|
|
Podmínky vzniku mury z 15.5.2014 ve Smutné dolině (Západní Tatry)
Dlabáčková, Tereza ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent)
Cílem této bakalářské práce je stanovení podmínek, které vedly ke vzniku mury dne 15. 5. 2014 ve Smutné dolině v Západních Tatrách. Na základě statistické metody 4σ a doplňkových globálních a lokálních modelů, založených na množství srážek a jejich trvání během dané události a lokálních modelů založených na množství srážek během dané události, byly odvozeny hodnoty pro srovnání s prahovými hodnotami vybraných modelů. Dále bylo pomocí GPS provedeno geomorfologické mapování mury a zaznamenání jejích základních charakteristik, např. přítomnost plošných akumulací sutin nebo akumulačních valů, dále šířka a hloubka vytvořeného koryta. Odvozené hodnoty srážkových úhrnů byly v případě modelu 4σ a modelů založených na množství srážek a jejich trvání během dané události překročeny, na rozdíl od modelů založených na množství srážek během dané události. Dále bylo zjištěno, že svou délkou mura představuje jednu z rozsáhlejších mur, ovšem např. šířkou koryta se od průměrné velikosti mur v Západních Tatrách neliší. Klíčová slova: svahový proces, mura, prahová hodnota, Západní Tatry
|
|
|
Variabilita sněhové pokrývky na Čertově louce a v Modrém sedle (Krkonoše) v letech 2003-2013
Tryzna, Vojtěch ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce shrnuje 10 let výzkumu rozložení výšky sněhové pokrývky na vrcholových partiích východních Krkonoš v souvislosti s vývojem periglaciálních tvarů na těchto lokalitách. Výzkum probíhal v zimních sezónách 2003/2004 až 2012/2013 na lokalitách Čertova louka a Modré sedlo. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se mění prostorová variabilita výšky sněhové pokrývky v průběhu sezóny a zda se sledované lokality mohou vzájemně ovlivňovat z hlediska distribuce sněhu mezi těmito lokalitami. Měření bylo prováděno ruční metodou pomocí lavinové sondy v pravidelně síti 141 bodů. Naměřená data byla dále porovnána s výškou sněhové pokrývky z meteorologické stanice na Luční boudě a s pravidelným měřením horské služby. Jako hlavní ukazatel prostorové distribuce sněhové pokrývky byl vybrán index obecné variability, který se počítal pro jednotlivé lokality za sledované období. Největší naměřené hodnoty výšky sněhové pokrývky byly pravidelně dosahovány v centrální nivační depresi na Čertově louce (max. 570 cm), naopak nejméně sněhu bylo pravidelně zaznamenáváno na hraně Modrého sedla (min. 35 cm). Rozdíl mezi těmito lokalitami dokumentuje i hodnota indexu obecné variability za celou sledovanou dekádu pro Čertovu louku (97) a pro Modré sedlo (33). Nejvyšší hodnoty byly většinou měřeny v únoru a sněhová pokrývka...
|
|
|
Ledopády v Krkonoších
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je získat a prezentovat základní poznatky o ledopádech na území Krkonoš. Lokalizace probíhala formou terénního šetření na vytipovaných místech. Zároveň byla pomocí dálkoměru zjišťována i výška ledopádu. Kritéria pro ledopády byla stanovena na minimálně 4 m výšky a 4 m šířky. Pomocí morfometrických analýz v programu ArcGis byly vypočítány hodnoty pro nadmořskou výšku, sklon okolních svahů, orientaci a relativní výškovou členitost. Zjištěné hodnoty byly vzájemně porovnávány a diskutovány s ohledem na tvar reliéfu. Dále bylo záměrem seskupit dosavadní poznatky o tématu ledopádů a provést fyzicko-geografickou charakteristiku s vazbou na ledové útvary. Celkový počet zjištěných ledů je 49, přičemž větší část se nachází v Labském dole (30). Dalšími lokalitami je oblast Obřího dolu (10), okolí jezer Mały a Wielki Staw (7) a Velká Kotelní jáma (2). Ledopády se v Krkonoších vyskytují ve výšce 904-1345 m n. m (průměr 1172 m n. m). Maximální výška ledopádů je až 100 m (v průměru 36 m). Sklon okolních svahů je v rozmezí od 18ř do 39ř. Relativní výšková členitost nabývá hodnot od 583 m do 740 m (průměr 637 m). V expozici ledopádů převládá východní směr se dvěma větvemi východo-severovýchodní a východo-jihovýchodní. Všechny tyto parametry úzce souvisí s determinací ledopádů na...
|
|
|
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
|
|
|
Geneze žulových jeskyní v Krkonoších
Tomíček, Jiří ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
V Krkonoších je evidováno celkem 16 žulových jeskyní, které lze zařadit do 4 morfogenetických typů: rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové jeskyně a jeskynní výklenky. Prostorové rozmístění jeskyní je velmi nerovnoměrné - 13 jeskyní se nachází na území Pogórze Karkonoskie a 3 jeskyně na území Krkonošských hřbetů. Jeskyně, spojené s pohyby skalních bloků (rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové) vznikly v periglaciálních podmínkách kombinací kryogenních a gravitačních procesů. Jeskynní výklenky vznikly selektivním zvětráváním horniny podél horizontálních puklin. Nejvhodnějším typem krkonošské žuly pro vznik jeskyní je hrubozrnná porfyrická varianta, která má nepravidelný systém primárních puklin a je méně odolná vůči selektivnímu zvětrávání. Výzkum současného vývoje jeskyní Krakonošova klenotnice a Lomená v Pančavské jámě by bylo vhodné zaměřit na monitoring recentních pohybů skalních bloků a relativní datování puklinových ploch.
|
|
|
Evaluation of physical-geographical research of the High Tatra Mts in the period 1969 - 2008
Jurdík, Michal ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Táto bakalárska práca rozoberá fyzicko-geografické výskumy o Vysokých Tatrách v rokoch 1969 - 2008. Porovnáva súčasné poznatky o prírode Tatier s poznatkami starými niekoľko desaťročí. Popisuje najvýznamnejšie publikované práce. Tiež popisuje pohorie z hľadiska geomorfologických, hydrologických, klimatických, pôdnych a ďalších charakteristík. Vysoké Tatry predstavujú výnimočný komplex zložiek krajiny a sú modelovým pohorím pre výskum vysokohorského prostredia, pretože sa na malej ploche uplatňuje široké spektrum krajinotvorných faktorov a výšková členitosť im dodáva rôznorodý charakter prostredia. Kľúčové slová: fyzická geografia, Vysoké Tatry
|
|
|
Využití georadaru v geomorfologii
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Georadar (Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, sloužící k vykreslení podpovrchových struktur. V posledních letech expandovala do geomorfologického výzkumu jako velmi rychlá, levná a spolehlivá metoda průzkumu plošně velkých oblastí. Svými možnostmi je zvláště vhodná v sedimentárních prostředích. Bakalářská práce se zabývá představením této metody, jelikož v české geomorfologické sféře ještě není etablovaná. Práce přibližuje fyzikální podstatu metody, přístroje a jeho komponent. Rešerše odborné literatury umožnila vytvořit seznam druhů georadarových odrazů s příklady a českou terminologií, a zdokumentovat typické projevy sedimentárních (i jiných) struktur v některých geomorfologických prostředích (glaciálním, periglaciálním, fluviálním, zazemnělých jezer a svahovém). Byl vytvořen metodický postup pro úpravu a interpretaci radargramu. Následně došlo k dešifraci georadarových snímků ze třech modelových lokalit.
|
|
|
Sněhové poměry na Čertově louce a v Modrém sedle (Krkonoše) v zimě 2010/2011
Tryzna, Vojtěch ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nyplová, Petra (oponent)
Sněhové poměry na studovaných lokalitách ve východních Krkonoších byly v zimě 2010/2011 zjišťovány na základě pravidelných terénních měření výšky sněhové pokrývky. Pro vyhodnocení a interpretaci provedených měření byla využita data z meteorologické stanice na Luční boudě a publikované výsledky předchozích měření v dané oblasti. Na Čertově louce se nachází nivační deprese, ve které docházelo ke zvýšené akumulaci sněhové pokrývky, která roztála na počátku června. Na lokalitě Modré sedlo, která je z větší části vystavena deflaci, sníh přetrval do konce dubna. Rozmístění sněhové pokrývky na obou lokalitách bylo v zimě 2010/2011 shodné s předešlými pozorováními. Maximální výška sněhové pokrývky byla nejnižší (o 8,4 až 43,8 %) z dosavadních pozorování a byla zaznamenána přibližně o měsíc dříve (18. 2.). Hlavním důvodem neobvyklého vývoje sněhové pokrývky byla teplá fronta s dešťovými srážkami, která ovlivňovala studované území v průběhu března. Zima 2010/2011 byla z hlediska mocnosti a délky trvání sněhové pokrývky na studovaných lokalitách podprůměrná.
|
|
|
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zaměřuji na území v Moravské bráně, které bylo během kvartéru zasaženo kontinentálním zaledněním. Zabývám se reliéfem na území Moravské brány a zda tu lze najít doklady kontinentálního zalednění. Dále jestli jsem schopna potvrdit nebo vyvrátit prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce. Hlavní části diplomové práce představují: vývoj poznatků a názorů na zalednění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okrajů ledovců, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Vzhledem k tomu, že je reliéf již značně pozměněn, tvary, které po sobě ledovec zanechal, jsou zde velmi obtížně viditelné. Dospěla jsem k tomu, že prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce mohu potvrdit jen v určitých částech.
|
|
|
Korelace morén ve východních Krkonoších
Šebestová, Eva ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na určení relativního staří morénových akumulací v údolích Łomnice a Łomniczky na území Polska a v Obřím dole na území Česka. Cílem práce je získat ucelený soubor zvětrávacích charakteristik morénových akumulací, na základě kterých bude možné korelovat morénové akumulace v zájmovém území. Pro zájmové území byly shromážděny mapy ledovcového reliéfu, podle kterých byla určena předběžná poloha morénových akumulací. Morénové akumulace byly následně v terénu přesně zmapovány a byly vybrány vhodné lokality pro měření zvětrávacích charakteristik. Pro stanovení stupně zvětrání balvanů na morénových akumulacích bylo použito Schmidt-hammerové měření. Jako doplňující údaje, které charakterizují stav zvětrání balvanů, byly měřeny rozměry zvětrávacích prohlubní a mocnost zvětrávací kůry. Naměřené údaje o morénových akumulacích byly statisticky vyhodnoceny pomocí korelační analýzy, analýzy rozptylu (ANOVA) a shlukové analýzy. Na základě naměřených dat a pomocí statistického zpracování se potvrdilo, že sledované morénové akumulace ve třech zájmových lokalitách nevykazují z hlediska zvětrání povrchu výrazné rozdíly. Korelace morénových akumulací ukázala na shodné relativní stáří morén, které leží v nejnižších nadmořských výškách v zájmovém území. Jsou to morény, které byly vytvořeny při...
|
host ::
