|
|
Biologické kritérium nepříčetnosti a otázka trestní odpovědnosti pachatele
Hubáčková, Dominika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
1 Abstrakt Předložená práce se zaobírá širokou problematikou osob s duševní poruchou a jejich postavením v trestním právu, a to nejen z pohledu právního, ale i psychiatrického. Pojednává o otázce nepříčetnosti s důrazem na její kritérium biologické. Je důsledně rozebírána právní úprava v České republice, avšak i s přihlédnutím k úpravě světové. Pojem nepříčetnost v trestních zákonech jako takový definovaný nenalezneme, nicméně díky judikatuře a teorii rozpoznáváme dvě její kritéria - biologické a juristické. Biologickým kritériem rozumíme právě existenci některé z duševních poruch. Pro jejich přesné vymezení používá široká odborná veřejnost Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN - 10. revizi. Tato představuje zásadní vodítko pro diagnostiku osobnosti dle skupin duševních poruch. Zde v klasifikaci F0 až F99 nalezneme poruchy chování, poruchy osobnosti, poruchy nálady a další. Z trestněprávního hlediska jsou pro trestní právo některé významnější než jiné, proto je v práci věnována větší pozornost těm forenzně stěžejním, zároveň s použitím praktických případů. Pro zjištění, zda v době činu byly zachovány rozpoznávací a ovládací schopnosti pachatele, využívá se schopností soudních znalců. Činnost znalců - psychiatrů či sexuologů, spočívá v činnosti výukové, výzkumné, preventivně léčebné a v poslední řadě, avšak pro...
|
|
|
Zajištění věci v trestním řízení
Svoboda, Jan ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
v českém jazyce Tato práce si klade za cíl popsat stav a problémy právních institutů týkajících se zajišťování věcí a obecně majetku v současné právní úpravě trestního práva v České republice. Zabývá se jak teoretickými, tak i praktickými stránkami této právní problematiky a podává i výklad jejího historického vývoje. Celá práce je proto zaměřena na rozbor využitelnosti jednotlivých procesních institutů při zajišťování konkrétních věcí, přičemž komparuje právní předpisy civilního práva, ve kterých jsou definovány pojmy věci, pohledávky a jiných složek majetku osob, s předpisy trestního práva, které ne vždy respektují tuto civilně právní problematiku. Autor se vyjadřuje k jednotlivým způsobům zajištění i k potřebě rozlišování mezi důvody zajištění, neboť samotné využití těchto procesních institutů je vždy navázáno na následnou realizaci zajištění tak, aby splnilo účel trestního řízení. K zajišťování věcí totiž dochází z různých důvodů, ať už jde o důkazní funkci zajištěných věcí, reparační funkci zajištěných věcí, tedy jejich vrácení poškozenému, nebo i funkci odčerpávání výnosů z trestné činnosti. V textu práce rozčleněné do několika kapitol se autor vyjadřuje ke všem aktuálně platným a účinným zajišťovacím institutům i k souvislostem s jinými právními předpisy. Po krátkém úvodu je ve druhé...
|
|
|
Vybrané problémy trestní odpovědnosti právnických osob
Kalousová, Simona ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Cílem práce bylo vymezit problémy aktuální právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob a spolu s vývojem právní úpravy České republiky a vývojem právní úpravy Anglie a Walesu zvážit, zda je možné převzít právní úpravu tak, jak je uplatňována v Anglii a Walesu, a použít ji v právním řádu České republiky. Z důvodů rozsáhlosti dané problematiky byly vybrány pouze určité problematické části právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob v České republice. Pozornost byla soustředěna na problematické části vybrané pouze z hmotněprávní části zákona. Přístup k trestní odpovědnosti právnických osob se v angloamerickém systému různí jak na úrovni jednotlivých států do systému náležejících, tak na úrovních federální a státní. V první části diplomové práce je shrnut vývoj právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob v zemích Anglie a Walesu, jakožto vybraných zástupců angloamerického systému právní kultury. Tyto země byly vybrány z důvodů osobní zkušenosti autora získané na studijním pobytu v zahraničí, konkrétně ve Velké Británii. Prvním vybraným problémem je osobní působnost zákona, jež je problematická vzhledem k příliš velkému rozsahu osob, na něž se zákon vztahuje, tedy osob, jejichž jednání lze právnické osobě přičíst. Osobní působnost je vymezena negativním výčtem, tedy výčtem osob,...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Karásková, Eva ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Spolupracující obviněný Abstrakt Diplomová práce se zabývá trestněprávním procesním institutem spolupracujícího obviněného, a to zejména s ohledem na jeho vývoj, souvislost s organizovaným zločinem a relevantní mezinárodní a českou právní úpravu tohoto institutu. Práce je rozdělena do úvodu, pěti kapitol, z nichž každá podrobně představuje jednotlivá témata, a závěru. První kapitola se věnuje historickému vývoji institutu korunního svědka a jeho souvislosti s institutem spolupracujícího obviněného, kontextu přijetí tohoto institutu do české právní úpravy trestního procesu a jeho následné novelizaci. Současně shrnuje připravované změny týkající se institutu spolupracujícího obviněného v rámci rekodifikace trestního práva procesního. Druhá kapitola rozebírá organizovaný zločin v souvislosti s institutem spolupracujícího obviněného. Zaměřuje se na výskyt organizovaného zločinu na území České republiky, jeho specifické znaky a právní úpravu, jejímž účelem je boj proti organizovanému zločinu. Třetí kapitola je zaměřena na mezinárodní právní úpravu institutu spolupracujícího obviněného, kterou vymezují zejména mezinárodní organizace jako je OSN, Evropská unie a Rada Evropy. Aktuální právní úprava institutu spolupracujícího obviněného je z hmotněprávního i procesněprávního hlediska detailně rozebrána v kapitole...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Konopa, Štěpán ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Spolupracující obviněný Abstrakt Spolupracující obviněný představuje relativně nový institut českého trestního práva, do tuzemského právního řádu byl zaveden s účinností od 1. 1. 2010. Hlavním účelem tohoto institutu je boj s organizovaným zločinem, který se vyznačuje vysokou společenskou nebezpečností a pro orgány činné v trestním řízení je mimořádně složité ho potírat vzhledem ke značné propracovanosti vnitřní hierarchie organizovaných zločineckých skupin. Institut spočívá v kooperaci obviněného se státním zástupcem, který ho za spolupracujícího označí v obžalobě výměnou za informace schopné významně přispět k odhalení těchto zločineckých skupin. Spolupracující obviněný je za svou spolupráci odměněn snížením trestu, popř. dokonce upuštěním od potrestání. V první kapitole práce je rozebrán pojem spolupracujícího obviněného a korunního svědka, popsán proces přijímání institutu spolupracujícího obviněného do českého právního řádu a zmíněny jsou také některé právní instituty obdobné. Druhá kapitola se věnuje účinné právní uprávě institutu, některým jejím nedostatkům a jejich možným řešením. Třetí kapitola vyjmenovává některé nejvýznamější přínosy a rizika praktické aplikace institutu. Ve čtvrté kapitole je ve stručnosti popsán institut spolupracujícího obviněného, případně institut mu odpovídající, ve...
|
|
|
Operativně pátrací prostředky
Černá, Kateřina ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Operativně pátrací prostředky Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem operativně pátracích prostředků vymezených trestním řádem, do kterého byly zařazeny s účinností od roku 2002. Hlavním cílem práce je komplexnější popis podstaty a vnitrostátní platné a účinné právní úpravy těchto prostředků, a dále zanalyzování možných problematických míst a nedostatků. V současné době zmíněný zákon v hlavě deváté nazvané postup před zahájením trestního stíhání taxativně vypočítává konkrétní druhy těchto prostředků, kterými jsou předstíraný převod, sledování osob a věcí a použití agenta. Samotná diplomová práce je rozdělena do 6 kapitol. První kapitola je věnována jak vymezení těchto prostředků, zasazení do souvislosti s operativně pátrací činností a jejich porovnání s tzv. podpůrnými operativně pátracími prostředky upravenými zákonem o Policii ČR, tak dále stručné historii jejich používání na našem území. V druhé kapitole jsou shrnuty obecné podmínky jejich použití, které se až na malé výjimky uplatní u všech operativně pátracích prostředků. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola pak pojednává o konkrétních operativně pátracích prostředcích, a to v pořadí, v jakém jsou upraveny trestním řádem. V diplomové práci není ani opomenuta problematika prostorových odposlechů, které se řídí ustanoveními o sledování osob a...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Dolejšová, Tereza ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení Tématem diplomové práce je problematika náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení. Tato problematika je velmi aktuální mimo jiné z důvodu změny právní úpravy náhrady majetkové a nemajetkové újmy účinné od 1. ledna 2014. Specifikem práce je kombinace dvou právních odvětví - práva trestního a občanského, neboť adhezní řízení je součástí řízení trestního, a je v něm rozhodováno o nárocích, které jsou povahy občanskoprávní. Práce se zabývá trestněprávními instituty osoby poškozeného a adhezního řízení jako takového. Široký prostor je pak věnován soukromoprávní úpravě náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení, zejména podle § 2958 a 2959 občanského zákoníku s ohledem na právní praxi a rozhodování soudů. Cílem práce je popsat a zhodnotit právní úpravu náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení a procesní možnosti poškozeného domoci se tohoto soukromoprávního nároku v rámci trestního řízení. S ohledem na rozhodování soudů a na problémy a kritiku, jež nová právní úprava přinesla, je cílem práce také zhodnocení možností změny právní úpravy tak, aby lépe odpovídala potřebám praxe. Práce se člení do čtyř kapitol. První kapitola je věnována institutu poškozeného,...
|
|
|
Trestněprávní aspekty tzv. domácího násilí
Tykalová, Veronika ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Trestněprávní aspekty tzv. domácího násilí Abstrakt Domácí násilí představuje vysoce nežádoucí jev, který se v naší společnosti vyskytuje již historicky a s ohledem na intimní sféru života a prostředí, jichž se dotýká, je potřeba k němu přistupovat nad míru obezřetně. Cílem předkládané práce, systematicky uspořádané do pěti kapitol, je poskytnout čtenáři komplexní pohled na tento nebezpečný a složitý fenomén s akcentem na stávající právní úpravu v České republice. Úvodní kapitola je věnována pojmovému vymezení domácího násilí, otázce nezbytnosti existence jednotné definice tohoto sociálně patologického jevu, dále představuje základní definiční znaky domácího násilí, jeho formy a druhy, jednotlivé fáze v rámci cyklu domácího násilí a teorie příčin. Druhá kapitola pojednává o kriminologických, resp. psychologických otázkách ve vztahu k osobě pachatele a oběti, předkládá typologii pachatelů, vymezuje jejich společné znaky, uvádí třídění obětí dle vybraných hledisek, interpretuje klíčové viktimologické pojmy a upozorňuje na závažné následky opakovaných traumatizujících násilných ataků. Následující kapitola předkládá přehled aktuálně platných právních předpisů, které představují právní základ ochrany před domácím násilím na vnitrostátní úrovni, a v navazujícím výkladu se zaměřuje na vybraná soukromoprávní...
|
|
|
Aktuální otázky adhezního řízení
Ceplová, Magdalena ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Aktuální otázky adhezního řízení Tato diplomová práce se zabývá aktuálními otázkami adhezního řízení. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsou nejprve představeny základní pojmy podstatné pro vymezení adhezního řízení a pojmů souvisejích. Jedná se především o vymezení subjektů a stran trestního řízení, včetně představení institutu újmy, jakožto zastřešujícího pojmu, pod který řadíme škodu, nemajetkovou újmu a bezdůvodné obohacení. Rovněž je v první kapitole představen institut ublížení na zdraví. Druhá kapitola se věnuje poškozenému, včetně představení výčtu procesních práv a povinností, které poškozenému přiznává trestní řád a které poškozenému přiznává zákon o obětech trestných činů, v případě, že je poškozený současně obětí dle tohoto zákona. Následující podkapitoly jsou děleny podle práv, která náležejí všem poškozeným a právům, která náležejí poškozenému, který je současně subjektem adhezního řízení. V případě poškozeného je rovněž zmíněn institut souhlasu poškozeného s trestním stíhání a zastupování poškozeného. V této části práce jsou představeny aktuální problémy týkající se výše odměny zmocněnce poškozeného a obhájce poškozeného v témže trestním řízení. V poslední podkapitole je představen institut právního nástupnictví. Třetí kapitola se soustředí na předpoklady uplatnění...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Filipovičová, Gabriela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob Abstrakt Tématem této diplomové práce je problematika trestní odpovědnosti právnických osob, která byla do českého právního řádu zavedena zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), s účinností ke dni 1. ledna 2012. Fenomén trestní odpovědnosti právnických osob je kontroverzním tématem, neboť v rámci kontinentální právní kultury, k níž náleží i Česká republika, koliduje s mnoha tradičními principy trestního práva. I po osmi letech od zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do českého právního řádu, je tomuto tématu věnována soustavná pozornost na poli nauky i praxe. Cílem diplomové práce je představit komplexní problematiku vzniku a zániku trestní odpovědnosti právnických osob v České republice a zhodnotit praktické i teoretické problémy, které institut trestní odpovědnosti právnických osob přináší. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola představí důvody, které zákonodárce vedly k zavedení trestní odpovědnosti právnických osob a také protiargumenty odpůrců, se kterými se zákonodárce musel vypořádat. Vylíčeny jsou dále okolnosti legislativního procesu přijímání zákona a jeho následných novelizací. Druhá kapitola diplomové práce je zaměřena na možné způsoby, kterými lze regulovat...
|
host ::
RSS.