|
|
Variabilita alel MHC I a kožní prozánětlivá reaktivita u plemen kura domácího
Pojezdná, Anežka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Hyršl, Pavel (oponent)
Kur domácí (Gallus Gallus f. domestica) je ekonomicky důležitý modelový druh. Znalost imunitního systému tohoto druhu je tedy klíčová. Inbrední modelové linie Kura domácího, běžně používané ve výzkumu jsou dobrým modelem pro výzkum imunity. Mají však nepřirozenou variabilitu, v důsledku vzniku těchto linií příbuzenským křížením. Jejich genetická i fenotypová variabilita proto redukovaná. Pro mapování variability imunitní odpovědi mohly být dobrým modelem plemena slepic, vyšlechtěná v dobách dávno minulých a nyní udržovaná v zájmových chovech. V této diplomové práci jsem mapovala genetickou variabilitu vazebného místa MHC glykoproteinů I. třídy. U kura domácího je kódováno genem BF, který je v genomu kopírovaný (BF1 a BF2). Tyto geny jsou poměrně dobře známé a byla popsaná značná variabilita i u zmíněných inbredních laboratorních linií. MHC výsledky práce naznačují vysokou genetickou variabilitu MHC I u plemen slepic. Identifikovali jsme 41 haplotypů u 25 jedinů 14 plemen, z toho 7 již známých z literatury. Dále jsem se zaměřila na prozánětlivou aktivitu u plemen kura domácího na příkladu subkutánní stimulace bakteriálním lipopolysacharidem. Sledovala jsem velikost otoku a expresi prozánětlivých cytokinů IL-6 a IL-1 po subkutánní aplikaci lipopolysacharidu. Výsledky naznačují, že velikost otoku po...
|
|
|
Vliv kvality potravy na poměr pohlaví modelového pěvce
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Studium vychýleného poměru pohlaví představuje jedno z ústředních témat evoluční ekologie. Zatímco u ryb, obojživelníků, plazů a některých bezobratlých existují přesvědčivé důkazy o závislosti poměru pohlaví na podmínkách prostředí, u ptáků a savců na zodpovězení této otázky stále čekáme. Jednou z hlavních překážek je skutečnost, že u těchto dvou skupin obratlovců determinují pohlaví výhradně pohlavní chromozomy. Velká část autorů považuje za nejpravděpodobnější proximátní mechanismus manipulace nenáhodný rozchod pohlavních chromozomů, tzv. meiotický tah. Podle tradiční Mendelovské představy by měl být však rozchod chromozomů během meiotického dělení náhodný. Díky zavedení nové technologie určování pohlaví pomocí molekulárních metod máme od 90. let minulého století možnost stanovit téměř absolutní primární poměr pohlaví mláďat. Na přelomu tisíciletí tudíž začal v tomto oboru probíhat intenzivní výzkum. Přestože dnes máme k dispozici několik desítek experimentálních studií, stále se nedaří najít jednotnou fyziologickou adaptaci, která by manipulaci poměrem pohlaví objasnila. Totéž platí i pro možnou ultimátní příčinu. Existuje několik prací, které svědčí o vychýleném poměru pohlaví na té nejnižší úrovni, žádná z nich však přímo meiotický tah netestovala. Proto jsme se rozhodli ověřit jednu z možných...
|
|
|
Souvislost tělesného pachu a zdravotního stavu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zhodnocení souvislostí změn tělesného pachu se zdravotním stavem člověka. Cílem práce je vytvořit teoretický přehled dostupných studií tykajících se člověka, které jsou srovnávány se studiemi prováděnými na savcích. Alterace tělesného pachu v důsledku probíhajícího onemocnění může negativně ovlivňovat nejen atraktivitu potenciálního partnera, ale také může způsobit změnu v behaviorální odpovědi na chemický podnět u ostatních členů druhu. Předpokládá se vznik percepčních adaptací na vyšší citlivost k markerům zdravotního stavu při pohlavním výběru u obou pohlaví. Rozpoznání nemocného jedince může být klíčové při sociálních interakcích, aby nedocházelo k přenosu patogenů, ale při výběru partnera je zdravotní stav i důležitým indikátorem odolnosti proti infekci, která se může uplatnit u budoucích potomků. Hlavní přínos této práce je sumarizace poznatků a vhled do problematiky změn tělesného pachu v závislosti na zdravotním stavu jedince. Klíčová slova tělesný pach, zdraví, pohlavní výběr, atraktivita, čichová percepce
|
|
|
Příbuzenské vztahy a genový tok mezi plemeny kura domácího
Buchtová, Lucie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Trefil, Pavel (oponent)
Kur domácí patří mezi druhy domácích zvířat s ohromnou hospodářskou a ekonomickou hodnotou. Vzhledem k těmto hodnotám je větší důraz kladen na jeho vysokoprodukční linie, které se svou produkcí jen těžko dají srovnávat se zájmovými liniemi či rurálními populacemi. Postupně díky upřednostňování většího výnosu zájmová plemena upadají do pozadí a zvyšuje se riziko ztráty genetické variability, kterou tato plemena disponují. Této problematice je však naštěstí v poslední době věnována poměrně velká pozornost, která vede ke snaze tyto zdroje genetické variability zachovat. Na vybraném vzorku 272 jedinců reprezentujících 33 zájmových plemen jsem hodnotila jejich míru variability pomocí analýzy dvaceti vybraných neutrálních markerů (kontrolní oblast mtDNA a 19 mikrosatelitových lokusů) a čtyř imunitních genů (TLR3, TLR4, TLR5, TLR7). U vybraných plemen bylo cílem zmapovat hrubý rámec původu moderních plemen mezi starobylými plemeny, identifikovat jejich možný geografický původ, porovnat míru neutrální a funkční variability mezi plemeny s mírou variability uvnitř plemen samotných a následně srovnat míru sdíleného polymorfismu (genového toku / ancestrálního polymorfismu) na neutrálních znacích a imunitních genech. Výsledky ukázaly, že je možné plemena geneticky rozlišit a pomocí detekce sdílených znaků...
|
|
|
Variabilita zdravotního stavu myší v rámci hybridní zóny Mus musculus musculus a Mus musculus domesticus
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Vetešníková Šimková, Andrea (oponent)
Hybridní zóna myši domácí je dlouhodobě sledovaným komplexem jedinců poddruhů Mus musculus musculus, Mus musculus domesticus a jejich hybridů. Tato hybridní zóna je považována za tenzní zónu, která je udržována rovnováhou mezi disperzí jedinců ke středu hybridní zóny a negativní selekcí působící proti hybridním jedincům. Jedním ze selekčních faktorů udržujících tenzní zónu může být snížená rezistence hybridních jedinců k parazitárním nákazám. V této práci porovnávám variabilitu ve zdravotním stavu myší v rámci hybridní zóny myši domácí pomocí hematologických znaků a otokového kožního testu. Otokový kožní test je metoda měření prozánětlivé imunitní reakce. Protože doposud používaná metodika tohoto testu neumožňovala jasnou intepretaci výsledků, v této práci jsme se zaměřili i na optimalizaci této metody. Zjistili jsme, že použití konkanavalinu A (ConA) je u myší mnohem vhodnější než aplikace doposud používaného fytohemaglutininu (PHA). Porovnání zdravotního stavu pomocí hematologických metod i otokového kožního testu shodně ukázalo, že poddruh M. m. musculus má předpoklady pro zvýšenou schopnost anti-parazitární rezistence oproti poddruhu M. m. domesticus. Hematologické vyšetření dále ukazuje, že hybridní jedinci jsou v lepším zdravotním stavu oproti rodičovským poddruhům. Naše výsledky tedy podporují...
|
|
|
Vliv parazitů na hematologické parametry u obratlovců
Vacková, Julie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Vychýlení organismu z homeostázy se projevuje fyziologickým stresem a změnami imunologické aktivity, které vedou ke změnám ve složení krve. Vyšetřením krevního obrazu lze zjistit odchýlení od dlouhodobého optima - zdravotní stav. Hematologické změny spojené s parazitismem jsou u některých skupin parazitů tak charakteristické, že lze odhadnout, čím je daný jedinec infikován. Cílem práce je shrnout základní metody používané ve veterinární hematologii k popisu krevního obrazu a zhodnotit vliv jednotlivých skupin parazitů na hematologické parametry týkající se červených a bílých krvinek. Změny hematologických parametrů obratlovců jsou nejvýraznější u mnohobuněčných endoparazitů, pro které je většinou typická eozinofilie a zvýšení celkového počtu leukocytů v krvi. Mnohobuněční ektoparazité obvykle snižují počet erytrocytů a zvyšují počet leukocytů. Extracelulární bakterie zvyšují absolutní počet neutrofilů a lymfocytů, zatímco intracelulární bakterie způsobují pokles všech typů krevních buněk. Viry často snižují absolutní počet leukocytů a způsobují změny relativního počtu lymfocytů neutrofilů. Typická je anemie. Změny v hematologických parametrech způsobené prvoky je obtížné zobecnit a o vlivu hub na krevní obraz obratlovců se toho mnoho neví. Variabilita v efektu různých parazitů na konkrétní...
|
|
|
Využití molekulárně genetických přístupů při hledání původu domestikovaných druhů zvířat
Buchtová, Lucie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
Domestikace zvířat byla jednou z hospodářsky nejvýznamnějších činností moderních lidí. Umožnila nejen určitá zvířata účinněji využívat, ale také je šlechtit (tedy zkvalitňovat jejich požadované vlastnosti) a pomocí různých křížení získávat nové formy využitelné v zemědělství. Právě umělá selekce a patrně i hybridizace jsou základem současné variability plemen hospodářských zvířat. Způsob vzniku těchto plemen je však již dávno zapomenut a srovnávací morfologie nemůže poskytnout vodítko pro poznání příbuznosti jednotlivých plemen. Informace o příbuznosti plemen přesto nutně potřebujeme například při posuzování selekce a predikci funkčního významu genetických změn. Jedinou cestou k odhadnutí fylogeneze plemen domestikovaných druhů tak mohou být metody molekulární genetiky. Cílem této práce je podat stručný přehled molekulárně genetických metod, které doposud byly v souvislosti s výzkumem domestikace živočichů použity a nastínit výsledky, které byly pomocí těchto metod získány. Dále je v práci na základě shod a rozdílů mezi jednotlivými metodami kriticky posouzeno použití těchto metod a výsledně zhodnocena věrohodnost hypotéz o původu plemen domácích zvířat. Klíčová slova: domestikace, evoluce, hospodářská zvířata, variabilita, selekce, molekulární metody
|
|
|
Mezidruhový polymorfismus imunitních genů u volně žijících zvířat
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Matiašovic, Ján (oponent)
Mezidruhový polymorfismus (TSP) je popisován jako výskyt identických či podobných alel u příbuzných druhů. TSP nezahrnuje případy, kdy podobnost vznikla konvergencí, popisuje pouze situace, kdy byl sdílený polymorfismus dceřiných druhů zděděn od společného předka. Neutrální TSP je běžným jevem doprovázejícím speciaci a s narůstající dobou od divergence obvykle vymizí. Z hlediska evoluce imunitního systému a zajištění rezistence hostitele proti parazitům je mnohem důležitější tzv. balancovaný TSP. U funkčně významných lokusů imunitních genů může být dlouhodobě udržován desítky milionů let mechanismem balancující selekce. Tato práce shrnuje soudobé poznatky o TSP imunitních genů především u volně žijících živočichů. Zabývá se evolučními faktory ovlivňujícími šíři a dobu perzistence TSP, evolučními mechanismy zdánlivě připomínajícími TSP a obtížemi stanovení TSP. Většina studií zabývajících se TSP se soustřeďuje pouze na popis sekvencí vazebných míst klasických genů hlavního histokompatibilního komplexu (MHC I a MHC II). Naše znalosti o dalších imunitních genech, u nichž můžeme potenciálně předpokládat TSP, obzvláště u genů vrozené imunity, jsou pak naprosto nedostatečné. I u nejlépe prozkoumaných MHC chybějí rozsáhlé komparativní studie s dostatečným počtem jedinců na druh, které by se snažily...
|
|
|
Ovlivňují ptačí malárie reprodukční úspěch hostitele?
Krausová, Simona ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Malarické onemocnění způsobované intracelulárními parazity je u ptáků velice časté. Pokud nedojde vlivem infekce k úmrtí nakaženého jedince, může docházet k ovlivňování různých úrovní fitness, které mohou mít následky také na jeho reprodukční úspěch. Nakažení jedinci díky svému špatnému fyzickému stavu potom mohou snášet méně kvalitních vajec, vyvádět méně životaschopných mláďat, snižovat frekvenci krmení svých potomků atd. I když se může zdát, že malaričtí parazité nepochybně negativně ovlivňují své hostitele v reprodukci, najdeme také řadu studií, které s touto predikcí nesouhlasí. Tyto rozdíly u jednotlivých studií mohou být zapříčiněny různými testovacími metodami, které byly u studií použity. S různými testovacími metodami souvisí další možné problémy, které mohou více či méně ovlivnit úspěšnou detekci malarických parazitů.
|
|
|
Změna exprese imunitních genů při vzniku zánětu u ptáků
Pojezdná, Anežka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Chudíčková, Milada (oponent)
Zánět je jedním z nejdůležitějších imunologických mechanismů chránících živočichy před chorobami. Ačkoliv jsou mechanismy zánětu dobře popsány u savců, o regulaci zánětu u ptáků je toho známo relativně velmi málo. Ve své bakalářské práci jsem proto shrnula informace o změnách genové exprese ve tkáních po vzniku zánětlivé imunitní odpovědi u ptáků. Snažila jsem se uspořádat hlavní rysy této imunitní reakce u ptáků a upozornit na odlišnosti oproti situaci u jiných skupin obratlovců, především u savců. Soustředila jsem se především na molekuly vázané na povrchu jednotlivých typů imunitních buněk, dále i na signalizaci prostřednictvím rozpustných faktorů, cytokinů. Ačkoliv jsou si v obecných rysech imunologické mechanismy zánětu u ptáků a savců podobné, ve své práci jsem ukázala, že především velká část signálních molekul funguje u těchto dvou skupin obratlovců rozdílně (např. prozánětlivá signalizace přes členy TNF SF) a že určité potenciálně významné odlišnosti lze najít i mezi jednotlivými druhy ptáků (např. rozdílné rozpoznávání virových RNA kachnou domácí a kurem domácím). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.