|
| |
|
|
Reflexe vzpominek na rasovou propagandu behem let 1938-1945
Havlíková, Hana ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda rasová a antisemitská propaganda měla dopad na české obyvatelstvo. Tento cíl byl realizován na základě antisemitských pořadů vysílaných v Českém rozhlase během let 1938- 1945. Poté jsem provedla rozhovory s pamětníky, kteří žili v době Protektorátu Čechy a Morava a kteří se již účastnili předchozího výzkumu. Rozhovory pomohly zjistit, zda antisemitská propaganda měla nějaký dopad a pokud ano, do jaké míry.
|
|
| |
|
|
Evolution vs. Creation: Where the Truth Lies
Miklošová, Zoana ; Lhotský, Josef (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Debata medzi kreacionizmom a evolúciou neustáva ani po 80 rokoch. Kreačná veda, reprezentovaná najmä kreacionizmom mladej Zeme (KMZ) a kreacionizmom starej Zeme (KSZ), popiera existenciu makroevolúcie a prináša model oddeleného stvorenia druhov založený na Genezis. Táto práca stručne charakterizuje kreacionistický model a porovnáva ho s Darwinovým modelom založenom na postupnej modifikácii druhov zo spoločného predka. Kreačná veda je hodnotená z hľadiska vedeckého prínosu a metodológie. V posledných dekádach popularita kreačnej vedy klesá a do popredia sa dostáva nový fenomén - inteligentný dizajn (ID). Hoci vychádza z podobného filozofického nastavenia ako kreačná veda, prináša nové argumenty v prospech dizajnu živých štruktúr - špecifickú a neredukovateľnú komplexitu. Tieto tézy sú opäť analyzované na základe objasňujúcej hodnoty a metodológie v porovnaní s nedávnymi post-neodarwinistickými konceptmi v evolučnej biológii. Kľúčové slová: Kreacionizmus, biologická evolúcia, darwinizmus, neodarwinizmus, inteligentný dizajn, falzifikovateľnosť, metodologický materializmus
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.
|
|
| |
|
|
Evoluce morálky, morálka evoluce, aneb, Frans de Waal, Richard Dawkins a teorie dvojí dědičnosti
Šafránek, Jakub ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Cílem této práce je představit přístupy dvou současných autorů, Richarda Dawkinse a Franse de Waala, kteří se zabývají tématem evolučního původu morálky. Moje kritická reflexe jejich prací na toto téma se bude zabývat "stavebními bloky morálky" a předpokládaným "smyslem pro morálku", který podle nizozemského primatologa člověk sdílí s některými svými žijícími evolučními příbuznými. V případě Richarda Dawkinse je cílem přezkoumání jeho memetické teorie a parazitického charakteru některých částí kultury. Dále zmíním postoje zastánců teorie dvojí dědičnosti, která podle mého soudu oba představené autory a jejich postoje může do jisté míry smířit, tedy spojuje "stavebních bloky morálky" a parasiticko/nezávislý charakter memů. Tímto způsobem pak budeme moci vysvětlit některé fenomény lidské morálky a její omezení. Klíčová slova: morálka, evoluce, teorie dvojí dědičnosti, koevoluce, memy
|
host ::
RSS.