|
|
Pohyb lidské existence. Studie k pojetí "pohybu" (kinésis) u Maxima Vyznavače (580-662)
Chvátal, Ladislav ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent) ; Matula, Jozef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav filosofie a religionistiky PhDr. Ladislav Chvátal Pohyb lidské existence. Studie k pojetí "pohybu" (kinésis) u Maxima Vyznavače (580-662). Abstrakt disertační práce Studijní program: Filozofie Studijní obor: Filozofie Vedoucí práce: prof. Lenka Karfíková, Dr. Theol. Praha 2010 Pohyb lidské existence. Studie k pojetí "pohybu" (kinésis) u Maxima Vyznavače (580- 662) Práce sleduje motiv "pohybu" (κίνησις) v literárním odkazu byzantského teologa a filosofa Maxima Vyznavače (580-662). Jako textové východisko jsme zvolili pojednání Ambiguum ad Iohannem 7, které obsahuje nejucelenejší a nejsystematičtější pasáž o "pohybu" (κίνησις) v Maximově díle, a věnovali jsme se klíčovým tématům tohoto textu, která sice v dosavadním maximovském bádání byla porůznu zdůrazňována, avšak bez detailního zpracování. Hlavním cílem této práce je v Maximově literárním odkazu prozkoumat motiv "pohybu" (κίνησις) v jeho filosofických předpokladech a implikacích. Práce proto podrobně sleduje, v jakých kontextech a tematických oblastech se "pohyb" u Maxima objevuje, jak s tímto pojmem Maxim pracuje a jak "pohyb" vůbec pojímá. V celé práci postupujeme metodou synchronního zpracování Maximova literárního odkazu, a to ze dvou důvodů: za prvé proto, že většina Maximových spisů sestává z...
|
|
|
De triplici via / O trojité cestě Sv. Bonaventury (překlad a komentář)
Veselý, Jindřich ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent)
Tato práce přináší překlad a komentář spisu De triplici via sv. Bonaventury. Úvodní část práce referuje o životě a díle sv. Bonaventury a zasazuje dílo De triplici via do kontextu ostatních jeho děl věnovaných spiritualitě, dále klade otázku po aktuálnosti předkládaného díla. V následující části se práce zaměřuje na spis De triplici via jako celek, na jeho hlavní teologická témata a motivy a rovněž na jeho strukturu. Ve své hlavní části přináší práce obsáhlý a místy kritický komentář daného spisu a jeho překlad do českého jazyka. Závěr pak přináší stručné zamyšlení nad otázkou po aktuálnosti spisu, položenou v úvodu. V příloze se nachází latinské znění De triplici via. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Scire Deum esse". Scotův důkaz Boží existence jako vrcholný výkon metafyziky jakožto aristotelské vědy
Novák, Lukáš ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Palkoska, Jan (oponent)
Vydali jsme se pátrat po tom, co to pro Dunse Scota znamená, vědět, že Bůh je. Naše zkoumání nám ukázalo, že pro Dunse Scota přirozené, vědecké poznání Boha, které jediné může aspirovat na titul vědění, nelze oddělit od poznání jsoucna jakožto jsoucna - ale nejen to: ani poznání jsoucna jakožto jsoucna nelze dosáhnout nezávisle na poznání Boha. Shrňme nyní nejdůležitější aspekty tohoto vztahu ontologicky pojatého metafyzického zkoumání a poznání Boha, jak se nám v průběhu práce vyjevily. Především se ukázalo, že vědecké poznání Boha není pro člověka dosažitelné v rámci jiné vědy, než je věda o jsoucnu jakožto jsoucnu: pouze v rámci této vědy je totiž možné získat pojmy, které lze na Boha vůbec aplikovat: totiž transcendentální pojem jsoucna, jeho atributy, a pojmy čistých dokonalostí, jejichž bytostná přináležitost do rámce metafyzického zkoumání se ukázala teprve v okamžiku, kdy plně vyšla najevo role, jakou v této vědě hraje poznání Boha. Dále, při zkoumání našich možností pokud jde o vědecké poznání povahy a atributů jsoucna jakožto jsoucna vyšlo najevo, že pro důkaz skutečně transcendentálního rozsahu pojmu jsoucna, tj. pro důkaz jeho indiference vůči konečnosti a nekonečnosti, se neobejdeme bez důkazu existence nekonečného jsoucna, tedy bez důkazu existence Boží - nedisponujeme totiž žádnou jinou...
|
|
|
Rozumění u Martina Heideggera
Muchová, Linda ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Má diplomová práce se zabývá rozuměním u Martina Heideggera, což je také její název. Primární literaturou užitou pro tuto práci je Bytí a čas. Rozumění je zcela jistě jedním z nejdůležitějších témat filosofie 20. století,což by se mělo ukázat i v této práci. Ta by měla z různých perspektiv ukázat kořeny rozumění v Heideggerově rané filosofii. Je důležité zdůraznit, že záměrem bylo především ukázat Heideggerovo originální pojetí otázky rozumění. Zvláštní uchopení rozumění by se mělo ozřejmit v této diplomové práci. Zároveň je v Heideggerově filosofickém pojetí jeden zvláštní moment, který by měl být ukázán, co nejjasněji. Tímto momentem by měl být druhý člověk v Heideggerově filosofii související s rozuměním. Je důležité také ukázat, že Heideggerovo pojetí rozumění a hermeneutiky mělo veliký vliv i na jiné filosofy 20. století, například na Paula Ricoeura. Ricoeur také ukazuje slabé a silné stránky Heideggerovy filosofie týkající se hermeneutiky a rozumění. Ricoeurovy připomínky nám pomohou pochopit i Heideggerovu filosofii lépe. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Filosofie a svoboda, Schellingova filosofie svobody ve spise z roku 1809
Formánek, Jakub ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent)
V této práci se chci zaměřit na vztah filosofie a svobody v Schellingově spise Freiheitschrift (1809). Pokusím se popsat tento vztah a odkrýt jádro (počátek) filosofie svobody ve spise z roku 1809. Především ukáži, že Schellingova filosofie svobody se snaží vypořádat s několika obtížemi, na kterých se současně (filosofie svobody) vykazuje. Hlavním problémem je otázka po bytnosti lidské svobody a s tím související řešení aporií nutnosti a svobody; systému a svobody. Prokáži, že Schelling se vypořádává s hlavními aporiemi pomocí indiferentní roviny nazvané Ungrund, která je primordiálním počátkem (a bytností) lidské svobody a filosofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dvojí pojetí Boha v Eriugenově "Periphyseon"
Fořtová, Zuzana ; Němec, Václav (oponent) ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce)
This work is concerned with the conception of God in John Eriugena's "Periphyseon". My thesis is that in "Periphyseon", we can find two different concepts of God the connection of which is not easily understood. On the one hand there is a conception of God as someone who creates the world in the act of selfcreation and who finally returns to himself as to an end. On the other hand, there is a concept of God as the Trinity of divine persons (Father, Son, Holy Spirit). In my work, at first I attempt to present both of Eriugena's conceptions of God in more detail. Afterwards, I show how Eriugena himself attempts to connect both concepts. However, I argue that we are not actually able to understand this connection on the basis of Eriugena's explanation; rather, we have to try to infer this connection on our own. This is the aim of the last chapter, in which I try to achieve this - with the aid of Beierwaltes' interpretation - on the grounds of the dual terms of "creation" and "causation".
|
|
|
Křesťanská teodicea jako filozofický paradox
Jirousová, Františka ; Němec, Václav (oponent) ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá křesťanskou teodiceou - pokusem vysvětlit proč Bůh dopouští zlo. V práci je ukázáno, že z historického hlediska vznikla křesťanská teodicea jako alternativa ke gnostickému dualismu. Z hlediska logického se křesťanská teodicea ukazuje jako pokus bezrosporně sloučit tři tvrzení: 1. Bůh je dobrý, 2. Bůh je všemohoucí, 3. Ve světě existuje zlo. Na konkrétních příkladech (Augustin, "teodicea po Osvětimi", P. Ricoeur) je ukázáno, že se to daří jen částečně a za cenu oslabení nebo dokonce popření buď tvrzení o Boží dobrotě nebo všemohoucnosti. Autorka se na základě detailního představení pojetí zla u Teilharda de Chardin pokouší identifikovat perspektivy současné teodiceje. Její přínos by mohl spočívat v novém filosofickém promýšlení povahy zla ve světě, ale při vědomí, že v posledku musí zlo ve vztahu ke křesťanskému Bohu vždy zůstat tajemstvím. Hlavním závěrem práce je náhled, že plná racionalizace zla vede k totalitnímu myšlení a znehodnocení křesťanského pohledu na Boha. Nemožnost racionalizace zla, tedy vysvětlení z jakých důvodů Bůh zlo dopouští, je tak v této práci vnímána jako největší klad křesťanské teodiceje a jako záruka proti totalitnímu myšlení.
|
|
|
Ztráta a znovunabytí dobré vůle u Augustina
Valečková, Jitka ; Jirsa, Jakub (oponent) ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce)
V úvodu jsme si položili otázku, zda jsou lidské bytosti schopny dojít vlastními silami nápravy. Za účelem zodpovězení této otázky jsme se rozhodli prozkoumat nauku svatého Augustina, který se problémem intenzivně zabýval. Nejprve jsme se snažili nalézt Augustinovu definici hříchu. Poté jsme hledali původ zlých činů a pokusili se stručně definovat Augustinovu vůli (voluntas). Pátrali jsme po důvodu schopnosti svobodné volby v člověku a provedli srovnání této svobody volby se svobodou samou. V závěru jsme se ptali po příčině a podobě současné lidské nesvobody i po možnosti osvobození člověka. Nakonec se nám podařilo nalézt uspokojivou odpověď na otázku z úvodu práce. Dosud vykonané činy ovlivňují budoucí chování člověka. Časté zvrácené jednání způsobuje neznalost dobra a obtížnost ve snaze o jeho uskutečnění. Přesto jsem přesvědčena, že člověk je schopen nabýt pravé ctnosti. Věřím totiž, že může dospět k vědění o povaze jednotlivých činů a cvičením posilovat svou vůli k dobru.
|
|
| |
|
|
Jednota duše s Bohem v Sermones in Cantica canticorum Bernarda z Clairvaux
Ďurašková, Gabriela ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Moree, Pieter (oponent)
Cílem mé práce je především ukázat, jakým způsobem a pod jakými obrazy Bernard o jednotě (sjednocení) duše s Bohem v tomto rozsáhlém spise píše a jak této jednotě rozumí. Práce se skládá z pěti částí. Nejprve jsem stručně představila Bernardův života a dílo, následně jsem se věnovala jeho textu Sermones in Cantica canticorum a nevěstě (duši) v ní popisované. Z tohoto textu jsem pak vybrala a představila několik ilustrativních popisů sjednocení duše s Bohem. Poslední část je věnována duchovnímu manželství, které je hlavním obrazem této jednoty. Zde jsem se pokusila alespoň částečně pod tento obraz nahlédnout a vyložit jej. V závěru shrnuji dosažené poznatky o tom, jak Bernard rozumí sjednocení duše s Bohem včetně nejasností, které v průběhu práce vyplynuly již ze samotné povahy textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.