|
|
"Pukl, hyjta ha muzika" aneb osobní vzpomínky členů chodských folklorních souborů nejen na národopisný festival Chodské slavnosti
Batková, Žaneta ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je reflektovat osobní vzpomínky členů chodských folklorních souborů nejen na národopisný festival Chodské slavnosti v období od poloviny padesátých let do současnosti. Na jednu stranu je kladen důraz na komparaci vzpomínek na tento národopisný festival v období před a po roce 1989, na druhou stranu je věnována pozornost dílčím interpretačním okruhům, jako je cestování chodských folklorních souborů před rokem 1989 nebo téma hudební kariéry jednotlivých narátorů. Jsou zde sledovány proměny politické situace a její vliv na program slavností, případně jejich organizaci či vztahy místních folklorních souborů. Primární pramen diplomové práce tvoří rozhovory vedené metodou orální historie s bývalými i současnými členy lokálních folklorních skupin. Text se opírá také o archivní materiály, dobový tisk a memoárovou literaturu. Při reflexi vzpomínek na národopisný festival je sledována jak rovina historicko-politická, tak hudebně-společenská. Hlavním přínosem práce je proto prezentace tématu z rozličných úhlů pohledu. Klíčová slova: Chodské slavnosti, folklor, dudácká muzika, komunismus, cestování, orální historie
|
|
|
Prostředí a podmínky života lidí s mentálním handicapem v letech 1969 - 1992
Zdráhalová, Lucie ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Tato diplomová práce by ráda přispěla k rozšíření povědomí o problematice mentálně postižených za normalizace. Tedy o skupině, která patřila k marginalizovaným. Předkládaná práce si klade za úkol zjistit, zda a případně jakým způsobem se v období let 1969 až 1992 proměňovalo prostředí a podmínky života lidí s mentálním postižením v ústavní péči. A jakým způsobem na ně zapůsobila transformace devadesátých let. Výzkum je realizován metodou orální historie a pracuje s pěti svědectvími. Všechny narátorky jsou ženy, které jsou z různých krajů ČR a pracovaly s lidmi s mentálním postižením jak před rokem 1989, tak i v letech devadesátých. Dalšími zdroji informací byly publikace věnované speciální pedagogice, které zahrnovaly i vývoj péče o mentálně postižené, byť velmi stručně. Čerpala jsem jak z publikací vyšlých ve zkoumaném období, tak i ze současných a také ze sborníků z konferencí. Mezi základní okruhy témat patří denní režim v ústavech, vzdělávání (ústavní i mimo ústavní), zaměstnání, finanční záležitosti, volný čas mentálně postižených lidí, dále pohled většinové společnosti na tyto lidi a vzdělávání speciálních pedagogů. Na závěr je uvedena kapitola o reflektování změn, které nastaly po listopadu 1989. Klíčová slova: mentální postižení, mentální retardace, Downův syndrom, ústav sociální péče,...
|
|
|
Fenomén baru a barmana za socialismu
Kreuzerová, Barbora ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Práce pojednává o profesi barmana mezi lety 1958 a 1988 v socialistickém Československu. Věnuje se rozvoji mixologického řemesla po druhé světové válce a úskalí, kterými musel obor v období socialismu projít až do konce osmdesátých let. Prostřednictvím rozhovorů s pamětníky autorka zkoumá nešvary, které se za barovými pulty v tehdejším Československu děly. Popisuje, které druhy alkoholu i nealkoholických nápojů na tuzemském trhu chyběly a jak si s tím barmani dokázali poradit. Autorka se zaměřila i na barmany jako překupníky valut. Rozebírá zákony, které o alkoholu v těchto letech vyšly a krátkou charakteristikou se věnuje nejzajímavějším a nejnavštěvovanějším barům v Praze.
|
|
|
Insitní umění v Československu
Oberfalcer, Edvard ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce "Insitní umění v Československu" pojednává o historickém a teoretickém vývoji insitního umění v Československu. V teoretické části je pozornost věnovaná vývoji teorie a terminologie insitního umění a jeho vztahu k jiným uměním. Pro komplexnost práce je reflektován historický vývoj ve světě a následně historie insitního umění v Československu. Hlavní část diplomové práce je zaměřená na dva projekty Slovenské národní galerie. Prvním je pořádání mezinárodní výstavy Trienále insitného umenia, která měla celkem tři ročníky a konala se v letech 1966 až 1972 v Bratislavě. Druhým projektem, který měli organizátoři trienále na starost, bylo vydávání Bulletinu INSITA, který je pro tuto práci stěžejním zdrojem informací. Součástí práce jsou také rozhovory s teoretičkou umění Katarínou Čiernou a sběratelem umění Pavlem Konečným, získané metodou orání historie, které cenným způsobem doplňují informace získané z literatury, archivních pramenů a dobového tisku. Klíčová slova: insitní umění, Trienále insitného umenia, Bulletin INSITA, Štefan Tkáč, naivní umění, Československo, Bratislava, Insitafilm
|
|
|
Systém služeb a protislužeb v období tzv. normalizace - podpultové zboží a bezhotovostní trh
Kříž, Štěpán ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Diplomová práce Služby a protislužby v období tzv. normalizace je kvalitativním výzkumem. Věnuje se problematice podpultového zboží a bezhotovostního trhu v 70. a 80. letech v Československu. Díky systému centrálně plánované ekonomiky nebyl komunistický režim schopen vyprodukovat dostatečné množství potravin a jiného zboží a pokrýt tak poptávku všech obyvatel. Zaměstnanci, kteří pracovali v obchodních domech a v prodejnách, měli ke zboží snadnější přístup než ostatní. Díky tomu měli jistou moc nad distribucí a vytvářeli systém tzv. podpultového zboží, kdy určité komodity zajistili pro okruh svých příbuzných či známých Pro samotný výzkum bylo využito metody orální historie a kromě odborné literatury je tak dalším základním pramenem 8 rozhovorů s žijícími pamětníky.
|
|
|
Náboženský život v jižních Čechách v období 1948-1989
Shonová, Kristýna ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Diplomová práce Náboženský život na jihu Čech v období let 1948-1989 se věnuje problematice omezování katolického církevního života ze strany státu. Vzhledem k tomu, že po Únoru 1948 přistoupila komunistická vláda k vydávání "nových církevních zákonů" a tím započala cílené omezování církevního života u nás, ovlivnila tak nespočet životních příběhů věřících. Pomocí metody orální historie, studia archivních dokumentů Jihočeského krajského národního výboru a odborné literatury jsem se touto prací snažila přiblížit alespoň některé aspekty oné doby v životech sedmi jihočeských pamětníků, čítající čtyři kněze a tři katolické laičky. Klíčová slova: katolická církev, politika, náboženství, orální historie, církevní zákony, komunismus
|
|
|
Časopis Květen
Mečíř, Vojtěch ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Květen byl měsíčník pro literaturu a umění (a od třetího ročníku také "život"), který vycházel pod hlavičkou Svazu Československých spisovatelů od září 1956 do června 1959. Byl založen jako časopis pro "začínající spisovatele", avšak poměrně záhy se tento koncept ukázal jako neudržitelný, a členové redakční rady mu začali vtiskovat vlastní tvář, která získala uchopitelnější podobu na II. sjezdu Čs. spisovatelů, kdy byl mladými básníky (a teoretikem) vyhlášen program "poezie všedního dne". Ten byl však formulován obecně a možná i nejasně, s čímž se autoři Května potýkají po další ročníky. Zároveň s tím jsou vystavovány tlaku oficiálních míst, jelikož "bojem proti revizionismu" se začalo likvidovat liberálnější prostředí, které panovalo kolem roku 1956. Květen se snažil této tendenci nepodlehnout. Navíc si tou dobou mladí teoretici nacházeli pevnější východiska, která se postupně stala režimu nepřípustná. Na počátku roku 1959 tak přichází tvrdá kritika, která má za následek zrušení časopisu. V této práci prostřednictvím archivního výzkumu, orální historie a sémiotické analýzy ukazuji, že přes jeho zrušení udržovalo vedení princip "stranickosti" a provinilo se spíše tím, že dávalo prostor teoretikům, kteří ve větší či menší míře opouštěli pevnou půdu oficiálních nároků na literaturu. "Poezie všedního dne" pak...
|
|
|
Nabídka spotřebního zboží a služeb v Opavě v době tzv. normalizace
Stříbná, Klára ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato práce bude pojednávat o nabídce spotřebního zboží ve městě Opava a dostupnosti různých služeb pro místní občany v letech takzvané normalizace. Práce si bude klást otázku, co v Opavě a jejím okolí bylo, co chybělo či jak byli s celou nabídkou spotřebního zboží a služeb spokojeni místní obyvatelé. Práce bude sledovat proměny veřejného prostoru města v souvislosti se změnami nabídky. Celá diplomová práce se bude mimo jiné opírat o rozhovory s pamětníky s tímto prostředím spjatých. K tomu bude využita jako jedna z metod bádání také orální historie. Tato metoda v oblasti soudobých dějin, na které se tato práce bude soustředit, využívá toho, že účastníci zkoumaného období a zároveň jeho svědkové stále žijí a mohou se tedy na základě svých zážitků, zkušeností, vzpomínek k minulým událostem vyjádřit.1 1 Vaněk, M. a kol.: Orální historie (skriptum). Orální historie: Metodické a "technické" postupy, Olomouc 2003, s. 1.
|
|
|
Alois Vocásek (1896 - 2003). Životní příběh posledního čsl. legionáře
Beroun, Zdeněk ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o posledním příslušníkovi čsl. legií Aloisi Vocáskovi (1896 - 2003). Jeho dlouhý životní příběh, vymezený třemi stoletími, je zde prezentován v přirozené časové posloupnosti. Autor sleduje období Vocáskova dětství a dospívání v rakousko-uherské monarchii, účast v první světové válce, službu v čsl. legiích, život v meziválečném Československu, za německé okupace a po porážce nacismu. Právě na Vocáskovo působení v čsl. zahraničním vojsku a jeho politické postoje v době existence tzv. protektorátu Čechy a Morava je v textu zaměřena největší pozornost; tyto dvě historické etapy tvoří hlavní dějové linie magisterské práce. Vocáskovy životní osudy, doprovázené autobiografickým vyprávěním a vzpomínkami jeho současníků, jsou zde konfrontovány s archivními materiály. Autor se zároveň pokouší začlenit celý příběh do kontextu obecných dějin. Součástí práce jsou rovněž textové přílohy.
|
|
|
Kulturně-vědní politika KSČ a ideologizace společenských oborů v letech 1945-1960
Devátá, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
dizertační práce Kulturně-vědní politika KSČ a ideologizace společenských oborů v letech 1945-1960 Mgr. Markéta Devátá Předkládaná práce se věnuje komunistické kulturně-vědní politice v letech 1945-1960 z hlediska naplňování jejího stěžejního cíle, jímž bylo celospolečenské přijetí komunistické ideologie, učení marxismu-leninismu. Zabývá se vývojem v období, které započalo formulací společensko- politického transformačního programu přerůstání tzv. národní a demokratické revoluce v revoluci socialistickou a bylo zakončeno deklarací o dosažení socialistické výstavby a které po dosažení mocenského monopolu KSČ provázelo úsilí o široce pojatou kulturní revoluci koncipovanou jako "revoluční myšlenkový převrat", resp. "ideologický přerod" uskutečňovaný výchovou k marxisticko-leninskému světovému názoru. Komunistickou kulturně-vědní politiku tedy sleduje v kontextu marxistického diskurzu a ve smyslu analýzy forem, kterými docházelo k ovlivňování společenskovědních oborů, jež byly předurčeny k šíření marxistické filozofie. V užším rámci práce sleduje vývoj vysokých škol, resp. školskou politiku, jež je chápána jako součást komunistického kulturně-vědního programu. V nejužším zaměření se pak zabývá konstituováním politické výchovy a výuky marxismu-leninismu na vysokých školách jako stěžejního ideologického...
|
host ::
RSS.