|
|
Intencionální akt a idealita řečového významu v Husserlově myšlení
Kroupa, Martin ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Gottlob Frege v svém proslulém článku "Über Sinn und Bedeutung" rozlišil význam a smysl slova. Podle Frega má smysl ideální povahu. Význam je pak objektivním referentem výrazu. Později v článku "Der Gedanke" rozšířil rozlišení na celou větu, kde se smysl označil za myšlenku věty a význam pojmenoval pravdivostní hodnotou. Myšlenka má stejně jako smysl výrazu ideální charakter. Vyvstává otázka, jak je tento region idealit dostupný lidskému rozumu. Frege píše, že myšlenku uchopujeme silou myšlení. Několik let poté Edmund Husserl provedl v Logických zkoumáních mezi ideálním smyslem a předmětem intence podobnou distinkci. V mnoha ohledech obě koncepce porovnávat. Husserl však "uchopováním" idealit chápe jako formu abstrakce z intencionálních aktů. Nejedná se o abstrakci v empirickém smyslu, ale o ideaci, kde se univerzálie ukazují v originálním názoru. Hlavním tématem této práce je pak analýza Husserlovy ideující abstrakce v případech uchopování smyslu jazykových vyjádření.
|
|
|
Prostor znovu zabydlený: Pojetí prostoru světa u Martina Heideggera a jeho vliv na teorii architektury v 2. polovině 20. století
Holeček, Josef ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
4 Abstrakt Tato bakalářská práce představuje pokus o srovnání a výklad jednotlivých koncepcí prostorovosti u Martina Heideggera. Na základě jeho semináře v Le Thor v roce 1969 přebírá práce jeho zpětné členění vlastního díla z hlediska otázky po bytí, kdy se táže nejprve po jeho smyslu, později pravdě, a nakonec po místě bytí. Důraz je kladen právě na srovnání přístupů k prostorovosti v těchto různých obdobích i na Heideggerovo vymezení se vůči předchozí newtonovsko-galileovské, respektive karteziánské představě o prostoru. Toto vymezení probíhá postupně od Bytí a času, a je z něj zároveň patrné, že Heideggerova koncepce prostorovosti je i přes proměňující se terminologii vcelku konzistentní. Práce se zároveň pokouší zdůraznit, že jeho fenomenologické pojetí je v určitém ohledu převratné, a to zejména díky tomu, s jakými výrazy a pojmy ve svém jazyce pracuje. To vede přímo k tomu, že jeho řešení nemá v oblasti západní fyziky ani metafyziky příliš obdoby, a o to je též vlivnější mimo samo pole filosofie, což je zde demonstrováno na příkladu teorie architektury, kde je vliv Heideggerova pojetí prostorovosti patrný dodnes. Klíčová slova: Heidegger, prostor, prostorovost, svět, bytí ve světě, místo, součtveří, krajina, Ortschaft, topologie, jazyk, architektura, teorie architektury
|
|
| |
|
|
Pohled božího oka: epistemický ideál nebo konformita s normami opodstatňování?
Krejčová, Kateřina ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
(česky) V osvícenském osvobození od náboženského mýtu lze spatřovat paradoxní rekurz, který se vyznačuje tím, že vědec v novém typu sekularizované kultury přejímá roli, jež dříve náležela knězi. Zastává pozici prostředníka mezi lidským a nadlidským, omylným a subjektivním, nedokonalým a chybujícím a vzdálenou pravdou, k níž se lidské bytosti vztahují a vůči níž pociťují specifický druh zodpovědnosti. Jestliže "měkké vědy" vyklidily pole před vědami exaktními, stalo se tak proto, že jsme se dosud nedokázali vzdát snu o dokonale neutrálním pohledu Božího oka. Autorka chce ukázat, že objektivita sama není nestranná, nýbrž že se jedná o pojmenování pro různé druhy racionality, které jsou v různých dobách považovány za intelektuální ctnost.
|
|
|
Problematika tělesnosti ve fenomenologické psychologii
Havel, Jan ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade několik cílů. Představit daseinsanalýzu jako vědu založenou na filosofii Martina Heideggera. Ukázat, že zakládání věd vůbec vyžaduje reflexi, zda-li jsou zakládány na adekvátních filosofických fundamentech. V kontrastu k daseinsanalýze dokázat, že soudobá medicína a psychologie byly založeny na neadekvátních fundamentech. V poslední části se bude třeba vypořádat s fenoménem tělesnosti, který je problematický, a ohrožující tak bezrozpornost Heideggerovy filosofie. Klíčová slova Heidegger, Boss, daseinsanalýza, tělesnost, teorie vědy
|
|
|
Normality and Normativity
Haloun, Martin ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Bc. Martin Haloun Normalita a normativita Anotace: Tato diplomová práce, Normalita a normativita, se zabývá problematikou vztahu normálního a abnormálního. Východiskem této práce je analýza výrazu ‚normální' a zároveň výklad významů, kterých ‚normální' může nabývat, které ne vždy spadají v jedno. Během výkladu aspektů normy a normálního bude třeba vzít v potaz zásadní rozlišení mezi faktickým a preskriptivním. Úplný význam pojmu normálního bude vysvětlen na základě jeho vztahu k patologickému a zdravému. S odkazem na práce George Canguilhema a Kurta Goldsteina bude představena definice zdraví, která bere v úvahu specifiku normálního. Zásadním momentem je porozumění nemoci jako určité reakci organismu na omezení prostředí. Důležitým faktorem je uvedení vitální normativity, která je živé bytosti vlastní. Tato koncepce se staví proti vlivné koncepci, která identifikuje zdraví s fyziologickými kritérii, kterou hají mimo jiné i Claude Bernard. Závěrem této práce se budeme krátkosti zabývat společenskými normami. Sociologický pohled na fungování norem, který Michel Foucault rozpracoval ve svém rozsáhlém díle zahrnuje některé Canguilhemovy úvahy. Nicméně obě pojetí se odlišují v základní otázce ohledně povahy vitálních a společenských norem.
|
|
|
C. S. Peircovo pojetí člověka a lidské subjektivity - Já jako semióza
Chudožilov, Andrej ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Otázka, jaký je vztah toho, co bývá pojímáno jako vnitřní subjektivní svět člověka, a toho, co bývá pojímáno jako vnější objektivní realita, je tradiční a nevyřešený problém filosofie. Charles Sanders Peirce svým sémiotickým přístupem k tomuto problému podává přinejmenším originální, přinejlepším pak osvětlující odpověď. Cílem této práce je na jednom místě shrnout, co nám vlastně Peirce ve svém obsáhlém díle k tomuto problému říká. Výsledkem této práce by tak měl být popis ucelené koncepce člověka a lidské subjektivity, jak ji můžeme najít či domyslet z Peircova filosofického systému, a popis jejího místa v myslitelově světonázoru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Evolutionary Algorithms for Data Transformation
Švec, Ondřej ; Pilát, Martin (vedoucí práce) ; Neruda, Roman (oponent)
V této práci jsme navrhli novou metodu pro supervised redukci dimenze, která se učí váhy neuronové sítě pomocí evolučního algoritmu CMA-ES, optimalizujícího úspěšnost k-NN klasifikátoru. Když v dané neuronové síti nejsou použity žádné aktivační funkce, tak algoritmus vykonává lineární transformaci. Tato lineární transformace také může být použita uvnitř Mahalanobisovy vzdálenosti a tím pádem naše metoda může být také považována za distance metric learning algo- ritmus. Při použití aktivačních funkcí v neuronových sítích se algoritmus může taky naučit nelineární transformace. V naší práci se zaměřujeme na redukci do nízko-dimenzionálních prostorů, které jsou užitečné pro vizualizaci dat. Ex- perimentálně také ukazujeme, že ve srovnání s dalšími technikami pro redukci dimenze naše výsledné projekce fungují lépe a také ukazujeme, že naše vizual- izace díky lokalitě k-NN klasifikátoru poskytují lepší interpretaci dat a rozlišení mezi různými třídami v datech. 1
|
|
|
Režimy racionality / Objektivita mezi historickou epistemologií a pragmatismem
Krejčová, Kateřina ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
(česky) Cílem práce je představit vybrané přístupy ke genealogii a proměnám pojmu "objektivita". Zatímco historická epistemologie tento pojem zasazuje do kontextu konkrétního dějinného úseku, v němž se zrodil a etabloval, a vnímá tak objektivitu jako nóvum, pragmatismus ho považuje za reziduum osvícenského diskurzu a navrhuje nahradit ho solidaritou. Oba přístupy analyzují úskalí nekritické aplikace toho termínu na dějiny filosofie a vědy avant la lettre a předpoklad, že objektivita je jen modifikací a jiným pojmenováním konceptu, který je podmínkou jakéhokoliv poznání. Práce vychází z textů Lorraine Dastonové, Petera Galisona, Richarda Rortyho, Thomase S. Kuhna a Pereze Zagorina.
|
|
|
Téma života u raného Bergsona
Novotný, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce sleduje téma života u raného Bergsona. Je rozdělena na tři části. První kapitola se soustředí na Esej o bezprostředních datech vědomí. V této kapitole se můžeme seznámit s distinkcí mezi trváním a prostorem. Tato distinkce je základem Bergsonovy filosofie. Můžeme také pozorovat distinkci mezi hlubším já a povrchovým já, která je založena na první distinkci. Druhá kapitola Hmota a paměť ukazuje, jak jsou předcházející distinkce spojeny prostřednictvím Bergsonovy teorie paměti. V poslední kapitole, nazvané Vývoj tvořivý, se snažíme vyrovnat s metafyzickým konceptem života u Bergsona, který byl vždy spojen s trváním a se svobodou.
|
host ::
RSS.