|
|
Arbitrabilita sporu a mezinárodní obchodní arbitráž
Svatoš, Martin ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Resumé: Arbitrabilita sporu a mezinárodní obchodní arbitráž Bc. Martin Svatoš Cílem této práce je prozkoumat a vysvětlit pojem arbitrabilita sporů v mezinárodní obchodní arbitráži, zejména pak srovnat český a zahraniční přístup k tomuto fenoménu. Práce sestává ze tří částí, přičemž každá z nich pojednává o arbitrabilitě ze specifického úhlu pohledu. První kapitola je úvodní a měla by uvést čtenáře do základní problematiky arbitrability sporů. Je v ní zejména předestřen samotný pojem arbitrability, zmíněna je i problematika volby práva a je také vysvětleno, jaká instituce bude o arbitrabilitě sporu rozhodovat. V závěru je pak představeno dělení arbitrability na subjektivní a objektivní. Druhá část pojednává o subjektivní arbitrabilitě, což je vlastnost sporu určující, zdali může být takový spor podřízen rozhodčímu řízení vzhledem k subjektům sporu. Práce si všímá především postavení států a právnických osob veřejného práva, které jsou někdy vnitřními normami vlastních právních řádů z rozhodčího řízení vyloučeny. Je pojednáno o relevantní české právní úpravě a současně o některých zahraničních právních řádech a jejich přístupu k subjektivní arbitrabilitě. Také je zmíněn fenomén tzv. odmítání spravedlnosti některými státy. Nakonec jsou zmíněny některé přelomové nálezy a rozhodnutí, zejména pak případ Banteler,...
|
|
|
European private international law - the unification of the conflict of law rules
Laurincová, Lucia ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Záver Úprava kolíznych otázok na európskej úrovni je v súčasnosti stále viac sa rozvíjajúci trend, čo dokumentujú relatívne nedávno prijaté a stále rozpracované návrhy nariadení rozobraté v tejto práci, okrem úpravy nariadenia Rím I, ktoré z veľkej časti prebralo úpravu existujúcu už predtým v Rímskom dohovore z roku 1980. Nájsť tie správne kolízne riešenia unifikované na Európskej úrovni je náročný proces, ako už spomenuté v úvode, zvlášť v oblasti rodinného práva vyžadujúceho jednomyseľnosť. V každom prípade myslím, že úprava týchto otázok akokoľvek náročná má svoje opodstatnenie a hlavne praktický dopad, keďže sa jedná o situácie, ktoré sa vyskytujú čoraz častejšie v rámci pohybu v Európskej únii. Niektorí autori považujú úpravu kolíznych otázok v nariadení Rím I a Rím II a vtedy ešte pripravovaného Rím III za postupný vývoj, kúsok po kúsku, tzv. právnych ostrovčekov až dokiaľ sa možno niekedy podarí vytvoriť európsky zákonník medzinárodného práva súkromného.1 Myslím však, že na európskej úrovni vytvorenie jednotného kódexu pre medzinárodné právo súkromné ani dosť dobre možné nie je a snáď to ani nie je úplne žiaduce. Primárne právo poskytuje dostatočný legislatívny rámec pre postupy v tejto oblasti, či už klasickou cestou prijímania legislatívnych aktov, hlavne nariadení, alebo ako to dosvedčuje súčasný...
|
|
|
Deciding the subject-matter in international commercial arbitration
Rohaľová, Lucia ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Táto rigorózna práca sa zaoberá problematikou rozhodovania o merite sporu v medzinárodnom rozhodcovskom konaní. Jej primárnym cieľov je analyzovať najznámejšie spôsoby rozhodovania o merite sporu, čiže nielen rozhodovanie podľa práva štátu, ale aj rozhodovanie ako amiable compositeru, ex aequo et bono a lex mercatoria. Sekundárnym cieľom práce je stručné predstavenie okrajových spôsobov rozhodovania o merite sporu. V prvej kapitole práce je vymedzený samotný pojem medzinárodné rozhodcovské konanie. Druhá kapitola práce vysvetľuje potrebné teoretické pojmy a súvislosti rozhodovania o merite sporu v medzinárodnej arbitráži. Účelom tejto kapitoly je nielen uviesť čitateľa do problematiky, ale najmä vysvetliť ďalšie členenie práce. V tretej kapitole rozoberáme rozhodovanie o merite sporu podľa práva štátu vybraného stranami alebo rozhodcami. Štvrtá kapitola sa zaoberá problematikou rozhodovania podľa spravodlivosti a v piatej kapitole charakterizujeme lex mercatoria. V šiestej kapitole sme stručne charakterizovali ostatné spôsoby rozhodovania o merite sporu a to rozhodovanie podľa všeobecných právnych princípov, obchodných zvyklostí, rozhodovanie pomocou metódy tronc commun, rozhodovanie podľa moslimskej šaríje a napokon rozhodovanie na základe samotných zmluvných ustanovení umožnené vďaka existencii...
|
|
|
Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky se zaměřením na soudní příslušnost dle nařízení Rady ES č. 44/2001, Brusel I
Eliášová, Petra ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
ZÁVĚR Mezinárodní příslušnost soudů je v dnešní sjednocené Evropě velmi významným institutem mezinárodního civilního procesního práva. S přistoupením velkého množství států do EU v posledních několika letech a s dalším jejím očekávaným rozšířením se tak postupně zvětšuje území, na kterém se Nařízení Brusel I uplatňuje. Pro soudy a subjekty členských států, které byly smluvními stranami Bruselské úmluvy, nejsou pravidla určování soudní příslušnosti dle Nařízení Brusel I žádnou novinkou, subjekty a soudy nových členských států se však musely a budou muset pro ně novému "Bruselskému modelu" určování příslušnosti přizpůsobit. Z výše uvedeného důvodu bylo jedním z cílů této práce vymezit jednotlivá pravidla soudní příslušnosti dle Nařízení Brusel I, jejich vzájemné vztahy a systém tak, aby bylo žalovanému i žalobci předem známé, který soud by mohl být příslušný projednávat jejich budoucí či již existující spor. Na základě rozboru jednotlivých pravidel jsem dospěla k následujícímu závěru. Základní pravidlo příslušnosti soudů dle bydliště žalovaného může žalobce uplatnit až na výjimky vždy, a to bez ohledu na předmět konkrétního sporu. Alternativní pravidla příslušnosti I a II, která umožňují žalobci žalovat žalovaného u soudu jiného státu než státu jeho bydliště, představují alternativu k základnímu pravidlu a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.