|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Nacházel, Vojtěch ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou podmíněného zastavení trestního stíhání. Podstata tohoto institutu spočívá v dočasném zastavení trestního stíhání s tím, že pokud vyhoví obviněný stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho trestní stíhání definitivně zastaveno. Hlavním cílem práce je podrobný rozbor podmínek, jejichž naplnění trestní řád vyžaduje pro možné využití podmíněného zastavení trestního stíhání. V práci je dále podán v menším rozsahu i rozbor podmínek vyžadovaných u dalších odklonů zakotvených v právním řádu České republiky. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, z nichž třetí a čtvrtá se dále člení na podkapitoly, a závěru. V první kapitole se věnuji konceptu restorativní justice, která je ideovým základem pro odklony. Rozebrány jsou její jednotlivé hodnoty, principy a myšlenky. První kapitola obsahuje rovněž nástin programů, ve kterých se restorativní justice rozvijí. Závěr kapitoly poté zahrnuje zamyšlení nad jednotlivými programy a jejich realizací v českém právním řádu. Ve druhé kapitole je vymezen pojem odklonu a jeho účel. Co se týče samotného účelu odklonů, tak ten vidím především v zefektivnění a zrychlení trestního řízení a narovnání vztahů mezi obviněným a poškozeným. Třetí kapitola obsahuje rozbor jednotlivých odklonů upravených v českém právním řádu...
|
|
|
Trestněprávní aspekty zadávání veřejných zakázek
Novák, Martin ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
145 Shrnutí: Předmětem této práce, jak již její název napovídá, je problematika trestné činnosti páchané v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Autor zdůrazňuje, že se jedná o problematiku více než aktuální. Kriminalita páchaná v souvislosti s veřejnými zakázkami, má významné hospodářské i společenské dopady a je předmětem dlouhodobé kritiky, při vytrvalém zájmu medií. Cílem této práce je proto představení základních rysů této formy kriminality, a to nejenom podrobným rozborem platné trestněprávní regulace, ale také za využití zkušeností z praxe a analýzy aktuálních rozhodnutí obecných soudů, identifikací nejvýznamnějších problémů, které při odhalování, prověřování a vyšetřování této formy trestné činnosti po právní či kriminalistické stránce vznikají. Práce je členěna celkem na pět částí, které se dále dělí do dílčích kapitol a oddílů. První část práce je věnována platné trestněprávní úpravě. Podrobně vymezuje jednotlivé skutkové podstaty relevantních trestných činů, jejich znaky a nejvýznamnější pojmy a není opomenuta ani případná trestní odpovědnost právnických osob. Druhá část, přestože stále zaměřená na trestněprávní úpravu, již vychází spíše než z trestního zákoníku, z platné úpravy zákona o veřejných zakázkách, kdy podrobněji vymezuje ty pojmy obsažené v tomto zákoně, které jsou současně...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Tušiaková, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze Ústředním tématem diplomové práce je institut krajní nouze a nutné obrany, jakožto dvě z okolností vylučujících protiprávnost, jež jsou zcela zásadním trestněprávním prostředkem umožňujícím občanům vlastním jednáním vystupovat na ochranu svých i cizích zájmů v případě, že jsou jejich práva ohrožena. Není v moci státu efektivně ochránit občany před veškerým nebezpečím a všemi útoky, které jsou proti nim namířeny, a právě proto zaujímá institut krajní nouze a nutné obrany významnou a nezastupitelnou úlohu ve společnosti. Trestní zákoník poskytuje ochranu ve smyslu § 28 a 29 pouze těm, kteří při odvracení přímo hrozícího nebezpečí či přímo hrozícího nebo trvajícího útoku na zájem chráněný trestním zákonem dodrží zákonné požadavky. Jedině takové jednání je právem aprobované, společnosti prospěšné a postrádá protiprávnost jakožto znak trestného činu. Tím, že zákonodárce stanovil podmínky jednání v krajní nouzi a nutné obraně, vyjádřil, že ani stav ohrožení nezakládá libovůli na straně obránce (ochránce) a že i práva útočníka musejí být do jisté míry zachována. Důsledkem překročení zákonných mezí krajní nouze či nutné obrany tzv. excesů je trestněprávní odpovědnost za trestný čin, jehož znaky skutkové podstaty byly jednáním naplněny....
|
|
|
Trest odnětí svobody na doživotí
Černovská, Veronika ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trest odnětí svobody na doživotí Shrnutí Cílem této diplomové práce je podrobně proniknout do problematiky trestu odnětí svobody na doživotí a analyzovat dopady, které s sebou právní úprava tohoto trestu přináší. Roku 1990 byl u nás trest smrti nahrazen trestem odnětí svobody na doživotí. Doživotní trest jako nejpřísnější sankce právního řádu České republiky si žádá značnou pozornost, neboť odsouzeným k doživotí způsobuje citelnou újmu na lidských právech. Proto je možné ho ukládat jen za splnění přísných podmínek uvedených v trestním zákoníku a pouze za taxativně vyjmenované trestné činy. Nicméně stejně jako trest smrti má i doživotní trest své příznivce a odpůrce, neboť vedle výhod oproti absolutnímu trestu jsou s ním spojena i určitá negativa. Práce se pokusí tyto problémy popsat a navrhnout jejich řešení. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá se věnuje problematice trestu odnětí svobody na doživotí z jiného úhlu pohledu. Pro přehlednost se kapitoly dále tematicky dělí na podkapitoly. K pochopení současné podoby doživotního trestu je nutné znát historické souvislosti, proto první kapitola pojednává nejprve o historickém vývoji trestu odnětí svobody na doživotí, stručně ve světě, ale zejména se věnuje jeho vývoji v českých zemích. V druhé části první kapitoly je pak obsažen výklad o...
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140 TZ, § 141 TZ
Žáčková, Michaela ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo podat přehledný výklad o trestných činech vraždy a zabití podle § 140 a §141 TZ, především se zaměřením na zákonné znaky těchto dvou skutkových podstat, interpretaci užitých neurčitých právních pojmů a zhodnocení přínosu nové právní úpravy. V úvodu této práce je obsažena kapitola věnující se historii trestněprávní úpravy úmyslných usmrcení a ochrany lidského života na našem území. Nechybí ani zmínky o prvních trestněprávních kodifikacích a jejich základních principech. Následně je pozornost věnována lidskému životu jako společenské hodnotě. Ochrana lidského života s postupným vývojem státu a práva byla čím dál tím vyšší, ale největší pozornosti dosáhla až v druhé polovině 20. století, a to především díky mezinárodním organizacím a úmluvám uzavíraných na jejich půdě. Ochrana lidského života zaujímá i přední místo v Listině základních práv a svobod a stejně tak i v novém trestním zákoníku účinném od začátku roku 2010. Zásadní pro zodpovězení otázky, zda byl trestný čin vraždy či zabití spáchán, je určení přesného začátku a konce lidského života, jemuž je rovněž jedna z kapitol věnována. Hlavní náplní práce pak je podrobný rozbor skutkových podstat trestných činů vraždy a zabití. Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. přináší nový znak tzv. rozmyslu a předchozího uvážení...
|
|
|
Kriminologické a kriminalistické aspekty organizované kriminality
Novák, Jiří ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé Diplomová práce se věnuje fenoménu organizované kriminality jako jedné z nejzávažnějších forem trestné činnosti. Základ práce představuje její kriminologická část, ve které je v rámci první kapitoly kladen důraz na vymezení a definování tohoto jevu z hlediska fenomenologického, popis jeho charakteristických znaků a odlišení od ostatních forem trestné činnosti. Druhá kapitola je poté věnována příčinám a podmínkám vzniku organizovaného zločinu, kdy jednotlivé faktory podporující vznik tohoto fenoménu jsou systematicky rozčleněny v rámci jednotlivých podkapitol a uváděny vždy i s praktickými příklady utváření a vývoje jednotlivých zločineckých organizací a to v jejich historickém kontextu. Důraz je kladen na vysokou společenskou nebezpečnost tohoto jevu pro společnost. Poslední kapitola kriminologické části práce se detailněji věnuje základnímu znaku organizované kriminality, resp. zločineckých organizací, kterým je pojem vnitřní organizační struktury, který je uveden i v zákonné definici organizované zločinecké skupiny v českém trestním právu. Jsou uváděny četné příklady druhů tohoto vnitřního uspořádání, pozornost je dále věnována jeho významu a v neposlední řadě i jeho neustálému vývoji do moderních forem, ve kterých tento rys nabývá zcela specifické podoby. Kriminalistická část práce se poté ve...
|
|
|
Identical facts of crime
Sýkorová, Dáša ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat a analyzovat institut totožnosti skutku. Důvodem pro výběr tohoto tématu je zejména jeho úzká spojitost se soudní praxí. Práce se skládá ze tří hlavních kapitol, přičemž každá z nich se zabývá různými aspekty institutu totožnosti. První kapitola se zaměřuje na úpravu institutu totožnosti skutku v českém právu. Na vybraných judikátech ilustruje obecné principy tohoto institutu, kterými se soudy při rozhodování řídí. Druhá kapitola se soustřeďuje na mezinárodní kontext institutu totožnosti skutku. Je rozdělena do dvou částí. První se týká regulace této otázky v právu Evropské unie a rozhodnutích Evropského soudního dvora a následně druhá část se věnuje způsobu interpretace čl. 4 Protokolu č. 7 Evropské úmluvy o lidských právech Evropským soudem pro lidská práva. Třetí část zkoumá problémy vzniklé v souvislosti s nesprávným překladem pojmu "offence" použitým v čl. 4 Protokolu č. 7 Evropské úmluvy o lidských právech v české verzi tohoto dokumentu. Dále se tato kapitola zabývá klíčovým rozhodnutím Nejvyššího soudu z roku 2004, kterým přizpůsobil český výklad tohoto pojmu původnímu smyslu uvedeného ustanovení a problémy, které tento interpretační přistup přináší. Na závěr kapitola poukazuje na přesah trestněprávního institutu totožnosti skutku do občanského práva procesního.
|
|
|
Ochranné léčení a zabezpečovací detence
Úředníčková, Adéla ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem práce je především shrnout a zhodnotit platnou právní úpravu institutů ochranného léčení a zabezpečovací detence a poskytnout tak pokud možno ucelený přehled o vývoji těchto institutů, jejich ukládání a výkonu, a to i s ohledem na relevantní rozhodovací činnost soudů. Práce sestává ze šesti kapitol, každá z nich se zabývá jednotlivými aspekty těchto institutů, přičemž v úvodní kapitole je především vyjádřeny okolnosti výběru tématu a jejich vliv na úkol a cíl této práce. Další kapitola je věnována historickému vývoji ochranného léčení a zabezpečovací detence. Je zde demonstrováno, jak se tyto instituty vyvíjely v evropském prostředí a rovněž je zde zachycen vývoj ochranných opatření ještě před vznikem samostatného Československa, a to až do přijetí Zákona o výkonu zabezpečovací detence a zakotvení ochranného léčení a zabezpečovací detence v novém trestním zákoníku. Třetí kapitola je věnována ochranným opatřením jako celku. Popisuje, co se vlastně rozumí pod pojmem ochranné opatření, které dílčí instituty patří do této kategorie, a především ukazuje zásadní rozdíly mezi tresty a ochrannými opatřeními. Speciální pozornost je zde také věnována zásadě přiměřenosti. V kapitole čtvrté je popsán a rozebrán institut ochranného léčení, výklad důležitých pojmů jako např. pojem nepříčetnosti, duševní...
|
|
|
Hlavní líčení
Mitošinková, Zdeňka ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na nejdůležitější stadium trestního řízení, tj. na hlavní líčení, a jeho aktuální problémy. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na hlavní líčení a jeho průběh a chronologické shrnutí dílčích problémů, se kterými se lze v praxi setkat. Výklad jednotlivých institutů je podán z hlediska teoretického i praktického. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol, z nichž každá se věnuje různým aspektům hlavního líčení. Kromě těchto kapitol obsahuje také úvod a závěr. Práce začíná obecným úvodem, ve kterém jsou dále popsány také důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu, jsou zde vymezeny základní úkoly, které tato práce sleduje, a popsána její struktura. První kapitola rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty, které se uplatňují nejvíce v hlavním líčení. Druhá kapitola se zabývá osobami účastnícími se hlavního líčení. Je zde rozebráno především jejich procesní postavení, práva a povinnosti v průběhu hlavního líčení. Ve třetí kapitole je pojednáno o přípravě hlavního líčení. Tato příprava je nesmírně důležitá pro zdárný průběh celého hlavního líčení. Obsahem čtvrté kapitoly, rozdělené do čtyř částí, je samotný průběh hlavního líčení. První část rozebírá zahájení hlavního líčení. Druhá část, nejdůležitější, se zaměřuje na...
|
host ::
RSS.