|
|
Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
Dřízal, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
|
|
|
Hudba jako film, film jako hudba
Klusák, Martin ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Těžištěm této práce je hledání analogií různých prvků hudební a filmové řeči v kontextu hudební a filmové teorie a mé vlastní tvorby.
Úvodní kapitola se zaměřuje na pojmy vizuální hudba a synestezie. Druhá, hlavní kapitola práce srovnává různé parametry hudební kompozice a filmové řeči a snaží se nalézt vzájemné inspirační vlivy. Ve třetí kapitole prostřednictvím získaných poznatků analyzuji vybraná díla z mé tvorby.
|
|
|
Vývoj nároků na interpretaci děl českých skladatelů pro bicí nástroje od 60.let 20.stol. po současnost
Veselý, Šimon ; MIKOLÁŠEK, Daniel (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o rostoucí tendenci skladatelů české artificiální hudby od 60. let 20. století až po současnost objevovat nové technické možnosti bicích nástrojů a následně je aplikovat do tvůrčího procesu. Práce obsahuje několik poznámek k historickému přehodnocování bicího nástroje jakožto kompozičního činitele v rukou skladatele a jeho emancipace v tvorbě českých skladatelů. Práce obsahuje několik teoretických a interpretačních analýz, konkrétně analýzy děl Miloslava Kabeláče, Marka Kopelenta a Daniela Chudovského. Cílem práce je poukázat na prohlubující se nároky na interpretaci děl soudobé hudby pro bicí nástroje, ale také na rezonující pluralitu a otevřenost různých skladatelských osobností vybraného období.
|
|
|
Zvuková instalace " Brány jako průsečík intermediálních východisek "
Rataj, Jakub ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o prolnutí tří světů (zvuková instalace, soundscape, physical computing) a jejich vlivu na vznik vlastního uměleckého díla ? zvukové instalace Brány. Nejprve se zabývám tématem zvukové instalace z hlediska zařazení do historického kontextu, způsobu práce s časem, zvukem a prostorem, dále z hlediska technického řešení a vizuálního zpracování. Na závěr první části popisuji koncept vlastní zvukové instalace Brány. V druhé části se zabývám pojmem soundscape jako inspiračním zdrojem pro výběr a práci se zvukovým materiálem instalace. Poslední část pojednává o physical computing jako o nástroji použitém k realizaci zvukové instalace Brány a v obecnější rovině jako o nástroji rozšiřujícím možnosti intermediální syntézy.
|
|
|
Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudbě
Dřízal, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si
klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci
České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů
jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text
soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových,
etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy
novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve
specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou
analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine
Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.
|
|
|
Rytmický systém indické klasické hudby jako zdroj inspirace západních skladatelů
Reindl, Tomáš ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
Tato práce pojednává o možnostech, jakými se západní skladatelé inspirují rytmickými koncepty severoindické a jihoindické (karnatické) klasické hudby. V textu je celá řada příkladů z děl evropských, amerických i kanadských skladatelů, kteří se indickou rytmikou různým způsobem inspirovali. Mezi tyto skladatele patří i takoví klasikové hudby 20. století, jako Olivier Messiaen, Miloslav Kabeláč, či Philip Glass, u nichž tento fenomén představoval naprosto zásadní impuls při formování jejich osobitého hudebního jakzyka. Autor sám se indickou klasickou hudbou dlouhodobě zabývá a různé skladatelské postupy, inspirované indickou rytmikou, zde z demonstruje na příkladech z vlastní tvorby.
|
|
|
Vliv synestezií na kompoziční myšlení
Bartošík, Zdeněk ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Předmetěm této práce je vizuální uspořádání zvukové události v rámci synestetických projevů (především pak barevného slyšení) a poukázání na jejich k tématu se vztahující parametry (i když jsou mnohé z nich pokládány za subjektivní).
Úvodní kapitola přibližuje vybrané synestetické projevy. Následující část pojednává o barevném slyšení a jeho možném vztahu k teorii a praxi hudební kompozice. Závěr práce poukazuje na konkrétní využití tohoto fenoménu v kompozičním procesu.
|
|
|
Intertakce vážné a rockové hudby ve vlas tní tvorbě
Worek, Michal ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
V této práci se pokouším přiblížit své pojetí interakce vážné a rockové hudby. Na příkladech konkrétních skladeb je možno vidět, jak postupuji při kompozici a které prvky jsou inspirovány vážnou hudbou a které rockem. Uvádím také inspirační zdroje z obou žánrů, které využívám ve své tvorbě. Stěžejní částí této práce je rozbor mé bakalářské skladby Symphony of Progress, kterou zamýšlím jako příklad pro vyváženou interakci vážné a rockové hudby. Za jeden z důkazů mimo jiné považuji nejednoznačnost žánrového zařazení skladby. V tomto případě je možno podle mého názoru skladbu zařadit jak do žánru progresivního rocku, tak do vážné hudby s využitím rockové kapely. Ovšem zdali se mi taková vyvážená interakce opravdu zdařila, musí posoudit každý posluchač sám.
|
|
|
Záměrné využití alikvotních tónů ve voká lní kompozici
Jelen, Bohuslav ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Práce se snaží mapovat možnosti užití alikvotních tónů nejprve z pohledu interpreta, následně z pohledu skladatele ve vokální skladbě. Je to zejména alikvotní zpěv, kde zpěvák zvýrazní konkrétní tón, který je zřetelný a nevnímáme ho jako barvu. Dále také zpěv na vokály, kde změnou vokálu zpěvák zvýrazní určité "pásmo znělosti" alikvotních tónů. Tato pásma znělosti se týkají různých výseků několika alikvotních tónů, které nevnímáme jako tónové výšky, ale vnímáme je jako barvu.
|
|
|
Vliv nových nástrojových možností na skladatelské myšlení
Krejčík, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; GUŠTAR, Milan (oponent)
Práce popisuje koncept disklavieru (mechanický klavír) s elektronikou, koncept sampleru s nasamplovaným lidským hlasem pilotovaným rozhraním ondéy (Martenotovy vlny) J. Krejčíka a koncept interaktivního piana J.-C. Risseta. Na příkladech skladeb zkomponovaných na základě těchto konceptů ukazuje, jak koncepty ovlivnily definitivní podobu partitur. Je zamyšlením nad vztahem interpretova gesta a rozhraní nástroje a jeho významem pro hudební percepci a myšlení. Práce je doplněna o stručný přehled historického vývoje mechanického klavíru a Martenotových vln.
|
host ::
RSS.