých výtvarných děl široké uplatnění. Hlavní postavení má infračervená spektrometrie (FTIR)a Ramanova spektroskopie. Metody nukleární magnetické rezonance mají význam především při studování změn pojivového a izolačního materiálu (laků) během stárnutí. Dobré využití má technika hmotnostní spektrometrie (MALDI-TOF) při identifikaci zejména proteinových pojiv. Papírová a tenkovrstvá chromatografie byly s vývojem techniky nahrazeny účinnějšími a složitějšími metodami jako je vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), plynová chromatografie (GC) a...
|
|
|
Modulace aktivit a exprese enzymů metabolisujících ellipticin inhibitorem histondeacetylas trichostatinem A
Kopejtková, Barbora ; Kubíčková, Božena (oponent) ; Stiborová, Marie (vedoucí práce)
Inhibitor histondeacetylas trichrostatin A (TSA) zvyšuje toxicitu protinádorového léčiva ellipticinu vůči lidským neuroblastomovým buněčným liniím. Mechanismus tohoto působení však není znám. Jedním z možných mechanismů je rozvolnění struktury chromatinu, a tím zpřístupnění DNA pro modifikaci. Cílem předkládané diplomové práce bylo studium dalšího z možných mechanismů vysvětlujícího tento dříve popsaný jev. Jedná se o odpověď na otázku, zda TSA neovlivňuje cytotoxicitu ellipticinu vůči neuroblastomům modulací aktivity a exprese cytochromů P450 a peroxidas. Tedy enzymů zodpovědných za míru cytotoxicity ellipticinu vůči nádorovým buňkám. Trichostatin A neovlivňuje oxidaci ellipticinu cytochromy P450 ve směru tvorby jak aktivačních, tak detoxikačních metabolitů tohoto protinádorového léčiva. Při oxidaci ellipticinu peroxidasami TSA zvyšuje tvorbu majoritního metabolitu ellipticinu, dimeru ellipticinu, který je metabolitem detoxikačním. TSA neovlivňuje aktivity CYP1A1, CYP1A2, CYP3A, které významně participují na oxidaci ellipticinu. Trichostatin A působí na expresi enzymů oxidujících ellipticin v neuroblastomových buněčných liniích. V kombinaci s ellipticinem v lidských neuroblastomových buněčných liniích UKF-NB-3 a UKF-NB-4 indukuje expresi CYP1A1 a CYP3A4 a naopak inhibuje expresi laktoperoxidasy.
|
host ::
RSS.